Na motivy české lidové pohádky napsal Pavel Šrut, vypráví Otakar Brousek I. (10min.)
6. 1. 2009
Potulky knihami a časem – Tentokrát s Ferdinandem Peroutkou (2006)
Připravil a na téma Ferdinand Peroutka hovoří Antonín Přidal. Účinkují František Derfler a Michal Isteník.
Natočeno 2006.
Ana a Mia (2008)
Lucie Macháčková. Dokumentaristické debuty mladých autorů vybrali Jaroslava Haladová a Radim Nejedlý.
Natočeno 2008. Premiéra 30. 11. 2008 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 60min.) v rámci pořadu Čajovna.
Pozn.: Dvě kamarádky, dvě vládkyně – ana a mia, anorexie a bulimie. O svém vztahu k nim i o takzvaných pro ana blozích mluví šestnáctiletá Nikola a o rok starší Ivet. (anotace)
Tajemství (2001)
Rainer Maria Rilke. Povídka pražského rodáka a jednoho z nejvýznamnějších německých a světových básníků první poloviny 20. století. Přeložila Ivana Vízdalová. Režie Aleš Vrzák.
Čte Bořivoj Navrátil.
Nastudovaly České Budějovice v roce 2001. Premiéra 3. 9. 2001 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Repríza 3. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 28 min.) v cyklu Noční bibliotéka; 29. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: tur (= Turek, Petr) – Mačas, Dominik – Brixová, Alžběta – Křišťálová, Karolína – Kalinová, Zuzana: Reflexe, Tajemství, Rada Horn a další povídky z přelomu minulého století Rainera Marii Rilkeho. In web ČRo 3 Vltava, 28. říjen 2024 (článek). – Cit.: Raná prozaická tvorba pražského německého básníka Rainera Marii Rilkeho byla čtenářům dlouho neznámá. Řada jeho textů z přelomu století se jak v němčině, tak v českých překladech začala objevovat až více než sedmdesát let po autorově smrti. Několik z nich vybíráme do vltavské Povídky. (…)
V Rilkových raných prózách se odráží nálady filozofie fin de siecle včetně reakcí na dílo Sigmunda Freuda či Friedricha Nietzscheho, najdeme v něm i ohlasy vídeňského novoromantismu, prvních výbojů německého expresionismu a tehdy nejvýraznějšího uměleckého směru – secese.
O svých raných povídkách se Rainer Maria Rilke (1875-1926) v pozdějším věku vyjadřoval jen velmi zdrženlivě. V dopisu spisovateli Stefanu Zweigovi napsal, že v nich chtěl vyjádřit „jedno a stále znovu to jedno, které s postupem času jednoduše nahradí lepší a dospělejší výraz“. Přesto už tyto rané práce prozrazují Rilkův nevšední literární talent. Také se v nich už objevují témata charakteristická pro jeho pozdější tvorbu. Jedním z nich je bezesporu i láska a smrt. (…)
Tajemství často fungují jako klín, který nás odděluje od našich nejbližších, i když to bývá poslední věc, po které toužíme. Klotilda s Rozinou jsou nerozlučná dvojice. I když jsou rozdílné, spojuje je přátelství z mládí a osud je znovu svedl dohromady.
Když se život pomalu vleče, vracejí se tyto dámy do rodného Karbachu. Čas si krátí květnatým vyprávěním o minulosti, která je stále živá, jako by byla na dosah ruky. Ale co když cítí, že dávají, ale na oplátku dostávají jen drobné kousky místo šťavnaté hostiny, kterou si samy připravily? Mají přátelé právo znát vše? (…)
Zátiší s houpacím koněm 1/10 (1997)
Viktor Fischl. Desetidílná četba na pokračování. Četbu na pokračování z románu českoizraelského spisovatele připravila Milena Štráfeldová. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočil Český rozhlas v roce 1997. (díl 22 – 30 min., celkem 4:24 hod.).
5. 1. 2009
Oldřich Knitl (1938-2016)
Prozaik, publicista, autor rozhlasových her, televizní scenárista se narodil v Pardubicích.
Jeho ženou je dramatička a spisovatelka Jana Knitlová. Dětství prožil v České Třebové, kde také 1953-56 navštěvoval jedenáctiletou střední školu. Od 1956 studoval dramaturgii a divadelní vědu na pražské AMU, absolvoval 1961 diplomovou prací Divadlo satiry. Poté působil (s přestávkou během vojenské služby 1962-64) jako dramaturg v Čs. televizi. 1968-78 byl redaktorem časopisu Kino, v dalších letech (do 1990) ve svobodném povolání. Od 1991 pracoval jako dramaturg v literárně dramatické redakci Čs. rozhlasu, později (až po odchod do důchodu 1999) jako šéfredaktor stanice Český rozhlas 3 – Vltava.
Filmové recenze a další publicistické žánry Knitl uveřejňoval v periodikách Divadlo, Mona, Kino, Květy, Mladá fronta a Záběr, v současné době publikuje především v Týdeníku Rozhlas. (more…)
Peníze, peníze (1987)
Oldřich Knitl. Rozhlasová hra. Režie Jan Lorman.
Účinkují Radoslav Brzobohatý, Gabriela Vránová, Jana Menhardová, Václav Mareš, Alena Kreuzmannová, Eva Kulichová, František Němec, Petr Čepek, Zdeněk Dušek, Jan Přeučil.
Natočeno 1987. Premiéra 17. 11. 1987.
Lest (1982)
Oldřich Knitl. Rozhlasová hra pro mládež. Hudba Miloš Vychytil, řídí autor. Zvuk Jiří Fuhrman. Záznam a střih Marie Čiperová. Zvukové efekty Miroslav Kokeš. Asistentka režie Vlasta Slavíková. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Ladislav Rybišar.
Osoby a obsazení: Káťa Matyášová (Sylva Sequensová), Martin Matyáš (Václav Knop), otec Matyáš (Josef Velda), matka Matyášová (Bohumila Dolejšová), Monika Štantejská (Magda Weigertová), matka Štantejská (Jindra Šolcová), Vráťa Kožíšek (Otakar Brousek II.), Mireček (člen DRDS), učitelka (Dagmar Sedláčková), trenér (Alois Švehlík), Kovář (Jaroslav Kotrba), chlapec (Martin Stropnický), hlasatel (Petr Patera).
Natočeno 1982. Premiéra 4. 9. 1982 (Praha, 13:45 – 14:32 h.; 45 min.).
Pozn.: Nominace na 5. ročník Prix Bohemia Plzeň (12. – 16. 9. 1983).
Slabý bod (1978)
Oldřich Knitl. Rozhlasová hra. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: Jaroslav Kubeš (Ladislav Frej), Kubešová (Růžena Merunková), Věra (Carmen Mayerová), zloděj (Josef Kemr), Mirek (Miloš Hlavica), Kožíšek (Jan Kotva), Venca (Svatopluk Skládal), Ladík a Martin (členové DRDS).
Natočeno 1978. Premiéra 28. 12. 1978 (Vltava, 11:30 h.). Repríza 19. 12. 1979 (Praha, 19:15 – 20:15 h.).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 110 – 112.
Lit.: jh: Oldřich Knitl: Slabý bod. In Rozhlas 53/1978 (18. 12. 1978), s. 4 (článek). – Cit.: Mezi skupinou mladých autorů, kteří před několika lety energicky pronikli na televizní obrazovky, do filmu i do rozhlasové dramaturgie, již proběhlo nezbytné třídění. Podle osobitých literárních sklonů, schopností i autorské seriózností. S radostí konstatujeme, že jedním z těch, jejichž talent není krátkodechý a je podložen znalostí řemesla i úsilím, je i náš spolupracovník Oldřich Knitl. A přáli bychom si, aby to stále dokazoval pracemi takové úrovně, jako je Slabý bod, jeho nová rozhlasová hra.
Tato komedie má některé markantní rysy, které ji zřetelně odlišují od průměru, a to nejen v kontextu rozhlasové hry. Je vystavěna na brilantní komediální situací, která je nesena výtečně napsanými postavami, žádnými mátohami, střiženými podle schémat, jež každý obratný řemeslník vysype z rukávu, ale opravdu aktivními, zajímavými typy. Hra je dokonale zábavná a přitom vyslovuje komickou metaforou závažné společenské poselství.
Hlavní postavou je mladý muž, jehož schopnosti, inteligence a šikovnost jsou bohužel vynakládány výlučně na rozmnožování vlastního hmotného blaha. A provozoval by svoji činnost z oblasti hospodářské kriminality do nekonečna, kdyby neexistoval jakýsi zákon, že »tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…«, nebo že »padne kosa na kámen«, případně že i ten sebechytřejší podvodník jednou narazí. A za jakých okolností narazí právě Knitlův hrdina, o tom právě je hra Slabý bod, komediální studie jednoho typu současného měšťáka. Hru nastudoval režisér Josef Červinka s Josefem Kemrem, Ladislavem Frejem, Consuelou Morávkovou a Růženou Merunkovou v hlavních rolích.
Lit.: iř: … a váš názor? In Rozhlas 3/1979 (6. 1. 1979), s. 2 (úryvek z recenze).
Hvězdná blecha (1985)
Jana Knitlová. Hra pro mládež. Hudba Leoš Kosek. Zvuk Miroslava Rychlá. Záznam a střih Jiřina Nováková. Zvukové efekty Mojmír David. Asistentka režie Pavla Chytilová. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Dita (Markéta Valentová), matka (Alena Konopíková), otec (Antonín Hardt), Regina (Veronika Dostalová), Lila (Kateřina Roháčová), Fil (Marek Tomažič), Rita (Miriam Chytilová), hlasatel (Miloš Rozhoň), recepční (Blanka Lormanová), trenér (Jan Řeřicha), dětský hlas (Markéta Daňhelová, DRDS), sbor (Lucie Juřičková, Pavla Chytilová, Ladislav Reich a Jaroslav Virth).
Natočeno 1985. Premiéra 6. 4. 1985 (Praha, 13:45 h.; 33 min.).