Karel Vysloužil. Povídka vsetínského básníka a vězně komunistických lágrů. Připravil Miloš Doležal. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2009. Premiéra 25. 6. 2009 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min.) v cyklu Moderní povídka. Repríza 30. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) v cyklu Zakázané léto na Vltavě.
Roland Courtot. Stať francouzského geografa a esejisty. Z vlastního překladu připravil Petr Turek. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2009. Premiéra 25. 6. 2009 (15min.).
Z archivních válečků, desek i kotoučů pásků vybírá Karel Tejkal. Český lékař (1872-1956), zakladatel etikoterapie, popularizátor medicíny, autor mnoha dochovaných následovníků a členů rodiny.
Natočeno 2009. Premiéra 24. 6. 2009 (28 min.). Repríza 16. 2. 2023 (ČRo Pohoda, 10:00 h.).
Pozn.: V programu ČRo Pohoda bylo v roce 2023 uvedeno jméno chybně, a to jako Cyril Bezděk.
Ctibor Bezděk byl československý lékař, spisovatel, pacifista, filantrop a propagátor vegetariánství a abstinence. Je autorem konceptu tzv. etikoterapie.
Yves Luginbühl. Stať francouzského geografa a badatele. Z vlastního překladu připravil Petr Turek. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Jaroslav Kodeš.
Natočeno 2009. Premiéra 23. a 24. 6. 2009 (2 x 15min.).
Gustave Flaubert. Četba na pokračování z románu francouzského spisovatele. Překlad Jiří Konůpek. Připravil Miroslav Stuchl. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Ladislav Mrkvička.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 15. 6. 2009 (30min.).
Díly: 1. Hodokvas žoldnéřů, 2. Ve městě Sikk, 3. Na hradbách Kartága, 4. Závoj bohyně Tanit, 5. Suffet Hannon, 6. Hamilkarův návrat, 7. Hamilkarův dům, 8. Bitva u Makaru, 9. Had, 10. Ve stanu, 11. Obléhání Kartága, 12. Moloch, 13. Soutěska smrti, 14. Mathonova smrt.
Lit.: Turek, Petr: Flaubertova věčná Salambo. In web ČRo, 15. 6. 2009 (anotace). – Cit.: Salambo, jeden z nejvýznamnějších románů francouzské prózy předminulého století, osvěží letní podvečery na Vltavě. Právě z tohoto díla Gustava Flauberta rozhlas připravil čtrnáctidílnou četbu na pokračování.
Román Salambo začal Flaubert psát v září roku 1857 a dokončil ho v dubnu 1862. Po tématu ukotveném v ovzduší všedních dní Francie půli 19. století, jež pojednal ve předchozí knize Paní Bovaryová, se spisovatel soustředil na látku odehrávající se dvě stě čtyřicet let před Kristem a v Kartágu.
Flaubert vykonal řadu přípravných prací – inspiroval se vyprávěním řeckého historika Polybia, přečetl mnoho archeologických pojednání, mezi dubnem a červnem 1858 cestoval po místech, kde se děj knihy odehrává. Původní názvy románu zněly Kartágo a Žoldnéři, teprve později jej autor pojmenoval Salambo, což je řecký přepis punského slova Šalambál, „obraz Bélův“, jak se nazývalo jedno z kartaginských božstev předřímské doby. Nedostatek exaktních dokumentů vztahujících se ke Kartágu Flauberta lákal, ale i znepokojoval. V dopise datovaném v květnu 1857 napsal: „Jsou chvíle, kdy mě to téma děsí svou prázdnotou…“ Spisovatel se přesto pokusil napsat ojedinělou knihu: „Použitím metody moderního románu na starověké téma jsem chtěl zachytit fatu morganu.“
O čem tedy román pojednává? Právě skončila první punská válka (264-241 př. n. l.) a před branami poraženého a vyčerpaného Kartága stojí armáda žoldnéřů žádajících svou mzdu. Salambo, dcera legendárního velitele Hamilkara Barky, pro ně uspořádá v zahradách otcova paláce usmiřovací hostinu. Zde ji poprvé spatří Matho, pozdější vůdce vzbouřených barbarů. Chamtiví Kartagiňané nakonec žold nevyplatí. V následujícím zdlouhavém a krvavém konfliktu je zoufalé Kartágo téměř zničeno. Dokonce obětovalo děti nejváženějších rodin bohu Molochovi. Především díky vojevůdcovskému umění i politické obratnosti Hamilkara je však město nakonec zachráněno. Podíl na tom má i Salambo, která se vypraví do nepřátelského ležení a tam ve vůdcovském Mathonově stanu získá pro Kartágo zpět zaimf – posvátný plášť bohyně Tanit – uloupený žoldnéři. Mezi ní a Mathonem však vznikne osudový vztah…
Flaubertův román překypuje barvami, je plný světel, záblesků i stínů, mistrně líčí bitvy a vojenská tažení, ohromuje davovými záběry i scénami strhujícími svou krutostí. Zaujme nejen plastickým popisem tehdejšího prostředí, mystických kultů či přízemního obchodnického ducha kartaginské civilizace, ale i vzrušenou atmosférou, a především tragickým milostným příběhem čisté a dojemně krásné Salambo a živočišného Mathona.
Původní pohádkový seriál pro rozhlas napsala Melita Denková. Vypravěč Václav Postránecký. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Maria Křepelková.
Natočeno v roce 1993. Premiéra 21. – 29. 3. 1994 (ČRo 2 Praha, 18:15 h.). Repríza 12. – 20. 5. 2001 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.); 1. dílu 11. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).
Obsah: 1. Hedvábné polštáře (10min.) – 2. Veselý život námořníka. – 3. Zlatá dáma. – 4. Dárek z nebe. – 5. Zlodějské vrány. – 6. Zlatý kočár. – 7. Zloděj Křivonos dopaden. – 8. Bela je slavná. – 9. Dopis.
Rozhovory se švédskými spisovateli a překladatelkou z češtiny. Připravil Zbyněk Černík.
Natočeno 2009. Premiéra 22. – 26. 6. 2009.
Obsah: 1. Carl-Johan Vallgren. – 2. Per Olov Enquist. – 3. Karin Mossdal. – 4. Torgny Lindgren. – 5. Mikael Niemi.
Četba na pokračování z knihy vzpomínek českobudějovického kněze, filozofa a přírodovědce na dvanáct let strávených v komunistických vězeních. Připravila Jana Doležalová. Hudba Jiří Litoš. Režie Ivan Chrz.
Účinkuje Ladislav Mrkvička.
Natočeno 2009. Premiéra 22. – 30. 6. 2009. Repríza 1. dílu 18. 1. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Nekatedrový vzdělanec, vtipný kreslíř a karikaturista, římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, esejista, mukl, dělník – to jsou některá z povolání Josefa Petra Ondoka (1926-2003). Své vzpomínky na pestrou kriminální anabázi Muklovský Vatikán sepisoval Ondok v době těžké nemoci a vydání se již nedožil. Příteli tehdy v dopise napsal: „Tři měsíce jsem měl chemoterapii s cytostatiky. Při ní vždy ztrácím hlas a trpím nespavostí, takže se dávám do nočního spisování.“ Výsledkem těchto nočních sestupů do minulosti je proud vyprávění s pointovanými příběhy, přesnými a nesentimentálními pozorováními, sugestivními detaily, humornými tóny a pokusy o vhledy do duší ostatních muklů. Text má pevnou strukturu, nenese v sobě ani zrnko bolestínství; všechno je přijímáno s neobyčejnou vnitřní svobodou a kurtoazií. Nic se zde nekašíruje ani neretušuje: podstatným kritériem výpovědi je úsilí o vnitřní pravdivost. Ondokův Muklovský Vatikán patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo o životě v českých kriminálech a koncentrácích padesátých let napsáno. (anotace)
Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2009. Premiéra 22. 6. 2009 (15min.).
Zuzana Nováková. Účinkuje Lucie Trmíková.
Natočeno 2009. Premiéra 21. 6. 2009 (5 min.). Repríza 15. 12. 2013.
Powered by WordPress