Účinkují Lenka Břenková, Milan Kačmařík a Stanislav Šárský.
Nastudovala Ostrava (12 min.).
Účinkují Lenka Břenková, Milan Kačmařík a Stanislav Šárský.
Nastudovala Ostrava (12 min.).
Účinkují Alena Sasínová-Polarczyková, Jana Bernášková a David Viktora (Viktor David?).
Premiéra 2. 1. 2001 (19 min.).
Anatole France. Čarovná báchorka. Překlad Eduard Hodoušek. Dramatizace Anna Smetanová. Hudba Vadim Petrov, řídí Ladislav Simon. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: král Kryštof Pátý (Jiří Adamíra), paní de la Poule (Alena Vránová), pan de Saint-Sylvain (František Němec), pan de Quatrefeuilles (Jaroslav Kepka), Rodrigo (Stanislav Fišer), knihovník (Viktor Maurer), mladík (Jakub Zindulka), Mousque (Ladislav Trojan), šeptanda na královském dvoře (Ivana Vavrová, Simona Postlerová, Magda Kirchnerová, Rostislav Čtvrtlík, Miroslav Táborský, Petr Vacek a Miroslav Hanuš).
Natočeno 1986. Premiéra 31. 12. 1986 (Vltava, 21:00 h.; 65 min.). Repríza 25. 12. 1990 (Vltava, 15:25 h.); 15. 4. 1994 (Praha, 15:25 h.); 24. 12. 2013 (Vltava).
Lit.:
Tomáš, Jiří: Rozhlasový přelom roku. In Tvorba 2/1987 (14. 1. 1987), s. 8 (recenze).
Hrouda, Vladimír: Byl to večer nejen dobré pohody. In Rudé právo 2/1987 (4. 1. 1987), s. 5 (recenze).
Eduard Bass. Komediální příběh o lásce. Dramatizace Věra Eliášková. Použitá hudba Jára Beneš, Ralph Erwin, Eduard Ingriš a Petr Mandel. Hudební aranžmá Jiří Gilík a Petr Mandel. Hraje orchestr Ritzy-pitzy syncopators, řídí kapelník Jiří Gilík. Klavírní improvizace Vladimír Truc. Dramaturg Pavel Minks. Režie Ivan Chrz.
Osoby a obsazení: Karolina (Jaroslava Kretschmerová), Máry (Yvetta Blanarovičová), ctitel (Ladislav Županič), madam Koláčková (Jana Paulová), vypravěč (Soběslav Sejk) a hlas konduktéra (Petr Šplíchal).
Natočeno 2000. Premiéra 26. 12. 2000 (40 min.). Repríza 3. 4. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Leopold rytíř von Sacher – Masoch. Překlad Tomáš Kratěna. Dramatizace a režie Jan Žáček.
Účinkují Eduard Cupák, Hana Maciuchová, Jan Hartl, Petr Svoboda, Josef Somr, Vilma Cibulková.
Natočeno 1993. Premiéra 14. 6. 1993 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 35 min.) v cyklu Příběhy – Tajemno v dílech německých autorů 19. století.
Lit.: Hu: Tajemno v dílech německých autorů. In Týdeník Rozhlas 24/1993 (31. 5. 1993), s. 4 (článek). – Cit.. Jedním ze záměrů měsíce německé kultury ve vysílání stanice Vltava je zpřístupňovat ony literární hodnoty, s nimiž se posluchači doposud (ať už z jakýchkoli důvodů) neměli příliš příležitosti setkat. Cyklus s názvem »Tajemno v dílech německých autorů« přináší šest povídkových zastavení s autory, jejichž jména budou pro mnohého z nás možná zcela neznámá, v příznivějším případě zazní jako vzpomínka na kohosi, kdo už dávno patří jen do literární historie. Rozhlas by rád dokázal, že pokud tito autoři skutečně upadli v zapomnění, bylo to neprávem.
Společným jmenovatelem všech šesti příběhů je prvek tajemství, záhady, nádech fantastiky, který v určitých případech nabývá podoby bizarně snové vize, jindy charakterové studie osoby posedlé jistou obsesí, případně se blíží až k podobě drsného hororu. Typ fantastické prózy má v německé literatuře (počínaje romantismem, možná ještě dříve) dobře vybudovanou tradici. Každého snad v této souvislosti napadne jméno E. T. A. Hoffmanna.
Autoři zařazení do cyklu Hoffmannův odkaz – byť každý po svém – rozvijejí. Theodor Storm např. akcentuje ve svém příběhu s názvem Dům pana Bulemanna jistou formu sociálního motivu, současně tón smutku a nostalgie; Oskar A. H. Schmitz přináší ve svém Panu Strašrybkovi a jeho strašákovi motiv pomíjejícnosti lidské existence; Heinrich Daniel Zschokke (původem Švýcar) nenechává niko ho na pochybách, že ho okouzlila hrůzostrašná a rytířská romantika autorů 18. století, a píše hotorový příběh Noc v Brczwezmcislu; Friedrich Gerstäcker, označovaný za tvůrce německého dobrodružného románu 19. století, halí tajemství městečka Germelshausen (to je i titul jeho povídky) do téměř baladického hávu. Krásná Abigail Paula Heyse pak skrývá démonicky umocněný upírský motiv… A zcela na konec této malé přehlídky pozapomenutých autorů 19. století jsme ponechali povídku autora, s jehož jménem jsme se nepochybně již všichni někdy setkali ovšem: četli jsme ho? Leopold rytíř von Sacher Masoch Byl Rakušan, ale patří do kontextu německy psané literatury a jeho povídka s názvem Mrtví jsou nenasytní pak v literárně vytříbené podobě zprostředkovává motiv oné svébytné posedlosti, jež se s autorovým jménem už tak neoddělitelně spojuje.
Cyklus pro rozhlas zdramatizoval a režijně nastudoval Jan Žáček a stěžejní role svěřil skutečně výrazným hereckým osobnostem: Rudolfu Hrušínskému, Eduardu Cupákovi, Janu Hartlovi, Vilmě Cibulkové…
Oldřich Daněk. Příběh o slavném antickém dramatikovi Sofoklovi. Rozhlasový útržek z běhu času, tento z roku 427 před naším letopočtem, kdy ovšem čas ještě počítali podle olympiád. Zvuk Miloš Kot. Zvuková spolupráce Josef Plechatý. Produkce Dana Reichová. Dramaturg Pavel Minks. Režie Josef Henke.
Osoby a obsazení: Sofoklés, starý dramatik (Otomar Krejča), Gorgona, hetéra (Taťjana Medvecká), Geonatus, kněz Dionýsova chrámu (Petr Haničinec), hlas (Vladimír Fišer).
Premiéra 3. 3. 2000. Premiéra 3. 3. 2001 (Vltava, 14:30 – 15:16 h.; 41 min.). Repríza 8. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli; 17. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Pozn.: Rozhlasový útržek z běhu času, tento z roku 427 před naším letopočtem, kdy ovšem čas ještě počítali podle olympiád.
Lit: anonym: Oldřich Daněk: Blbý had. In web ČRo 2 Praha, 8. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Antický“ příběh o Sofoklovi, který se zamýšlí nad nejistou budoucností Athén. S Otomarem Krejčou, Taťjanou Medveckou a Petrem Haničincem. (…)
Dramatik Oldřich Daněk je autorem několik rozhlasových her, v nichž na historické látce rozvíjel svoje oblíbené téma nesouladu výjimečných jedinců s panujícími mravy většinové společnosti. Taková je i hra Blbý had.
Její hlavní postava, starořecký básník a dramatik Sofokles, se při několika setkáních s chápavou a vzdělanou hetérou Gorgonou zamýšlí nad slavnou minulostí i nejistou budoucností Athén v roce 427 př. n. l., kdy se čas odpočítával podle olympiád…
Anton Pavlovič Čechov. Překlad Emanuel Frynta. Režie Lída Engelová.
Účinkuje Vlasta Fabianová.
Natočeno 1981 (25 min.). Repríza 23. 4. 2006 (Vltava, 1:30 h.); 4. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Vydala Radiotéka, říjen 2019 (MP3) pod souhrnným názvem Povídky A. P. Čechova 2.
Elena Antalová. Dramaturg Miroslav Frolo. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Milan Greguš. Režie Peter Jezný.
Osoby a obsazení: Alice (Emília Vášáryová), Jany (Leopold Haverl), Kráĺová (Soňa Ulická), vrchní sestra (Eva Matejková), sestra (Helena Geregová), vrchní (Ján Valentík), číšník (Peter Sklár).
Nastudovala Bratislava v roce 2000 (47 min.). Česká premiéra 10. 11. 2001 v rámci cyklu Týden slovenské kultury. Repríza 29. 7. 2020 (SRo Rádio Litera, 12:30 h.; 22:30 h.).
Pozn.: Autorka svoju hru modeluje na poznaní modernej astrofyziky o tzv. červých dierach, ktoré tvoria vo vesmíre akési mimočasopriestorové tunely medzi hmotou a antihmotou. Keďže človek je aspoň taká zložitá osobnosť ako je mnohoznačný vesmír, ktorého je produktom, objavuje a používa aj iné cesty k tomu druhému akými sa obyčajne uberá v každodennej všednosti.
Arnošt Goldflam. Zvuk Vladimír Masařík. Záznam a střih Iva Tomanová. Asistentka režie Elena Frišaufová. Dramaturg Hynek Pekárek. Divadelní režie Arnošt Goldflam. Rozhlasová režie Zdeněk Kozák.
Osoby a obsazení: žena (Barbora Plichtová), vypravěč (Arnošt Goldflam).
Nastudovalo Brno. Natočeno 23. – 25. 3. 1988 (studio 3 Stadion, 15:00 – 18:00 h.; 49 min.). Mixáž 29. 3. 1988. Premiéra 26. 7. 1988 (Vltava, 13:00 – 13:52 h.).
Lit.: Pekárek, Hynek: Červená knihovna. In Rozhlas 31/1988 (článek).
Jan Werich. Dramatizace Helena Sýkorová. Hudba Vladimír Truc, řídí autor. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: vypravěč (Josef Dvořák), Paleček (Taťjana Medvecká), maminka (Alena Vránová), tatínek (Petr Nárožný), bohatý pán (Rudolf Hrušínský st.), loupežníci (Jiří Sovák, Jiří Lábus, Jaroslav Moučka, Lubomír Lipský), Sněhový žrout (Josef Bek), Sněhová žroutice (Stella Zázvorková), sněhové žrouťátko (Jiřina Bohdalová), Sněžný muž, jejich vládce (Josef Kemr). Dále hrají Jaroslav Kepka, Milan Neděla, Oldřich Janovský, Vladimír Pospíšil, Radoslav Nikodém.
Natočeno 1988. Premiéra 26. 12. 1988 (Praha, 13:00 h.). Repríza 15. 10. 2022 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 1. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Vydala Radiotéka, duben 2018 (MP3).
Powered by WordPress