Připravila Světlana Lavičková.
Natočeno 2010. Premiéra 7. 6. 2010 (ČRo 2 Praha, 21:05 – 22:00 h.).
8. 6. 2010
Dukátová stařenka 1/5 (1990)
František Lazecký. Pohádky z volného cyklu slezských pohádek. Vybrala a pro rozhlas upravila Eva Hrozková. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Vladimír Gromov.
Vypráví Ilja Prachař.
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1990 (5 x 10 min.). Reprízy 7.-11. 6. 2010 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha), 28. 4. – 2. 5. 2014 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha).
Obsah: 1. Jak se z Kotouče stěhovali černokněžníci. – 2. O tatrmáncích. – 3. Had hospodáříček. – 4. Jakou hastrman zahrál pánovi ze zámku. – 5. O klíči k pokladu.
Osudy – Jako chlapce by mě zastřelili 1/5 (2010)
Vyprávění Jaroslavy Skleničkové z Lidic. Připravil Tomáš Černý.
Natočeno 2010. Premiéra 7. – 11. 6. 2010. Webová repríza 10. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava) v rámci 80. výročí vyhlazení obce Lidice.
Lit.: anonym (asi Tomáš Černý): Jako chlapce by mě zastřelili. In web ČRo, květen – červen 2010 (anotace). – Cit.: V cyklu Osudy se setkáme s paní Jaroslavou Skleničkovou, rozenou Suchánkovou, která byla v červnu 1942 jako čerstvě šestnáctiletá dívka z Lidic úředně uznána dospělou ženou a po likvidaci obce nacisty coby odplaty za smrt protektora Heydricha poslána se svou matkou, starší sestrou a dalšími lidickými ženami do koncentračního tábora Ravensbrück. Jaroslava Skleničková podává věcné a přitom jímavé svědectví o svém dětství, okamžiku loučení s tatínkem a rodnou vesnicí, přes tříletý pobyt v Ravensbrücku až po účast v pochodu smrti, návrat do Československa a poválečný život až do současnosti. Osudy připravil Tomáš Černý na základě knížky Jaroslavy Skleničkové Jako chlapce by mě zastřelili.
„Jako chlapce by mě zastřelili“ říká o sobě paní Jaroslava Skleničková v názvu knížky, která původně vznikla jen jako sešit vzpomínek pro její nejbližší. Pak se ale ukázalo, že takto vzniklé memoáry jsou nejen velice čtivé, ale zároveň se zrodilo věcné a přesné svědectví o osudu žen z Lidic na Kladensku. V červnu 1942 byly, jak známo, Lidice potrestány za domnělou účast jejich obyvatel na odstranění říšského protektora Heydricha. Jaroslavě Suchánkové bylo 16 let. Během likvidace obce nacisty byla úředně uznána dospělou ženou a poslána se starší sestrou, matkou a dalšími lidickými ženami do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Původně na doživotí, konec II. světové války tento rozsudek naštěští zmírnil na tři léta. Přesto to byly roky nelehké, završené pochodem smrti a svízelným návratem domů. Přesněji tam, kde ženy z Lidic domov očekávaly, ale nenašly. Stejně jako své muže zastřelené nacisty ještě téhož dne, kdy obec byla vypálena. A nemluvě o dětech, které podle Říšské propagandy byly „dány na náležité vychování“, avšak ve skutečnosti drtivá většina z nich skončila v Lodži, v autech, jejichž výfukové plyny posloužily jako smrtící prostředek. Jaroslava Skleničková s manželem se do Lidic vrátili na důchod. Žijí v domku, který je na první pohled docela obyčejný a přece je pozoruhodný. Přestože oba jeho obyvatelé už dávno oslavili osmdesátku, jejich čilý kontakt se světem zajišťuje počítač, internet, e-mail. Pan Sklenička si dopisuje se studenty v Americe, kteří před časem Lidice navštívili a zajímají se o příběh paní Skleničkové, ozývají se zájemci o knihu, jejíž německá a anglická verze zpřístupňují světu zprávu o krutosti nacismu. I to je jedním z motivů, proč Jaroslava Skleničková své vzpomínky sepsala: sílící hlasy popírající existenci koncentračních táborů, sílící pravicový extremismus.
Osudy přinášejí příběh tak, jak ho najdete v knížce s přidanou hodnotou spočívající v síle autentického vyprávění Jaroslavy Skleničkové. Pořad připravil Tomáš Černý.
O pokušení (2010)
Petr Pazdera Payne. Ze sbírky esejů o teologii a literatuře Maskovaná milost. Účinkuje Lukáš Hlavica. Režie Hana Kofránková.
Natočeno 2010. Premiéra 7. 6. 2010 (15min.).
Fanatik, prorok či klaun (2010)
Literární pásmo o Gilbertu Keithu Chestertonovi v interpretacích českých spisovatelů a literárních historiků připravil Jan Lukavec.Režie Ivan Chrz.
Účinkují Miloš Hlavica, Jaroslav Plesl, Jiří Hromada a Alena Zemančíková.
Natočeno 2010. Premiéra 6. 6. 2010 (45min.).
Lit.: anonym (asi Jan Lukavec): Fanatik, prorok či klaun? In web ČRo, květen 2010 (anotace). – Cit.: Gilbert Keith Chesterton (1874 – 1936) pocházel ze zámožné londýnské rodiny. Studoval malířství, ale studium nedokončil, od roku 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi se stal anglikánem, později – v roce 1922 – konvertoval ke katolictví. Od katolické církve se mu dostalo oficiálního uznání po smrti, byl nazván v papežském listu „obráncem víry“ a v současné době probíhá proces jeho blahořečení.Jeho dílo je velmi rozsáhlé, zahrnuje všdchny literární žánry, tematicky je však zcela jednotné.
Schůzky s literaturou, které připravil pro Vltavu chestertonovský badatel Jan Lukavec, však nejsou věnovány Chestertonovu dílu, ale jeho ohlasu v českém prostředí. Je všeobecně známo, že Chestertona měl rád a v mnohém se od něj inspiroval Karel Čapek, bude ale možná překvapením, že se na něj odvolával i ideolog meziválečné avantgardy Karel Teige, obdivoval ho Timoteus Vodička a Jan Werich. Chesterton byl se svým intelektuálním klaunstvím a absurdními situacemi prorokem českého poetismu. (more…)
Šestý smysl (2010?)
Stanislav Zedníček. Recituje Rudolf Pellar.
Natočeno 2010 (?). Premiéra (?) 6. 6. 2010. Repríza 17. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Nedělní verše.
Tabule císařova (2004)
Leo Perutz. Příběh z rudolfínské Prahy. Z němčiny přeložil Tomáš Kratěna. Účinkuje Miroslav Hanuš. RežieVlado Rusko.
Natočeno 2004 (26 min.).
Pozn.: Leo, vlastně Leopold Perutz se narodil 2. listopadu 1884 v Praze, kde byl jeho otec majitelem textilní továrny. Když továrna vyhořela, rodina přesídlila do Vídně. Leo Perutz tu studoval matematiku a stal se úředníkem v pojišťovně. Za první světové války byl na frontě těžce raněn a jako korespondent navštívil Rusko. Po válce žil ve Vídni.
Napsal řadu historických románů i románů ze současnosti, které měly okamžitý úspěch, psal i novely a divadelní hry. Perutzovy romány s tajemnými, fantastickými a snovými prvky jsou působivé, ba napínavé a velmi čtivé; mnohé obsahují detektivní či kriminální motivy.
Po nástupu fašismu byl Perutz jako Žid a antifašista nucen emigrovat. Za nový domov si zvolil Palestinu, z níž se po válce do Evropy už natrvalo nevrátil; od konce 40. let až do své smrti žil střídavě v Tel Avivu a v Rakousku. Zde také 25. srpna 1957 v lázeňském městečku Bad Ischl zemřel na srdeční infarkt.
Poslední knihou, kterou za svého života publikoval, je Noc pod kamenným mostem (1953), kde volně spojuje příběhy a legendy z židovského ghetta a z Pražského hradu doby Rudolfa II. Kromě tohoto díla od něj vyšly v českém překladu ještě prózy Od devíti do devíti, Mistr Posledního soudu a Švédský jezdec.
Korfuské zpěvy (2010)
Martin Langer. Listování v básnické sbírce Stará gesta v autorské interpretaci. Komentář napsala Wanda Heinrichová. Připravil Miloš Doležal. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Lukáš Hlavica a Martin Langer.
Natočeno 2010. Premiéra 5. 6. 2010 (15min.).
„Poslední westerner“ Sam Peckinpah (2010)
Připravil Vladimír Hendrich. Komponovaný pořad o dodnes inspirativní legendě americké filmové režie a také o monografii „Sam Peckinpah a jeho filmy – Biologický obraz světa“ (Zdeněk Hudec).
Natočeno 2010. Premiéra 5. 6. 2010.
Generál Nil (2010)
Rozhovor s režisérem Ryszardem Bugajským připravil Miloš Doležal. Spolupráce Věra Vytřísalová. Účinkuje Jiří Hromada. Pořad provází filmová hudba z filmu Generál Nil kanadského skladatele Shane Harveye.
Natočeno 2010. Premiéra 5. 6. 2010.
Pozn.: O stejnojmenném polském filmu, vyprávějícím příběh legendárního protinacistického bojovníka a vězně ruských gulagů Augusta Emila Fieldorfa, popraveného polskými komunisty v roce 1953.