Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Martin Kolář. Opravdu rozhlasová hra. Dramaturg Marek Horoščák. Režie Hana Mikolášková.

Osoby a obsazení: Kraclík (František Derfler), Vynutil (Jiří Vyorálek), Ženský hlas v telefonu a záhrobní hlas (Sylva Vespalcová), Hamlet (Michal Bumbálek) a Mužský hlas v telefonu a hlas ze tmy (Petr Halberstadt).

Nastudovalo Brno v roce 2007. Premiéra 17. 5. 2007 (Vltava, 20:00 – 20:55 h.; 49 min.). Repríza 17. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Pozn.: První díl tzv. brněnské trilogie, do které patří ještě Brno pod Brnem (2011) a Krysička, šváb, moucha a jezeveček (2014).

Lit.: -ja-: Premiéra z Brna. In A2 : Kulturní týdeník 20/2007 (16. 5. 2007, s. 3; anonce). – „…Hra je inspirována faktickou situací v centru Brna, kde se objevují v těsné blízkosti velká i malá divadla, televize i rozhlas. V jakémsi brněnském podzemí se střetne estrádní komik se sklonem k posměchu a znevažování hodnot a vážený herec z velkých divadelních scén. Jejich konfrontace má autorovi umožnit rozehrání řady narážek na brněnskou uměleckou scénu…“

Lit.: Horoščák, Marek: {Jako v pytli} (anotace). – Cit.: Děj původní rozhlasové hry Jako v pytli zasadil Martin Kolář do temnot záhadných a neprozkoumaných podzemních prostor, v nichž je možné téměř cokoliv. V této „opravdu rozhlasové hře“, jak zní její podtitul, může posluchač nalézt odkazy na řadu nejrůznějších klasických rozhlasových postupů a provařených klišé, s nimiž si autor zručně pohrává. Hlavních rolí komedie o dvou hercích, kteří se shodou podivných náhod setkají v temnotách brněnského podzemí, se v režii Hany Mikoláškové zhostili František Derfler a Jiří Vyorálek. Hra byla natočena v roce 2007 v brněnském studiu Českého rozhlasu.

Lit.: Hložková, Hana: Experiment „z bažin“. In Čtvrtletník Klubu Vltava 2/2014 (článek). – Cit.: Poslední nedělní Čajovna v červenci patří již tradičně cyklu Hry a dokumenty nové generace, ve kterém se obvykle představují v rozhlase debutující autoři, režiséři a herci. I když realizační tým inscenace Krysička, šváb, moucha a jezeveček tvoří až na jedinou výjimku již osvědčení tvůrci, formálně a tematicky vyhrocená hra a její experimentální zpracování nás přimělo zařadit ji do této nekonvenční programové řady. Součástí Čajovny je rozhovor, který bude již tradičně následovat po poslechu hry. Autor a režisérka v něm pohovoří nejen o tomto konkrétním inscenačním pokusu, ale proběhne i malé bilanční ohlédnutí za jejich rozhlasovou spoluprací, neboť oba působili v Českém rozhlase Brno. Dramatik a dramaturg Marek Horoščák a bývalá slovesná režisérka Hana Mikolášková se při rozhlasovém natáčení opět sešli právě díky svéráznému a nejednoznačnému textu, o němž se ve hře praví, že byl „objeven v bažinách“.

Neplánovaná trilogie „o Brně“

Když Hana Mikolášková režírovala v roce 2007 pozoruhodný text Jako v pytli od Martina Koláře, stejně jako mistr zvuku Lukáš Dolejší, netušila, že ji téma v ní obsažené, totiž ironický pohled na kolorit životů obyvatel v jednom „nejmenovaném městě“, nečekaně potká ještě dvakrát. Po Opravdu rozhlasové hře, jak zněl Kolářův podtitul, se v roce 2011 setkala s titulem, který už má ono téma přímo v názvu – Brno pod Brnem. Petra Kovářová svou hru tenkrát charakterizovala jako „tragikomedii o jednom dějství, jedné nemoci, jednom ufonovi, dvou Brňanech a několika smutcích“. V podobě Krysičky, švába, mouchy a jezevečka se pomyslná trilogie o městu, které bylo vystavěno na bažinách a jeho obyvatelé jsou proto velmi specifičtí, prozatím uzavírá.

I když má každá ze zmíněných her jiný styl či umělecký rukopis, tak všechny spojuje několik stejných prvků. Je to zvláštní humor, důmyslná hra s asociacemi, posedlost slovními hříčkami a soubor poznámek, podporujících zvukovou imaginaci. Téma Brna je v nich viděno očima nelítostného kritika, jenž je zároveň horlivým patriotem, neboť by o dění ve zmíněném městě nemohl zasvěceně referovat. Situace, ze které vzniká zápletka hry Jako v pytli, vychází z výroku „chodit kanálama“. Martin Kolář nechal skočit do kanálu dva herce – váženého barda a populárního baviče, aby v nedůstojném prostředí společně hledali cestu do rozhlasu. Petra Kovářová se v Brně pod Brnem zaměřila na dva místní fenomény – tajuplné podzemí a komplex občanů, kteří žijí ve druhém největším městě republiky, které je k jejich smůle velkou vesnicí.

 Krysička, šváb, moucha a jezeveček

Završení výše popsané trilogie není náhodné, neboť text, který nyní dostává podobu rozhlasové inscenace, vznikl již v roce 2007 na objednávku Divadla Polárka a jeho projektu scénických čtení Ohně v bažinách aneb My máme taky jaro – v Brně! Za nápadem „shromáždit neformální skupinu předních brněnských, ale i mimobrněnských dramatiků, kteří by fenomén nové české hry přiblížili mladému divákovi tematikou mytologie a pohádkovosti Brna a okolí“, stála právě i Hana Mikolášková. (…)