Jozef Repko. Hra o lidském a profesionálním dozrávání Milana Rastislava Štefánika. Dramaturgie Katarína Revalová. Hudba Eleonóra Vančíková-Kapasná. Zvuk Andrej Klimits a Peter Pištek. Režie Pavol Gejdoš.
Účinkují Martin Mňahončák, Ivan Romančík, Oľga Šalagová, Viera Strnisková, Ján Mistrík, Milan Bahúl, Juraj Predmerský, Vladimír Kobielský, Andrej Bičan, Anton Vaculík, Peter Sklár, Vladimír Minarovič.
Natočeno 2000 (50 min.).
Ivan Mls. Rozhlasová povídka. Technická spolupráce Ing. Pavel Šobr. Režie Lubomír Koníř.
Účinkuje Martin Hruška.
Natočilo studio České Budějovice, Český rozhlas v roce 2007. Premiéra 15. 9. 2007 (ČRo5 – České Budějovice, 19:30 h.; 24 min.). Repríza 26. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h).
Pozn.: Povídka byla oceněna 2. místem v soutěži o cenu Karla Čapka v roce 2006. Knižně vyšla v antologii Mlok.
Jakub Arbes. Rozhlasová povídka podle literární předlohy autora Jakuba Arbese. Záznam a střih Jakub Kolář. Výběr a režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Daniela Bambasová.
Natočilo studio České Budějovice ČRo v roce 2007 (24 min.). Premiéra 15. 12. 2007 od 19:30 hod. na stanici ČRo České Budějovice v cyklu Rozhlasová povídka. Repríza 27. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 7. 6. 2020 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.) v cyklu Čtení na neděli v rámci bloku Dobré odpoledne z Českých Budějovic.
Jana Kalousová. Původní rozhlasová hra. Režie Jakub Vítek. Další údaje neznámy.
Osoby a obsazení : Diana de Poitiers (Helena Baráth), Kateřina Medičejská (Kamila Dvorská), Král Jindřich II. (Ondřej Jiráček).
Natočeno ve studiu Olomouc ČRo v roce 2007. (29 min.). Premiéra na stanici ČRo Olomouc dne 16. 12. 2007 od 15:05 hod. v pořadu Počteníčko.
Pozn.: Známý skandál z francouzského dvora za vlády krále Jindřicha II., trojúhelník mezi mladou opovrhnovanou královnou Kateřinou Medičejskou, osmnáctiletým vladařem a čtyřicetiletou šlechtičnou Dianou de Poitiers pojímá mladá autorka jako sérii vnitřních konfliktů hlavní hrdinky Diany.
Její zkušenosti a pocity ze vztahu s výrazně starším mužem se převrací do příjemného oblouznění mladičkým králem. Bigotní Kateřina Medičejská, trpící svým chudým původem, tuší, že cosi s jejím manželstvím je v nepořádku a zatím se schyluje k tragickému rozřešení situace, které předpověděl sám Nostradamus.
Natočeno ve studiu Olomouc ČRo v roce 2007. (29 min.). Premiéra na stanici ČRo Olomouc dne 16. 12. 2007 od 15:05 hod. v pořadu Počteníčko.
Účinkuje Radko Choc.
Natočeno ve studiu Olomouc ČRo v roce 2007. (24 min.) Premiéra v neděli 16. 12. 2007 ve 20hodin 30minut v pořadu Setkání s literaturou, 1. repríza ve středu 19. 12. 2007 v 19:05 hod.
Pozn.
Úvodní slovo Petra Hanušky :
Kniha Paměť esejisty Pavla Švandy patří mezi mé silné čtenářské zážitky poslední doby. Jak napovídá titul, autor ve svém textu zabíhá do minulých časů, jak se to na tradiční vzpomínky sluší a patří. Činí tak cestou vzpomínkových esejů, fejetonů a úvah, neboť publicistické útvary i polovědecká a poloumělecká forma přemýšlení o podstatě literatury mu byla vždy blízká.
Nemá cenu na tomto místě stručně rekapitulovat to, co se čtenář dozví zhruba na 330 hustě potištěných stránkách. Jednak to není možné bez nutného zkreslení, jednak bych případné čtenáře, tedy vás, milí posluchači, připravil o mimořádně citlivý a intelektuálně briskní zážitek.
Prozradím vám jen, že bloudí Brnem a Chocní svého dětství a dospívání, přibližuje politicky složitou dobu poválečnou, poúnorovou, tísnivost 50. let i svítání let 60., aby s nadhledem sobě vlastním zhodnotil své normalizační i polistopadové osudy či vyjádřil svůj pohled na víru i současný svět.
My jsme sáhli po ukázce, v níž se vrátíme o dlouhou řadu let zpět, kdy mladý Pavel Švanda bloudí protektorátní Chocní…
Ivan Mls. Rozhlasová povídka. Dramaturgie a režie Lubomír Koníř. Záznam a střih Pavel Šobr. Hudba Zdeněk Zdeněk.
Účinkuje Miloň Čepelka.
Natočilo studio České Budějovice ČRo v polovině listopadu 2007. (24 min.) Premiéra 24. 11. 2007 (ČRo5 České Budějovice, 19:30 hod.) v cyklu Rozhlasová povídka. Repríza 13. 9. 2009 (ČRo 2 Praha, 15:32 h.); 21. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka.
Lit.: Koníř, Lubomír: Povídka: Ivan Mls: Poněkud opožděný náklad z Měsíce – 13.9. In web ČRo 2 Praha, září 2009 (anotace). – Cit.: (…) Děj se pohybuje mimo naši současnost, ale Ivan Mls se jí trochu dotkl – v jeho vzdálené budoucnosti se objeví Gagarin. Knižně vyšlo v antologii Mlok – Sbírka vítězných prací ceny Karla Čapka za rok 2007.
Truman Capote. Povídka. Překlad Igor Navrátil. Redakce Dagmar Kinčeková. Režie Jaro Rihák.
Účinkuje Marián Geišberg.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999 (30 min.). Reprízy 30. 12. 2017 (SRo 8 Rádio Litera); 3. 1. 2019 (SRo Rádio Pyramída); 25. 12. 2020 (SRo 8 Rádio Litera); 28. 12. 2022 – 2. 1. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Americký spisovateľ Truman Capote sa preslávil najmä novelou Raňajky u Tiffanyho a románom Chladnokrvne. My vám ponúkame reprízu jeho poviedky Vianočná spomienka, ktorú preložil Igor Navrátil. Autor sa v nej vrátil do neopakovateľnej atmosféry Vianoc svojho detstva, kedy sa aj tie najobyčajnejšie veci vrývajú hlboko do srdca. (anotace)
(Výzva: poslouchejte dnes, 20. 12. 2007 ve 20 hodin stanici Praha, pořad RozHraní! Tento pořad si také můžete stáhnout – zde. Proč, to vám osvětlí následující text)
Přemysl Hnilička
Ten příběh vlastně není zas tak moc složitý: „panáček“ Přemek při svých „lovech“ na šelakové gramofonové desky narazil na jednu moc zajímavou – soukromou desku AR studia, na níž bylo napsáno „Reportéři Laufer a Procházka hovoří o novém sportovním časopise Ruch“. Protože to znělo zajímavě, napsal o desce Tomáši Černému a ten mu odpověděl, že až bude mít cestu přes Prahu, má se zastavit v archívu Českého rozhlasu, neboť pan Turek, dobrá duše tohoto pracoviště, bude mít určitě radost.
A tak se také stalo, konkrétně v pátek 14. 12. 2007. Panáček dostal v práci volno, a tak se mohl vypravit do stověžaté, Vánocemi zatížené Prahy. Jen tak, aby toho nebylo málo, vzal kromě zmíněné desky ještě několik dalších, většinou reklam z padesátých a šedesátých let. Po příjemné schůzce s teatrologem Jaromírem Kazdou (také už se na stránkách Mluveného Panáčka projevil) se ocitl přede dveřmi Českého rozhlasu.
Ale teď už dost s literárním kouzlením: prostě jsem se ohlásil a po chvíli jsme s panem Černým směřovali ke kukani archivní kuchyně. Uvnitř seděl pan Turek a přetáčel zrovna z pásu nezaměnitelný hlas Oldřicha Nového, kterak (coby režisér a průvodce) hovoří v rozhlasové inscenaci některé z Offenbachových operet. Když pak zjistil, oč jde, přerušil – „na chvíli“ – práci a začal se zajímat o avizovanou desku. A Tomáš Černý, věren své publicistické a redaktorské práci, zapnul (a dlouho, dlouho nevypnul) své reportážní nahrávadlo. (more…)
Zdeněk Kalista. Literárně-hudební pásmo z textů a veršů českého historika, básníka a esejisty inspirovaných cestami do Itálie. Z knih Italský skicář, Veliká noc, Smuteční kytice a Po proudu života sestavil a úvodem doprovodil Miloš Doležal. Použitá hudba Heinrich Ignaz Franz von Biber a další autoři. Režie a výběr hudby Markéta Jahodová.
Účinkují Martin Myšička, Ladislav Frej a Lenka Novotná.
Natočeno 2007. Premiéra 30. 12. 2007 (Vltava, 9:30 h.) v cyklu Italský rok. Repríza 1. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Lit.: Doležal, Miloš: Utržená skála osudu. In Týdeník Rozhlas 52/2007, s. 11 (anotace). – Cit.:
„Promnul jsem si oči:jakési neznámé místo ještě v Apeninách! Vlak, probíjející se hlomozně podzemím,vyrazil na chvíli do volné noci.“ Tak popisuje svůj „vstup“do Itálie Zdeněk Kalista (1900-1982), rodák z Benátek nad Jizerou, v oboru historiografie žák Pekařův, uznávaný též jako literát s širokým spektrem působnosti: básník, překladatel, esejista, kritik, editor, vysokoškolský pedagog a znalec českého baroka. Jeho život se vinul v soutěskách dvacátého století,proto mu neméně náleží také přídomky avantgardista, svobodný zednář, komunista dvacátých let, konvertita ke katolictví, vězeň komunistických kriminálů, zapovězený autor, v závěru života člověk odkázaný na pomoc druhých, neboť ztratil zrak.
K celoživotním stálicím jeho přebohatého života patřila Itálie – sněná i dobývaná, pokoušená i probouzející. Sněná od benátského dětství a dobývaná kontinuálně z různých stran a úhlů – v překládání italské poezie a latinských textů, ve vlastní poezii, v esejistice Italského skicáře, v historických studiích (například Karel IV.a Itálie)a samozřejmě i v širokodechých pamětech Po proudu života. A jistojistě v samotném poutničení.
Zdeněk Kalista se do Itálie vypravil několikrát: důležité jsou jeho tři cesty v letech 1923, 1925 a 1926 naplněné až po okraj průchody městy, setkáními a bádáním v archivech a muzeích. A uhranutím středomořskou kulturou, o čemž svědčí jeho zápisky a verše, fejetony a eseje. Tu první a nejzásadnější italskou cestu uskutečnil se svým přítelem spisovatelem Josefem Knapem v únoru 1923.
KalistovskýmSouzvukem se symbolicky loučíme s celoročním vltavským projektem Italský rok.
Powered by WordPress