Richard Wilbur. Přeložil Petr Onufer. Účinkuje Michal Pavlata.
Natočeno 2010 (?) (5 min.).
Richard Wilbur. Přeložil Petr Onufer. Účinkuje Michal Pavlata.
Natočeno 2010 (?) (5 min.).
Jens Peter Jacobsen. Povídka dánského spisovatele. Překlad František Fröhlich. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Martin Hofmann. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2010. Premiéra 25. 4. 2010 (29 min.). Repríza 10. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 28. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
O problematice „vlastnictví“ umělecké tvorby, o alternativních autorských právech, možnostech sdílení děl a informací v počítačovém světě – proměnou pojmů autorství a originalita; šířením zdrojů po webové síti; přímou dostupností digitalizovaných zdrojů a archivů; nárůstem kolektivní tvořivosti. K výstavě Free Culture (Svobodná kultura), kterou v Centru současného umění DOX v Praze – Holešovicích uspořádalo občanské sdružení Archiv výtvarného umění. Připravil Jiří Hůla.
Natočeno 2010. Premiéra 24. 4. 2010 (ČRo 3 Vltava, 9:55 h.) v cyklu VÍKENDOVÁ PŘÍLOHA STANICE VLTAVA. Repríza 4. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:45 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Xenofón. Překlad Růžena Dostálová. Připravil Václav Cibula. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Josef Somr.
Repríza 11. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h.; 14 min) v cyklu Etická knihovna.
Milan Guštar. Hudba a rozhovor s hudebním tvůrcem, matematikem, programátorem a stavitelem elektronických hudebních nástrojů. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2010. Premiéra 24. 4. 2010 v cyklu PremEdice (30min.). Repríza 1. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.
Jedinečným místem nás provázejí a jeho kořeny odkrývají Stanislav Růžička, Ing. František Laštovička, P. Vladimír Vojtěch Záleský a historik umění prof. Mojmír Horyna. Dobové texty čte Josef Somr. Připravila Eva Ocisková. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno 2010. Premiéra 23. 4. 2010. Repríza 4. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.) v cyklu Večer na téma.
Jaroslav Formánek. Povídka současného českého autora ze sbírky Beze stop. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2001 (25 min). Repríza 20. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 9. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
… psal Václav Talich ze Skotska, kde v letech 1925-1927 intenzivně spolupracoval s orchestrem v Glasgow. Co znamenala tato nedlouhá etapa, o níž československé noviny mimo jiné napsaly, že „od dob Dvořákových teprv Talichova návštěva může býti co do entusiasmu s úspěchy onoho v Anglii měřena“? Připravil a uvádí Petr Kadlec.
Natočeno 2010. Premiéra 21. 4. 2010 v cyklu Akademie (105 min.). Repríza 10. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 21:15 – 23:00 h.) u příležitosti 65. výročí úmrtí českého dirigenta Václava Talicha.
Feature o věčném trojúhelníku. Ke vztahu mladých svobodných žen ke starším ženatým mužům se vrací pohledem vdané ženy autorka pořadu Andrea Hanáčková.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2010. Premiéra 19. 4. 2010 (ČRo 2 Praha, 54 min.). Repríza 24. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:30 h); 27. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 14. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Hanáčková, Andrea: Bokovky aneb O věčném trojúhelníku. In web ČRo, duben 2010 (anotace). – Cit.: „Role jsou rozdělené,“ řekla mi před dvanácti lety kamarádka a měla na mysli manželsko-milenecký trojúhelník. „Chlapi chtějí naivku, která k nim vzhlíží a o kterou mohou pečovat. Když ale nastane krize, chtějí, aby tahle naivka řešila situaci za ně.“ Krizí myslela situaci, kdy se milenecký vztah takzvaně vymkne a muž se má rozhodnout mezi manželkou a milenkou.
Před dvanácti lety se tato moje kamarádka stala jednou ze tří respondentek rozhlasového fíčku o nevěře z pohledu milenek, mladých svobodných žen, které se „nevhodně“ zamilovaly do starších ženatých mužů. Přiznávám, mám ten pořad dodnes ráda. Byl jeden z prvních, které jsem točila i stříhala digitálně, pamatuji si detailně chvíle natáčení a dodnes mám ráda Janáčkův houslový kvartet Listy důvěrné, který mi příhodně poskytl zvukový pandán k výpovědím mladých slečen – milenek.
I vzala jsem tento svůj pořad a po dvanácti letech jsem téma rozvinula, tentokrát z pohledu manželek. Znovu jsou tady tři trojúhelníky a znovu tři podoby lásky a velkého trápení. Nemohla jsem ani zdaleka vyčerpat všechny varianty situací, které nastanou, když se muž zamiluje do jiné ženy. Jsem vděčná za vstřícnost a otevřenost, s jakou mi manželky vyprávěly o nejtěžších chvílích partnerského života. Mluvily jsem o mužích, milencích, milenkách a manželkách, o dětech, sobectví a důvěře. Taky o sexu, o proplakaném těhotenství, vztazích na jednu noc nebo na jedno odpoledne v týdnu. Hodně o návratech, ale taky o chvíli, kdy zazní rozhodnutí nevrátit se.
V rozhlasovém fíčru, který 19. dubna odvysílá stanice Praha, to všechno psycholog Zdeněk Smékal shrnuje a s nadsázkou vysvětluje, že by nebylo špatné vychovávat manžele k „zodpovědné nevěře“. Ta se podle něj (s odhlédnutím od zdravotních rizik) významně liší od toho, čemu se v angličtině říká „to fall in love“, tedy „upadnout do lásky“, česky zamilovat se. „Pak člověk začíná produkovat nesmysly a ničí, co by ničit neměl,“ tvrdí odborník z Centra pro rodinu.
Srovnání pohledu milenek a manželek na situaci věčného trojúhelníku pro mne znamená i konfrontaci vlastního pohledu a jeho rozhlasové podoby v horizontu dvanácti uplynulých let.
Wojciech Kuczok. Četba na pokračování z románu současného polského spisovatele. Překlad Barbora Gregorová. Připravila Jana Doležalová. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 19. 4. 2010 (30 min.).
Pozn.: Autobiograficky laděný román „Smrad“ polského spisovatele Wojciecha Kuczoka (nar. 1972) je sžíravým vyprávěním o naší společnosti z pohledu dítěte. Příběh o jedné typicky slezské rodině, která je rozdělená na intelektuály a prosté lidi, přičemž pro obě tyto skupiny platí jiná pravidla, je psychologickou sondou do nitra středoevropských zvyklostí, tradic i kořenů. A právě ono zostřené vnímání dítěte, jeho bezprostřednost a schopnost vidět svět bez předsudků dospělých, patří k hlavním kladům tohoto mimořádného, čtivého a překvapivě vyzrálého textu. Smysl pro přesné vykreslení lidských charakterů i hloubka, jaké autor dosáhl při rozkrývání důvodů rozpadu dnešní rodiny, vynesly knize nejprestižnější možné polské literární ocenění – NIKE. (anotace)
Powered by WordPress