Eliška Závodná. Co společného má Paříž s Prahou? O petřínské rozhledně, která je pro nás i dnes trvalou připomínkou jiné želené dámy. Výlet do Paříže a Prahy na konci 19. století.
Natočeno 200?.
11. 1. 2010
Velúrové sako (Velurové sako, 19??)
Stanislav Stratiev. Satirická komedie. Překlad Emil Kudlička. Zvuk Július Galát, Dana Nezvedová. Hudební dramaturgie Dana Reková. Dramaturg Vladimír Fišera. Rozhlasová úprava Edita Dolejšiová. Režie Anton Glézl.
Účinkují Anton Mrvečka, Ivan Krajíček, Juraj Kukura, Viera Strnisková, František Dibarbora, Ivan Letko, Martin Gregor, Karol Machata, Leopold Haverl a další.
Natočeno 19??.
Pozn.: Adaptace satirické grotesky. Bulharský dramatik sa v nej vtipným spôsobom vysmieva z malých i veľkých absurdností, ktoré nás sprevádzajú všednými dňami nášho života.
O napsaných a nenapsaných knížkách Karla Michala (1996)
Připravila a s Rudolfem Matysem rozmlouvá Viola Fischerová. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Michal Pavlata a Milan Neděla.
Natočeno 1996 (60 min).
Mrtvá kočka (1968)
Karel Michal. Povídka z knihy Bubáci pro všední den. Rozhlasová úprava Viola Fischerová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1968, pravděpodobně smazáno.
Pasáček vepřů (1954)
Hans Christian Andersen. Pohádka. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Otýlie Beníšková), král (Antonín Zíb), princezna (Ludmila Stambolieva). Dále účinkují Bohumil Švarc, Václav Voska, Jaromír Spal a další.
Natočeno 1954.
Pozn.: Ukázka použita v pořadu Uctivá poklona, pane Weinlichu (2020).
Zlatovláska / Tři zlaté vlasy děda Vševěda (1968)
Karel Jaromír Erben. Vypráví Karel Höger (1) a Bohumil Bezouška (2).
Vydal Supraphon v roce 1968 (1 LP).
Čo s latinčinou (Co s latinou, 2006)
Guy de Maupassant. Povídka. Přeložil Anton Vantuch. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redakčně připravila Zuzana Belková. Režie Štefan Korenči.
Čte Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2006 (20 min.).
Život krajinára (Život krajináře, 2006)
Guy de Maupassant. Přeložil Anton Vantuch. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redakčně připravila Zuzana Belková. Režie Štefan Korenči.
Čte Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2006 (15 min.).
Črty ze Šumavy (1987)
Karel Klostermann. Sbírka črt, vyprávění o zašlých časech či mizejících původně nedotčených míst krásné, drsné, rázovité a autorem dozajista milované Šumavy. Překlad z německého originálu a úprava zasloužilý umělec Bohumil Nohejl. Hudba Milan Baginský. Komorní soubor řídí skladatel. Výběr, sestava a režie Tomáš Vondrovic. Zvuk, střih a mixáž Jiří Bartoš. Odpovědný redaktor Jiří Šrámek. Cover design Miloš Jirsa, 1988. Cover photos Martin Milfort, 1988. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová.
Čte národní umělec Martin Růžek.
Nahráno v únoru 1987 v pražském studiu Lucerna (nahrávka dokončena 12. 2. 1987). Vydal Supraphon v roce 1987 (1 LP, Su 11 0010-1811 XF, Supralong, 2x 28 min). Reedice Supraphonline, září 2016 (MP3).
ČRo vysílal tuto nahrávku 21. 7. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Pozn.: Četba úryvků z první knihy Karla Klostermanna. Autor popisuje přírodu a vypravuje smutné i úsměvné příběhy lidí ze Šumavy v 19. století, převážně do roku 1870.
Turistika na Šumavě byla v té době snad sotva v začátcích – do Železné Rudy začal vlak jezdit z Nýrska v roce 1877.
Českých i německých vydání této knihy byla celá řada. Karel Klostermann ji napsal německy (titul „Böhmerwald-Skitzzen“) a poprvé vydal vlastním nákladem v roce 1890 v Plzni. Až po více než 30 letech, v roce 1923, ji do češtiny přeložila Marie Stunová a kniha vyšla v Praze u J. R. Vilímka jako „Ze Šumavy – Črty“.
Překlad M. Stunové, který krátce před koncem svého života Karel Klostermann vyslechl a po drobných připomínách schválil, byl bez úprav znovu vydán v roce 2006 v Sušici v Nakladatelství Dr. Rebstöck; změněn pouze titul na „Črty ze Šumavy“. Herec Martin Růžek načetl desku z novějšího překladu Bohumila Nohejla, vydaného v roce 1986 v Západočeském nakladatelství.
Jsou v něm vedle úprav pravopisu i další zásahy, zjevně ideologicky motivované, které by asi Karla Klostermanna nenadchly. Podrobnosti vyrozumíme z předmluvy M. Stunové z roku 1923 a z ediční poznámky Dr. Rebstöcka k vydání z roku 2006.
10. 1. 2010
Vojačik (Vojáček, 2008?)
Guy de Maupassant. Přeložil Anton Vantuch. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redakce Zuzana Belková. Režie Štefan Korenči.
Čte Alfréd Swan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008? (15 min.).