Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona. Připravil Petr Turek. Hudební spolupráce Petr Mandel. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Pavel Soukup.

Natočeno 2008. Premiéra 1. 8. 2008 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120 min.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 19. 7. 2013  (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120 min.) v cyklu Pokračování za pět minut; 7. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120 min.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Pozn.: Další příběh „nejlepšího amerického detektiva“ pro letní cyklus Pokračování za pět minut jsme převzali ze svazečku s podtitulem „Detektivní novely sv. 85 – dle zápisků amerického detektiva Léona Cliftona – autorisovaný překlad – nakladatel Rudolf Storch – knihkupec v Karlíně“. Vyprávění s názvem Tajný soud delawarský je obzvláště napínavé: tentokrát to vypadá, že velký americký detektiv je mrtev…

V americkém státě Delaware řádí vražedná zločinecká tlupa. Místní obyvatelstvo zaskočilo v poslední době několik tajemných vražd, spáchaných na zdejších vynikajících občanech. Byl zastřelen prezident, ředitel policie skonal otravou, vrchní soudce zhynul probodnutím. Policie byla dnem i nocí na nohou, aby vypátrala pachatele. Přes všechnu bdělost počet zavražděných stoupal. Nově zvolený prezident odeslal dopis chicagskému detektivu Léonu Cliftonovi, jímž jej žádal, aby v Delawaru pátral po nebezpečných útočnících. Místo Cliftonovy odpovědi však se objevila zpráva, že v řece byl nalezen muž, jehož obličej byl patrně nárazem na skalnaté dno roztříštěn k nepoznání. Když prohledávali jeho šat, nalezli v něm legitimaci na jméno Léon Clifton, revolver, boxer, elektrickou svítilničku a dvoje pouta…

Více než třísetsvazková (bibliografie, patrně neúplné, uvádějí celkem 312 pokračování) série Cliftonových příběhů začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synonymem „brakové“ literatury.

Alejo Carpentier y Valmont. Četba na pokračování z románu kubánského prozaika. Přeložil a pro rozhlas připravil Eduard Hodoušek. Režie Petr Adler.

Účinkuje Boris Rösner.

Natočeno 1996 (1 díl cca 29 min.).

Lit.: Caňko, Miloslav: Kroky znovu nalezené. In A2, 30/2008, s. 4 (anotace). – Cit.: Alejo Carpentier y Valmont (1904-1980), narozený ve Švýcarsku ruské profesorce jazyků a francouzskému architektovi, se zapsal do dějin kultury kubánské, a sice jako spisovatel, esejista a muzikolog. Většinu života přitom strávil mimo vlast – z důvodů jednou rodinných (dospívání a studia v Paříži), podruhé politických (jako komunistický exulant – odpůrce diktátora Moralese – opět v Paříži, kde se stýkal se surrealisty) a nakonec pracovních (jako kubánský velvyslanec – do třetice v Paříži, kde též zemřel). Jeho díla, řazená do linie magického realismu a vyznačující se osobitým barokním stylem, jsou inspirována předkolumbovskou mytologií, historií (lokální i „globální“) a západní filosofií (např. Osvaldem Spenglerem).

Miloš Urban. Četba na pokračování z gotického románu. Výběr a úprava Jan Kašpar. Hudba Josef Plechatý. Režie Vlado Rusko.

Čte Jiří Schwarz a Jan Novotný.

Natočeno 2001. Premiéra prvního dílu 28. 11. 2001. Repríza 1. dílu 15. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 23. 8. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce; 3. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Mrazivé léto na Dvojce.

Lit: Šrut, Pavel: Tipy ČRo – Sedmikostelí. In Týdeník Rozhlas 48/2001 (19. 11. 2001). (anotace) – Cit.: Legenda o literární virtuozitě dospělého třicátníka Miloše Urbana (autora románů Poslední tečka za rukopisy, Sedmikostelí, Hastrman) koluje kuloáry už třetí rok. Mám téměř zásadu nečíst, co se halasně a jednohlasně chválí. Pro mé redakční povinnosti je to zásada náročná, často ji musím porušit, ale vždy pouze pro to, abych se přesvědčil, že je to zásada správná: o čem se vybubnovává rychlá chvála, rychle hyne.

Z Miloše Urbana jsem donedávna četl jen jedno interview, kde ten mladý rozhněvaný muž o svém Sedmikostelí říkal: „Můj román ryje do lidí myslících pouze účelově a do huráhumanistů, kteří se domnívají, že demokratické smýšlení rovná se poslední ANO lidstva, že jiné už to nikdy nebude. Jenže takový Flaubert říkával, že demokracie je sice fajn, nicméně že on sám dává přednost čínskému mandarinátu. Doplním ho jen v tom, že já bych dal přednost feudalismu, protože je estetičtější.“ (more…)

Ludvík Kunc. Seriál pro mládež. Pro rozhlas připravila Irena Povejšilová. Režie Vladimír Gromov.

Vypráví Bohuslav Kalva.

Natočeno pro pořad Domino do roku 1993 (5 x 11 min.). Reprízy 12.-16. 3 2012 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha), 27.-31. 1. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha), 5.-9. 4. 2018 v cyklu Píběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).

Obsah: 1. Sixi a Pišta. – 2. Pipláme se s rysaty – 3. Rostou jako z vody. – 4. Jedeme na Roháče. – 5. Filmování s rysem.

Pozn.: Seriál Život s karpatským rysem vznikl podle stejnojmenné knihy Ludvíka Kunce. Ta je nejen povídáním o krásné kočkovité šelmě a jejím životě, ale i zajímavým pohledem člověka, který šelmám věnoval celý život.

Ludvík Kunc se stal adoptivním rodičem dvou rysích koťat a zvlášť malý Sixi mu přirostl k srdci. V knížce autor píše třeba o tom, že zabavit věčně hravé kotě není vůbec jednoduché. Ne náhodou se rozvernému pošťuchování a škádlení říká kočkování, protože koťata jsou na tuhle zábavu opravdu experti. A když není po ruce další malý rys, musí se partnerem pro hru stát chovatel. Při hře na přepadávání a zápasení se malí rysové trénují pro život v přírodě, kde si v dospělosti musejí sami ulovit potravu.

Knížka Život s karpatským rysem je plná veselých i poučných zážitků a dočtete se v ní i o okamžiku, který je pro každého chovatele divokých šelem asi nejtěžší. Mládě dospěje a musí se vrátit do volné přírody. Autor knížky Ludvík Kunc se chovu kočkovitých šelem věnuje jako profesionál v ostravské ZOO a vyráží za nimi i do přírody. Zajímavé jsou třeba jeho poznatky z pozorování rysů, vlků a medvědů v Karpatech.

Friedrich Gerstäcker.  Režie Vladimír Gromov.

Čte Lukáš Hlavica.

Natočeno 200? pro pořad Domino (5 x 10 min.).