Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rudolf Těsnohlídek. Dramatizace Anna Jurásková. Hudba Vlasta Redl. Texty písní Jiří Chalupa. Zvukový mistr Radek Veselý. Střih Jana Fišerová. Zvuková spolupráce Josef Plechatý. Produkce Jana Knapová. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.

Osoby a obsazení: liška Bystrouška (Lucie Pernetová), revírník (Václav Vydra III.), revírníková (Taťjana Medvecká), Pepík, jejich syn (Jiří Köhler), farář (Stanislav Zindulka), učitel (Radek Holub), Franta (Jiří Maršál), komár (Marek Eben), pes Lapák (Jiří Lábus), matka liška (Jana Drbohlavová), jezevec (Ota Jirák), cvrček (Jaroslav Vlach), cvrčková (Jitka Smutná), Zlatohřbítek (Michal Zelenka), datel (Tomáš Pergl). Dále účinkují Denisa Nová, Nikola Bartošová, Anna Suchánková, Dana Reichová, Jiří Litoš, Petr Šplíchal, Valerie Rosa Hetzendorfová, Justýna Anna Šmuclerová, Josef Tuček, Vladimír Fišer, Antonín Tuček, Dorota Tučková.

Natočeno 2010. Premiéra  24. a 25. 12. 2010 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.). Repríza 5. a 6. 7. 2016 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.).

Veřejný předpremiérový poslech 30. 6. 2010 (režisérská místnost Producentského centra Českého rozhlasu, Praha 2, Vinohradská 12, 2. patro, č.d. 203, 13:00 h.).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Bystróška – nebo Bystrouška? In Týdeník Rozhlas 5/2011 (recenze). – Cit.: O vánočních svátcích měla premiéru dvoudílná hra Dobrodružství lišky Bystroušky. Jedno bych chtěl předeslat už úvodem: režisér Jaroslav Kodeš odvedl vynikající práci, Vlasta Redl složil půvabné písně a herecké obsazení bylo prvotřídní. Lucie Pernetová byla skvělá Bystrouška, Václav Vydra se vypořádal s typově nezvyklou rolí revírníka, potěšil i Marek Eben v roli komára a „titulků“. Inscenace byla nápaditá, herci pracovali s chutí a radostí, zkrátka všechno by nasvědčovalo tomu, že tu máme další vydařený rozhlasový triumf.

A možná to tak opravdu je, jenom… Zpracovat v rozhlasovém prostředí román o lišce Bystroušce chce velkou odvahu. K textu, který Těsnohlídek původně psal pod jednoduché obrázky Stanislava Lolka pro brněnské noviny, se totiž váže jedna rozhlasová legenda: Karel Höger a jeho (hned dvojí) interpretace Bystrouščiných dobrodružství. Jak herec sám vzpomínal, bylo těžké se vypořádat s původním textem, Těsnohlídek psal v nářečí, kterým se mluvilo v Brně i okolo Brna, a tak v bílovických lesích běhala spíše Bystróška nežli Bystrouška. Autor však neovládal dostatečně bravurně všechny nářeční tvary, a tak jej královopolský rodák Höger „opravoval“, aby postavy z Bystrouščina příběhu promlouvaly tak, jak mají. Interpret tu dotvořil autora a stvořil skvost, uložený později do Zlatého fondu.

Dramatizátorka Anna Jurásková tak byla postavena před nelehký úkol – přepsat humoristický román v nářečí do dvoudílné hry pro mládež tak, aby respondent byl vůbec schopen pochopit, o čem se tu mluví. A to vše se stalo kamenem úrazu.

Nejprve ke stránce jazykové: nářeční výrazy se tu neustále mísí s obecnou češtinou i v případě, kdy to není nutné. Pražští herci s dialektem nakládají tak, jak se stalo v kraji zvykem, snaží se, ale celé je to spíše k úsměšku než k úsměvu. Vznikl prostě jazykový hybrid, který působí problémy především těm posluchačům, kteří znají původní text i starší rozhlasové zpracování. Přitom to vše vzniklo z přemíry nedůvěry vůči posluchačově vnímavosti, tudíž zbytečně. Vždyť i na titulní lišku tu nikdo nezavolá „Bystróško“, jak by se patřilo, ale „Bystrouško“…

A problém druhý: Těsnohlídkův text není literárně silný a navíc není psán pro děti, byť by se to tak mohlo zdát. Obsahuje mnoho odkazů politických i společenských, ba i milostných. I to se pokusila dramatizátorka vyřešit, bohužel opět problematicky. Hlavním -a dobrým! – posunem je změna vztahu Pepíka (talentovaný a tvárný Jiří Köhler) k Bystroušce; zatímco v románu je Pepík vysloveně vedlejší postava, vytvořená vlastně jen pro jednu scénu („ona mně uhryzla létko“), v úpravě Anny Juráskové mají mezi sebou bližší pouto, které se během hry stále více utvrzuje. V dalších případech už to však nevychází: vynechána byla skvělá scéna Bystrouščiny feministické agitace slepic proti kohoutovi, místo toho jej liška pouze naláká sladkými slůvky, aby ho pak zakousla. Druhý posun nastal ve scéně „záboru“ jezevcova doupěte – pravděpodobně by nebylo příliš výchovné nechat Bystroušku skropit jezevce (Ota Jirák) tělesnými šťávami, jak to udělala v Těsnohlídkově románu, a tak použije jiné taktiky: vloudí se mu do domácnosti jako uklizečka a vypudí ho nesnesitelnou štěkavostí…

O vánočních svátcích tak měla premiéru hra, která je vynikající po realizační stránce, ale ne zcela podařená ve scénáři. Jeho hlavní chybou byla nedůvěra v posluchače a jeho schopnost vnímat a rozlišovat.

Osoby a obsazení:  Mamka (Tereza Dočkalová),  Taťka (Vladislav Georgiev),  Děcko (Tereza Cisovská),  Anděl (Tereza Cisovská),  Luciper (Josef Kaluža),  Michal (Tereza Cisovská),  Satan (Albert Čuba),  Belzebub (Marek Cisovský),  Hříšné duše (Dušan Škubal, René Šmotek, Michal Moučka),  Smrt (Alena Sasínová-Polarczyk),  Marie (Tereza Dočkalová),  Josef (Vladislav Georgiev),  Gabriel (Tereza Cisovská),  Císař (Alena Sasínová-Polarczyk),  První radní (Dušan Škubal),  Druhý radní (René Šmotek),  Třetí radní (Michal Moučka),  První pastýř (Dušan Škubal),  Druhý pastýř (René Šmotek),  Třetí pastýř (Michal Moučka),  Baltazar (Josef Kaluža),  Melichar (Albert Čuba),  Kašpar (Marek Cisovský).  Zpěv Veronika Holbová.

Divadelní premiéra v sobotu 21. 11. 2009 v 18. 30 hodin v Komorní scéně Aréna Ostrava. Natočilo studio Ostrava ČRo v roce 2009. (33 min.)  Premiéra 24. 12. 2009 (ČRo 5 Ostrava, 17:30 h.).

Lit.: Vůjtek, Tomáš: Vánoční hra aneb O tom slavném narození (informační text). – Cit.:  Představení navazuje svým současným jazykem na tradici lidových barokních her, které se inscenovaly na českém a moravském venkově zejména v průběhu17. až 19. století. Svým způsobem tyto hry představují evropský fenomén, neboť v době, kdy staré divadelní formy ustupují, právě v těchto selských či sousedských barokních hrách paradoxně ožívají. Postupy, které se prosadily již ve středověkém divadle, jsou zde dále rozvíjeny a místně modifikovány. (more…)