Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ivan Jelínek. Četbu na pokračování z knihy vzpomínek připravil Jiří Kamen. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Radovan Lukavský.

Natočeno 1994 (8 x 30 min.).

Lit.: anonym: Jablko se kouše. In web ČRo, březen 2009 (anotace). – Cit.: Pod názvem Jablko se kouše se skrývají rozsáhlé paměti básníka, žurnalisty a překladatele, který svým dlouhým životem obsáhl největší dramatické zvraty dvacátého století. Narodil se 6. 6. 1909 v Kyjově. Vystudoval gymnázium Brně (maturoval v roce 1928) a Právnickou fakultu (doktorát 1932). Pracoval v Brně jako praktikant u krajského soudu, v letech 1933-1938 byl redaktorem Lidových novin a do roku 1936 zároveň lektorem brněnské činohry. Od konce 20. let spolupracoval s brněnskou literární redakcí Československého rozhlasu (hlavně jako překladatel). V roce 1938 přešel do Prahy a stal se redaktorem programů Československého rozhlasu vysílaných do zahraničí. V červenci 1939 uprchl do Jugoslávie a odtud do Francie, kde připravoval vysílání stanice Svobodné Československo. Po zrušení stanice odešel do Československé armády na jihu Francie, s níž byl přesunut do Velké Británie. V letech 1940-1941 zajišťoval v britském rozhlasu program pro Československo a pak působil jako redaktor československého vojenského deníku Naše noviny. V roce 1944 byl odvelen k 1.československému armádnímu sboru do SSSR, s nímž se v roce 1945 dostal na frontu ve středním Slovensku. Po osvobození organizoval na ministerstvu informací oddělení pro kulturní styky s Velkou Británií a USA. V roce 1947 odešel do Londýna, kde působil jako nezávislý novinář pro československé vysílání BBC. Od roku 1949 pracoval v Kanadě jako přístavní dělník, kovodělník a novinář, 1951 v New Yorku jako novinář, hlavně pro české stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, po roce odešel do Kalifornie, kde učil češtinu na americké armádní škole. Od roku 1956 byl kulturním redaktorem českého vysílání BBC v Londýně, s nímž externě spolupracoval i po odchodu do důchodu v roce 1969. Žil v Londýně, kde zemřel 27.9. 2002 ve věku třiadevadesáti let. Ivan Jelínek je autorem sedmnácti básnických souborů, mnoha článků, studií, úvah věnovaných hlavně důsledkům prudkého vědeckého rozvoje, obecným otázkám historie a modernímu umění. V autobiografickém románu Potápěči (původně měl vyjít v roce 1969) vyvolávají zážitky ze začátku a konce války vypravěčovy vnitřní konflikty a politicky orientované vize, založené na biblických a antických motivech. Rovněž v próze Daleko od brány, jejíž hlavní postavou je básník žijící v emigraci, se vyskytují četné autobiografické prvky, ozvláštňované prolínáním více časových rovin a střídáním vnitřního monologu a dialogu.

Vzpomínky Jablko se kouše (1994) sledují dobové události a druhé lidi v bezprostředním vztahu k osobě autora, která svůj nelehký život zachycuje natolik podrobně, že vytvářejí bohatý obraz lidského osudu i s jeho dobovou atmosférou. Současně se dozvídáme mnoho o české i světové literatuře, zvláště poezii, jsme uchváceni autorovým otevřeným líčením osudových milostných vztahů, jeho širokou klasickou vzdělaností a skvělým a bohatým básnickým jazykem.