Josef Hiršal. Četba na pokračování. Připravila Klára Pokorná. Režie Petr Adler.
Účinkují Josef Červinka a Zdena Hadrbolcová.
Natočeno v roce 1991 (8 x cca 30 min.). Premiéra 12. – 19. 7. 1991 (Vltava, 18:00 h). Repríza 26. 3. – 2. 4. 2012 (ČRo Vltava, 18.30 h.); 1. – 8. 11. 2016 (ČRo Plus, 23.33 h.), programová řada Radiokniha; 1. dílu 15. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Bojda, Tomáš: Sto let Josefa Hiršala. In web RadioDock, 11. 7. 2020 (recenze). – Cit.: 24. července uplyne sto let od narození významného českého básníka, překladatele a signatáře Charty 77 Josefa Hiršala (1920-2003). Vrstevnatá tvůrčí osobnost není ovšem spjata pouze s literaturou, ale také s Československým, resp. Českým rozhlasem, pro nějž nejen překládal básnická i prozaická díla zahraničních autorů, ale řadu pořadů i sám připravoval či pro rozhlas napsal: například experimentální koláž Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém (s Bohumilou Grögerovou, 1992, režie Hana Kofránková). Ačkoli Hiršal patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech mezi umlčované ineditní autory, stal se hrou osudu nejuváděnějším překladatelem tehdejšího rozhlasového vysílání – (ne)přirozeně pod krycími jmény kolegů, jichž bylo přes dvě desítky!
Hiršalova vlastní tvorba bývá akcentována především v kontextu experimentální poezie, v rámci české překladatelské tradice je básník jistě po právu řazen mezi klíčové osobnosti padesátých a šedesátých let (spolu s kolegy a přáteli jako Jiří Kolář, Emanuel Frynta, Jan Zábrana, Zdeněk Urbánek, Jan Vladislav a další). Z desítek zásadních překladů zmiňme alespoň Podivuhodné cesty Barona Prášila (s Jiřím Kolářem) a Morgensternovy Šibeniční písně. Neméně významnou součást Hiršalova díla představuje tvorba pro děti, v níž básník leckdy objevně rozvíjí experimentální postupy své poezie a ediční činnost.
Stanice Vltava připomíná Hiršalovo stoleté výročí hned několika pořady: vzpomínkovou prózu Vínek vzpomínek natočil v roce 1991 jako osmidílnou četbu na pokračování Petr Adler v interpretaci Josefa Červinky; o rok později sám Červinka nastudoval rozsáhlé Hiršalovy deníkové záznamy, vyšlé pod názvem Let let (básník na knize spolupracoval se svou ženou, rovněž významnou překladatelkou, básnířkou a autorkou knih pro děti Bohumilou Grögerovou; kompletní textovou podobu deníků, sestávající z více než tisíci stran, vydalo v roce 2007 nakladatelství Torst); v roce 1992 vzniklo také pásmo z Hiršalových raných básnických sbírek Noclehy s klekánicí, jež pro rozhlas dramaturgicky připravil Rudolf Matys (režie Jan Žáček), v roce 2018 pak koláž vzpomínek, úvah a veršů Voština plná medu (režie Vlado Rusko, účinkují Ladislav Frej a Ivan Řezáč).
Lit.: -tur- (= Turek, Petr): Josef Hiršal: Vínek vzpomínek. In web ČRo Plus, listopad 2016 (článek). – Cit.: Osmidílná četba na pokračování ze vzpomínkové knihy básníka a překladatele Josefa Hiršala (1920-2003), v níž autor popisuje období od svých básnických začátků ve Studentském časopise ve třicátých letech až do půli padesátých let 20. století.
Hiršalův Vínek vzpomínek je významným osobním svědectvím zaznamenávajícím vývoj české poezie od konce první republiky, za okupace a po válce až do poloviny padesátých let.
Dobovou atmosféru evokují citace dopisů a básní. Mladého studenta Hiršala fascinoval zejména surrealismus, počátkem padesátých let začal již jako zralý muž na popud Jiřího Koláře překládat poezii Christiana Morgensterna. (….)