Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Henry M. Stanley. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Johana Zelinská. Režie Miroslav Zelinský. Čte Jan Fišar.

Nastudoval ČRo Ostrava. Premiéra (?) prvního dílu 26. 6. 2006 (Praha, 22:05 – 22:35 h.; 30min.).

Robert Ehrmann. Četba na pokračování z knihy vzpomínek na život židovských obyvatel malého města. Připravila Sabina Langerová. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Josef Červinka a Hana Kofránková.

Natočeno v roce 2001. Premiéra (?) 17. – 21. 2. 2003 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x cca 30 min). Repríza 26. – 30. 6. 2006 (ČRo 3 Vltava, 0:05 h.) v cyklu Čtení pod deku; 13. – 17. 8. 2012 (ČRo 3 Vltava, 8:30 h) v cyklu Letní četba na pokračování; 9. – 13. 2. 2026 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Lit.: anonym: V knize Roberta Ehrmanna ožívá předválečný židovský svět na malém městě. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2012 (článek). – Cit.: V cyklu Letní četba na pokračování čteme z knihy vzpomínek na život židovských obyvatel malého města. Strakonický rodák Robert Ehrmann vzpomíná v daleké Kanadě na zmizelý svět svého dětství a mládí. V roce 2001 pětidílnou četbu na pokračování natočila režisérka Hana Kofránková, účinkuje Josef Červinka. Poslouchejte český rozhlas 3 – Vltava od 13. srpna vždy v 8.30.

Robert Ehrmann se narodil roku 1894 ve Strakonicích. Jeho rodiče Josef (1855-1935) a Sára (1854-1943 Terezín) vedli ve Strakonicích obchod s galanterním zbožím. Měli tři syny. Nejstarší Otto (1883-1943 Osvětim) žil jako dědic a otcův nástupce v obchodě až do války ve Strakonicích. Prostřední Leopold (1887-1951 Chicago) studoval v Plzni a ve Vídni byl známým architektem, tvůrcem řady pozoruhodných funkcionalistických staveb. Nejmladší syn, Robert po ukončení měšťanky odešel ze Strakonic a nastoupil jako praktikant do továrny na zemědělské stroje v Roudnici nad Labem, kde se postupně vypracoval až na ředitele. Oženil se s Amalií Adolfínou Abelesovou z Loun.

Počátkem roku 1939 manželé emigrovali do Paříže a po obsazení Francie za dramatických okolností utíkali přes Tunis a Casablanku do Montrealu. Tehdy bylo Robertu Ehrmannovi už téměř 50 let a uchytit se v novém prostředí bylo pro něj velice těžké. Kromě toho jeho žena trpěla vážnou nervovou chorobou. V roce 1951 zemřel bratr Leopold a montrealským Ehrmannům zůstala z příbuzných pouze Anna Ludmila Langrová, rozená Abelesová, manželka spisovatele a dramatika Františka Langra. Langrovi ovšem žili v Praze a setkání s příbuznými bylo v té době zcela vyloučeno. Zbývala korespondence.

Dopisy Roberta Ehrmanna svým příbuzným jsou plné vzpomínek a touhy po ztraceném světě dětství a mládí. Tímto způsobem vznikaly drobné, příležitostné vzpomínkové texty, verše, kresby. Poslední a pravděpodobně nejzajímavější Ehrmannovou literární i výtvarnou prací je právě sbírka Strakoničtí souvěrci slavili svátky. Vznikala od ledna do června roku 1956, tedy nedlouho před autorovou smrtí. Robert Ehrmann v ní navázal na bohatou tradici židovských rodinných a osobních historií, kronik a biografií, která byla pěstována odedávna a v židovském prostředí se vždy těšila značné oblibě.

Lit.: Toušková, Martina: Strakoničtí souvěrci. Vzpomínky na dětství strávené na začátku 20. století v židovské komunitě ve Strakonicích. In web ČRo České Budějovice, 13. 2. 2026 (článek). – Cit.: Útlou vzpomínkovou knížku Strakoničtí souvěrci dopsal Robert Ehrmann krátce před smrtí v roce 1956 v Kanadě. Drobné črty, stejně jako bezprostřední, malířsky nezkušené doprovodné kresby, vznikaly s velkým časovým odstupem od období, na které vzpomíná. Byl to dárek pro nemocnou manželku.

Ehrmannovy vzpomínky na dětství strávené na začátku 20. století v židovské komunitě ve Strakonicích vypovídají o klidném křesťansko-židovském soužití v době rakousko-uherské monarchie, o tichém respektování jinakosti židovské komunity na jihočeském maloměstě.

To ale nevylučuje třeba pochopitelné konkurenční pnutí mezi židovskými a křesťanskými obchodníky nebo drobnou závist malých židovských dětí směrem ke křesťanským vrstevníkům o Vánocích. A pak je tu ještě reflexe nejznámějších židovských svátků.

Knížka Strakoničtí souvěrci vyšla poprvé tiskem až v roce 1998. Pětidílnou rozhlasovou četbu na pokračování natočila v roce 2001 režisérka Hana Kofránková, text načetl rozhlasový režisér, herec a překladatel Josef Červinka. (…)

Robert Ehrmann se narodil v roce 1894 ve Strakonicích do rodiny židovského obchodníka s galanterním zbožím. Jeho nejstarší bratr Otto byl otcovým nástupcem v obchodě, druhý bratr Leopold se stal známým funkcionalistickým architektem působícím například v Chicagu. Prvorozený Otto zemřel za války v Osvětimi, maminka v Terezíně.

Nejmladší ze tří bratrů Robert po ukončení měšťanky odešel ze Strakonic a nastoupil jako praktikant do továrny na zemědělské stroje v Roudnici nad Labem, kde se postupně vypracoval až na ředitele.

Oženil se s Amalií Adolfínou Abelesovou z Loun (její sestra byla manželkou spisovatele Františka Langera) a společně v roce 1939 uprchli před hitlerovským nacismem nejdříve do Francie a poté přes Tunis a Casablanku do kanadského Montrealu, kde zůstali i po válce.

Robert Ehrmann zemřel v roce 1956.