Jan Opolský. Text českého autora ze sbírky Hranolem křišťálu. Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Bořivoj Navrátil. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno 2009 (?). Premiéra (?) 18. 7. 2009 (15min.).
Jan Opolský. Text českého autora ze sbírky Hranolem křišťálu. Připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Bořivoj Navrátil. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno 2009 (?). Premiéra (?) 18. 7. 2009 (15min.).
František Hrubín. Motiv měsíce v básnickém díle Františka Hrubína. Připravil Miloš Doležal. Režie Aleš Vrzák.
Účinkuje Martin Finger.
Natočeno 2009 (?). Premiéra (?) 18. 7. 2009 (20min.).
Svatopluk Čech. Připravila Jarmila Konrádová. Režie Markéta Jahodová.
Režie Otakar Brousek II.
Natočeno 2009. Premiéra 18. 7. 2009 (pouze 1. kapitola, 20 min.). Celá četba ke stažení zde.
Bohumila Grögerová a Josef Hiršal. Rozhlasová koláž. Dramaturg Václav Daněk. Hudební dramaturgická spolupráce Jiří Váchal. Zvuková spolupráce Libuše Podlešáková. Záznam a střih Dana Rottenbergová a Ivana Staněčková. Zvuková spolupráce Josef Plechatý. Zvukové efekty Jiří Dinek(?). Asistentka režie Marie Magdalena Sirotková. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Daniela Kolářová, Radovan Lukavský, Bořivoj Navrátil, Jaromír Hanzlík, Svatopluk Skopal, Jiří Adamíra, Rudolf Kvíz, Alfred Strejček, Radúz Chmelík, Jan Přeučil, Rudolf Pechan, Stanislav Oubram, Otakar Brousek I., Jaroslav Kepka, Vladimír Fišer, Jana Koubková, Jeremy Smith, William Edwin Bathurst, Jan Matějek a další.
Natočeno v roce 1993. Premiéra 23. 9. 1993 (ČRo 3 Vltava, 22:55 h.; 49 min.) v cyklu Ars Acustica. Obnovená premiéra 7. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: vd (= Daněk, Václav): Náměsíčná Ars Acustica. (Záznam rozhovoru s Bohumilou Grögerovou a Josefem Hiršalem, autory rozhlasové koláže Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém). In Týdeník Rozhlas 39/1993 (13. 9. 1993), s. 4 a 10. (rozhovor). – Cit.: Je to jediný váš společný text psaný přímo a jen pro rozhlas?
„Ano. V roce 1969 nás vyzval ke spolupráci západoněmecký rozhlas. Vstup člověka na Měsíc byl pro nás tehdy tématem non plus ultra. Tak vznikla první různojazyčná verze Lunovisu. Teprve nedávno jsme zpracovali zcela novou verzi pro Audiostudio Českého rozhlasu. Její smysl už tedy neni v aktuálnosti, ale v estetickém vyznění.“
Ve vašich knižně vydávaných experimentálních textech vždy hrál hlavní roli přímý zážitek, ať už to bylo Preludium nebo Mlýn nebo Kolotoč. Ale Lunovis je koláž z děl jiných autorů o Luně a na téma od Bible přes řecké filozofy, Výlety pana Broučka až k autentickým hlasům amerických kosmonautů. Je citovan i Galilei, Kepler, Rostand, Bergerac, Poe, Li-Po, Verne, Mácha, ale dokonce i Baron Prášil, Slouka i Kvapil jako libretista Rusalky. Co je na tom neopakovatelně vašeho?
„Už sám termín koláž je odpovědí. Je to n a š e koláž. Samozřejmě, koláží na téma Luna nebo Měsíc lze vytvořit bezpočet. Ne metoda koláže, ale její princip umožňuje konfrontaci elementů z mnoha oblastí, takže dochází k onomu dávno proklamovanému „zázračnému setkání“. Tím, že jsme do textu zapracovali útržky, úryvky, citáty z poezie, mytologie, vědy, utopické literatury, encyklopedie i pěvecké árie, a takto vzniklý útvar konfrontovali s dokumentem prvního přistání člověka na Měsíci, posunuli jsme o kousek dál právě princip literární koláže. A v tom je snad něco neopakovatelně našeho.“
Lunovis ve vaší české verzi je Beránek měsíc, což je zároveň i titul obsáhlého výboru z Morgensternovy poezie vydaného v roce 1965. Zde jste kromě latinského názvu vaši slovesnou koláž oběma verzemi této básně zarámovali, což jistě není náhoda.
„Když jsme před lety stali uchváceni před televizní obrazovkou s kosmonauty na Měsíci, vybavila se nám právě tahle Morgensternova báseň. Jí to všecko hromadění slovesného materiálu začalo. Je na posluchači, aby sám zvážil a procítil smysl básnického sdělení.“
Lit.: anonym: Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém. Experimentální koláž Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. In web ČRo 3 Vltava, 7. srpen 2021 (článek). – Cit.: Sto let uplynulo od narození Bohumily Grögerové, básnířky spjaté s literárním experimentem, překladatelky a také tvůrkyně, která rozvíjela možnosti rozhlasového umění. Poslechněte si fantazijní koláž Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém, již napsala ve spolupráci se svým životním druhem Josefem Hiršalem. (…)
Žánru rozhlasové hry se Bohumila Grögerová s Josefem Hiršalem začali věnovat od konce 60. let a navázali přitom na své experimenty s fónickou poezií. Jejich hry lze bezpochyby řadit k těm nejradikálnějším a zároveň nejpozoruhodnějším počinům, jaké v našem literárním prostředí vznikly.
Ještě před nástupem normalizace stihli uvést dvě hry v západním Německu, třetí hra, literární montáž o Faustovi, již kvůli přetrhaným kontaktům uvedena nebyla. Josef Hiršal se žánru rozhlasové hry během 70. let přestal věnovat, Bohumila Grögerová ale psala dál do šuplíku, a to poměrně intenzivně. Po roce 1989 ovšem opět společně rozvinuli hru Lunovis psanou pro německý rozhlas do nové české verze.
Takřka ve všech hrách Grögerové a Hiršala tvoří klíčové stavební paradigma princip stereofonie a právě Lunovis představuje v tomto ohledu nebývale propracované dílo. Německý mnohojazyčný Lunovis buduje pomocí postupně se rozšiřující stereofonní báze jakousi zvukově-vizuální lupu, která akusticky modeluje přibližující se, stále plastičtější povrch Měsíce. Pozdější česká verze, rozsáhlejší Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém (1993) v režii Hany Kofránkové je veskrze smířlivě fantazijní a vzdává melodramatický hold básnictví, pohádkovosti, fantazii. I tato hra spolehlivě dokládá, že Grögerová s Hiršalem chápali literární tvorbu jako nekonečný kosmos vztahů a variací.
Lit.: anonym (= Novotný, Pavel?): Rozhlasové hry Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. In web Setiny.cz, 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Od konce šedesátých let se začali oba autoři věnovat žánru rozhlasové hry, zpočátku v propojení se západoněmeckou rozhlasovou produkcí. Vedle toho sepsali řadu kratičkých, auditivně nikdy nezpracovaných minutových her pro rozhlasové soutěže ARD a RIAS Berlín, Hiršal též natočil několik textů v roce 1969 v Německu do pořadu Prager Studio při WDR. V případě rozhlasových her je bezpochyby namístě na prvním místě uvést Bohumilu Grögerovou: z šesti experimentálních rozhlasových kompozic, které vznikly v rozmezí od konce šedesátých let do počátku let devadesátých, napsala Grögerová tři samostatně, někdy i v německé a české verzi, ostatní hry vznikaly ve spolupráci s Hiršalem.
Čistě pro západoněmeckou produkci byly napsány hry Lunovis (Grögerová, Hiršal, WDR 1971), Zweiäugiges Wortspiel (Slovní hra o dvou očích, Grögerová, SR/BR 1971) a Faust im Stimmenwald (Faust v lese hlasů, Grögerová, Hiršal, 1971-1972). První dvě hry se v Německu ještě dočkaly precizního zpracování od předních rozhlasových režisérů, třetí hra, literární montáž o Faustovi, již uvedena nebyla, neboť tvůrčí kontakty byly zcela zpřetrhány. Během normalizačního temna se Josef Hiršal žánru rozhlasové hry věnovat přestal, Grögerová se však nedala odradit a s disciplínou sobě vlastní psala takzvaně do šuplíku, a to poměrně intenzivně. Zweiäugiges Wortspiel načrtla v české podobě a rozepsala další rozhlasové kusy: Už jenom dýchat… aneb Dum spero, spiro (1975), která opět existuje jak v české, tak i německé podobě, dále první verzi hry Dokud se nade mnou nezavře voda (1975), která svým faustovským tématem volně navazuje na hru Faust im Stimmenwald. Hru Lunovis později, již po roce 1989, rozvinula společně s Josefem Hiršalem do nové a vlastně zcela autonomní české verze. (…)
Lit.: Myšková, Gabriela: Experimentální klenoty. In Týdeník Rozhlas, 2021/31 (26. 7. 2021), s. 9 (článek). – Cit.: Při poslechu hry Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové s názvem Lunovis se dotkneme oblasti rozhlasové historie, experimentální audio tvorby i politiky.
Než se dostaneme k samotnému poslechu, je dobré si tyto oblasti letmo ohledat. V padesátých a šedesátých letech se začala plně rozvíjet experimentální poezie. A to i na poli zvukové tvorby. Brzy se ukázalo, že rozhlas a jeho specifické možnosti nabízejí výborné podmínky pro reprodukci experimentální poezie. Rozvoj poezie v éteru byl úzce spjat zejména s rozmachem stereofonie, která nabídla prostor pro nové zvukové experimenty. Někteří autoři, v našem případě Josef Hiršal a Bohumila Grögerová, se chopili příležitosti a napsali díla šitá na míru právě rozhlasu. Ojedinělé ovšem je, že díky krátkodobému politickému uvolnění v šedesátých letech, těsně před tvrdou normalizaci, se tvůrcům otevřela možnost spolupráce se západními médii. Západoněmecký rozhlas natočil na přelomu let 1968 a 1969 hned několik textů tvůrčí dvojice a předvedl je v pořadu Prager Studio, od Hiršala a Grögerové dostal také několik minutových her a dal vzniknout mimo jiné rozhlasové experimentální hře Lunovis (1970).
Po sametové revoluci vznikla díky dramaturgovi Václavu Daňkovi v Českém rozhlase nová verze této hry. Nejde o pouhý překlad z němčiny, ale o autonomní hru Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém (1993). V režii Hany Kofránkové posluchač uslyší fascinující zvukovou koláž s ústředním motivem Měsíce. Popis i asociace na téma Měsíc, měsíček, luna, úplněk, srpek… ve všech možných podobách. Napříč žánry, napříč dějinami i různými kulturami, včetně popkultury. Od bible až po technická hlášení o přistání člověka na Měsíci. Lunovis připomíná, jak silně je symbol Měsíce, a poezie s ním úzce spjatá, silně zakořeněn nejen v naší kultuře, ale hlavně v naší mysli. Jsem si jistá, že každý posluchač bude při poslechu asociovat své vlastní zmršenosti či zážitky s Měsícem. Měli bychom se připravit na poslech, který se bude místy blížit meditaci. A osobně doporučuji, dopřát si tento audio zážitek se sluchátky, za soustředěné pozornosti a ideálně v přírodě.
Velkým dluhem zůstává nejzásadnější, ale bohužel prozatím opomenutá hra Faust v lese hlasů, literární montáž o Faustovi. Tu, stejně jako díla Lunovis nebo Slovní hra o dvou očích, měl produkovat a uvést Západoněmecký rozhlas, ale kontakty se Západem byly v polovině sedmdesátých letech již násilně a především definitivně zpřetrhány. Než dojde Hiršala a Grögerové Faust svého rozhlasového zpracování, můžeme si v éteru užít klenot českého zvukového experimentu. Byť zprostředkovaný a upravený pro českého posluchače nesvázaného totalitními hranicemi.

Ludvík Aškenazy. Povídka. Připravila Jarmila Konrádová. Účinkuje Martin Myšička. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno 2009 (?). Premiéra (?) 18. 7. 2009 (30min.).
Třídílný dokument o přistání na Měsíci. Připravil Tomáš Černý.
Natočeno 2009. Premiéra 18. 7. 2009 u příležitosti 40. výročí přistání na Měsíci (3 x 30 min.).
Obsah: 1. První část zvukové zkratky autentického archivního záznamu vysílání Čs. rozhlasu o misi Apolla 11. Reportují Jan Petránek, Ivo Budil a odborníci. – 2. Přistání na Měsíci 20.7. 1969. – 3. Výstup na povrch Měsíce 21.7. 1969.
U příležitosti 40. výročí přistání na Měsíci si připomeneme historii jeho dobývání i budoucí plány na jeho další výzkum. Připravila Jana Olivová. Hosty jsou Karel Pacner, Tomáš Přibyl, Pavel Příhoda a Antonín Rückl.
Natočeno 2009. Premiéra 18. 7. 2009 u příležitosti 40. výročí přistání na Měsíci.
Měsíc v literatuře, mytologii, hudbě, léčitelství i z pohledu Evropanů, kteří ho navštívili dávno před posádkou Apolla 11. Hovoří astronomka Jindřiška Majorová, připravila Blanka Stárková.
Natočeno 2009. Premiéra 18. 7. 2009 u příležitosti 40. výročí přístání na Měsíci.
Eric Rosenzveig. Dokumentárně laděná skladba. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2006 v cyklu PremEdice (27 min.).
Tvůrci nezjištěni. Hovoří Miloš Kopecký.
Natočeno květen 1965. Obnovená premiéra 17. 7. 2009 v pořadu Fonogramy.
Powered by WordPress