Má v době klipové ještě smysl staletá tradice? O skutečnosti a legendě, o symbolu historickém i současném hovoří teolog Daniel Herman a Vladimíra Lukařová. V pořadu zazní zpěvy gregoriánského chorálu a skladby A. V. Michny z Otradovic, P. J. Vejvanovského a Petra Ebena, věnované nejznámějšímu českému světci.
Natočeno 2009. Premiéra 28. 9. 2009 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.).
Proměny svatováclavského kultu v českých dějinách. Dokument připravila Teresie Bečková.
Natočeno 2009. Premiéra 28. 9. 2009 (ČRo 2 Praha, 15:05 h.).
Lit.: Bečková, Teresie: Svatý kníže Václav. In web ČRo, září 2009 (anotace). – Cit.: Ve státní svátek si každoročně připomínáme svatého knížete Václava, zakladatele české státnosti. Svatováclavská tradice je vůbec nejstarší a největší v české historii. Přitom co skutečně o tomto knížeti víme? S jistotou snad můžeme říci, že se narodil, žil a zemřel. Daleko bohatší je ale jeho „druhý“ život, ideály které jsme si v různých dobách do tohoto světce promítali. Tisícileté panování svatého Václava je tak důležitější než 10 let jeho vlády.
Michal Madry. Povídka. Dramaturg Pavel Kácha. Režie Vladimír Gromov.
Účinkuje Michal Pavlata.
Natočeno 2009. Premiéra 27. 9. 2009 (26 min.).
Literárně hudební pásmo k 85. narozeninám Josefa Škvoreckého. Připravil a uvádí Antonín Matzner.
Hovoří Josef Škvorecký, Lubomír Dorůžka, ukázky ze spisovatelovy tvorby čtou Lukáš Hlavica, Josef Somr, Bohumil Švarc a další, zpívají Ella Fitzgeraldová, Judy Garlandová, Jana Paulová, Eva Pilarová, Petr Kalandra, Vladimír Mišík a Waldemar Matuška.
Natočeno 2009. Premiéra 25. 9. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.). Uvedeno 4. 1. 2012 k úmrtí J. Škvoreckého.
Připravil Tomáš Černý a Martin Groman. Vyprávění dcery Járy Kohouta.
Natočeno na počátku roku 2005 při návštěvě paní Aleny Kohoutové-Kaňkové v Praze u příležitosti 100. výročí narození jejího otce Járy Kohouta (9.12.1904 – 23.10.1994).
Lit.: Černý, Tomáš: Mezi Čechy domov můj. In web ČRo, září 2009 (anotace). – Cit.: Šarmantní, sympatická, pozorná. Takové jsou první dojmy ze setkání s dámou, která před časem přijela na krátkou návštěvu do České republiky. Nebylo to však na dovolenou jako turistka, ale ani ne tak docela domů. Přijela si připomenout výročí narození svého otce, komika Járy Kohouta.
Dodnes jej můžeme tu a tam vidět na televizní obrazovce, třeba v Kristiánovi. A kdo by neznal jeho šlágr Já mám devět kanárů! Jeho komika leckomu do oka právě nepadla, ale nelze mu upřít, že za první republiky byl uznávaným umělcem etablovaným stejně v kabaretu jako na stříbrném plátně. Na konci 40. let zdejší politicko-společenské dění vztyčilo varovný prst přede všemi, kteří se hlásili k tradici a kultuře první republiky. Proto rodina Járy Kohouta v roce 1948 Československo opustila. Alena Kohoutová dnes vypráví, že emigraci brala jako výlet a ilegální přechod hranice jako velké dobrodružství. Jára Kohout s rodinou putoval do Paříže a jejích kabaretů, do Mnichova k mikrofonu Svobodné Evropy a nakonec do USA. Alena Kohoutová žije v Americe dodnes. V závěru exkluzivního rozhovoru pro ČRo 2 – Praha se ptáme: Kde je dnes váš domov. Tady nebo v Americe? Po krátké rozvaze paní Kohoutová odpovídá rezolutně: „Ani tady, ani tam. Prostě mezi Čechy.“
Anton Pavlovič Čechov. Překlad a dramatizace Michal Príbus. Zvuk Alojz Janeček. Dramaturg Emil Kočiš. Režie Olívia Binderová.
Účinkují Ctibor Filčík, František Dibarbora, Gustáva Valach, Mária Kráľovičová, Elo Romančík, Juraj Paška, Ondrej Jarjabek, Branislav Koreň, Ján Klimo, Hilda Michalíková, Marián Gallo, Zuzana Šimečková, Erika Bauerová, Zora Bachnárová a Jozef Šimonovič.
Natočeno v Československém rozhlase 1966 (87 min.). Reprízy 10. 4. 2013 (SRo 8 Rádio Litera), 3. 7. 2015 (SRo 8 Rádio Litera); 29. 5. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 16:30 h.).
Pozn.: Dramatizácia novely (z r. 1884). Ide o najmenej známe dielo jedného z najznámejších ruských dramatikov a prozaikov 19. storočia, ktoré prinieslo čoskoro po svojom zverejnení nemálo otáznikov. Je to paródia na obľúbené dobové romány alebo nevyzretá próza mladého autora? Čechov v tomto svojom diele – napokon, tak, ako vo všetkých ostatných – nastavuje spoločnosti a jej protagonistom zrkadlo, ukazuje im to, čo nechcú vidieť a pochopiť – aký zlý a nudný život vedú. Život bez skutočnej lásky a bez naplnenia veľkých ideí. Prázdny život malomeštiakov, neschopných zmeny a vývoja. Príbeh Oľgy, polovičnej siroty so šialeným otcom, diabolským vyšetrujúcim sudcom, požívačným alkoholikom so šľachtickým titulom a ďalšími jednoznačnými náražkami na výzbroj pokleslej literatúry, sa však dá v Čechovovom podaní súčasne chápať aj ako príbeh o krehkosti lásky, o páde, sprevádzajúcom každý pokus kupčiť s ňou.
Literárně-reportážní putování Plzeňskem a Šumavou po stopách Mistra Váchala. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Připravila Plzeň v roce 2009. Premiéra 27. 9. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:00 h.; 57 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Po stopách Josefa Váchala. In web ČRo, září 2009 (anotace). – Cit.: V letošním roce si připomínáme sto pětadvacáté výročí narození a čtyřicet let od úmrtí malíře, grafika, spisovatele a mystika Josefa Váchala. Jeho „stopám“ v západních Čechách je věnován pravidelný pořad stanice Vltava Schůzky s literaturou. Trasa literárně-reportážního putování po místech spjatých s Váchalovou osobností povede Plzeňskem, Pošumavím a Šumavou. Reportážní záběry v pořadu doplňují ukázky z Váchalových literárních děl, deníků a korespondence.
Cesta začne v Milavčích u Domažlic, kde se Josef Váchal 23. září 1884 narodil, pokračovat bude na zámek Týnec u Klatov, kde Váchal pobýval u tehdejšího majitele, stavitele Jaroslava Polívky, a také do nedalekého Bezděkova, místa posledního odpočinku Christiana Heinricha Spiesse, klasika německé hrůzostrašné prózy. „Spiess je krvavému románu tím, čím byl Shakespeare dramatu a čím byl Vergilius poezii,“ napsal o svém oblíbeném autorovi Váchal. (more…)
Stephen Leacock.
Načetl Pavel Chovanec.
Načteno pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana v roce 2009 (1 CD mp3, MP4094, 45 stop, 12:24:13).
Kniha nabízí téměř čtyřicet krátkých povídek, v nichž proslulý kanadský humorista potvrzuje svou pověst mistra slovního vtipu i nezraňujícího šprýmu. (anotace)
Vybral a sestavil Jan Kolář. Režie divadelního představení a zvukového záznamu Jan Schmid.
Účinkují Ivan Vyskočil a Radovan Lukavský. Spoluúčinkují Jan Schmid, Jiří Lábus, Marek Eben a další členové Studia Ypsilon.
Vydal Radioservis v roce 2001 (1 CD, 1 MC, CRO206-2 801, 1 MC, CRO206-4 801, 53:09).
Pozn.: Nahrávka rozhlasového pořadu Hodně pozdní večery s Ypsilonkou a Nepravidelně pravidelné vysílání z Ypsilonky, které jsou sestřihem záznamu představení Studia Ypsilon Večery pod lampou, byla přízena 27. 11. 2000 (s R. Lukavským) a 24. 1. 2001 (s I. Vyskočilem).
Pozn. 2: Na letáku rozhovor Jana Schmida s Janem Kolářem o historii divadelních Večerů pod lampou.
Obsah: 1. Tak jako tak (píseň), 2. Čím chtěl být Ivan Vyskočil?, 3. Vzpomínka na Miláno (píseň), 4. Povídání o psaní (s Básní – otázkou Ivana Vyskočila a básní Jiřího Lábuse), 5. Jiří Lábus jako Radovan Lukavský, 6. Divadelní trapas Marka Ebena, 7. Divadelní trapas Ivana Vyskočila, 8. Přestávka a divadelní trapas Jiřího Lábuse, 9. Čím chtěl být Radovan Lukavský?, 10. Sheik of Araby (píseň), 11. Radovan Lukavský hraje s maminkou divadlo, 12. Radovan Lukavský na dráze a na konzervatoři, 13. Hamletem v Národním divadle, 14. Hodiny stojí na špičkách (píseň), 15. Anekdota od Radovana Lukavského.
Vybral a sestavil Jan Kolář. Režie divadelního představení a zvukového záznamu Jan Schmid.
Účinkují Jiří Menzel a Milan Lasica. Spoluúčinkují Jan Schmid, Jiří Lábus, Marek Eben a další členové Studia Ypsilon.
Vydal Radioservis v roce 2001 (1 CD, CRO205-2 801, 1 MC, CRO205-4 801, 53:52).
Pozn.: Nahrávka rozhlasového pořadu Hodně pozdní večery s Ypsilonkou a Nepravidelně pravidelné vysílání z Ypsilonky, které jsou sestřihem záznamu představení Studia Ypsilon Večery pod lampou, byla přízena 16. 1. 1996 (s M. Lasicou) a 16. 3. 1999 (s J. Menzelem).
Pozn.2 : Na letáku rozhovor Jana Schmida s Janem Kolářem o historii divadelních Večerů pod lampou.
Obsah: 1. Tak jako tak (píseň), 2. Čím chtěl být Jiří Menzel?, 3. Takhle to nejde dál (píseň), 4. Jiří Menzel měl vždycky rád divadlo, 5. Jiří Schmitzer v Postřižinách, 6. Svět mám tak rád (píseň), 7. Jiří Menzel volá kamarádce, 8. Jiří Lábus v tramvaji, 9. Jan Jiráň v tramvaji, 10. Anekdota z tramvaje, 11. Příhoda z pošty, 12. Mirek Vladyka jde přes „Mírák“, 13. Povídání o rodičích, 14. Oči čokoládové (píseň), 15. A rychle dál s písničkou Strakatý kůň, 16. Čím jste chtěli být, když jste byli malí?, 17. Hana (píseň), 18. Milan Lasica o Miroslavu Macháčkovi, 19. Až libé víno (píseň), 20. Čím chtěl být Milan Lasica?, 21. Milan Lasica a Július Satinský v brněnské operetě, 22. Chlupatý kaktus (píseň), 23. Jiří Lábus v autobuse do Liberce (a o společené dovolené Martina Dejdara a Jiřího Lábuse), 24. Milan Lasica a Július Satinský na zájezdě v Plzni, 25. Nečakaj ma už nikdy (píseň).
Powered by WordPress