Daniel Keyes. Monodrama podle povídky Růže pro Algernon. Překlad Oldřich Černý. Scénář Marie Říhová. Mistr zvuku Blanka Veselá. Dramaturg Jan Czech. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: Karel Gordon (Ladislav Mrkvička).
Natočeno 1988. Vydal Radioservis, duben 2008 (1 CD, CR0407-2, délka 79:12 min.).
Pozn.: Dnes už klasické dílo science fiction literatury o prosťáčkovi, který touží „být chytrý“ a tak se podrobí vědeckému experimentu, který změní jeho život. (anotace vydavatele)
Obal CD:
Rozená Hospesová. Básnířka, překladatelka z polštiny, němčiny a angličtiny, za jazykové spolupráce z bulharštiny.
Narodila se 27. 2. 1924 ve městě Žďár (dnes Žďár nad Sázavou). Po maturitě (1943) na reálném gymnáziu v Havlíčkově Brodě byla dva roky zaměstnána jako písařka u Okresního spolku zemědělství a lesnictví v Novém Městě na Moravě. 1945-49 studovala češtinu a polštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; titul PhDr. získala 1952 prací František Kvapil, básník a překladatel. 1950 nastoupila jako jazyková redaktorka do nakladatelství Práce, 1952-54 byla redaktorkou polské literatury ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (od 1966 Odeon), kam se po letech strávených ve svobodném povolání 1965 vrátila a kde pak setrvala až do odchodu do důchodu 1979; redigovala díla literatury anglické, německé a zejména polské.
Autorka básnických sbírek (Větrný den, 1957, Jen galerie, 1959, Čistá řeka, 1962, Mezi chodci, 1962, Nechat odjet prám, 1968, pro děti Uletělo čapí pero, 1969, Chyťte si skřítka, 1969) a dramatizací. Překládá hlavně z polštiny (nejvýznamnější jsou překlady soudobých polských básníků), prózu také z angličtiny (hlavně detektivky v 90. letech) a němčiny, za spolupráce jazykových odborníků bulharskou poezii.
Autorka rozhlasových her Špička jehly, 1975, Zelený svět, 1977, Ctnost české šlechtičny, 1980, Kyselé jablko, 1982, Zvláštní nota, 1984.
Zemřela v roce 2018 v Praze.
Vlasta Dvořáčková. Původní rozhlasová hra je básnickým obrazem lidskosti našich současníků. Hudební spolupráce Iva Valentová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: on (Martin Stropnický), ona (Eva Hudečková), Ivetka (Lucie Horčičková), Petr (Jiří Schwarz), Věra (Jana Boušková), Bláža (Taťjana Taťána Medvecká), dědeček (Bedřich Prokoš), nervózní pán (Milan Mach), čtrnáctiletý (Jan Hrušínský), první kluk (Ondřej Kepka), druhý kluk (František Šulc), rozhněvaná matka (Naděžda Vicenová), hlasatel (Vladimír Pospíšil). Dále spoluúčinkuje činoherní sbor.
Natočeno 1984. Premiéra 4. 10. 1984 (Praha, 19:15 – 20:08 h.).
Lit.: jh : Vlasta Dvořáčková: Zvláštní nota. In Rozhlas 41/1984 (24. 9. 1984), s. 4 (článek).
Vlasta Dvořáčková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1975.
Lit.: Hrzalová, Hana: Jak vidí Hana Hrzalová, literární kritička, rozhlasovou hru a jejího hrdinu. In Scéna 12/1976, s. 7 (článek).
Ota Pavel. Povídka z knihy Oty Pavla Pohár od Pánaboha. Připravil Alfréd Jindra. Režie Jana Klimentová.
Čte Jana Hlaváčová.
Natočeno 1984 (20 min.).
Ota Pavel. Četba pěti povídek z pera Oty Pavla. Vybral a sestavil Karel Novák. Scénář, režie Jiří Šrámek.
Účinkuje Miroslav Horníček.
Nahráno ve studiu MI 91 v prosinci 1999. Vydalo vydavatelství G & B Music v roce 2000 (1 CD, 67010-2, 1 MC, 67010-4, 70:58).
Obsah: 1. Lov bolena dravého (Chata Herma, 20:45), 2. Žehlička (14:22), 3. Jak jsme zahynuli na rybách, Jak jsme nezahynuli na rybách (24:05), 4. Je rybařina sport? (11:41).
Pozn.: Chceš-li být šťasten hodinu, tak se opij. Chceš-li být šťasten tři dny, tak se ožeň. Chceš-li být šťasten celý život, staň se rybářem. Velmi případným čínským příslovím uvozuje firma G&B Music více než sedmdesátiminutovou nahrávku, která připomíná významné výročí tohoto léta: 2. července by se totiž dožil sedmdesáti let novinář a spisovatel Ota Pavel, k jehož knížkám se čtenáři (a rybáři – chce se dodat…) dodnes rádi vracejí. Půvabné interpretace Miroslava Horníčka se v prosinci minulého roku dočkalo pět Pavlových povídek: Lov bolena dravého, Žehlička, Jak jsme zahynuli na rybách, Jak jsme nezahynuli na rybách a Je rybařina sport?
Ota Pavel. Četba z knihy vydané roku 1974.Výběr Věra Pavlová. Hudební improvizace Jiří Bartoš a Martin Kusák (kytary). Zvuková režie Jiří Bartoš. Střih Martin Kusák. Režie Jiří Šrámek
Čte Jiří Sovák.
Natočeno 18. – 19. 6. 1975 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1976 (1 LP Su 1 18 1863 G, stereo; 24:30 + 22:56 min.). Sleeve-note Otakar Brůna.
Obsah: Strana A – 1. Koncert – 2. Moje první ryba – 3. Jak jsme s tatínkem servírovali úhořům – 4. Přijeď, báječně si zachytáš! – Strana B – 5. Pumprdentlich – 6. Malý pstruh – 7. U Prošků po válce.
Vlasta Dvořáčková. Rozhlasová hra – trochu sci-fi. Natáčecí technik Miroslava Čápová. Zvukový mistr Libuše Podlešáková. Hudební spolupráce Mojmír David. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: Dr. Jaroslav Mudra (Luděk Munzar), Jarmila Mudrová, manželka (Jana Hlaváčová), František Jílek, Mudrův spolupracovník z ústavu (Vlastimil Brodský), Ivonka, sekretářka (Simona Stašová), ředitel výzkumného ústavu (Ota Sklenčka), Alena, dcera (Hana Maciuchová), Rosťa (Vlastimil Hašek), Jirka, Mudrův syn (Jaroslav Drbohlav), Alena (Hana Maciuchová), Zimová, pracovnice ústavu (Věra Kubánková), vrátný (Jiří Smutný), správcová (Božena Böhmová), hostinský (Ferdinand Krůta), Chmelík (Karel Houska), lékař (Karel Urbánek), stařecký mužský hlas z magnetofonu (Vilém Lipský) a stařecký ženský hlas z magnetofonu (Jindra Kvardová).
Natočeno v roce 1982. Premiéra 23. 12. 1982 (Praha, 19.15-20.25 h.; 68 min.). Repríza 21. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 22. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 18. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Vydala Radiotéka, únor 2022 (MP3, CR.ES.2022.49). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: anonym: Vlasta Dvořáčková: Kyselé jablko. In web ČRo 3 Vltava, leden 2016 (článek). – Cit.: Co svět světem stojí snaží se lidé přijít na to, jak přelstít čas, jak se vyhnout neodvratnému konci své existence, či alespoň jak co nejvíce oddálit stárnutí.
Hledání elixíru věčného mládí bylo středem zájmu středověkých alchymistů, odhalit tajemství dlouhověkosti se snažili různí šarlatáni, pokoušeli se ho zdolat i seriózní vědci. Marně. Už sama snaha posunout hranice přírodou daného lidského konce je námětem hodným vážných úvah. Jedním z autorů, kteří se zabývali problémem dlouhověkosti, byl například Karel Čapek. Ve své hře Věc Makropulos odhalil ve skvělé nadsázce všemožné negativní souvislosti, jež by s nadměrně dlouhým lidským věkem, pokud by se ho podařilo dosáhnout, nepochybně souvisely.
Jinou podobu problému elixíru věčného mládí přináší zkušená autorka Vlasta Dvořáčková ve své rozhlasové hře Kyselé jablko, která má mnohé rysy science fiction, ale současně vtipné satiry na neměnné lidské vlastnosti. „Lidem se v životě přihodí ty nejneuvěřitelnější věci,“ říká své ženě doktor Mudra poté, kdy se mu nedaří přijít na to, jakým způsobem zařídil vlastní omládnutí. „Za něco si můžou lidé sami, do jiné šlamastyky se dostanou, ani nevědí jak. Něco je logické, ale něčemu neporozumějí, i kdyby dělali nevím co. A to se stalo mně.“ (…)
Karel Šiktanc. Povídka z knihy Mariášky. Režie Pavel Linhart.
Účinkuje Karel Pospíšil.
Natočeno v roce 1993. Repríza 3. 2. 1995 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy; 6. 8. 1996 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 14. 11. 1998 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.); 17. 1. 2001 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 17. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Hans Christian Andersen. Vybral Erik Jakub Groch.
Čte Dušan Jamrich.
Natočeno ???? (8 min.).
Powered by WordPress