Jana Knitlová. Rozhlasová komedie. Zvuk Jiří Fuhrman. Záznam a střih Anna Suchánková. Použitá hudba Pavel Dosoudil (polka Neutron). Hudební spolupráce Hana Brothánková. Zvuková spolupráce Artur Šviha. Zvukový mistr Jiří Fuhrman. Natáčecí technik Anna Suchánková. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Olga Valentová.
Osoby a obsazení: Eva Outratová, vedoucí propagace (Růžena Merunková), Zdeněk Lochman, pracující důchodce (Vladimír Ráž), Zita, nová síla v propagaci (Hana Maciuchová), paní Ramenatá (Dana Medřická), paní učitelka (Vlasta Fabianová), hlasy z rozhlasu (Jana Andresíková, Jiří Valenta a Vladimír Fišer).
Natočeno 1981. Premiéra 21. 10. 1981 (Praha, 19:15 – 20:15 h.; 52 min.). Obnovená premiéra 21. 3. 2020 (ČRo 2 Praha) v cyklu Hra na sobotu k 80. narozeninám R. Merunkové. Repríza 2. 4. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).
Vydala Radiotéka, březen 2021 (MP3, CR.ES.2021.73).
Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 43/1981 (28. 10. 1981), s. 23 (recenze).
Lit.: anonym: Jana Knitlová: Tah dnes večer. In web ČRo 2 Praha, 21. březen 2020 (článek). – Cit.: Růžena Merunková slaví osmdesáté narozeniny. Herečka exceluje v rozhlasové hře o smyslu života. (…)
Rozhlasová komedie, v níž skvělá česká herečka ztvárnila mladou ženou, kterou střetnutí s novou spolupracovnicí přivede k nečekanému zamyšlení nad vlastním dosavadním postojem k životu a práci.
Tato herečka, která se narodila 21. března 1940 v Lyse nad Labem, má na svém kontě mnoho filmových a televizních rolích. Vedle toho se dlouho věnuje i rozhlasové práci.
Lit.: Fajmon, Kamil: {Tah dnes večer}. In Facebook, 22. 3. 2020 (status). – Cit.: Vždy je pro mne úžasné, když objevím archivní rozhlasovou hru, kterou jsem dosud neznal a která je zároveň po všech stránkách výborná. Včera byla odvysílána v obnovené premiéře původní rozhlasová hra Jany Knitlové Tak dnes večer a já zažil intenzivní posluchačský zážitek. Jana Knitlová totiž většinou děj vystavěla tak, aby posluchač do poslední chvíle netušil, co příjde a k jakému rozuzlení se nakonec vyprávění dobere. Příběh a téma inscenace jsem tak postupně odkrýval k překvapivé pointě. Tak dnes večer je navíc přesně ten typ textu, který ve mně zanechá spoustu otázek k zamyšlení a nutí mne si hru pustit znovu, abych postupně zkoumal jednotlivé kousíčky tvořící celek. Dodejme, že Jana Knitlová si ke všemu dokázala vystačit s malým počtem postav a vše záviselo na dobře vystavěném dialogu. Tyto dary komorních inscenací mělo v rozhlasové původní tvorbě pro dospělé jen velmi málo autorů a jsem rád, že Jana Knitlová k nim patřila. Popravdě mne mrzí, že dnes už se tento typ původních her netočí – co bych také chtěl, když původních rozhlasových her pro dospělé vzníká tak zoufale málo a dramatika určená dospělým se zaplácává v drtivé většině případů divadelními adaptacemi. Poslední takový intenzivní posluchačský zážitek s postupným rozkrýváním jsem měl u premiéry původní rozhlasové hry s názvem Dívenky na galejích – také Jana Knitlová, a to mluvíme o roce 2010. Nemusím snad zdůrazňovat, že Tak dnes večer doporučuji k poslechu a také nemusím zdůrazňovat, že zde je prvotřídní přehlídka práce s hereckými projevy od upovídané osmnáctileté dívky v podání Hany Maciuchové přes tápající Evu Růženy Merunkové až k rozšafné Daně Medřické či životem posmutnělé paní učitelce Vlastě Fabiánové. Zkrátka, než to zmizí, dejte si tento v archivech dlouho ukrývaný skvost
