Božena Němcová. Dramatizace František Pavlíček. Hudba Petr Mandel. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: princezna (Magdaléna Chrzová), Jiřík (Ivan Trojan), král (Josef Somr), dvorní dáma (Naďa Konvalinková), čert (Boris Rösner).
Nahráno ve studiu „MI 91“ Vydaly Gramofonové závody, a. s., Loděnice v roce 1997 v edici Království pohádek č. 13 (1 CD, L1 0301-2 831, 40:44).
Roald Dahl. Z anglického originálu přeložil Jaroslav Kořán. Hudba Marko Ivanovič. Zvuk, střih a mastering Ladislav Reich. Obálka Pavel Růt. Design Ondřej Fučík. Produkce Karel Černošek a Josef Burkovský.Režie Aleš Vrzák.
Čte Jiří Lábus.
Nahrálo vydavatelství Tympanum v Praze v červenci 2008 ve studiu DAMU. Vydalo vydavatelství Tympanum 4. 11. 2008 (1CD, EAN 859-4-7227-520-3, 69 min.).
Michael Crichton. Vědecko-fantastický román z prostředí americké neurochirurgické laboratoře.
Načetl Richard Honzovič.
Vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1988 (5 MC, Z827, 1 CD mp3, MP827, 380 MB, 21 stop, 6:55:03).
Pozn.: Snad nejvíce vzrušujícím rysem Crichtonových knih byla vždy autorova schopnost najít hypotetické originální využití moderních technologií a současně vidět problémy, které by mohly v popsaných souvislostech vzniknout, vytvořit příběh a podat jej věrohodně a napínavým stylem. V případě muže, který je na konci nejen svého osudu ale stane se doslova periférií počítače, se dostal do ohniska autorova zájmu problém ovlivňování lidské psychiky výpočetní technikou, jenž je dnes možná aktuálnější než v době napsání knihy a i přes obrovský vývoj, kterým mezi tím počítače prošly, neztratily autorovy vize nic ze své reálnosti. V Člověku na konci Crichton nezapře ani svou inklinaci k lékařství ani k detektivnímu žánru. Drama se odvíjí ve stále se zrychlujícím tempu stejně jako pacientova nemoc ovlivňovaná počítačovým čipem. Jaký bude výsledek experimentálního léčení?
Karel Altman. Režie Miroslav Zelinský. Účinkuje Jan Fišar.
Připravil Český rozhlas v roce 2004.
Pozn.: Populárně naučná práce, která se zabývá svébytným kulturním a společenským jevem nazývaným štamgastenství, jehož nositeli jsou častí a pravidelní čili stálí neboli kmenoví hosté rozmanitých typů hostinských podniků, jaké existovaly v 19. a první polovině 20. století, tedy v časech, které z mnoha důvodů považujeme za jejich zlaté období.
Altman postihuje především zábavné momenty v životě pražských hostinských zařízení, líčí vztahy kmenových hostů k oblíbenému podniku a jejich projevy. Náležitě je zobrazeno vytváření různých krčemných kolektivů, od neformálních kroužků stálých hostů kolem téhož stolu přes hráčské skupinky až po relativně uzavřené stolní společnosti. Jsou zde také vylíčeny vztahy mezi jednotlivými skupinami, vstřícné i soupeřící. Rozsáhlý oddíl je věnovaný zvláštním vztahům, jaké vznikaly mezi stálými hosty podniku a jeho obsluhou, šenkýřem a číšníky, zejména jsou analyzována různá privilegia a výsady štamgastů, jež upřednostňovaly stálé hosty před náhodnými návštěvníky a povyšovaly je nad ně. (anotace vydavatele)
Viktor Dusil. Dramaturgie Naďa Gajerová-Mauerová. Zvuková režie a mastering Ivan Mikota. Hudba a režie Miloš Vacek.
Čte Jiří Krampol.
Nahráno ve studiu MI 91. Vydal Warner Music v roce 1999 (1 CD, 8573-80720-2, 1 MC, 8573-80720-4, 73:40).
Bratři Grimmové. Překlad Jitka Fučíková. Zvuková režie a použitá hudba (archiv Panton) Václav Zamazal. Úprava a režie Gerik Císař.
Vypráví Petr Čepek.
Nahráno ve studiu Panton, Praha 1993 (1 MC, Panton 81 1198-4911).
Obsah: 1. Klíč od pohádek – 2. Paleček – 3. Mariino dítě – 4. Duch v láhvi – 5. Ženich vrah – 6. Brémští muzikanti.
Alternativní název: Dobrodružné pohádky bratří Grimmů.
Karel Jaromír Erben. Úprava Lenka Dostálová. Hudba Zdeněk Nedvěd (1, 2, 4) a Petr Wajsar (3). Produkce Lenka Dostálová. Zvukové efekty Oldřich Wajsar. Režie Ivana Nedvědová.
Účinkují Štěpánka Haničincová a Jan Přeučil.
Natočeno 1996 (Studio Fontána, listopad 1996; 1 MC).
Obsah: 1. Zlatovláska – 2. Jabloňová panna – 3. Dvojčata – 4. O třech přadlenách.
Pásmo z textů amerického romantika a z textů jiných autorů o něm. K 200. výročí spisovatelova narození (19. ledna 1809 v Bostonu, USA) připravila Alena Zemančíková. Esej Charlese Baudelaira přeložil Jan Vladislav, prózy Edgara Allana Poa Josef Schwarz a verše Josef Hiršal. Povídku Angely Carterové přeložila Kateřina Hilská. Hudební spolupráce Pavla Šénová. Režie Jaroslava Šiktancová.
Účinkují Kamil Halbich, Miroslav Táborský, Jaromír Meduna, Petr Pelzer a Marie Málková.
Natočeno 2008. Premiéra 9. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.). Repríza 9. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma.
Jaroslav Rudiš. Komiks v rozhlasové podobě. Režie Miroslav Zelinský.
Účinkují Norbert Lichý, Vladimír Polák.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2008. Premiéra 20. 9. 2008 (ČRo Ostrava, 18:00 h.).
Pozn.: Lit.: Faltýnek, Vilém: Rudišův komiks Alois Nebel v rozhlasové podobě. In web ČRo, září 2008 (anotace). – Cit.: Dnes budeme naslouchat autorovi mladé literární generace Jaroslavu Rudišovi. Jeho hvězda vzešla v roce 2002 náhle, po vydání debutového románu Nebe pod Berlínem. Na první úspěch navázal romány Grandhotel a Potichu. Stihl také napsat jednu divadelní (Strange Love) a dvě rozhlasové hry (Léto v Laponsku a Lost in Praha) a také třídílný komiks Alois Nebel. Jaroslav Rudiš ho vytvořil společně s Jaromírem Švejdíkem alias Jaromírem 99, hudebníkem ze skupiny Priessnitz a také výtvarníkem, který příběh nakreslil.
Rudišova tvorba inspiruje další tvůrce: Nebe pod Berlínem zdramatizoval Západoněmecký rozhlas v Kolíně nad Rýnem, Grandhotel byl zfilmován režisérem Davidem Ondříčkem, Alois Nebel našel cestu na divadelní jeviště Činoherního studia v Ústí nad Labem a v současné době se připravuje jeho filmová podoba. Také vy se dnes můžete setkat s titulní postavou komiksu, nádražákem Aloisem Nebelem, a to v pořadu Českého rozhlasu Ostrava.
Rozhlasový pořad podle Rudišovy předlohy napsal a režíroval Miroslav Zelinský, účinkuje herec Divadla Petra Bezruče Norbert Lichý a herec Národního divadla moravskoslezského Vladimír Polák.
Ondřej Tuček. Mikropovídky.
Účinkují Marcela Máchová, Martin Sedláček a Josef Rosen.
Natočeno 2008 (20 min.).
Obsahuje povídky Najman, Herec Jindřich Albrecht, Snížek, Ticho, Amerika, Otec, Poštolka a vrabec, Linkoln, Bonifác, Třeba spása.
Lit.: Faltýnek, Vilém: Mikropovídky Ondřeje Tučka ze sbírky Kachnička. In web ČRo, 13. 12. 2008 (anotace) – Cit.: „V roce 1980 se rozvodnila Berounka. Když jsme kráčeli po mostě na zadnotřebaňské nádraží, zahlédl jsem v kalných vlnách kromě psí boudy, utržené loďky a popelnice také žlutou gumovou kachničku. Tuhle knížku jsem napsal pro ni.“
Ondřej Tuček se amatérsky věnuje filmu, divadlu, ale nejvýrazněji se dosud projevuje jako výtvarník. Sbírá odpadky. Bez úprav je instaluje jako výtvarné objekty Mezi jeho umělecké předky patří avantgardní radikálové typu Marcela Duchampa. Tuček si všímá drobných reálných detailů kolem sebe, nalézá v nich nevšední krásu, vtip a poezii. V posledních letech je také fotografuje. Ze stejné pozornosti k okolnímu světu a z víry v jeho skrytou – mimo lidský řád poukazující – krásu vyrůstá i jeho literární činnost. Kdo ho zná blíže, ví, že už dobrých 15 let píše mikropovídky. Vystupuje s nimi na autorských čteních, publikuje je časopisecky. Nyní konečně vycházejí pohromadě knižně.
Přestože měla nelehký osud a léta trávila marným čekáním v nakladatelských plánech, nakonec spatřila světlo světa: letos v telčském nakladatelství Dobrý důvod. Čtou z ní herci Marcela Máchová, Martin Sedláček a Josef Rosen. Hudbu jsme vybírali z nové desky skupiny Hm…, která se už skoro 10 let věnuje zhudebňování českých moderních básníků. (anotace)
Powered by WordPress