Hermann Hesse. Povídka švýcarského prozaika. Překlad, rozhlasová úprava a režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Petr Křiváček, Pavel Pípal a Stanislav Zindulka.
Natočeno 2001 (28 min). Repríza 23. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka k úmrtí Stanislava Zindulky; 5. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Tomeš, Vladimír: Hermann Hesse: Je to tragické. In web ČRo 3 Vltava, 23. březen 2019 (článek). – Cit.: Povídka německého prozaika je vystavěna nad věčným motivem sváru tradičního a nového, motivem hledání rovnováhy mezi trvalou hodnotou a nevyhnutelnou proměnou. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Prozaik, básník a esejista Hermann Hesse se narodil roku 1877 v německém Švábsku. Jeho otec přišel do Německa z Estonska, matka a další příbuzní z její strany působili po léta jako křesťanští misionáři v Indii. Mladý Hermann se vyučil knihkupcem, studoval klasické jazyky a dějiny evropské a orientální kultury. V roce 1899 se odstěhoval do Basileje a začal se věnovat literární tvorbě. Silně jej zasáhly tragédie obou světových válek a vzedmutí německého nacionalismu, proti kterému opakovaně veřejně vystupoval. Mimo jiné i proto přijal v roce 1923 švýcarské občanství.
Hesseho umělecká tvorba v období mezi dvěma světovými válkami vycházela ze spojení evropského humanismu, indického buddhismu a Jungovy psychoanalýzy. Tuto jednotu viděl Hesse v tom, že tak jako je podle indické filozofie lidská duše nekonečnou množinou převtělení a z každého minulého života si člověk něco odnáší do toho příštího, tak je i podle evropských psychoanalytiků lidská osobnost utvářena množstvím vlivů, přičemž se v ní touha po duchovní svobodě sváří se smyslností a rozum s citem. V roce 1946 mu byla jako sedmému německy píšícímu autorovi udělena Nobelova cena za literaturu.
V poslední etapě života po druhé světové válce se Hermann Hesse věnoval už jen drobné literární tvorbě. Do tohoto období spadá i povídkový soubor Stopa ze snu z roku 1946. Je to tragické je jedna z povídek tohoto souboru. Když do kanceláře šéfredaktora vchází nešťastný sazeč Johanes, šéfredaktor již tuší, jakým směrem se bude jejich rozhovor ubírat. Není to poprvé, co starý sazeč přichází se stejnou žádostí. I když je oběma jasné, že společnou řeč opět jen stěží najdou, jsou tentokrát důsledky neporozumění mnohem hlubší a zásadnější.
Lit.: anonym: Hermann Hesse: Podzimní pěší putování, Je to tragické. Dvě povídky německého prozaika a nobelisty. In web ČRo 3 Vltava, 5. listopad 2023 (článek). – Cit.: Německý prozaik, lyrik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1946 Hermann Hesse (1877-1962) navázal ve svém prozaickém a esejistickém díle na nejlepší tradice německé klasiky a romantiky, ale vytvořil zároveň svébytný a osobitý celek, ovlivněný i znalostí filozofie, psychoanalýzy a východních nauk. Jeho dvě povídky poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Prozaik, básník a esejista Hermann Hesse se narodil roku 1877 v německém Švábsku. Jeho otec přišel do Německa z Estonska, matka a další příbuzní z její strany působili po léta jako křesťanští misionáři v Indii.
Mladý Hermann se vyučil knihkupcem, studoval klasické jazyky a dějiny evropské a orientální kultury. V roce 1899 se odstěhoval do Basileje a začal se věnovat literární tvorbě. Silně jej zasáhly tragédie obou světových válek a vzedmutí německého nacionalismu, proti kterému opakovaně veřejně vystupoval. Mimo jiné i proto přijal v roce 1923 švýcarské občanství.
Hesseho umělecká tvorba v období mezi dvěma světovými válkami vycházela ze spojení evropského humanismu, indického buddhismu a Jungovy psychoanalýzy. Tuto jednotu viděl Hesse v tom, že tak jako je podle indické filozofie lidská duše nekonečnou množinou převtělení a z každého minulého života si člověk něco odnáší do toho příštího, tak je i podle evropských psychoanalytiků lidská osobnost utvářena množstvím vlivů, přičemž se v ní touha po duchovní svobodě sváří se smyslností a rozum s citem.
V roce 1946 mu byla jako sedmému německy píšícímu autorovi udělena Nobelova cena za literaturu. (…)
Úryvek z Hesseho novely s názvem Podzimní pěší putování je převzat ze souboru Tento svět (1907). Novelu charakterizují motivy poutnictví, samoty, autor mistrovsky líčí přírodu, jejímž hájemstvím poutník postupuje. Text místy svou dikcí připomíná dlouhou báseň v próze. (…)
V poslední etapě života po druhé světové válce se Hermann Hesse věnoval už jen drobné literární tvorbě. Do tohoto období spadá i povídkový soubor Stopa ze snu z roku 1946. Jedna z povídek tohoto souboru s názvem Je to tragické je vystavěna nad věčným motivem sváru tradičního a nového, motivem hledání rovnováhy mezi trvalou hodnotou a nevyhnutelnou proměnou.
Když do kanceláře šéfredaktora vchází nešťastný sazeč Johanes, šéfredaktor již tuší, jakým směrem se bude jejich rozhovor ubírat. Není to poprvé, co starý sazeč přichází se stejnou žádostí. I když je oběma jasné, že společnou řeč opět jen stěží najdou, jsou tentokrát důsledky neporozumění mnohem hlubší a zásadnější.
