Peter Gregor. Mistři zvuku Luboš Klásek, Emília Miháleková. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Dramaturgie Emília Drugová. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují Kveta Stražanová, Jozef Stražan, Karol Machata, Eva Krížiková, Richard Stanke, Alfréd Svann, Alena Horňáková, Boris Zachar, Tomáš Sloboda, Mikuláš Bugár, Vladimír Minarovič, Ivan Laca, Helena Geregová a další.
Natočeno 1979.
Pozn. Rozhlasový debut P. Gregora.
Peter Gregor. Hudební dramaturg Miroslav Nemec. Zvuk Ĺubomír Tolinka. Dramaturg Milan Materák. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují Ĺubo Roman, Milan Kňažko, Viera Topinková, Jozef Vajda, Slavo Záhradník, Viktor Lukáč, Jozef Cút, Ria Paldyová.
Natočeno 1986. Premiéra 23. 1. 1986 (Bratislava, 20:30 h.; 58 min.). Repríza 21. 4. 2009 (SRo Rádio Devín, 20:30 h.); 8. – 14. 4. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Na X. festivalu původní slovenské rozhlasové hry Kaskády 1987 získala hra Cenu města Piešťany.
Pozn.: Pôvodná rozhlasová hra, ktorá je strhujúcou drámou človeka, významného lekára Ignáca Filipa Semmelweisa (1818 -1865), ktorý, presadzujúc v mene dobrej veci svoju pravdu, zmenil zaužívaný uhol pohľadu na javy okolitého sveta a pomohol tak zachrániť tisíce ľudských životov. (anotace)
Lit.: Zumríková Kekeliaková, Monika: Príbeh rómskej identity a „básnik s gitarou“ Karel Kryl. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 5. 4. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň sa bude o niečo viac šíriť našim éterom rómska poézia i hudba, ako aj príbehy rómskej identity. Výnimočný bude aj herecký hlas Ĺuba Romana vo viacerých postavách rozhlasových hier a „poézia“ prepojená s hudbou v podaní Karla Kryla. Pripomenieme si tak Medzinárodný deň Rómov (8. apríl), 80. narodeniny Karla Kryla (12. apríl) a nedožité 80. narodeniny herca Ĺuba Romana (12. apríl). Môžete sa tešiť na 5 častí z knihy Ĺ. Didiho Čierny Róm a biela láska, na hru M. Kuracinovej Valovej Špinavé ruky, na pásmo o rómskej poézii, ktoré pripravila D. Hivešová-Šilanová a na verše od tejto poetky a redaktorky. Ĺubo Roman sa vám predstaví v úlohe lekára, v úlohe spisovateľa Marka Twaina ako Satan aj mladý študent. Karla Kryla si pripomenieme od 12. apríla aj špeciálnym hudobným playlistom a miniprofilom o jeho platni Rakovina od F. Gabriža. V rámci Galérie slávnych sa tiež bude spomínať meno Ema Bohúňa (125. rokov od jeho narodenia) a môžete sa tešiť aj na jeho poviedku Prvé dni a prví páni. (…)
Herec Ĺubo Roman, ktorý by sa tento rok v apríli dožil okrúhlych 80. narodenín, stvárnil mnohé nezabudnuteľné rozhlasové postavy. Poznáme ho ako falošného princa Labakana, dobrého Petra z Troch gaštanových koní, Aladina či Platóna. Nenechajte si ujsť ani pôvodnú rozhlasovú hru dramatika Petra Gregora Horúčka doktora Semmelweisa. Budete svedkami strhujúcej drámy človeka, významného lekára, Ignaza Philippa Semmelweisa, ktorý presadzuje svoju pravdu, aby pomohol zachrániť tisíce ľudských životov. (…)
Juraj Váh. Původní detektivní rozhlasová hra. Dramaturg Ján Vdovjak. Zvuk Jozef Bajtek, Dušan Čulen. Režie Anton Glézl.
Účinkují Karol Machata, Mária Kráľovičová, Jela Lukešová, Marián Gallo, Vladimír Durdík.
Natočeno 1967 (54 min.). Repríza 9. 1. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).
Forrest Carter. Překlad Lubomír Miřejovský. Hudební mix a obal Vladimír Kraus.
Čte Petra Výtvarová.
Natočeno 2002 – 2005 (Hradec Králové), celkový čas 7 hod. 16 min.
Obsah: 1. Malý strom 09:29 – 2. Cesta 12:23 – 3. Stíny na stěně srubu 14:58 – 4. Lišák a psi 20:45 – 5. „Sme sví, Včeličko“ 16:23 – 6. Znát minulost 16:29 – 7. Borovej Billy 18:14 – 8. Tajné místo 17:21 – 9. Dědečkovo řemeslo 24:53 – 10. Obchodování s křesťanem 30:30 – 11. U krámu na rozcestí 17:30 – 12. Nebezpečné dobrodružství 33:28 – 13. Farma na mýtině 19:06 – 14. Noc v horách 28:01 – 15. Vrbovej John 28:55 – 16. Chození do kostela 15:54 – 17.PanWain 18:33 – 18. Dolů z hor 27:37 – 19. Psí hvězda 32:58 – 20. Zase doma 11:01 – 21. Píseň naodchodnou 21:52.
Louis Pergaud. Rozhlasová dramatizace – „orchestrální rozhlasová hra pro děti“. Překlad Gerda von Uslar. Rozhlasová dramatizace Judith Lorentz. Původní hudba Gerda von Uslar, nahrál Deutsche Radio Philharmonie, dirigent Andreas Hempel. Režie Judith Lorentz.
Osoby a obsazení: Marie (Laura Maire), Lebracův otec (Stefan Kaminski), Azteke (Jens Wawrczeck) a další.
Nastudováno v koprodukci SWR/NDR/BR/HR/MDR/WDR/DLR v roce 2007 (53 min., stereo). Premiéra 11. 11. 2007 (ARD, 55 min.), vysíláno živě (!) v rámci „ARD-Hörspiel-Woche“.
Pozn.: Für alle jungen Hörspielfans ist der 11. November 2007 ein besonderer Tag. Im Rahmen der ARD-Hörspiel-Woche“ sendet MIKADO ein Live-Hörspiel. Beim Kinderhörspieltag, federführend veranstaltet vom SWR, gibt es als Bühnenpräsentation die Welturaufführung des Kinderbuchklassikers „Der Krieg der Knöpfe“.
Schon seit Generationen treten die Jungs aus zwei französischen Dörfern regelmäßig gegeneinander an. Sie beschimpfen, bespucken, prügeln sich. Der Kampf folgt einem festen Ritual, das stets gleich endet: Die Sieger schneiden den Verlierern die Knöpfe ab. Leere Knopflöcher – das gibt zu Hause natürlich Ärger. Da beschließt die unterlegene Bande, splitternackt in die nächste Schlacht zu ziehen. Allerdings haben die Jungs ihre Rechnung ohne Brennnesseln gemacht. Der Bandenkrieg eskaliert, bis die beiden Anführer zur Besserung in ein Erziehungsheim gesteckt werden. In dieser feindlichen, unvertrauten Umgebung sind sie plötzlich aufeinander angewiesen – und, siehe da, Pack schlägt sich, Pack verträgt sich.
Der Kinderbuchklassiker von 1912 hat heute Kultstatus. Henrik Albrecht und Judith Lorentz haben die freche Satire auf den Krieg fürs musikalische Hörspiel entdeckt. (anotace)
Ceny a vyznamenání :
CD des Monats des Institutes für angewandte Kindermedienforschung, Stuttgart (IFAK) 12 2007
New York Festival for Radio Broadcasting Bronze World Medal 2008
Deutscher Hörbuchpreis: „Bestes Kinderhörbuch“ 2009.
Július Barč-Ivan. Adaptace divadelní hry. Rozhlasová úprava Mária Stašáková. Dramaturg Štefan Šmihla. Hudební spolupráce Juraj Dubovec. Zvuk Milan Janák. Režie Ladislav Hyža.
Účinkují Jaroslav Vrzala, Štefan Halás, Elena Petrovická, Ivan Folkman, Martin Horňák, Ĺuba Hlaváčová, Petronela Valentová, Ĺubica Očková, Emil Horváth st., František Výrostko, Martin Kolesár.
Nastudovala Banská Bystrica v roce 1986. Repríza 3. – 9. 1. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Autor hry bol dramatik, prozaik, evanjelický farár a dlhoročný pracovník Národnej knižnice v Martine. Rodák z Krompách sa vo svojich divadelných hrách aj prózach zaoberal predovšetkým sociálnou témou a témou ľudskej morálky. Jeho diela majú hlboko filozofický rozmer. Otázky, ktoré kladie, sú existenciálne. Sú otázkami o našej slobode, zodpovednosti, ale aj o zneužívaní moci a chorobách demokracie. Spomenuté platí aj o hre Človek, ktorého zbili z roku 1936. Ako sám autor k hre napísal, stačí zmeniť mená a môže sa odohrávať v ktorejkoľvek demokratickej krajine. (anotace)
Lit.: Šaráková, Lucia: Dráma očami Barča-Ivana a jubilujúcich Radošincov. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 30. 12. 2023 (článek). – Cit.: Kým my sme slávili 1. sviatok vianočný, Radošinské naivné divadlo, so svojim principálom Stanislavom Štepkom, oslavovalo narodeniny. Je to už 60 rokov čo nám toto pozoruhodné zoskupenie ponúka svoju optiku nášho sveta, plnú múdrosti a humoru. Pri tejto príležitosti sme tento týždeň do nášho vysielania zaradili aj dve, u nás zatiaľ nevysielané rozhlasové adaptácie hier z pera S. Štepku a to Stvorenie sveta a Pokoj domu tomuto. Okrem toho v našom novom programe reflektujeme aj 70. výročie úmrtia významného slovenského dramatika Júliusa Barča-Ivana (25.12.), ktorého si pripomenieme vo viacerých formátoch, vrátane u nás ešte nevysielaných dramatizácií – divadelnej hry Človek, ktorého zbili a prózy Sen. (…)
Od stredy trošku zmeníme tému a ponúkneme vám rozhlasovú úpravu divadelnej hry Júliusa Barča-Ivana Človek, ktorého zbili. V roku 1986 ju pre rozhlas upravila Mária Staššáková a v banskobystrickom štúdiu Slovenského rozhlasu s hercami stredoslovenských divadiel naštudoval režisér Ladislav Hyža. (…)
Setkání s MUDr. Karin Pavloskovou, námořní kapitánkou, která hledá své životní štěstí na moři. Autorka Mořeplavecké odysey obeplula na devítimetrové plachetnici svět. Připravila Dagmar Misařová.
Natočeno 2007. Premiéra 24. 11. 2007 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.; 40 min.).
Henrik Ibsen. Rozhlasová adaptace divadelního dramatu. Překlad Anka Katušić Balen. Rozhlasová úprava Lada Martinac-Kralj. Hudba Davor Rocco. Zvuk Delka Lambaša-Milanov. Redakce Lada Martinac-Kralj. Režie Ranka Mesarić.
Účinkují Daria Lorenci, Sreten Mokrović, Zvonimir Zorićić, Žarko Potoćnjak, Pero Jurićić, Branka Cvjetković.
Natočil Dramski program Hrvatskogo radija v roce 2009. (48 min.) Premiéra 23. 4. 2009 (Hrvatski radio – Treći program).
Pozn.: Ne náhodou bývá Rosmersholm uvozován jako drama v díle Henrika Ibsena vůbec to nejvýznamnější, kdy Ibsen de facto na trojici hlavních postav nastínil nemožnost emancipace, tj. osvobození se od hluboko zakořeněné tradice předků, jak na úrovni společnosti, tak jednotlivce.
Závěr 19. století lze přes relativní období klidu i absenci větších válečných rozbrojů označit za vůbec nejrevolučnější období v lidských dějinách, kdy na jedné straně se stal miláčkem davů filozof Friedrich Nietzche se svým filozofováním kladivem, ve kterém v reflexi aktuálně probíhajících společenských změn zrušil Boha a zavedl ideu Nadčlověka, na straně druhé se většinová maloměšťácká společnost bránila změnám v jakékoliv myslitelné podobě.
A právě do kontextu těchto společenských změn zasadil Ibsen své psychologické drama Rosmersholm, ve kterém se střetnou názory moderní a emancipované, avšak současně i pokrytecké a sobecké, Rebeky Westové, s protipólem v rektorovi Krollovi, předsedou místní Konzervativní strany. A v ohnisku těchto dvou zcela protikladných světonázorů, tj. volnomyšlenkářství a nihilismu v opozici vůči bigotnímu protestantismu, stojí majitel usedlosti Rosmersholm… (anotace)
Pozn. 2: Jedno od Ibsenovih remek-djela koje temu socijalnih i političkih promjena detektira preko rušenja odnosa u obiteljima, prijateljstvima, ljubavima. No, kako je većina komada ovog norveškog dramatičara ukotvljena u društvene specifičnosti vremena s kraja devetnaestog stoljeća, naša radio-adaptacija vezu s ovim vremenom traži u temi patologije manipulacije.
Naime, glavni ženski lik, Rebeka West, žena slobodarskog, emancipiranog duha, u svojoj strasti za promjenama prelazi granice etičnosti. Njezino osvješćenje, te osvješćenje Rosmera, bivšeg svećenika, da su promjene posredno uništile jedan život rađaju tragičnu krivicu i ideju da sami sebe kazne najstrašnijom mogućom kaznom.
Režiju potpisuje redateljica Ranka Mesarić, majstorica za kreiranje suptilnih psiholoških stanja uobličenih radiofonskim umijećem. (anotace)
Arthur Schnitzler. Rozhlasová úprava divadelní jednoaktovky rakouského autora o iluzích a deziluzích v manželském vztahu. Překlad a rozhlasová úprava Anna Grusková. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Zvuk Peter Daniška a Milan Greguš. Dramaturgie Svetozár Sprušanský. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují František Kovár, Oľga Solárová, Juraj Predmerský, Vladimír Minarovič, Jozef Šimonovič a Július Paluš.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1995 (43 min.).
Pedro Calderón de la Barca. Rozhlasová úprava Rudolf Kazík. Překlad Juraj Fokač, Rudolf Kazík. Zvuk Jozef Bajtek. Záznam a střih Dana Nezvedová. Dramaturg Ján Vdovjak. Režie Vladimír Rusko st.
Účinkují František Kovár, Ján Mistrík, Štefan Kvietik, Karol Machata, Vladimír Minarovič, Emília Vášaryová, Ida Rapaičová, Zdena Grúberová, Mária Schlosserová.
Natočeno 1984.
Powered by WordPress