Portrét francouzského básníka, esejisty a překladatele. Pásmo provázejí úryvky z rozhovoru, který s básníkem vedli autoři pořadu Miloš Doležal a Petr Turek roku 2005. Použité překlady Jiří Pelán, Petr Král a Petr Turek. Použitá hudba Alois Hába, hraje Stamicovo kvarteto. Režie Petr Adler.
Účinkují Jana Franková Doležalová, Rudolf Matys a František Němec.
Natočeno 2005. Repríza 1. 2. 2009 (60 min.); 24. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou; 30. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).
Lit.: Turek, Petr – Doležal, Miloš: Yves Bonnefoy a jeho Zá-zemí. In web ČRo 3 Vltava, 24. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Portrét francouzského básníka, esejisty a překladatele. Pásmo provázejí úryvky z rozhovoru, který s básníkem vedli autoři pořadu Miloš Doležal a Petr Turek roku 2005. Poslouchejte on-line do 30. června 2018.
Básník, překladatel a esejista Yves Bonnefoy (1923-2016) odešel ve dvaceti letech do Paříže s touhou věnovat se poezii. Nejprve se sblížil se surrealisty, ale již roku 1947 se od nich odvrátil a kritizoval jejich upřednostňování surreálného před prostou realitou. V roce 1947 Bonnefoy publikoval časopisecky cyklus básní s výmluvným názvem Anti-Platon, v němž formuloval ústřední myšlenku své básnické tvorby: odmítnutí světa idejí ve prospěch smyslové skutečnosti. Zahájil tak svou celoživotní polemiku s pojmovým myšlením.
Svou první básnickou sbírku O pohybu a nehybnosti Jámy vydal Bonnefoy roce 1953. Její originalita byla okamžitě rozpoznána a oceněna. Významným obdobím byl pro básníka počátek 50. let, kdy několikrát pobýval v Itálii a kdy nabyl zásadního poznání, že „umění na svém vrcholu může být místem, v němž se prolne tělesné s duchovním“. Prózy z knih Zá-zemí (1972) a Příčná ulice (1977) charakterizuje jejich autobiografičnost, esejistické ladění a básnický styl.
Yves Bonnefoy patří k nejvýznamnějším světovým básníkům 20. století. Ani ve vysokém věku nepřestával tvořit a vydával knihy veršů, monografie výtvarníků a eseje.