Krajina s horou Řípem, zničená silnicemi a tepelnou elektrárnou, je dějištěm základních „mýtů kmene Čechů“. O zjevných i skrytých dějinách věnného města Mělníka vypráví v dalším pokračování cyklu Esoterické Čechy spisovatel a malíř Václav Vokolek a Alena Zemančíková.
Premiéra 17. 5. 2008 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.).
Návraty po stopách zvuku. Z archivních vzpomínek pamětníků a účastníků rozhlasového vysílání. Připravil a uvádí Jiří Hubička.
Premiéra 16. 5. 2008 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30min.). Repríza 3. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h); 27. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).
Milan Hanuš. Strakatý život národního socialisty, mukla, klauna, krmiče lvů a galeristy Oskara Krauseho. Redaktor Michal Lázňovský.
Natočeno v roce 2008. Premiéra 14. 5. 2008 (ČRo 3 Vltava, 21:45 – 22:45 h.; 60min.).
Stanislav Moc. Desetidílné vyprávění invalidního Pepíčka Mácy ze stejnojmenné knihy soudobého českého autora žijícího v Austrálii připravil Tomáš Sedláček. Režie Zdeněk Kozák.
Čte Jan Kolařík.
Připravil ČRo Brno v roce 2008 (?) (1 díl cca 27min.).
Dokumentární zamyšlení nad diskutovaným fenoménem takzvané obnovy venkova. Jaké jsou možnosti občanské participace při oživování společenského a kulturního života dnešní moravské obce? Odkud mohou čerpat a kam by měly směřovat? Mají takové aktivity vůbec pro místní obyvatele smysl? Připravila Alena Blažejovská.
Připravil ČRo Brno v roce 2008. Premiéra 12. 5. 2008 (ČRo 2 Praha, 21:05 – 21:45 h.; 40min.).
William Butler Yeats. Překlad Andrea Poláčková a Tomáš Grünfeld. Zvuk Hana Kovalová. Rozhlasová úprava a režie Marek Pivovar.
Čte Tomáš Jirman.
Připravila Ostrava v roce 2008 (5 x 15 min.). Premiéra 12. – 16. 5. 2008 (ČRo Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Pozn.: Kniha Keltský soumrak laureáta Nobelovy ceny Williama Butlera Yeatse, kterou po pět pozdních večerů budeme listovat v rámci cyklu Stránky na dobrou noc, vyšla v roce 1893. Yeats v ní zachytil vyprávění lidí obývajících severozápadní pobřeží Irska.
Laureát Nobelovy ceny William Butler Yeats, anglicky píšící irský básník, dramatik, prozaik a esejista, se na přelomu 19. a 20. století postavil do čela obrození irské národní kultury, a to přestože dvě třetiny života prožil mimo Irsko. Jeho dílo se dá charakterizovat jako filosofická lyrika plná symbolů ovlivněná keltskými i jinými mýty. Yeats dobře znal severozápadní pobřeží Irska, kam často zajížděl, – drsný kraj plný jezer opředený mnoha tajemstvími. V představách místních lidí to bylo místo osídlené vílami, elfy a dalšími bytostmi, jež někdy žijí s člověkem v souladu, občas mu dokonce pomáhají, jindy naopak škodí. Právě tam William Butler Yeats posbíral množství zkazek, legend a tajuplných příběhů.
Giordano Bruno. Pojednání renesančního myslitele, mystika a kosmologa. Z latinského originálu přeložil a pro rozhlas upravil Jakub Hlaváček. Režie Miloš Horanský.
Účinkují Wanda Dobrovská a Pavel Ryjáček.
Premiéra 12. – 16. 5. 2008 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 5 x 15min.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 9. – 13. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 19. – 23. 7. 2021 (ČRo Plus, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra – Hlaváček, Jakub: Tajemná a skrytá síla vesmíru. Poslechněte si pojednání O magii renesančního myslitele, mystika a kosmologa Giordana Bruna. In web ČRo 3 Vltava, 21. červenec 2021 (článek). – Cit.: Giordano Bruno byl velmi originální myslitel. Kladl si mimo jiné otázku, jak překonat teoretické rozjímání nad řádem vesmíru a silami, které jej udržují v pohybu, a za jednu z možných cest považoval magii jakožto umění spojovat vědění a moc jednat. Z latinského spisu O magii vybral jeho překladatel Jakub Hlaváček pět esejů. (…)
Muž, kterého známe jako Giordana Bruna, se narodil roku 1548 poblíž Neapole jako syn vojáka. Vstoupil do dominikánského řádu, kde přijal řádové jméno Giordano, roku 1572 obdržel kněžské svěcení. Brzy však upadl do podezření z kacířství, což bylo – zvláště pro kněze – velmi nebezpečné, a musel proto uprchnout nejprve do Říma a pak do Ženevy.
K jeho přesvědčivosti přispělo velké literární nadání, které se naplno projevilo zejména v jeho komediích, dialozích a básních. Jeho myšlení bylo formováno antickou filozofií, ale také Koperníkovými astronomickými teoriemi, bořícími představu o Zemi jakožto středu všehomíra. Jakkoli byl dynamický princip sjednocení protikladů úhelným kamenem jeho náhledu na fungování světa, v osobním životě se mu této mety skoro nikdy nepodařilo dosáhnout. Brzy po vysvěcení odešel pro podezření z kacířství přes Řím a severoitalská města postupně až do kalvinistické Ženevy. Zde se sice stal kalvinistou, ale v roce 1579 musel odejít. Tentokrát jej před tvrdým postihem zachránila omluva. (…)
Ivan Valko. Původní rozhlasová hra pro děti z repertoáru moskevského rozhlasu. Překlad a úprava Libuše Nová. Hudba Jaromír Dlouhý, soubor sólistů OSB řídí autor. Zvukový technik Jaromír Pěnčík. Záznam a střih Věra Binková. Režie Věra Fajtová.
Osoby a obsazení: autor (Jan Kučera), Voloďa (Dušan Baur), Samorucha, otec (Ladislav Lakomý), Kondraťuk (Josef Husník), Medynský (Miloš Bohdálek), první partyzán (Josef Jurásek), železničář (Oldřich Slavík), hitlerovec (Jiří Brož), jeho žena (Drahomíra Hofmanová), Rudi (Michal Nevěčný), Lili (Ludmila Vykoukalová), Dimitrij, policista (Karel Fajt), starosta (Jiří Olijnyk), stařeček (Bohumil Slezáček), strážník (Ivan Hojar), druhý partyzán (Miloš Kročil), velitel (Maxmilián Hornyš), strýček (Milan Trávníček), žena na trhu (Eva Pryclová), prodavač jehel (Jaroslav Jarský), Míťa (Zdeněk Junák), hodinář (Stanislav Zindulka), plukovník (Ladislav Suchánek), hospodyně (Olga Hegerová), třetí partyzán, hlas (Jaromír Ostrý), dále účinkují Zdeněk Stehlík, Zdeněk Krause, Jiří Frišauf.
Nastudovalo Brno. Natočeno 25. 5. 1979 (studio 6, 18:30 – 22:30 h.). Premiéra 3. 11. 1979 (37 min.).
Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 45/1982 (10. 11. 1982), s. 19 (recenze).
Charles Dickens. Dramatizace Alena Šimůnková. Hudba Jindřich Brabec. Hraje Studiová skupina Igora Vavrdy, řídí Gustav Brom. Zpívá Karel Černoch. Zvuk Zdeněk Janoušek, ing. Vlastimil Zetka. Záznam a střih Libuše Matoušková (1) a Libuše Talašová (2). Asistent režie Jiřina Grunová. Režie Jan Tůma.
Osoby a obsazení: Oliver Twist (Dušan Baur), Dick (Tomáš Herfort), Fagin (Jiří Dušek), Lišák (Jaroslav Kuneš), Čódl (Zdeněk Bureš), Brownlow (Bohumil Slezáček), Grimwig (Milan Vágner), Bedwinová, hospodyně (Helena Trýbová), Nancy (Libuše Kafková), Bill Sikes (Jaroslav Tuček), Monks (Jiří Štěpnička), strážník (Karel Fajt), knihkupec (Karel Adam), kočí (Maxmilián Hornyš), žena (Jarmila Bezděková), muž (Přemysl Matula), Maylieová (Drahomíra Hofmanová), sluha John (Lumír Peňáz). Dále účinkují Jiří Frišauf, Stanislav Tesař, Eva Pryclová, Tamara Luskačová, Jan Fiala, Jaromír Ostrý, Zdeněk Krause.
Nastudovalo Brno. Natočeno 26. 10. (1. díl; montážní režie, 14:00 – 18:00 h.; 47 min.) a 7. 11. 1979 (2. díl; montážní režie, 14:00 – 18:00 h.; 46 min.). Premiéra 1. dílu 24. 12. 1979 (Praha, 14:10-15:00 h.). Repríza 1. dílu 3. 8. 1989 (Vltava, 15:00 – 15:48 h), 2. dílu 10. 8. 1989 (Vltava, 15:00 – 15:47 h).
Natáčení rozhlasového muzikálu Oliver Twist: Jan Tůma, Libuše Kafková, Zdeněk Bureš, Jaroslav Dufek, Daniel Baur (dítě), Jaroslav Tuček, Jaroslav Kuneš.
Rozhlasová hra pro děti. Autor nezjištěn. Hudba Jaromír Dlouhý, soubor sólistů řídí autor. Zvuk Jaromír Pěnčík. Záznam a střih Věra Binková. Asistent režie Eva Pryclová. Režie Věra Fajtová.
Osoby a obsazení: Drahuna (Ivana Dufková), Robert (Tomáš Herfort), Jarda Pecka (Aleš Zbořil), Maštalíř, syn (Michal Blažke), Franta Pešta (Dušan Baur), otec Vondrák (Alois Liškutín), matka Vondráková (Olga Hegerová), otec Maštalíř (Oldřich Slavík), babička Peštová (Olga Hauková), matka Pecková (Drahomíra Hofmanová).
Nastudovalo Brno. Natočeno 18. 12. 1979 (studio 6, 18:30 – 22:30 h.; 40 min.).
Powered by WordPress