Daniela Fischerová. Esej v autorské interpretaci. Režie Hana Kofránková.
Natočeno 2010. Premiéra 5. 3. 2010 (15min.).
1. 3. 2010
Druhá skvrna (2009)
Arthur Conan Doyle. Přeložil František Jungwirth. Dramatizace Hynek Pekárek. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Hana Kofránková.
Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Viktor Preiss), Doktor John Watson (Otakar Brousek I.), paní Hudsonová, hospodyně u Sherlocka Holmese (Naděžda Vicenová), Lord Bellinger, britský premiér (František Němec), Trelawney Hope, tajemník pro evropské záležitosti (Aleš Procházka), Lady Hilda Trelawney Hope, jeho žena (Dana Černá), Lestrade, inspektor Scotland Yardu (Filip Čapka), Eduardo Lucas, světák a špion (Pavel Trávníček), MaC Pherson, strážník (Milan Stehlík) a komorník Jacobs (Dalimil Klapka).
Natočeno v roce 2009. Premiéra 4. 3. 2010 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:00 h.; 54 min.) v cyklu Nejbritštější ze všech detektivů. Repríza 19. 4. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 3. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Léto s Sherlockem; 16. 5. 2020 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 2. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Lit.: anonym: Arthur Conan Doyle: Druhá skvrna. In web ČRo 2 Praha, duben 2015 (anotace). – Cit.: Záhada sahající až do vysoké politiky staré Anglie. Zabrání Sherlock Holmes a doktor Watson válce? Brilantní dedukce a dialogy na vás čekají v podání Viktora Preisse a Otakara Brouska.
Příběh začíná neobvyklou návštěvou na známé londýnské adrese Baker Street 221b. Sherlocka Holmese a doktora Watsona totiž navštíví sám premiér Velké Británie. A taky jeden nejmenovaný ministr vlády. Velkému detektivovi zbývá sotva pár dnů na to, aby našel důvěrný dokument. Jeho ztráta by mohla způsobit válečný konflikt v celé Evropě. Jak to dopadne?
Kronika 1/10 (2010)
Dětmar z Merseburku. Četba na pokračování z raně středověké německé kroniky. Překlad Bořek Neškudla a Jakub Žytek. Připravil Miroslav Stuchl. Účinkuje František Derfler. Režie Ivan Chrz.
Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 4. 3. 2010 (30min.).
Lit.: {Stuchl, Miroslav}: Dětmar z Merseburku – Kronika. In web ČRo, březen 2010 (anotace). – Cit.: Kronika merseburského biskupa Dětmara vznikla zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. (…)
„Toto dílo vypisuje činy pěti císařů, totiž Jindřicha I. a jeho tří potomků: Oty, řečeného Ryšavý, Oty II. a Oty III., který byl nazýván krásný chlapec, a Jindřicha II. s přízviskem Zbožný. Tito císařové vládli statečně římské a německé říši sto sedm let. Autorem je biskup Dětmar z Merseburku. Protože byl Sas, nejvíce popisuje události, které tito císaři vykonali v Sasku.“ Těmito slovy se uzavírá rozsáhlá Kronika merseburského biskupa Dětmara, sepsaná zhruba mezi lety 1012-1018. Dílo patří k nejvýznamnějším pramenům raně středověkých německých dějin. Její autor, původem z hraběcího rodu pánů z Walbecku, byl dobře obeznámen s děním v utvářející se multietnické Říši a osobně spřízněn s členy vládnoucí saské (otonské) dynastie. Živým jazykem jsou zde podány události zásadního historického významu i pouhé pozoruhodnosti, líčení politického vývoje střídají úvahy státoprávního charakteru či osobně laděné vzpomínky. V době, kdy většinu historické produkce tvořila stručná letopisecká díla, jde o neocenitelný zdroj informací o způsobu myšlení a životních hodnotách tehdejších lidí. Avšak cena kroniky nespočívá pouze v její „říšské dimenzi“, v podrobném popisu vlády jednotlivých králů, zvláště pak Jindřicha II., ale hlavně v jejím širším, středoevropském záběru. Díky Dětmarovi se dochovala řada zpráv o Polabských Slovanech, o formování polského státu za Měška I. a Boleslava Chrabrého a v neposlední řadě i o dějinách českého státu, který kolem roku 1000 procházel svou první závažnou krizí. Bez Dětmara by bylo velmi obtížné zrekonstruovat událostí let 1002-1004, kdy český knížecí stolec přecházel takřka z ruky do ruky a nakonec se ocitl v moci polského vládce Boleslava Chrabrého, a také naše vědomosti o počátcích panování knížete Oldřicha by byly značně kusé. Kompletní vydání Dětmarova díla, vůbec první v češtině, tedy představuje významný příspěvek k poznání dějin našeho kulturního prostoru a vyplňuje se jím mezera v edičních počinech posledních desetiletí.
Wittemberští skaláci (2010)
László Darvasi. Povídka současného maďarského autora z knihy Nejsmutnější kapela na světě. Překlad Milan Navrátil. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2010. Premiéra 4. 3. 2010 (30 min.). Repríza 10. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 21. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Fleyberková, Klára: László Darvasi: Wittemberští skaláci. In web ČRo 3 Vltava, 10. duben 2018 (článek). – Cit.: Příběh současného maďarského autora z knihy Nejsmutnější kapela na světě.
Básník, prozaik, dramatik a publicista László Darvasi se narodil v roce 1962 ve městě Törökszentmiklós ve středním Maďarsku. V roce 1986 absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Szegedu. V letech 1990-1998 působil jako redaktor szegedského kulturního časopisu Pompeji, od roku 1993 je stálým spolupracovníkem literárně-politického týdeníku Život a literatura. László Darvasi debutoval v roce 1991 básnickou sbírkou Antal Horger v Paříži. Kromě toho vydal povídkové sbírky Růže z Veinhagenu (1993), Borgognonský smutek (1994) a Lovci psů z Lojangu (2002), výbor z předchozích sbírek pod názvem Nejšťastnější kapela na světě (2005) a román Legenda o kejklířích se slzami (1999), odehrávající se v době turecké nadvlády v 16. a 17. století.
Příběh s názvem Wittemberští skaláci má v sobě něco ze starobylých legend – tajemství, věčný koloběh života, motiv zasvěcení a pochopení neúprosnosti lidského osudu.
Pan Rousek a velká voda (1991)
Eva Uhrová. O Kampě vypráví její dlouholetý obyvatel, znalec a pamětník Jiří Mesicki. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Vlasta Peterková a Alfréd Strejček.
Natočeno v roce 1991 (56 min.).
Mea culpa (2010)
Lubomír Martínek. Esej spisovatele a překladatele. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2010. Premiéra 3. 3. 2010 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 15. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.
Pravdivý příběh Plastic People 1/? (198?)
Ivan Martin Jirous. Čte Martin Štěpánek.
Nastudovalo Rádio Svobodná Evropa v roce 198?.
Passionate for a lost Slavonic past (Vášeň pro ztracenou slovanskou minulost, 2003)
Jan Velinger. Hovoří Giuseppe Maiello, Ph. D.
Natočeno 2003. Premiéra 15.07.2003 (Radio Praha – vysílání Českého rozhlasu do zahraničí).
Mozaika – Slovanská bohyně Mokoš (2006)
Marie Poláková. Hovoří Giuseppe Maiello, Ph. D.
Natočeno 2006. Premiéra 31.10.2006 (ČRo 3 Vltava).
Slovan z Neapole (2008)
Marie Poláková. Dokument. Hovoří Giuseppe Maiello, Ph.D.
Natočeno 2008. Premiéra 1. 10. 2008 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.).
Lit.: Poláková, Marie: Slovan z Neapole. In web ČRo 3 Vltava, září 2008 (anotace). – Cit.: Není mnoho Italů, kteří by se usadili v české kotlině, a zvláště pak z italského Jihu. Giuseppe Maiello se opravdu v Neapoli narodil, studoval, ale pak, v potřebě „změnit vzduch“, se vydal na sever, do Prahy. O atypických zájmech a aktivitách tohoto neklidného Jižana, intelektuála, badatele a pedagoga, poskytujícího neobvyklý pohled na naši vlastní kulturu, podává zprávu dokument Marie Polákové Slovan z Neapole, který vysíláme na ČRo 3 – Vltava v rámci Radioadokumentu ve středu 1. října od 21.45 hod.