Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 3. 2006

Rytíř Don Quijote de la Mancha (1992)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:29

Miguel de Cervantes y Caavedra. Rozhlasovou hru volně inspirovanou světoznámým španělským renesančním románem napsal František Pavlíček. Rozhlasová úprava a dramaturgie Ivan Hejna (= Ivan Hubač). Hudební spolupráce Iva Valentová.  Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Don Quijote (Jiří Adamíra), Sancho Panza (Rudolf Hrušínský I.), jeho žena (Libuše Havelková), bakalář Samson (Josef Bek), Dulcinea (Jana Paulová), pucifous Mikuláš (Bohumil Bezouška),  hostinský (Milan Neděla), jeho pacholek Diego (Petr Svoboda), Don Antonio (Eduard Cupák) a sedlák (Ferdinand Krůta).

Natočeno v roce 1992. Repríza 5. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h; 59 min.); 1. 1. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 13. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Pozn.: Hlavní cena Prix Bohemia Radio 1992 v sekci her pro mládež.

Lit.: anonym: Rytíř don Quijote de la Mancha. Komické příhody šlechtice s Jiřím Adamírou a Rudolfem Hrušínským. In web ČRo 2 Praha, 1. leden 2021 (článek). – Cit.: Příběh, který v kvaltování časem stále neztratil nic ze svého kouzla. Napsal František Pavlíček. Podivuhodné příhody šlechtice, který se vydá do světa za svými ideály (…).

Zchudlý šlechtic Alonso Quijano je natolik uchvácen čtením kronik, dobrodružných knih a rytířských románů, že se sám rozhodne stát potulným rytířem. Vymyslí si pro sebe jméno don Quijote de la Mancha, svou starou bílou herku přejmenuje na Rocinantu, jakožto toho nejlepšího rytířského koně pod sluncem. Vezme si starou zbroj, vyrobí si helmici a se svým sluhou Sanchou Panzou se vydavá do světa napravovat křivdy, kterých bylo dosaženo!

Skrytý Tibet (2006)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 18:25

Fosco Maraini. Vylíčení cest po jižním Tibetu, které italský antropolog a fotograf Fosco Maraini podnikl v letech 1937 a 1948, patří k nejvýznamnějším dokumentům o životě Tibetu a jeho obyvatel před čínskou invazí z počátku 50. let. Překlad Karolina Křížová. Připravila Alena Blažejovská. Připravilo Brno. (15min.) Premiéra 10. 3. 2006 (Vltava, 23:00 – 23:15 h.).

Páteční večer – Příběh nedokončeného obrazu? (2006)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:24

Kompozice vyprávění, vzpomínek, dopisů, esejů, fejetonů a recenzí o životě a tvorbě průkopníka moderní fotografie 20. století Jaromíra Funkeho. Hovoří fotografova dcera Miloslava Rupešová a historička fotografie Anna Fárová. Připravil Jiří Kamen.

Natočeno 2006. Premiéra 10. 3. 2006 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.) v cyklu Páteční večer. Repríza 20. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 30. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 10:25 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Fonogramy – S úsměvem a kytičkou aneb Jiná doba, jiný MDŽ (2006)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:23

Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Tomáš Černý. (30min.)

O čertovském kabátě (1994)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:22

Marie Kubátová. Pohádková hra. Pro rozhlas zdramatizovala Eva Vondrová. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Pavel Soukup, Tomáš Töpfer a další.

Natočeno v Českém rozhlase v roce 1994 (15 min.). Repríza 6. 1. 2014 (ČRo Rádio Junior).

Dvakrát o fotografiích (2006)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 18:20

Rudolf Křesťan. Fejetony v autorské interpretaci. Nejprve vyprávění o snímcích z vyšších sfér, posléze autorova vzpomínka na alchymistickou minulost. Režie Dimitrij Dudík. Premiéra 10. 3. 2006 (Vltava, 10:00 – 10:15; 15min.)

Zahrada (Místo) (2006)

Filed under: Povídky — Přemek @ 18:17

Jaroslav Tvrdoň. Povídku současného českého autora ze souboru Tam, nahoře vybral Marek Horoščák. Režie Zdeněk Kozák.

Účinkují František Derfler a Lenka Filipová-Kudelová.

Připravilo Brno v roce 2006. Repríza 17. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 30 min.) v cyklu Současná povídka.

Televize – pohroma století 1/2 (2006)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 18:12

Dušan Havlíček. Účinkuje Jiří Hromada. Režie Vlado Rusko. Premiéra 8. 3. 2006 (Vltava, 10:00 – 10:15; 15min.)

Náš charakter (1997)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 17:31

Tomáš Garrigue Masaryk. Ze spisu „Česká otázka“ vybral Marek Toman. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Miloš Hlavica a Jiří Kvasnička.

Natočeno 1997. Repríza 7. 3. 2006 (Vltava, 10:00 – 10:15 h.; 15min.) v cyklu Psáno kurzívou; 28. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 28. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.); 14. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou; 28. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: anonym: Tomáš Garrigue Masaryk: Náš charakter. Jsou Češi hrdinové, nebo slaboši? In web ČRo 3 Vltava, 28. říjen 2023 (článek). – Cit.:  Podnětné zamyšlení o nepevnosti a neucelenosti českého národního charakteru ze spisu Česká otázka uvádíme u příležitosti státního svátku 28. října, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu. (…)

Sociolog, filozof, politolog a první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) vydal svou knihu o snahách českého národního a politického obrození Česká otázka v roce 1895.

Úryvek z této knihy nese název Náš charakter a autor v něm rozebírá nepevnost a neucelenost českého národního charakteru. Masaryk cituje francouzského historika Ernesta Denise a jeho názor, že Čechové od dob Husových nikdy nepřijali důsledky své smělosti.

Jsme pořád ještě ve stadiu husitství: bez pevnosti rozumu nedovedeme zabránit zmatkům a konec konců mravnímu poklesnutí. TGM

K našim národním charakterovým vlastnostem podle Masaryka patří jistá pasivita, sklony k intrikánství a kolísání mezi hrdinstvím a ústupností až slabošskou, jež tak dobře postřehl například Havlíček.

 

Svítání 1/5 (2006)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:07

Elie Wiesel. Četba na pokračování z u nás dosud nepublikované novely svědka holocaustu a znalce židovské mystiky a nositele Nobelovy ceny. Překlad Alena Smutná. Připravila Alena Zemančíková.  Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Michal Zelenka.

Natočeno 2006. Premiéra 1. dílu 6. 3. 2006 (Vltava, 18:30 – 19:00 h.; 30min.).

Lit.: Zemančíková, Alena: Četba na pokračování z románu Elieho Wiesela Svítání. In web ČRo, březen 2012 (anotace). – Cit.: Eliezer Wiesel se narodil 30. září 1928 v Sighetu v Rumunsku v rodině chasidských Židů. V roce 1944 byl celý Sighet deportován do Birkenau, kde zahynula jeho matka sestra. Spolu s otcem pak prošli ještě Osvětim, Bunu a Buchenwald, kde jeho otec v lednu 1945 zemřel. Osvobození tábora v lednu 1945 se Elie Wiesel dožil z celé rodiny jediný.

Po válce žil v ústavu pro sirotky ve Francii, odkud odešel v roce 1948 studovat na Sorbonu a začal pracovat jako novinář. V roce 1954 se rozhodl začít psát o svých zážitcích z koncentračních táborů a v roce 1958 vyšel jeho první, autobiografický román Noc. Svítání, které v češtině dosud nevyšlo, je volným pokračováním, odehrává se ovšem v době těsně po válce, před vyhlášením samostatného státu Izrael.

Wieselovo Svítání má dnes, kdy z izraelské politiky odchází generace, která bojovala v armádě proti Angličanům, zvláštní naléhavost. Příběh mladého člena teroristické židovské skupiny je tragický, jeho život je poznamenán smrtí od samého počátku a jeho účast na činech násilí je trápením bez naděje. Když v roce 1986 dostal Elie Wiesel Nobelovu cenu za mír, nedostal ji za jednostranné připomínání židovských obětí, ale za schopnost přetavit svou hrůznou životní zkušenost ve službu světové humanitě.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress