Účinkují Petr Haničinec, Vladimír Brabec, Jiří Adamíra a Miroslav Moravec.
Natočeno 1990 (26 min.).
17. 2. 2006
Jak pánové z Polibmi a Čuchnisi vedli svou při (1990)
Narozeniny (1992)
Jaroslav Dušek. Groteska o rodičích, kteří si nevšimli, že se jim ztratil syn. Dramaturg Dušan Všelicha. Hudební improvizace Alan Vitouš. Zvukový mistr Hynek Nováček. Režie Michal Pavlík.
Osoby a obsazení: otec (Pavel Landovský), matka (Nina Divíšková), syn – ze záznamu (Jaroslav Dušek), Inkovna (Iveta Dušková), Vrticha (Marie Rosůlková) a Ulrík (Ivo Žídek).
Natočeno 1992 (43 min.). Preiméra 20. 9. 1992 (Vltava, 14:00 h.). Repríza 16. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 27. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama; 21. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Pozn.: V textu jsou se svolením autora (Rosťa Volný) použity upravené pasáže z jeho prózy Text, objevený za podivných okolností, kterým se autor nesnažil zabránit.
Lit.: Pekárek Hynek: Zapněte si rádio! In Týdeník Květy 38/1992 (24. 9. 1992), s. 39 (anotace).
Lit.: anonym: Jaroslav Dušek: Narozeniny. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2011 (článek + ukázka ze hry). – Cit.: Groteska o manželské dvojici, která si nevšimla, že se jí ztratil syn. Hra z roku 1991 vychází z divadelní poetiky Jaroslava Duška a on sám se na ní podílel nejen autorsky, ale také herecky. Spolu s ním účinkují Nina Divíšková, Pavel Landovský, Iveta Dušková, Marie Rosůlková a Ivo Žídek.
Jaroslav Dušek (1961) působí především jako improvizátor, herec, režisér, moderátor, libretista a scénárista; jeho rozličné zájmy a aktivity však často přesahují hranice uměleckého světa. Po gymnáziu učil autorské herectví a jevištní improvizaci na Lidové konzervatoři, dva roky byl asistentem Ivana Vyskočila, který svým pojetím autorského divadla Jaroslava Duška výrazně ovlivnil. Po roce 1989 působil na Konzervatoři J. Ježka a filmové i divadelní fakultě AMU. Přes množství různorodých tvůrčích činností lze označit za Duškův stěžejní umělecký projekt divadlo Vizita, které založil společně s Janem Bornou v roce 1981.
Na půdě Českého rozhlasu Jaroslav Dušek spoluzaložil rádio Mama a realizoval několik autorských projektů, moderoval páteční odpoledne na Čro2 – Praha, kde uváděl svůj autorský pořad Za mozkem! Jeden z improvizovaných rádiových přímých přenosů byl v roce 1994 vyhodnocen Hlavní cenou na Prix Bohemia za původní rozhlasovou hru a posléze v roce 1995 Stříbrným diplomem na mezinárodním festivalu rozhlasové tvorby Prix Futura v Berlíně.
Ostrov, kde rostou housle 1/121? (1998-2010)
Cyklus pořadů pro děti o poezii. Připravil a uvádí Pavel Šrut. Režie Dimitrij Dudík.
Vysíláno v letech 1998 – 2010 v nedělní programové řadě „Vltava dětem“ –
1x za 14 dnů (střídavě s pořadem Sluchátko“) Premiéra 1. dílu 11. 1. 1998 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.), premiéra posledního dílu 31. 5. 2009.
Poslední číslovaný díl má č. 109 (prem. 1.1.2006) – další díly v programu nečíslovány.
Pozn.: Některé díly byly později reprízovány na internetovém Radiu Junior – ve všední dny 1.11.2012 – 28.2.2013:
– 1.11. 2012 – 25.11.2012 2x denně – od 9:30 a od 11:30),
– 26.11.2012 – 28.2.2013 1x denně ve 13:30).
Odvysílány byly díly 1-2 a 6-88.
Obsah:
1998
1. Každý se někde narodí. Prem. 11.1.1998.
Účinkují Pavel Soukup a Jiří Hromada.
(REP – jen RJ 1.11.12)
2. Země Šlarafie – prem. 25.1.1998.
Účinkují Radovan Lukavský, Miloš Hlavica a Vlasta Peterková. (21 min).
REP. 24.4. 2005 (RJ 2.11.12)
3. Výlet do Švédska. Prem. 8.2.1998.
Účinkují Petr Štěpánek, Zdenka Hadrbolcová a Matěj Morávek. (19 min).
REP. 5.6. 2005 (na RJ NEREPRIZOVANO)
4. Učit se, učit se, učit se. Prem. 22.2.1998.
Účinkují Pavel Soukup a Jiří Hromada. (24 min).
REP. 12.10.2003 / 22.5.2005 / 1.11.2009 (na RJ NEREPRIZOVANO)
5. ? Moje housle. Prem. 8.3.1998 ?
Účinkují Marek Eben a Květa Fialová. (25 min).
REP. 8.5. 2005 / 4.10.2009 (na RJ NEREPRIZOVANO)
6. Patálie s tatínkem. Prem. 22.3.1998.
Účinkují Antonín Molčík, Zdeněk Maryška a Marek Eben. (25 min).
REP.31.7. 2005 / 18.10.2009 (RJ 5.11.2012)
7. Přivítání v lese. Prem. 5.4.1998.
Účinkují Otakar Brousek a Miroslav Středa. (29 min).
REP. 14.8. 2005 / 15.11.2009 (RJ 6.11.2012)
8. Když herci píší pohádky. Prem. 19.4.1998
Účinkují Jitka Molavcová, Jiří Suchý a Vladimír Ráž.
REP.1.1.2003 / 28.8.2005 / 29.11.2009 (RJ 7.11. 2012)
9. Ostrov plný Robinsonů. Prem. 3.5.1998
Účinkují Jitka Molavcová, Jiří Ornest a Vladimír Brabec. (28 min).
REP.26.10.2003 /11.9. 2005/13.12.2009 (RJ 8.11. 2012); 1. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 16:45 h) v cyklu Ad libitum.
10. Výlet do pravěku. Prem. 17.5.1998
Účinkují Pavel Soukup a Simona Vrbická. (25 min).
REP. 27.10. 2002 / 10.1.2010 (RJ 9.11. 2012)
11. Tajná řeč. Prem. 31.5.1998
Účinkují Pavel Kříž a Jitka Ježková. (25 min).
REP 28.4.2002 / 18.12.2005 / 24.1.2010 (12.11. 2012)
12. Básníci v zoologické zahradě. Prem. 28.6.1998
Účinkují Veronika Freimanová, Antonín Molčík, Jan Přeučil a Tomáš Hlavička. (25 min).
REP. 8.12.2002 / 15.1.2006 / 7.2.2010 (13.11. 2012)
13. Nepomlouvejte velbloudy. Prem. 12.7.1998
Účinkují Jan Vlasák a Miroslav Středa. (27 min).
REP. 25.5.2003 / 29.1. 2006 / 21.2.2010 (4.11. 2012 )
14. Město plné hlupáků. Prem. 26.7.1998
Účinkují Petr Pelzer a Naďa Konvalinková. (24 min).
REP. 8.6.2003 / 12.2. 2006 / 7.3. 2010 (15.11. 2012)
15. Druhé město hlupáků. Prem. 9.8.1998
Účinkují Petr Pelzer, Naďa Konvalinková a Petr Haničinec. (27 min).
REP. 22.6.2003 / 26.2.2006 / 21.3. 2010 (16.11. 2012)
16. Byl jednou jeden Ezop. Prem. 23.8.1998
Účinkují Valérie Zawadská, Ivan Řezáč a Antonín Molčík. (31 min).
REP. 13.10.2002 / 12.3. 2006 / 2.5. 2010 (RJ 19.11. 2012)
17. Cirkusy a psí kusy. Prem. 6.9.1998
Účinkují Jiří Plachý, Michal Pavlata a Růžena Merunková. (25 min)
REP. 1.9. 2002 / 26.3. 2006 / 18.4. 2010 a 16.5. 2010 ?? (RJ 20.11. 2012)
18. Ráno potkáváme skřítka. Prem. 20.9.1998
Účinkují Taťjana Medvecká, Antonín Molčík a Václav Vydra. (28 min).
REP. 11.7.1999 / 9.4.2006 / 30.5. 2010 (RJ 21.11. 2012)
19. V poledne k nám chodí víly. Prem. 4.10.1998
Účinkují Taťjana Medvecká, Antonín Molčík a Boris Rösner. (29 min).
REP 25.7.1999 / 23.4.2006 / 11.7. 2010 (RJ 22.11. 2012)
20. Bohužel jde ježibaba. Prem. 18.10.1998 ?
Účinkují Taťjana Medvecká, Miloš Hlavica a Václav Vydra. (28 min).
REP 8.8.1999 / 7.5. 2006 / 13.6. 2010 (RJ 23.11.2012)
21. Pánové a mořské panny. Prem. 1.11.1998
Účinkují Pavel Soukup, Alfred Strejček, Otakar Brousek a Taťjana Medvecká. (30 min).
REP 8.7.2001 / 21.5. 2006 / 27.6. 2010 (RJ 26.11.2012)
22. Naši milí rodáci, vodníci a bubáci. Prem. 15.11.1998
Účinkují Josef Somr a Taťjana Medvecká. (29 min)
REP. 22.7.2001 / 4.6.2006 / 25.7. 2010 (RJ 27.11.2012)
23. Obři jsou dobří. Prem. 29.11.1998
Účinkují Zdeněk Maryška a Jana Andresíková. (29 min).
REP. 5.8.2001 / 18.6. 2006 / 8.8.2010 (RJ 28.11. 2012)
24. Les plný Karkulek. Prem. 13.12.1998
Účinkují Vladimír Brabec a Jana Andresíková. (25 min).
REP. 22.8.1999 / 2.7.2006 / 22.8. 2010 (RJ 29.112012)
25. Koleda na ostrově, kde rostou housle. Prem. 27.12.1998
Účinkují Jana Andresíková, Ilja Racek a Miloš Hlavica. (29 min).
REP. 27.12.2009 (RJ 30.11.2012)
1999
26. Nesmysl má smysl.Prem. 10.1.1999.
Účinkují Jana Štěpánková a Bořivoj Navrátil. (30 min).
REP. 19.8.2001 / 30.7. 2006 / 19.9. 2010 (RJ 3.12.2012)
27. Pozvání na cesty.Prem. 24.1.1999.
Účinkují Petr Štěpánek, Jan Šťastný a Anna Kamarádová. (27 min).
REP. 6.7.2003 / 16.7. 2006 / 5.9.2010 (RJ 4.12.2012)
28. Trochu divné pohádky.Prem. 7.2.1999.
Účinkují Petr Rychlý a Radim Vašinka. (30 min).
REP. 10.6.2001 / 13.8. 2006 / 3.10. 2010 (RJ 5.12.2012)
29. Košil nebo košilela? Prem. 21.2.1999.
Košil nebo košilela? Účinkují Michal Pavlata a Daniela Kolářová. (22 min).
REP. 13.4. 2003 / 3.12. 2006 / 31.10. 2010 (RJ 6.12.2012)
30. Jsou to jenom pověsti. Prem. 7.3.1999.
Účinkují Lukáš Hlavica a Jana Štěpánková. (29 min).
REP. 18.8.2002 / 27.8. 2006 / 17.12. 2006 17.10. 2010 – REP (RJ 7. a 10.12.2012 – omylem 2x)
31. Kosmická kuchyně. Prem. 21.3.1999.
Účinkují Lukáš Hlavica a Ivan Řezáč. (28 min).
REP. 20.7.2003 / 19.11. 2006 / 14.11. 2010 (RJ 11.12.2012)
32. Velikonoční ostrov. Prem. 4.4.1999.
Velikonoční ostrov. Účinkují Lukáš Hlavica a Zdeněk Maryška. (21 min)
REP. 31.3.2002 / 4.4. 2010 (RJ 12.12.2012)
33. Nebojte se doktora. Prem. 18.4.1999.
Účinkují Josef Somr, Radim Vašinka, Pavel Kříž a Irena Hýsková. (30 min).
REP. 2.3.2003 / 28.11. 2010 (RJ 13.12.2012)
34. Co medvědi nejedí. Prem. 2.5.1999.
Co medvědi nejedí. Účinkují Radim Vašinka a Pavel Kříž. (27 min).
REP. 9.7.2000, / 27.5.2001 / 12.12. 2010 (RJ 14.12.2012)
35. Pohádky bez konce. Prem. 16.5.1999.
Účinkují Miloš Hlavica, Boris Rösner a Ljuba Krbová. (28 min).
REP. 23.7. 2000 / 14.1.2007 (RJ 17.12.2012)
36. Prolhané pohádky. Prem. 30.5.1999.
Účinkují Růžena Merunková, Vladimír Brabec a Miroslav Středa. (31 min).
REP. 6.8.2000 / 28.1. 2007 (RJ 18.12.2012)
37. Baron Prášil. Prem. 13.6.1999.
Účinkují Josef Somr, Pavel Kříž a Bořivoj Navrátil. (27 min).
REP. 13.5.2001 / 11.2. 2007 (RJ 19.12.2012)
38. Praprapravnuk barona Prášila. Prem. 27.6.1999.
Účinkují Jiří Ornest a Jan Šťastný. (26 min).
REP. 25.2. 2007 (RJ 20.12.2012)
39. Pohádky pro nehodné děti. Prem. 5.9.1999.
Účinkují Radim Vašinka a Taťjana Medvecká. (26 min).
REP. 11.5.2003 / 11.3. 2007 (RJ 21.12.2012)
40. S pejskem je psina. Prem. 19.9.1999.
Účinkují Boris Rösner, Hana Kofránková a Vladimír Brabec. (26 min).
REP. 16.3.2003 / 25.3.2007 . (RJ 24.12.2012)
41. Kočkování.Prem. 3.10.1999.
Účinkují Pavel Rímský, Josef Somr a Věra Hučínová. (29 min).
REP. 27.4.2003 / 8.4. 2007 (RJ 25.12.2012)
42. Rýmované pohádky. Prem. 17.10.1999.
Účinkují Miloš Hlavica, Boris Rösner a Ljuba Krbová. (23 min).
REP. 3.8.2003 / 22.4. 2007 (RJ 26.12.2012)
43.Václav z Barrandova.Prem. 31.10.1999.
Účinkují Taťjana Medvecká, Jaroslav Kepka a Václav Cibula. (30 min).
REP. 31.8.2003 / 6.5. 2007 (RJ 27.12.2012)
44. My máme mouchy.Prem. 14.11.1999.
Účinkují Vlastimil Brodský a Gabriela Wilhelmová. (27 min).
REP. 17.8.2003 / 20.5. 2007 (RJ 28.12.2012)
45. Jedna paní povídala. Prem. 28.11.1999.
Účinkují Magdalena Reifová a Simona Stašová. (28 min).
REP. 19.1.2003 / 3.6.2007 (RJ 31.12.2012)
2000
46. Uspávanky a modlitbičky. Prem. 9.1.2000
Účinkují Josef Somr, Petr Meissel a Věra Hučínová. (28 min).
REP. 22.12.2002 / 17.6. 2007 (RJ 1.1.2013)
47. Když na ostrově straší. Prem. 23.1. 2000
Účinkují Lukáš Hlavica, Hana Kofránková a Radim Vašinka. (31 min).
REP. 2.2.2003 / 1.7. 2007 (RJ 2.1.2013)
48. Když lesem bloudí vlkodlak. Prem. 6.2.2000 Připravil a hovoří P. Šrut.
Účinkují Nina Divíšková, Rudolf Pellar a Bořivoj Navrátil. (31 min.)
REP. 16.2.2003 / 15.7. 2007 (RJ 3.1.2013)
49. Slon na ostrově a slon v porcelánu. Prem. 20.2.2000.
Účinkují Josef Somr, Jana Andresíková a Otakar Brousek. (28 min).
REP. 9.11.2003 / 29.7. 2007 (RJ 4.1.2013)
50. Sváteční dětská samoobsluha. Prem. 5.3.2000.
Účinkují Josef Somr, Boris Rösner, Otakar Brousek, Jan Hartl, Bořivoj Navrátil, Hana Kofránková a Taťjana Medvecká.
REP. 10.12.2000 ??, / 26.8. 2007?? (RJ 7.1.2013)
51. Nespisovné pohádky. Prem. 19.3.2000 Připravil a hovoří P. Šrut.
Účinkují Radim Vašinka, Irena Hýsková a Hana Kofránková.
REP. 7.7.2002 / 12.8. 2007 (RJ 8.1.2013)
52. Kdo přeskakuje básničky. Prem. 2.4.2000
Účinkují Miloš Hlavica, Růžena Merunková a Michal Pavlata. (24 min).
REP. 23.11.2003 / 9.9. 2007 (RJ 9.1.2013)
53. Smutný pan Andersen. Prem. 16.4.2000
Účinkují Marta Vančurová, Hana Středová, Hana Kofránková a Lukáš Hlavica. (29 min).
REP. 7.12.2003 / 23.9. 2007 (RJ 10.1.2013)
54. Co si dáme k obědu. Prem. 30.4.2000
Účinkují Taťjana Medvecká, Miroslav Středa, Petr Štěpánek, Miloš Hlavica, Růžena Merunková a Michal Pavlata. (28 min).
REP. 20.8.2000 / 7.10.2007 (RJ 11.1.2013)
55. S tátou se člověk nenudí. Prem. 14.5.2000
Účinkují Martin Dejdar, Tereza Pergnerová a Jiří Langmajer. (29 min).
REP. 18.1.2004 / 21.10. 2007 (RJ 14.1.2013)
56. Opilé pohádky. Prem. 28.5.2000
Účinkují Bořivoj Navrátil, Miroslav Moravec, Vladimír Brabec, Simona Stašová a Hana Kofránková. (28 min).
REP. 21.7. 2002 / 4.11.2007 (RJ 15.1.2013)
57. Kdo vypadne z kola ven. Prem. 11.6.2000
Účinkují Bořivoj Navrátil, Miroslav Moravec, Vladimír Brabec, Simona Stašová, Ljuba Krbová, Boris Rösner, Josef Somr a Hana Kofránková. (27 min).
REP. 24.11.2002 / 18.11. 2007 (RJ 16.1.2013)
58. Předprázdninová dětská samoobsluha. Prem. 25.6. 2000.
… u samoobsluh není jisté, která je která – reprízy odhaduji podle obsazení…
Účinkují Bořivoj Navrátil, Miroslav Moravec, Vladimír Brabec, Simona Stašová a další.
REP. 3.9.2000 ??, / 16.12. 2007 ?? (RJ 17.1. 2013)
59. Ostrov plný vynálezců. Prem. 17.9. 2000.
Účinkují Josef Somr, Ljuba Krbová a Boris Rösner. 30 min.
REP. 29.9.2002 / 30.12. 2007 (RJ 18.1.2013)
60. Ostrov zvaný Slovensko. Prem. 1.10. 2000.
Účinkují Vladimír Javorský, Alfréd Strejček a Valérie Zawadská.
REP. 10.11.2002 / 2.12. 2007 (RJ 21.1.2013)
61. Samá voda. Prem. 15.10. 2000.
Účinkují Miloš Hlavica, Pavel Soukup, Tereza Bebarová, Věra Kubánková, Lukáš Hlavica, Alfred Strejček a Jan Vlasák. (30 min)
REP. 19.6. 2005 / 27.1. 2008 (RJ 22.1.2013)
62. Cesta do Ertepelska. Prem. 29.10.2000.
Účinkují Miloš Hlavica, Pavel Soukup, Daniel Rous a Jiří Hromada. (27 min).
REP. 1.2.2004 / 13.1.2008 – (RJ 23.1.2013)
63. Když je klaunům do pláče. Prem. 12.11. 2000.
Účinkují Miloš Hlavica, Pavel Soukup, Tereza Bebarová a Josef Somr. (31 min).
REP. 4.1.2004 / 10.2. 2008 – (RJ 24.1.2013)
64. Kytičkový ostrov. Prem. 26.11.2000.
Účinkují Eva Režnarová, Věra Hučínová a Bořivoj Navrátil. (28 min).
REP. 21.12.2003 / 24.2. 2008 – (RJ 25.1.2013)
2001
65. Než zazvoní potřetí. Prem. 7.1.2001.
Účinkují Radim Vašinka, Irena Hýsková, Vladimír Javorský, Tereza Bebarová, Miloš Hlavica, Pavel Soukup a Taťjana Medvecká. (30 min).
REP. 15.2.2004 (RJ 28.1.2013)
66. Když dva dělají totéž. Prem. 21.1.2001.
Účinkují Taťjana Medvecká, Radim Vašinka a Vladimír Javorský. (28 min).
REP. 29.2.2004 / 9.3. 2008 (RJ 29.1.2013)
67. Všelijaké cestování. Prem. 4.2.2001.
Účinkují Radoslav Brzobohatý, Helena Brabcová, Helga Čočková, Aleš Procházka, Tereza Bebarová a Jan Vlasák. (28 min).
REP. 5.1.2003 / 23.3.2008 (RJ 30.1.2013)
68. Muzikantské pohádky. Prem. 18.2.2001.
Účinkují Radoslav Brzobohatý, Helena Brabcová, Helga Čočková, Aleš Procházka a Miroslav Středa. (30 min).
REP. 14.3. 2004 / 6.4.2008 (RJ 31.1.2013)
69. Pro slepičí kvoč. Prem. 4.3.2001.
Účinkují Jiří Schwarz, Josef Somr a Ivanka Devátá. (30 min).
REP. 28.3.2004 / 20.4.2008 (RJ 1.2.2013)
70. Malované pohádky. Prem 18.3.2001.
Účinkují Hana Seidlová a Miloš Hlavica. (29 min).
REP. 4.8. 2002 / 4.5.2008 (RJ 4.2.2013)
71. Velká aprílová samoobsluha. Prem. 1.4.2001.
Účinkují Pavlína Filipovská, Ivan Jiřík, Boris Rösner, Bořivoj Navrátil, Ljuba Krbová, Hana Seidlová, Rudolf Pellar, Vladimír Tomeš, Hana Kofránková a Věra Hučínová.
REP. 14.4. 2002 / (RJ 5.2.2013)
72. Ostrov plný hádanek. Prem. 15.4.2001.
Účinkují Bořivoj Navrátil, Ljuba Krbová, Hana Seidlová a Tereza Seidlová. (28 min).
REP. 25.4.2004 /18.5.2008 (RJ 6.2.2013)
73.Tuneláci pro legraci. Prem. 29.4.2001.
Účinkují Pavlína Filipovská, Boris Rösner a Ivan Jiřík. (25 min).
REP. 9.5.2004 / 1.6.2008 (RJ 7.2.2013)
74. Co si věci povídají. Prem. 24.6.2001
Účinkují Michal Pavlata, Aťka Janoušková, Helga Čočková, Irena Hýsková a Radim Vašinka. (30 min).
REP. 11.4.2004 / 7.9.2008 (RJ 8.2.2013)
75. Modrý ostrov. Prem. 2.9. 2001.
Účinkují Aťka Janoušková a Josef Somr. (30 min).
REP. 23.5.2004 / 1.9.2008 (RJ 11.2.2013)
76. Jak se co dělá. Prem. 16.9.2001.
Účinkují Boris Rösner, Valérie Zawadská, Ljuba Krbová, Kryštof Hádek, Jana Paulová, Lukáš Hlavica, Miloš Hlavica a Anna Bendová. (31 min).
REP. 6.6.2004 / 19.10.2008 (RJ 12.2.2013)
77. Rovnou za nosem. Prem. 30.9.2001.
Účinkují Jana Paulová, Lukáš Hlavica, Miloš Hlavica a Anna Bendová. (30 min).
REP. 20.6.2004 / 2.11.2008 (RJ 13.2.2013)
78. Sportovní den. Prem. 14.10. 2001.
Účinkují Jana Paulová, Lukáš Hlavica, Miloš Hlavica, Anna Bendová a Kryštof Hádek. (30 min).
REP. 3.7. 2005 / 16.11.2008 (RJ 14.2.2013)
79. Jeden člověk z města Louny. Prem. 28.10.2001.
Jitka Asterová, Hana Seidlová, Tereza Seidlová a Vojtěch Rohlíček. (30 min).
REP. 17.7. 2005 / 30.11.2008 (RJ 15.2.2013)
80. Co si brouci broukají. Prem. 11.11.2001.
Bořivoj Navrátil, Aleš Procházka, Taťjana Medvecká a Simona Stašová. (28 min).
REP. 4.7.2004 / 24.8.2008 (RJ 18.2.2013)
81. Pohádkové laskominy. Prem. 25.11.2001.
Účinkují Bořivoj Navrátil, Aleš Procházka, Taťjana Medvecká a Simona Stašová. (29 min).
REP. 1.8.2004 (RJ 19.2.2013)
82. Škola malých čarodějů. Prem. 9.12.2001.
Účinkují Bořivoj Navrátil, Simona Stašová, Taťjana Medvecká a Aleš Procházka. (30 min).
REP. 18.7.2004 / 14.12.2008 (RJ 20.2.2013)
83. Vánoční ostrov. Prem. 23.12.2001.
Účinkují Otakar Brousek, Radim Vašinka a Věra Hučínová.
(Rep. RJ 21.2.2013)
84. Silvestrovský ostrov. Prem. 31.12.2001.
Účinkují Tereza Seidlová, Vojtěch Rohlíček, Radek Škvor a Berenika Kohoutová. (29 min).
REP. 28.12.2008 (RJ 22.2.2013)
2002
86. Abeceda. Prem. 6.1.2002.
Účinkují Josef Somr, Magdalena Reifová, Jitka Molavcová a Aleš Procházka. (30 min).
REP. 5.12.2004 / 8.2.2009 / 6.9.2009 (RJ 26.2.2013)
87. Vítejte ve Veršovicích. Prem. 20.1.2002.
Účinkují Miloš Hlavica, Magdalena Reifová, Jitka Molavcová a Aleš Procházka. (30 min).
REP. 15.8.2004 / 25.1.2009 (RJ 27.2.2013)
88. Rozhlasové safari. Prem. 3.2.2002.
Účinkují Miloš Hlavica, Magdalena Reifová, Jitka Molavcová, Aleš Procházka a Josef Somr. (30 min).
REP. 19.12.2004 / 22.2.2009 (RJ 28.2.2013)
89.Jak rostou housle (ve Viole). 17.2.2002.
Účinkují Boris Rösner, Ljuba Krbová, Hana Kofránková, Bořivoj Navrátil, Anna Suchánková, Alexandra Vebrová, Barbora Svobodová a Jana Schmiedtová. Hudební doprovod Jiří Šlupka-Svěrák a Zdeněk Dvořák.
BEZ REPRÍZY!
90. Líné pohádky. prem. 3.3.2002.
Účinkují Hana Maciuchová, Martina Hudečková a David Novotný. (30 min).
REP. 2.1.2005 / 5.4.2009
91. Sovy a pan Sova. Prem. 17.3.2002.
Účinkují Hana Maciuchová, Otakar Brousek a Dana Černá. (31 min).
REP. 16.1. 2005 / 19.4.2009
92. Krakonoš na horách a v Praze.Prem. 12.5. 2002.
Účinkují Petr Kostka, Josef Somr a Květa Fialová. (29 min).
REP. 30.1.2005 / 8.3.2009
93. Krakonoš se vrací. Prem. 26.5.2002.
Účinkují Petr Kostka, Josef Somr a Jana Štěpánková. (29 min).
REP. 13.2. 2005 / 22.3.2009
94. Velký kočičí ostrov. Prem. 9.6. 2002.
Účinkují Petr Kostka, Josef Somr, Jana Štěpánková a Květa Fialová. (28 min).
REP. 27.2. 2005 / 3.5.2009
85 (!!) Napřeskáčku. Prem. 23.6.2002. (!)
Účinkují Aleš Procházka, Simona Stašová, Valérie Zawadská a Květa Fialová. (30 min).
REP. 29.8.2004 / 11.1.2009 (RJ 25.2. 2013)
95. Mateřská škola na ostrově. Prem. 15.9.2002.
Účinkují Petr Kostka, Josef Somr, Jana Štěpánková, Květa Fialová, Jitka Molavcová, Magdalena Reifová, Aleš Procházka a Dana Černá. (29 min).
REP. 13.3.2005 / 17.5.2009
2003
96. Kočičí náměstí. Prem. 14.9.2003.
Účinkují Milena Steinmasslová, Bořivoj Navrátil, Pavel Soukup a Lukáš Hlavica. (28 min).
REP. 27.3. 2005 / 14.6.2009
97. Druhý ranec rýmovaných pohádek. Prem. 28.9.2003.
Účinkují Milena Steinmasslová, Bořivoj Navrátil, Pavel Soukup a Lukáš Hlavica. (27 min).
REP. 10.4. 2005
2004
98. Ostrov plný Honzů. Prem. 12.9.2004.
Účinkují Bořivoj Navrátil, Lukáš Hlavica, Květa Fialová, Anna Bendová, Josef Somr, Ivan Řezáč, Hana Kofránková a Tatiana Vilhelmová. (29 min).
BEZ REPRÍZY!
99. Ostrov plný čertů. Prem. 26.9.2004.
Účinkují Josef Somr, Ivan Řezáč, Hana Kofránková, Tatiana Vilhelmová, Otakar Brousek, Michal Zelenka, Jaroslava Adamová a Lenka Vlasáková. (28 min).
BEZ REPRÍZY!
100. Nevídáno neslýcháno. Prem. 10.10.2004.
Účinkují Bořivoj Navrátil, Lukáš Hlavica, Květa Fialová, Anna Bendová, Josef Somr, Ivan Řezáč, Hana Kofránková a Tatiana Vilhelmová. (29 min).
BEZ REPRÍZY!
101. Bajky a nebajky. Prem. 24.10.2004.
Účinkují Josef Somr, Ivan Řezáč, Hana Kofránková, Otakar Brousek, Michal Zelenka, Jaroslava Adamová a Lenka Vlasáková. (29 min).BEZ REPRÍZY!
102. Praštěné pohádky. Prem. 7.11.2004.
Účinkují Bořivoj Navrátil, Lukáš Hlavica, Květa Fialová a Anna Bendová. (27 min).
BEZ REPRÍZY!
103. Známý a neznámý. Prem. 21.11.2004.
Účinkují Josef Somr, Ivan Řezáč, Otakar Brousek, Michal Zelenka, Jaroslava Adamová a Lenka Vlasáková. (28 min).
BEZ REPRÍZY!
2005
104. Rýmovaný zvěřinec. Prem. 9.10.2005.
Účinkují Josef Somr, Michal Zelenka, Arnošt Goldflam, Blanka Bohdanová, Martina Hudečková, Andrea Elsnerová, Vladimír Čech, Hana Kofránková, Tatiana Vilhelmová a Bořivoj Navrátil. (27 min).
BEZ REPRÍZY!
105. Dvě princezny. Prem. 23.10.2005.
Účinkují Josef Somr, Vladimír Čech, Michal Zelenka, Blanka Bohdanová, Martina Hudečková a Andrea Elsnerová. (30 min).
BEZ REPRÍZY!
106. Pohádky, které přinesl poštovní holub. Prem. 6.11.2005.
Účinkují Vladimír Čech, Blanka Bohdanová, Martina Hudečková, Andrea Elsnerová a Arnošt Goldflam. (29 min).
BEZ REPRÍZY!
107. Proč a proč a proč. Prem. 20.11.2005
Účinkují Vladimír Čech, Blanka Bohdanová, Josef Somr a Michal Zelenka. (29 min).
BEZ REPRÍZY!
108. Jak a jak a jak. Prem. 4.12. 2005.
Účinkují Vladimír Čech, Blanka Bohdanová, Josef Somr, Michal Zelenka a Andrea Elsnerová. (28 min).
BEZ REPRÍZY!
2006
109. Úplně nový ostrov. Prem. 1.1.2006.
Účinkují Vladimír Čech, Vladimír Brabec a Boris Rösner. (28 min).
REP. 28.6. 2009
110. Příšerky a příšeři, strašidla a duchové. Prem. 10.9. 2006.
Účinkují Vladimír Brabec, Miroslav Táborský, Michal Zelenka, Dana Syslová a Klára Sedláčková-Oltová. (28 min).
REP. 12.7. 2009 / 12.7.2009.
111. Ostrov, kde rostou psi. Prem. 24.9. 2006.
Účinkují Vladimír Brabec, Miroslav Táborský, Michal Zelenka, Dana Syslová a Klára Sedláčková-Oltová. (28 min).
REP. 26.7.2009
112. Počasí pro kočku. Prem. 8.10.2006.
Účinkují Vladimír Brabec, Miroslav Táborský, Michal Zelenka, Dana Syslová a Klára Sedláčková-Oltová. (29 min).
REP. 9.8. 2009.
113. Když přiletí čarodějnice. Prem. 22.10.2006.
Účinkují Vladimír Brabec, Miroslav Táborský, Michal Zelenka, Dana Syslová a Klára Sedláčková-Oltová. (29 min).
REP. 20.9.2009
114. Příběhy z dávných časů. Prem. 5.11.2006
Účinkují Vladimír Brabec, Michal Zelenka a Klára Sedláčková-Oltová. (27 min).
REP. 23.8. 2009.
2007 ….. jen reprízy
2008
115. Ševcovské pohádky. Prem. 15.6. 2008.
Účinkují Jan Přeučil, Pavel Soukup, Kamil Halbich, Dana Syslová, Tereza Bebarová, Josef Somr, Apolena Veldová a Zuzana Kajnarová. (26 min).
BEZ REPRÍZY
116. Krejčovské pohádky. Prem. 29.6. 2008.
Účinkují Jan Přeučil, Pavel Soukup, Kamil Halbich, Dana Syslová, Tereza Bebarová, Josef Somr, Apolena Veldová a Zuzana Kajnarová. (27 min).
BEZ REPRÍZY … nahrávka není k dispozici
117. Kováři a dřevorubci. Prem. 13.7. 2008.
Účinkují Jan Přeučil, Pavel Soukup, Kamil Halbich, Dana Syslová, Tereza Bebarová, Josef Somr, Apolena Veldová a Zuzana Kajnarová. (26 min).
BEZ REPRÍZY
118. Byli jednou tři. Prem. 27.7. 2008.
Účinkují Jan Přeučil, Pavel Soukup, Kamil Halbich, Dana Syslová, Tereza Bebarová, Josef Somr, Apolena Veldová a Zuzana Kajnarová. (25 min).
BEZ REPRÍZY
119. Pro pana krále. Prem. 10.8. 2008.
Účinkují Jan Přeučil, Pavel Soukup, Kamil Halbich, Dana Syslová, Tereza Bebarová, Josef Somr, Apolena Veldová a Zuzana Kajnarová. (26 min).
BEZ REPRÍZY
120. Pidimužíci a trpaslíci. Prem. 5.10. 2008
Účinkují Jan Přeučil, Pavel Soukup, Kamil Halbich, Dana Syslová, Tereza Bebarová, Josef Somr, Apolena Veldová a Zuzana Kajnarová. (27 min).
BEZ REPRÍZY
2009
121. Mlynářské pohádky. Prem. 31.5. 2009.
Účinkují Kamil Halbich, Lucie Žáčková, Michal Novotný a Ivan Řezáč. (27 min).
BEZ REPRÍZY
2010 …….. jen reprízy
Lit.: Pavlovský, Petr: Apel na představivost. In Týdeník Rozhlas 11/2008 (recenze). – Cit.: Český rozhlas vytváří průběžně mnoho pořadů pro děti, a co je ještě důležitější, činí tak ve srovnání s jinými médii, tištěnými i elektronickými, komerčními i veřejnoprávními, na relativně solidní umělecké úrovni. Ne snad že by se třeba mezi pohádkami tu a tam nevyskytl i nějaký nepodarek, ale to je omluvitelné enormní spotřebou (pokud nechceme přistoupit k příliš častému reprízování, nehledě k tomu, že zdaleka ne každá v době svého vzniku úspěšná inscenace se stala opravdu klasickou, tedy obstála ve zkoušce časem). Podstatné pak je, že i mezi případným ne-uměním (nekvalitou) se téměř nevyskytuje jeho nemravná sorta, totiž kýč jakožto dílo nikoli proti vůli tvůrců nezdařilé, ale naopak jako záměrně vytvářená a vkus deformující náhražka umění.
Rozhlasové (i tištěné) pohádky ovšem mají oproti veškeré kinematografii tu apriorní výhodu, že mohou zobrazovat právě jen to, co chtějí. Nemusí se kupříkladu zabývat výtvarnou stránkou věci, řešit problémy architektury a kostýmů, zaplétat se do různých mišmašů od gotiky po secesi, nemusí dobově slaďovat zbroj, povozy a další rekvizity. Princ měl meč a drak tři hlavy – zbytek možno ponechat na posluchači.
Pohádky nejsou zdaleka jediným žánrem určeným dětskému publiku, a je to tak dobře. Na jedné straně je toto určení pouze evropskou záležitostí, a to ještě sotva stopadesátiletou, a na druhé straně i dospělí mají právo na pohádku – pokud byli hodní. Nesporně můžeme ale konstatovat, že jakmile se nějaká umělecká oblast dostane jednoznačně do funkční oblasti umění pro děti, signalizuje to její společenský úpadek (ještě nedávno například loutkové divadlo).
Dětskou fantazii je v každém případě možno účinně rozvíjet nonvizuálními podněty, především verbální poezií. Jak, to nám už dlouho úspěšně předvádí Pavel Šrut ve svém nedělním pořadu Ostrov, kde rostou housle, kterýžto český ostrov je logicky na Vltavě. Desátého února měl téma Když je klaunům do pláče.
Mám podezření, že původně měl být tématem cirkus vůbec a že teprve při hledání vhodných textů se ukázalo, že jde už o fenomén anachronický a že klauni jsou to jediné, co přežilo a přežije nadále spolu s divadlem, jehož jsou zvláštním případem. Vždyť co dnes při radikálně proměněném paradigmatu vztahu lidí a fauny s cirkusovými zvířaty? I zoologické zahrady, kde jsou zvířata omezována a manipulována nesrovnatelně méně, se staly předmětem vášnivých polemik zoologů s bojovníky za „práva zvířat“. V cirkuse jsou dnes snesitelná nanejvýš zvířata dlouhodobě domestikovaná, taková, která vlastně s přírodou spoluvytvořil člověk, která ve volné přírodě jako taková nikdy neexistovala (pes, vyšlechtěný kůň). Proto také v takzvaném novém cirkuse, rozvinutém především ve frankofonních zemích, téměř žádná zvířata nejsou a jde vlastně spíš o divadlo, jakkoli postavené třeba na tanci, ekvilibristice, akrobacii a právě těch klaunech.
Klauni nedělního Ostrova byli opravdu převážně smutní. Vyznačovali se sice jistou hravou lyrikou, ale třeba v povídce Františka Kožíka Klaun Silvestr nemuselo o klauna vlastně vůbec jít. A tak nejlépe vyzněl Feldekův Ztracený zvěřinec – jediná básnička pořadu, což byla ale spíš slovní klauniáda, a hlavně závěrečná Aškenazyho próza Modrovous a sloni, na jejíž kvalitě se ovšem vydatně podílel interpret – Josef Somr. A opět: šlo o čirou fantazii: hrdina, na jehož knírech cvičili miniaturní sloni, vlastně ani nebyl klaun, neb neprovozoval humor, nýbrž ekvilibristiku se zvířátky.
Nostalgická nálada pořadu i stáří jeho literárního materiálu jako by objektivně dokládaly, že tradiční cirkus je již opravdu věcí minulosti a že dnešní důchodci jsou pravděpodobně poslední generací, která jej ještě zažila v plném rozkvětu (v SSSR dostávali cirkusáci i titul národní umělec). To ovšem nic nemění nejenom na perspektivách Cirque Nouveau, ale ani na kvalitách klasických uměleckých obrazů cirkusu, ať už jsou jejich autory Eduard Bass, František Tichý, poetisté, natož Federico Fellini nebo Ingmar Bergman.
V koleji Rečkově (1978)
Petrolejová vesnice (2005)
Premiéra 18. 6. 2005 (Vltava, 22:45 – 23:00 h.; 15 min.)
Filuta čeledín (1994)
Matteo Bandello. Z rozmarných novel „lombardského Boccaccia“ přeložil Adolf Felix. Připravila Blanka Stárková. Režie Michal Pavlík.
Účinkuje Miroslav Moravec.
Připravil Český rozhlas v roce 1994 (17 min.).
Samuraj (2005)
Martin Němec. Povídka současného autora, hudebního skladatele a výtvarníka. Režie Aleš Vrzák.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Premiéra 18. 6. 2005 (Vltava, 11:30 – 12:00 h; 30 min.). Repríza 28. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Esoterické Čechy – Svátky ohně a světla (2005)
Duch poezie básníků Oldřicha Wenzla a Karla Hynka Máchy, jakož i ohnivé úkazy v krajině pod Řípem, zavedly tentokrát Václava Vokolka, autora série průvodců po skryté podobě české krajiny Esoterické Čechy, na Chloumek u Mělníka. Kromě poezie bude řeč o ohnivých rituálech, keltském jaru a přehlušování pohanských posvátných míst křesťanstvím. Provází Václav Vokolek a autorka pořadu Alena Zemančíková.
Premiéra 18. 6. 2005 (Vltava, 10:00 – 11:00; 60 min.). Repríza 1. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Pozn.: Vysíláno v rámci poslechových pořadů 31. ročníku festivalu Prix Bohemia ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 v Café Strop v Balbínově ulici 14, Praha 2.
Mluvím a tedy jsem (1991)
Tomáš Sedláček. Pokus o částečný portrét výtvarníka a básníka Ladislava Nováka, významného tvůrce experimentální poezie. Použitá hudba Miroslav Hanák (Moravín, hraje Studiová skupina Miroslava Hanáka). Zvukový mistr Jiří Hanslián. Natáčecí technik Iva Terzievová. Dramaturg Ludvík Němec. Režie Eva Řehořová.
Účinkují Aleš Jarý, Sylva Talpová, Radmila Merlíčková, Pavel Leicman, Ladislav Lakomý, Zdeněk Černín, Karel Bartoň, Igor Bareš a Jiří Dvořák. Ze záznamu hovoří Ladislav Novák.
Nastudovalo Brno 18. 1. 1991. Premiéra nezjištěna, opakováno 7. 8. 2005 (ČRo 3 Vltava, 20:20 – 21:19 h., 43 min.).
Pozn.: Toto pásmo zaznělo 18. 7. 2010 (Husa na provázku, 17:30 h.) v programu Měsíce autorského čtení Brno „Audiokabinet“ pod názvem „Jeden z těch, kdo už nikdy nepřijdou – Ladislav Novák“.
Pozn.: V pořadu použity úryvky z nahrávek básní Zkapalnění geometra Descarta a jeho další život v kapalném skupenství (1969) a Na konci není sníh /Co je na konci/ (1969).
Lit.: Miler, Marek: Mluvím, tedy jsem (Fónická poezie Ladislava Nováka). In web Almanach Wagon, III – IV/2007 (článek). – Cit.: Někdy v roce 1962 si Ladislav Novák (1925-1999), básník a výtvarník, který strávil celý život v Třebíči, obstaral za svůj plat středoškolského učitele magnetofon Sonet – jedno z prvních nahrávacích zařízení, jež se v tehdejším Československu dalo koupit – a začal s experimenty, které ho posléze jako jediného českého umělce zařadily do mezinárodního kontextu takzvané fónické poezie.
Kufříkový Sonet, vyráběný Teslou Přelouč jako tehdy nejmodernější přístroj na domácí záznam hudby a zvuku, otevřel básníkovi nové možnosti, jak rozšířit dosavadní práci se zvukovou básní, oním specificky hlasovým, tělovým projevem, se kterým Novák experimentoval už od roku 1958.
Básník se nakonec touto disciplínou zabýval s občasnými přestávkami téměř 16 let, až do roku 1974, paralelně s ostatní literární a výtvarnou tvorbou.
Jakkoli se výtvarná práce tohoto solitéra, po celý svůj život známého spíše v zahraničí než doma, stala nedílnou součástí českého moderního umění druhé poloviny 20. století, je stále nedoceněn jeho význam jako tvůrce, který se v podstatě jako jediný u nás fónickou poezií systematicky zabýval.(1)
Surrealista heretik
Už jako student třebíčského gymnázia je fascinován surrealismem, a ačkoli v pozdějších letech byl ovlivňován širokou škálou moderních uměleckých směrů, příklon k surrealismu a jeho metodám se prolíná většinou jeho tvorby. Jeho zájem o výtvarné umění je zpočátku formován přátelstvím s Jakubem Demlem, s Milošem Dvořákem (vykladačem díla Březiny, Demla a Zahradníčka) a s Vítězslavem Nezvalem.
Po válce, po studiích bohemistiky a historie na Filozofické fakultě University Karlovy, vystřídá několik učitelských míst a po vojenské službě se vrací do Třebíče, kde působí po zbytek svého života.
Ke konci padesátých let, kdy začínají jeho první výtvarné a básnické experimenty, včetně takzvaných „onomatopoických básní“, Novák používá surrealistickou metodu automatismu nebo zasahuje do struktury básně, ovlivněn díly jako Osvobozená slova otce futurismu F. T. Marinettiho. Básník ve volném čase zajíždí do Prahy, kde navazuje přátelství a sleduje kulturní dění. Novák, byť omezen možnostmi života v malém městě, netvoří bez znalosti kontextu. V roce 1957, coby člen ochotnického souboru, poprvé vycestuje za komunisty uzavřené hranice do Vídně, kde si obstará publikaci o moderním umění a objeví tvorbu Jacksona Pollocka. Fascinuje ho způsob, jakým se Pollockova technika drippingu stává rituálem a osvobozuje malbu od přijatých forem.
V této době se ocitá v situaci, kdy pro něho již není možné psát ani volným, ani vázaným veršem, a odhodlává se k experimentům, často na pomezí básně a výtvarného projevu. Fascinován postupy světových moderních výtvarníků a malířů, snaží se uplatnit podobné principy v poezii. Tak vznikají první básně-konstelace (geometrická řazení individuálních slov vytvářející obrazce), preparované texty (texty, do nichž fyzicky zasahuje, vyřezává slova a narušuje kontext), vrhané básně (podoba básně je zde výsledkem náhody a rituálu) nebo vizuální kreace formované jinými netradičními postupy.
Na sklonku let padesátých ho také formuje kontakt s jeho vzdáleným příbuzným, výtvarníkem Janem Kotíkem, který ho zásobuje zahraniční literaturou o umění, katalogy a teoretickými pracemi, a taktéž mu zprostředkovává další důležitá setkání – s malířem Mikolášem Medkem a později, v roce 1961, s Jiřím Kolářem a Josefem Hiršalem.
Posuzujeme-li vlivy, které na Novákovu ranou tvorbu působily a které se staly impulsem k odvážnému experimentování s básní a textem, pochopíme, že jeho tvorba – i přes značná omezení maloměstským prostředím Třebíče a kulturní izolací života v komunismem ovládané zemi – nevzniká bez kontextu a odráží umělecké snahy a proudy u nás i v zahraničí. O názorové blízkosti s mnoha souputníky v zahraničí se ale Novák dozví až později.
Konkrétní poezie, básnický experiment
Krátce po válce vzniká spontánně a současně v několika západoevropských zemích nový proud poezie, která je nazývána různě: „umělá“, „vizuální“, „konkrétní“. Tvoří jakýsi protipól poezie a literatury beatniků a směřuje spíše k anti-romantismu a abstrakci. Do estetického myšlení konkrétistů proniká moderní technický svět, zejména poznatky z nových oborů, jako je kybernetika nebo teorie informace. U zrodu nové poezie a její estetiky stojí několik teoretických prací spíše vědců než estetiků: německý teoretik Max Bense (1910-1990) – autor studií jako Programování krásna či Teorie textu – či francouzský teoretik komunikace Abraham A. Moles (1920-1992), organizátor Manifestu permutacionálního umění. Patří sem, mimo jiné, i německy mluvící tvůrci a teoretici jako Eugen Gomringer a Helmut Heissenbüttel nebo švédský propagátor „konkrétní“ poezie Öyvind Fahlström.
V manifestu První stanovisko mezinárodního hnutí, ve kterém se v říjnu roku 1963 více než dvě desítky básníků(2) ze čtrnácti zemí přihlásily k programu konkrétní a fónické poezie, čteme:
„Lidé se osvobozují od řeči předem dané a vnucené už v dětství i s její zátěží myšlenek a morálky, vracejí se ke kořenům sil a pracují na nich za pomoci nejmodernější techniky a svědomí jako kosmonaut v prostoru – neboť etika spočívá v odvaze ke změně.“
Fónická poezie se těmto básníkům jeví jako jedna z cest, kterou je nutné prozkoumat. Jakkoli se směry fónické tvorby v padesátých a šedesátých letech rozbíhají do všech stran a je těžké je utřídit, jedno mají společné: chtějí být osvobozením od starých zažitých významů básnického projevu, od byrokracie jazyka, chtějí být cestou k hledání nové magické síly slov, nového životního stylu.
Evropská fónická poezie v poválečných letech je ještě inspirována kreacemi dadaistů (jsou to zejména Raoul Hausmann(3), Kurt Schwitters, Hugo Ball, Tristan Tzara a Artur Petrónio) a představiteli ruské předválečné avantgardy (Vladimir Chlebnikov, Alexej Kručjenych, Kazimir Malevič).
Obnovený zájem o fónické básně v 50. a 60. letech bezesporu souvisí s komerčním rozšířením magnetofonových nahrávacích zařízení. Nová technika, dostupná běžnému uživateli, otevřela netušené obzory i pro umělce a básníky, nabídla možnosti, o kterých se recitátorům dadaistických Lautgedichte ani nesnilo.
Z mladších a v té době nejaktivnějších tvůrců fónické poezie sem patří zejména autoři jako Henri Chopin, Bob Cobbing, Bernard Heidsieck, Pierre Garnier, François Dufrene, Ernst Jandl, Brion Gisin,
Maurice Lemaître a další. S mnohými z těchto autorů se Novák spřátelí a tato přátelství budou udržována na dálku po léta vzájemné korespondence.
Novákova cesta k fónické poezii
K fónické poezii se Novák začal přibližovat už od roku 1958. Je třeba zdůraznit, že jeho počáteční pokusy, zprvu jen psané, vznikají bez povědomí o aktivitách tvůrců konkrétní poezie v zahraničí. Pro Nováka je tato tvorba logickým vyústěním jeho dosavadních literárních a výtvarných experimentů – autor vlastně jen uplatňuje stejné přístupy v různých uměleckých formách: tak jako využívá automatismus k psaní textu, automatismus mluvení ho přivádí k onomatopoickým básním. Pokusy s destrukcí nebo reverzí psaného textu mají později obdobu v experimentech, kdy krájí a znovu slepuje magnetofonový pásek nebo pásek přehrává pozpátku či přes dvě čtecí hlavy přístroje.
Novák našel cestu k fónické poezii ze dvou stran: nejprve tu byly jeho vlastní překlady poezie „přírodních národů“, které se později dočkaly samostatných vydání.(4) Básníka zaujala skutečnost, ze v indiánské a hlavně eskymácké lidové poezii se objevují dlouhé úseky zpívaných improvizovaných refrénů, tvořených skupinou nesémantických, onomatopoických slov. Ty mají v básni význam hudební a rytmizační.(5)
Dalším zdrojem inspirace byly Novákovi Lautgedichte dadaistů.(6) Pod těmito dvěma vlivy začal Novák psát první „onomatopoické básně“, často vznikající jako okamžitá hlásková improvizace. Jednou z prvních byla skladba Ptáček v dutinách ocelového města(7)
Ptáček v dutinách ocelového města
Pimpili pápá Bandúra bíra béra
pimporá bandúra bíra béra
pimppili pá bandúra bí
pimporá bandúra bá
Humba humba humbána bandúra bí
Fimfili fáfá bandúra bá
fimforá bandúra
fimfilifá bandéra
fimforá bandúra
bandéra
Humba humba humbána bíra béra bítra béra
bíra bí bíra bá
Fumfulu fáfá bíra bí bíra bá
fumforá Bandúra bíra béra
fumfulu fá bandúra bíra béra
fumforá bandúra ba…
Fónické básně jsou protipólem Novákovy ostatní tvorby. Tak jako vizuální, konkrétní básně, které tvoří v šedesátých letech velkou část jeho básnické tvorby, nelze hlasitě recitovat vzhledem k jejich zakotvenosti ve vyjadřovacích prostředcích obrazu, fónická báseň se zase často vzpírá písemnému záznamu.
Novák se snaží zvukovou poezií vrátit báseň k jejím počátkům – do dob, kdy existovala mimo písemný záznam – a učinit ji znovu výhradně tělovou, orální záležitostí. Básni je nutno vrátit její původní zdroje: spontaneitu a tělesnost, přenést ji ze stránek knih do bezprostředního života, na ulici, na jeviště, kde má „rozrývat, probouzet, drásat“, nebo „neustále otvírat ránu jistých samozřejmostí“ společenských konvencí. V tomto postoji k poezii se Novák ztotožňuje s dadaisty.
Je třeba zmínit ještě jeden faktor, který stojí u vzniku nejenom Novákovy fónické a experimentální poezie v Čechách 50. a 60. let. Část této tvorby je reakcí na jazyk politiky, na jeho vyprázdnění, na jeho zneužití jako prostředníka manipulace. Jde o odpověď umělců na – slovy Jiřího Valocha – „vědomí devalvace jazyka a jeho manipulovatelnosti“.
Polohy Novákovy fónické poezie
Novákova fónická tvorba se dá rozdělit do několika skupin. Jednu skupinu tvoří skladby vzniklé hrou s hláskami či s fiktivními onomatopoickými slovy. Metodou je zde snaha znovuobjevit jazyk, tak jako dítě prozkoumává možnosti řeči blábolením, hrou. Tyto „onomatopoické básně“ zpravidla nejsou nositeli významu.
Boš baš baš beš
bíl baš bala blaš
bal bola blaš baš bére
Miróna miróna karbróna
buš buš buš buš buš
hala brů bů bů bů
hala brá baškala
mandoleso mandoleso
huj duj duj(8)
Při realizaci je kladen důraz na zřetelnou rytmizaci a hlavně na melodii hlasu. V mnohých případech autorská recitace hraničí se zpěvem, nebo se jedná o improvizaci na určité hláskové téma, často bez předem dané partitury. Některé tyto kreace mohou být chápany jako jakási zaklínadla a jistě souvisí i s básníkovým zájmem o alchymii a magii.
Další kategorií jsou skladby založené na jazyce s významovým obsahem, kde Novák využívá různých efektů nahrávací techniky, ozvěn, zdvojení a distorze hlasů a mnohdy expresivní autorské recitace.
V roce 1969 byl Novák pozván do Stockholmu na sympozium tvůrců fónické poezie. (V roce 1970 a 1971 byl zván znovu, ale už mu nebylo dovoleno vycestovat). Zde vznikají některé nahrávky, které se později objeví v antologiích fónické poezie, vydaných na gramofonových deskách různých vydavatelů (viz přehled na konci textu).
Ve Švédsku si také básník zakoupil kvalitnější magnetofon Philips. Koncem téhož roku se mu naskytla možnost nahrávat v rozhlasovém studiu v Liberci. Tam vznikla nahrávka skladby Zkapalnění geometra Descarta a jeho další život v kapalném skupenství. Skladba se toho roku objevila ve Švédské antologii fónické poezie Text. Sound. Compositions. (Fylkingen Records, Stockholm).
Technické vybavení profesionálního studia Novákovi poprvé umožnilo zapojit profesionální herce a využít i speciálních zvukových efektů, distorzi hlasů, echa atd. Zkapalnění geometra Descarta je skladba s meditativním a filozofickým podtextem, vystavěná na obměně proslulého Descartova výroku, a na nahrávce recitovaná autorem.
Zkapalnění geometra Descarta a jeho další život v kapalném skupenství(9) (1969)
Mluvím, a tedy jsem distorze zpomalením hlasu, ozvěny
A tedy jsem?
Mluvím!
Kde jsem?
Mluvím a tedy jsem distorze
Odkud jsem?
Kam jsem?
bloudím svým vlastním hlasem
tápám svým vlastním hlasem
stoupám svým vlastním hlasem
klesám svým vlastním hlasem
klopýtám svým vlastním hlasem
padám svým vlastním hlasem
létám svým vlastním hlasem
krvácím svým vlastním hlasem
uplývám svým vlastním hlasem
Mluvím, a tedy jsem distorze ozvěnou
Jsem jenom to, co a jak mluvím! rázně
Báseň Ceterum autem, zastoupená ve stejné antologii, je postavena na obměňování jediné věty ze známého citátu z Cata.
Krajní polohou, kterou se Novák zabýval méně, je technické, většinou studiové zpracování fragmentů lidské řeči či jiných zvuků vydávaných lidskými mluvidly (dech, mlaskání a jiné). Se zvukovými prvky se pracuje obdobně jako v hudbě s tóny.(10)
Na dalším vydání švédské kolekce Text. Sound. Compositions. byla zastoupena i Novákova francouzská skladba Les miroirs aux alouettes, vytvořená podle autorova scénáře a namluvená herci opět s pomocí studiové techniky. Na stejném výboru nalezneme i rozsáhlejší skladbu Co je na konci.
Co je na konci(11) (1969)
mužský hlas: na kon ci na kon ci u obou se
ženský hlas: na kon ci na kon ci výška hlasu zvyšuje
ženský hlas: na kon ci na kon ci a zrychluje se rytmus
ženský hlas: na kon ci na kon ci
mužský hlas: na kon ci na kon ci
ženský hlas: na kon ci na kon ci
mužský hlas: na kon ci na kon ci
ženský hlas: na kon ci na kon ci
hlasy se výškově ustálí
střídání hlasů se sbíhá,
až mluví oba téměř současně
oba: na konci není opět v nízké poloze
ženský hlas: na konci není!
mužský hlas: na konci není!
ženský hlas: na konci není?
mužský hlas: na konci není!
ženský hlas: na konci není
ženský hlas: smích
na konci není škádlivě
opět se zvyšuje výška
mužský hlas: na kon ci na kon ci hlasů a zrychluje se
ženský hlas: na kon ci na kon ci rytmus;
mužský hlas: na kon ci na kon ci nadále s ozvěnou
ženský hlas: na kon ci na kon ci
mužský hlas: na kon ci na kon ci
ženský hlas: na kon ci na kon ci
mužský hlas: a na konci toho konce klidně, ale vážně
ženský hlas: a na konci toho na konce?
mužský hlas: a na konci toho na konce?
ženský hlas: a na konci toho na konce?
opakuje se několikrát;
oba hlasy se postupně
deformují ozvěnou
ženský hlas: a na konci toho na konce?
pomlka
optimistický, překotný hlas reportéra:
Po mnoha přípravách, o nichž jsme vás podrobně informovali, pokud si ještě pamatujete, je to už tolik let, jsme se vydali na tuto cestu, pevně doufajíce, že jednou, dříve či později, se konečně přiblížíme ke svému vytouženému cíli, k oněm místům, kde se nacházíme právě teď. Opravdu, jak zvláštní pocity! Za námi všechny ty útrapy cesty, přestupování, vystupování, zmeškané spoje, nekonečné hodiny a dny v čekárnách a na mezích, často i chůze pěšky, v dešti i sněhu, za prudkého úpalu, pot, oddechování, klopýtání, tápání ve tmě, kletby a nadávky, když jsme zbloudili, vyptávání na další cestu, určování světových stran podle polohy slunce, podle polohy hvězd, podle mechu a let na zčernalých pařezech, kde se nedalo stejně nic rozeznat, takže jsme pochybovali, zda má vůbec smysl pokračovat v cestě, zda cesta sama, respektive její cíl, má nějaký smysl, zda by nebylo lépe se vrátit, ale pak zcela náhle v tom nejtemnějším lese se před námi rozevřel průsek a my, dříve než jsme se nadáli, byli jsme z lesa venku, pak zase ujíždění závratnou rychlostí, klouzání po vlnách terénů, kvílení, odstředivá síla v zatáčkách a bouračky, úrazy, bolesti, nebo jen docela lehké oděrky a pohmožděniny a zase (…)
optimistický, rychlý hlas reportéra pokračuje dál a utichá…
mužský hlas: na kon ci na kon ci
ženský hlas: na kon ci na kon ci
(…)
Skladba, která vyšla v edici v edici OU cinquieme saison, vydávané Henri Chopinem, je nazvána Struktura české řeči v českých příslovích (La Structure Phonetique de la Langue Tcheque)(12). Jedná se o zvukovou koláž, prolínání známých českých jazykolamů („tři sta třiatřicet stříbrných křepeliček přeletělo přes tři sta třiatřicet stříbrných střech“; „libá Líba líbá líp“; „strč prst skrz krk“).
Jazykolamy zde byly vybrány tak, aby každý z nich zprostředkoval zahraničnímu posluchači pro češtinu charakteristické zvuky: ř, slabikotvorné r, délku samohlásek jako nositele sémantického významu. Rytmus tří hereckých hlasů se postupně sbližuje natolik, že výsledný zvuk vytváří pulsující změť, která vypovídá mnohé o rytmu a zvukových zvláštnostech českého jazyka. Skladba připomíná „verbofónické“ skladby jiného experimentátora, Artura Petronia.
Pro Nováka – a řadu ostatních fónických básníků – je podstatná autorská recitace. V přednesu fónických básní (podobně jako u básní hmatových a návodů z Novákovy paralelní tvorby) jde o projev tělovosti. Báseň je nejen záležitostí inspirace a intelektu recitujícího, ale i projevem mluveného aktu a gestem celého těla. (S většinou studiových nahrávek provedených profesionálními herci autor nebyl spokojen.)
V pozdějších letech už nebylo možné nahrávat v rozhlasovém studiu a Novák, přestože připravoval některé dalších projekty, nemohl pokračovat v práci s profesionální technikou. V cestě stály nejen organizační a politické potíže, ale chybělo i porozumění spolupracovníků.
„Ve fónické poezii bych i se zájmem pokračoval, jenže dělat ji dál na koleně, na magnetofonu, to nemělo smysl,“ řekl básník v rozhovoru s Arnoštem Pacolou v roce 1997.(13) „Smysl by to mělo, kdyby člověk měl k dispozici alespoň minimálně technicky vybavené studio a technika, který alespoň tuší, o co jde. Který si nemyslí v duchu – to jsou nějaké hovadiny.“
Humor, hra, náhoda
Novákova fónická tvorba má všechny atributy, které najdeme v ostatní jeho výtvarné i básnické práci: humor a sebeironie, které zlehčují napětí mezi posluchačem a intelektualitou básnického experimentu. Humor přemostí propasti možných polarit něhy a krutosti, cynismu a lyriky. S humorem úzce souvisí tvůrčí hra jako všudypřítomná podstata nejen uměleckého tvoření. Básník je „homo ludus“ a hravost je tu téměř programem. V neposlední řadě je to náhoda jako nutná metodologická výbava umělce a jako důležitý prvek v lidském životě vůbec. Vybaven těmito prostředky se básník pouští do boje s otupělostí lidí, nevšímavostí a měšťáckou hloupostí.
I po osmi letech, které uplynuly od básníkova odchodu, zůstává Ladislav Novák autorem na okraji – outsiderem v tom dobrém slova smyslu. Jeho revolta, které je fónická poezie nedílnou součástí, je skromná a nenápadná. Proto ho Jindřich Chalupecký v roce 1987 zařadil do souboru profilů moderních umělců Na hranicích umění. Novákovy práce, zejména jeho fónická poezie, jsou programově na hranicích, na okraji: na okraji bdění a snu, mezi prózou každodennosti a poezií, mezi řečí a zpěvem. Mezi žertem a hlubokou vážností.
Marek Miler
Nahrávky fónické poezie na deskách:
Text. Sound. Compositions. 4 – Fylkingen, Stockholm 1969.
Text. Sound. Compositions. 5 – Fylkingen, Stockholm 1969.
Text. Sound. Compositions. 6 – Fylkingen, Stockholm 1969.
Akustische Texte, Stedelijk Museum Amsterodam, 1970.
OU Nr. 36-37, Ingatestone 1969.
OU Nr. 42-43-44, Ingatestone 1974.
Phonetische Poesie, Luchterhand Schallplatte, Neuwiet 1970.
Futura, Poesia Sonora, Cramps Records, Milano 1978.
Ukázky Novákovy fónické tvorby taktéž zazněly ve filmovém dokumentu Něžné krutosti Ladislava Nováka (režie Petr Kotek), vyrobeném studiem Koala pro Východočeskou galerií v Pardubicích, 1991.
Poznámky:
1. Práce ostatních českých výtvarníků a básníků v oblasti fónické poezie jsou spíše dílčí. Josef Hiršal a Bohumila Grögerová nahráli skladbu Herrspiele postavenou na volné kombinaci několika jazyků. Část této fónické skladby byla vysílána rozhlasem v Německu. V této oblasti také krátce experimentoval Jiří Kolář, ale brzy od tohoto druhu uměleckého projevu upustil, aby se mohl soustředit na výtvarnou práci. Se zvukovou poezií také experimentoval surrealistický básník Milan Nápravník a někteří další autoři.
2. Z českých básníků tento manifest podepsali Ladislav Novák, Bohumila Grögerová a Josef Hiršal.
3. S Hausmannem (1886-1971), který v mládí dokonce žil v Čechách, si Novák s přestávkami dopisoval a oba umělce pojilo vřelé přátelství.
4. Písně vrbovýho proutku, SNKLU, Praha 1965.
Zrození duhy, Odeon, Praha 1978.
5. K poezii přírodních národů ho přivedl překlad práce jezuity a biblisty Marcela Jousse Stylle orale, vydaný ve zkrácené verzi Josefem Florianem v Nové Říši. Jousse zmiňuje poezii přírodních národů tam, kde hovoří o poezii před písemným záznamem. Zabývá se také například zákonitostmi, které středověkým recitátorům dovolovaly uchovat v paměti i několik desítek tisíc veršů.
6. Příkladem zde může být dadaistická hlasová symfonie Ursonate Kurta Schwitterse. Je pravděpodobné, že tento fónický experiment inicioval již zmíněný berlínský dadaista Hausmann.
7. Přepis zvukového záznamu pořídil autor článku.
8. Přepis úryvku z magnetofonového pásku pořídil autor článku.
Všechny tyto projevy nahrávané amatérsky na přenosném magnetofonovém přístroji (od roku 1962) vznikly jako okamžitá hlasová improvizace. Většina zůstala nezveřejněna na magnetofonových páscích v básníkově pozůstalosti.
9. Přepis zvukového záznamu pořídil autor článku.
10. Příkladem může být skladba Henriho Chopina Enérgie de sommeil. Chopin zaznamenal na magnetofonový pásek chrápání své spící ženy; záznam byl pak ve studiu sestřihán a upraven. Pro tento typ tvorby různí autoři používali různá označení, například P. Garnier používá označení „sonie“.
11. Přepis zvukového záznamu pořídil autor článku.
12. Některé ukázky této Novákovy tvorby lze nalézt na webových stránkách http://ubu.artmob.ca/sound/novak_ladislav/Novak-Ladislav_La-Structure-Phonetique.mp3, na CD příloze Kulturně-literární revue Pandora č. 14/2007 a almanachu Wagon.
13. L. Novák: Má posedlost, vzpomínky L.N. zaznamenal A. Pacola, nakladatelství Emanuel Ranný, Nehradov 1998.
Fonogramy – Šest na bidýlku aneb Příspěvek k výzkumu rozhlasových hitparád (2005)
Premiéra 17. 6. 2005 (Vltava, 16:00 – 16:30; 30 min.)