Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Bohumila Grögerová a Josef Hiršal. Rozhlasová koláž. Dramaturg Václav Daněk. Hudební dramaturgická spolupráce Jiří Váchal. Zvuková spolupráce Libuše Podlešáková. Záznam a střih Dana Rottenbergová a Ivana Staněčková. Zvuková spolupráce Josef Plechatý. Zvukové efekty Jiří Dinek(?). Asistentka režie Marie Magdalena Sirotková. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Daniela Kolářová, Radovan Lukavský, Bořivoj Navrátil, Jaromír Hanzlík, Svatopluk Skopal, Jiří Adamíra, Rudolf Kvíz, Alfred Strejček, Radúz Chmelík, Jan Přeučil, Rudolf Pechan, Stanislav Oubram, Otakar Brousek I., Jaroslav Kepka, Vladimír Fišer, Jana Koubková, Jeremy Smith, William Edwin Bathurst, Jan Matějek a další.

Natočeno v roce 1993. Premiéra 23. 9. 1993 (ČRo 3 Vltava, 22:55 h.; 49 min.) v cyklu Ars Acustica. Obnovená premiéra 7. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Německá verze

Lit.: vd (= Daněk, Václav): Náměsíčná Ars Acustica. (Záznam rozhovoru s Bohumilou Grögerovou a Josefem Hiršalem, autory rozhlasové koláže Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém). In Týdeník Rozhlas 39/1993 (13. 9. 1993), s. 4 a 10. (rozhovor). – Cit.: Je to jediný váš společný text psaný přímo a jen pro rozhlas?

„Ano. V roce 1969 nás vyzval ke spolupráci západoněmecký rozhlas. Vstup člověka na Měsíc byl pro nás tehdy tématem non plus ultra. Tak vznikla první různojazyčná verze Lunovisu. Teprve nedávno jsme zpracovali zcela novou verzi pro Audiostudio Českého rozhlasu. Její smysl už tedy neni v aktuálnosti, ale v estetickém vyznění.“

Ve vašich knižně vydávaných experimentálních textech vždy hrál hlavní roli přímý zážitek, ať už to bylo Preludium nebo Mlýn nebo Kolotoč. Ale Lunovis je koláž z děl jiných autorů o Luně a na téma od Bible přes řecké filozofy, Výlety pana Broučka až k autentickým hlasům amerických kosmonautů. Je citovan i Galilei, Kepler, Rostand, Bergerac, Poe, Li-Po, Verne, Mácha, ale dokonce i Baron Prášil, Slouka i Kvapil jako libretista Rusalky. Co je na tom neopakovatelně vašeho?

„Už sám termín koláž je odpovědí. Je to n a š e koláž. Samozřejmě, koláží na téma Luna nebo Měsíc lze vytvořit bezpočet. Ne metoda koláže, ale její princip umožňuje konfrontaci elementů z mnoha oblastí, takže dochází k onomu dávno proklamovanému „zázračnému setkání“. Tím, že jsme do textu zapracovali útržky, úryvky, citáty z poezie, mytologie, vědy, utopické literatury, encyklopedie i pěvecké árie, a takto vzniklý útvar konfrontovali s dokumentem prvního přistání člověka na Měsíci, posunuli jsme o kousek dál právě princip literární koláže. A v tom je snad něco neopakovatelně našeho.“

Lunovis ve vaší české verzi je Beránek měsíc, což je zároveň i titul obsáhlého výboru z Morgensternovy poezie vydaného v roce 1965. Zde jste kromě latinského názvu vaši slovesnou koláž oběma verzemi této básně zarámovali, což jistě není náhoda.

„Když jsme před lety stali uchváceni před televizní obrazovkou s kosmonauty na Měsíci, vybavila se nám právě tahle Morgensternova báseň. Jí to všecko hromadění slovesného materiálu začalo. Je na posluchači, aby sám zvážil a procítil smysl básnického sdělení.“

Lit.: anonym: Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém. Experimentální koláž Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. In web ČRo 3 Vltava, 7. srpen 2021 (článek). – Cit.: Sto let uplynulo od narození Bohumily Grögerové, básnířky spjaté s literárním experimentem, překladatelky a také tvůrkyně, která rozvíjela možnosti rozhlasového umění. Poslechněte si fantazijní koláž Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém, již napsala ve spolupráci se svým životním druhem Josefem Hiršalem. (…)

Žánru rozhlasové hry se Bohumila Grögerová s Josefem Hiršalem začali věnovat od konce 60. let a navázali přitom na své experimenty s fónickou poezií. Jejich hry lze bezpochyby řadit k těm nejradikálnějším a zároveň nejpozoruhodnějším počinům, jaké v našem literárním prostředí vznikly.

Lit.: Myšková, Gabriela: Experimentální klenoty. In Týdeník Rozhlas, 2021/31 (26. 7. 2021), s. 9 (článek). – Cit.: Při poslechu hry Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové s názvem Lunovis se dotkneme oblasti rozhlasové historie, experimentální audio tvorby i politiky.

Než se dostaneme k samotnému poslechu, je dobré si tyto oblasti letmo ohledat. V padesátých a šedesátých letech se začala plně rozvíjet experimentální poezie. A to i na poli zvukové tvorby. Brzy se ukázalo, že rozhlas a jeho specifické možnosti nabízejí výborné podmínky pro reprodukci experimentální poezie. Rozvoj poezie v éteru byl úzce spjat zejména s rozmachem stereofonie, která nabídla prostor pro nové zvukové experimenty. Někteří autoři, v našem případě Josef Hiršal a Bohumila Grögerová, se chopili příležitosti a napsali díla šitá na míru právě rozhlasu. Ojedinělé ovšem je, že díky krátkodobému politickému uvolnění v šedesátých letech, těsně před tvrdou normalizaci, se tvůrcům otevřela možnost spolupráce se západními médii. Západoněmecký rozhlas natočil na přelomu let 1968 a 1969 hned několik textů tvůrčí dvojice a předvedl je v pořadu Prager Studio, od Hiršala a Grögerové dostal také několik minutových her a dal vzniknout mimo jiné rozhlasové experimentální hře Lunovis (1970).

Po sametové revoluci vznikla díky dramaturgovi Václavu Daňkovi v Českém rozhlase nová verze této hry. Nejde o pouhý překlad z němčiny, ale o autonomní hru Lunovis aneb Měsíčku na nebi hlubokém (1993). V režii Hany Kofránkové posluchač uslyší fascinující zvukovou koláž s ústředním motivem Měsíce. Popis i asociace na téma Měsíc, měsíček, luna, úplněk, srpek… ve všech možných podobách. Napříč žánry, napříč dějinami i různými kulturami, včetně popkultury. Od bible až po technická hlášení o přistání člověka na Měsíci. Lunovis připomíná, jak silně je symbol Měsíce, a poezie s ním úzce spjatá, silně zakořeněn nejen v naší kultuře, ale hlavně v naší mysli. Jsem si jistá, že každý posluchač bude při poslechu asociovat své vlastní zmršenosti či zážitky s Měsícem. Měli bychom se připravit na poslech, který se bude místy blížit meditaci. A osobně doporučuji, dopřát si tento audio zážitek se sluchátky, za soustředěné pozornosti a ideálně v přírodě.

Velkým dluhem zůstává nejzásadnější, ale bohužel prozatím opomenutá hra Faust v lese hlasů, literární montáž o Faustovi. Tu, stejně jako díla Lunovis nebo Slovní hra o dvou očích, měl produkovat a uvést Západoněmecký rozhlas, ale kontakty se Západem byly v polovině sedmdesátých letech již násilně a především definitivně zpřetrhány. Než dojde Hiršala a Grögerové Faust svého rozhlasového zpracování, můžeme si v éteru užít klenot českého zvukového experimentu. Byť zprostředkovaný a upravený pro českého posluchače nesvázaného totalitními hranicemi.