Miloš Macourek. Rozhlasová úprava a režie Mária Křepelková.
Vypráví Alena Vránová .
Natočeno 1992 (10 min.). Repríza 28. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).
27. 3. 2006
O mrazíku, který maloval barvami (1992)
Miloš Macourek. Pohádka. Úprava a režie Maria Křepelková.
Vypráví Alena Vránová.
Připravil Československý rozhlas v roce 1992 (10 min.). Repríza 27. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).
Pozn.: Malý mrazík František se rozhodl, že nebude na okna malovat jen bílé kopřivy, ale také červené, modré či žluté karafiáty, macešky a jiné květiny. To vše proto, aby lidem udělal radost; aby se v zimě nikdo nemračil a nehuboval na mráz. (anotace ČRo)
Říše pomíjivosti 1/5 (2006)
Gilles Lipovetsky. Několik úvah z knihy francouzského sociologa, věnované módě a jejímu údělu v moderních společnostech. Překlad Martin Pokorný. Připravil Jaroslav Havel. Účinkuje Miloš Hlavica. Režie Vlado Rusko.
Obsah: 1. díl Otevřená móda. (premiéra 27. 3. 2006; 15min.). – 2. Kultura módních médií. – 3. Média touží po obrazovce. – 4. Móda a ideologie. – 5. Ani anděl, ani příšera.
Swannova láska 1/9 (1999, 2019)
Marcel Proust. Četba na pokračování z díla zakladatele moderního francouzského románu. Překlad Josef Heyduk. Pro rozhlas připravil Jan Petrásek. Úryvky z houslové sonáty Césara Francka hrají Itzhak Perlman a Vladimir Ashkenazy. Režie Petr Adler.
Účinkují Taťjana Medvecká, Pavel Soukup a Otakar Brousek II.
Natočeno v roce 1999 (1 díl cca 24 min). Repríza 1. dílu 7. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 24. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Vydala Radiotéka 4. 3. 2019 (MP3).
Pozn.: Swannova láska je druhou částí prvního dílu monumentálního Proustova Hledání ztraceného času – U Swanna (1913). Marcel Proust zde evokuje bývalého dandyho, který se zamiluje do ženy špatné pověsti, Odette de Crécy. Jeho láska prochází všemi fázemi lidských radostí a utrpení, až skončí v kruté žárlivosti. Samostatný, kompaktní, bohatý a spletitý svět Hledání ztraceného času klade důraz na vnitřní život postav, román rezignuje na klasickou kompozici. Životní skepse vyznívá nakonec v důvěru v hodnotu věci, jež přesahuje a přežije člověka-tvůrce: umělecké dílo. (anotace)
26. 3. 2006
O užitku a škodlivosti historie pro život 1/3
17. 3. 2006
Bratři brouci 1/4 (1983)
Olga Hejná. Pohádky z původního pohádkového seriálu. Hudba Mojmír Smékal. Dramaturgie Martina Drijverová. Režie Helena Philippová.
Vypráví Vlastimil Brodský.
Natočeno v roce 1983. Repríza 20. – 23. 5. 2021 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.). Repríza 20. – 23. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).
Obsah: 1. Jak Baňka a Korálek pekli buchty. 2. Červené klobouky. 3. Jak se Korálek trápil. 4. Nečekaná návštěva. (1 díl cca 10min.)
Psáno do písku (2006?)
Pásmo o životě německého básníka Hermanna Hesseho, jak se odrážel v jeho verších. Doplněno autorovými úvahami o básnické tvorbě. S použitím vlastních překladů připravil, uvádí a režii má Vladimír Tomeš.
Účinkují Alfred Strejček, Boris Rösner, Otakar Brousek a Rudolf Pellar.
Natočeno do roku 2006 (60min.).
Zojka a Valérie (2006)
Ivan Alexejevič Bunin. Povídka klasika ruské literatury. Překlad Jan Zábrana. Režie Vladimír Gromov.
Účinkuje Jiří Plachý.
Natočeno 2006. Repríza 26. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 30 min.); 28. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Fleyberková, Klára: Ivan Alexejevič Bunin: Zojka a Valérie. In web ČRo 3 Vltava, 26. březen 2018 (článek). – Cit.: (…) Ruský prozaik a básník, nositel Nobelovy ceny (1933) Ivan Bunin je považován především za autora meditativní, novoromanticky laděné reflexivní lyriky a vynikajícího povídkáře a novelistu. Všeobecně se o něm ví i to, že jde o potomka starého ruského šlechtického rodu. Vždy byl považován za klasického reprezentanta pravé a nefalšované beletrie ve smyslu vskutku „krásného psaní“.
Při vyslovení Buninova jména si ze všeho nejspíš vybavíme jeho Temné aleje a jejich nostalgický, posmutnělý a vytříbený jazyk i vskutku aristokratického ducha. V jeho prózách však můžeme zaslechnout i spodní humornou notu, zejména v mistrných charakteristikách postav, ve výstižném popisu zevnějšku, v ironii nad klišé ruského smutku a melancholie.
Ivan Bunin nesouhlasil s bolševickým režimem v Rusku, žil ve Francii a jeho díla v Rusku nesměla vycházet. Součástí kánonu ruské literatury se stal až po smrti, ale do dnešních dnů jsou některá jeho díla pro ruskou vládnoucí vrstvu nepřijatelná. V roce 2016 dokonce ruská pravoslavná církev přišla s požadavkem, aby jeho díla byla vyřazena ze školních osnov, protože jsou příliš volnomyšlenkářská. To se ovšem nestalo, a tak máme dnes možnost svobodně si poslechnout jeho povídku Zojka a Valérie.
Lit.: anonym: Antigona, V Paříži, Studený podzim a Pozdní hodina. Povídky klasika ruské literatury Ivana Alexejeviče Bunina. In web ČRo 3 Vltava, 28. srpen 2023 (článek). – Cit.: Ruský prozaik a básník, nositel Nobelovy ceny (1933) Ivan Bunin je považován především za autora meditativní, novoromanticky laděné reflexivní lyriky a vynikajícího povídkáře a novelistu. Všeobecně se o něm ví i to, že jde o potomka starého ruského šlechtického rodu. Vždy byl považován za klasického reprezentanta pravé a nefalšované beletrie ve smyslu vskutku „krásného psaní“. (…)
Při vyslovení Buninova jména si ze všeho nejspíš vybavíme jeho Temné aleje a jejich nostalgický, posmutnělý a vytříbený jazyk i vskutku aristokratického ducha. V jeho prózách však můžeme zaslechnout i spodní humornou notu, zejména v mistrných charakteristikách postav, ve výstižném popisu zevnějšku, v ironii nad klišé ruského smutku a melancholie.
Ivan Bunin nesouhlasil s bolševickým režimem v Rusku, žil ve Francii a jeho díla v Rusku nesměla vycházet. Součástí kánonu ruské literatury se stal až po smrti, ale do dnešních dnů jsou některá jeho díla pro ruskou vládnoucí vrstvu nepřijatelná. V roce 2016 dokonce ruská pravoslavná církev přišla s požadavkem, aby jeho díla byla vyřazena ze školních osnov, protože jsou příliš volnomyšlenkářská.
Černý mrak v bílém (2006)
Literárně-hudební pásmo z tibetské lidové poezie. Pro rozhlas připravila Jana Štroblová. Překlad Josef Kolmaš a Jana Štroblová. Hudební dramaturgie a režie Hana Kofránková.
Účinkují Klára Sedláčková-Oltová, David Novotný a Taťjana Medvecká.
Natočeno 2006. Premiéra 26. 3. 2006 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Souzvuk. Repríza 12. 7. 2009 (ČRo 3 Vltava, 9:32 h.) v cyklu Souzvuk; 15. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 58 min.) v cyklu Souzvuk; 29. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
Herečka (2002)
Alexej Nikolajevič Tolstoj. Povídka klasika ruské literatury Překlad Taťána Hašková. Účinkuje Pavel Soukup. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2002. Repríza 28. 3. 2020 (ČRo3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.) v cyklu Klasická povídka.