Čtou herci Nivního divadla Liberec.
Vydavatel: Kalendář Liberecka.
Čtou herci Nivního divadla Liberec.
Vydavatel: Kalendář Liberecka.
Alena Zemančíková, zdroj
Marko Marulić (1450-1524) je nazýván „otcem chorvatské literatury“. Byl to autor zejména spisů s duchovní tematikou a zařadil se mezi významné evropské humanisty a inspirátory náboženských autorů, jako byl Ignác z Loyoly nebo František Saleský, kteří ho hojně citovali ve svých duchovních spisech. Marulić ovšem napsal také několik dramat – mystérií a moralit, také byly nalezeny jeho erotické epigramy – ty se těší zvláštnímu zájmu vědecké veřejnosti. Jeho veršované dialogy a dramata jsou s úspěchem uváděna chorvatskými divadly. Marko Marulić má pěknou moderní sochu ve Splitu ve starém městě kousek od nábřeží na náměstí, obklopeném renesančními domy a de facto začleněném doněkdejšího komplexu Diokleciánova paláce. (more…)
Betty MacDonaldová. Přeložila Eva Marxová. Hudební improvizace Mlhoš Kafka. Mistr zvuku Miroš Svatoň. Produkce natáčení a asistent Otakar Konětopský. Producentka PhDr. Jindřiška Nováková. Fotografie Jaroslav Kratochvíl, Zbyněk Stanislav. Grafické zpracování Jáchym Šerých, Mikoláš Fabián (2007). Režie Helena Vaňurová.
Čte Jaroslava Adamová.
Natočeno ve studiu historické budovy Národního divadla v Praze v březnu a dubnu 1991. Vydalo Audiostory v roce 1991 (5 MC, 3 x 90 min., 2 x 60 min.). Reedice Popron Music v roce 2007 (5 CD, 54937-2 , 383:22).
Obsah: CD 1 – Část první – Povinnost ženy, 1. A budu šťastná, 2. Jak se hází hrách na stěnu; CD 2 – 1. „Kdo, já?“ neboli „Sakra, tak se tvař zemědělsky!“, Část druhá – Listopad, 2. Porážka, 3. Vstřebávám se, 4. Jsem zablokovaná aneb Zkrátka nemůžu; CD 3 – 1. Jsem zablokovaná aneb Zkrátka nemůžu, Část třetí – Jaro, 2. Mávnutí proutku, 3. Lidé; CD 4 – 1. Jak jsem se naučila nenávidět dokonce i malá kuřátka, 2. Tropická nádhera, 3. Hora a Mohamed, Část čtvrtá – Léto, 4. Kdo komu ubližuje?, 5. Zavařovací hrnec alias Pekelný stroj, 6. Tenhle překrásný kus země; CD 5 – 1. Tenhle překrásný kus země, Část pátá – Podzim, 2. A nikde ani kapka, 3. Sklípek, 4. Kdo koho vlastně honí, 5. Divadlo a phléésy, 6. Zhasni tu zápalku!, 7. Vyhrál to Bob.
Humorná vyprávění Betty MacDonaldové Vejce a já si získala srdce čtenářů v celé Americe hned po prvním vydání v roce 1945. Dva roky nato vyšla česky a od té doby se každé další vydání setkává s mimořádným zájmem a přízní.V románu Vejce a já líčí autorka své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova. Osobitý humor dokázal z jejího vyprávění o věcech a zážitcích obyčejných a všedních učinit cosi výjimečného. (anotace vydavatele)
Domácí práce z jazyka českého Josefa Krátkého, žáka II-V.B. obecné školy chlapecké. Josef Škvorecký (podle textappealů J. R. Picka v divadle Paravan). Hudba Leoš Kosek. Mistr zvuku Jiří Minařík. Produkce natáčení a asistent Otakar Konětopský. Producentka PhDr. Jindřiška Nováková. Akvarely Jáchym Šerých, 2007. Grafické zpracování Jáchym Šerých, Mikoláš Fabián, 2007. Fotografie Zbyněk Stanislav, 2004, Dušan Dostál, 1996. Režie Jan Berger.
Interpretuje Ondřej Havelka.
Natočeno ve studiu Stavovského divadla. Vydalo vydavatelství AudioStory v roce 1992 (1 MC, AY0043, 60 min.). Reedice Popron Music v roce 2007 (1 CD, 54911-2, 58:05). Reedice 25. 4. 2008 jako příloha deníku Lidové noviny v edici Audioknihy č. 4 (1 CD, 58:02).
Obsah: 1. Společenský život v našem městě (16:58), 2. Pozoruhodný jev chemický (7:01), 3. Kterak Petr opatřil si saxofon (5:46), 4. Proč mají lidé měkké nosy (8:44), 5. Volby v našem městě (11:39), 6. Pohádka mého bratra Petra (7:54).
Pozn.: Satira na téma rodinného a společenského života v období první republiky fabulovaná z úhlu pohledu malého chlapce. Humorné fiktivní vyprávění žáka Josefa Krátkého ve formě jeho školních slohových prací, a to od druhé do páté třídy základní školy. (anotace vydavatele)
William Saroyan. Překlad Jiří Josek. Hudba Bohumil Zatloukal, na kytaru hraje autor. Mistr zvuku Miroš Svatoň. Producentka, redakce bookletu PhDr. Jindřiška Nováková. Akvarely Jáchym Šerých, 2007. Grafické zpracování Jáchym Šerých, Mikoláš Fabián, 2007. Fotografie Světlana Bízková, 2007. Režie Jiří Seydler.
Čte Vlastimil Brodský.
Natočeno ve studiu historické budovy Národního divadla v Praze v červnu 1996. Vydalo AudioStory v roce 1996 (2 MC, AY0095, 2 x 70 min.). Reedice AudioStory a Popron Music v roce 2007 (2 CD, 54881-2, 71:43 a 67:15).
Obsah: CD 1 – 1. Thomas Tracy měl tygra… -2. Když bylo Tracymu pětadvacet … – 3. Čas od času … – 4. Laura Luthyová žila … 5. Tak jak se to vyvíjí …6. Kolik jen srdcí … 7. Tracy seděl v majestátní… 8. Měli za sebou …; CD 2 – 1. Tím, že se Tracy procházel … – 2. Má vůbec smysl … – 3. Uplynul již celý den … – 4. Po mnoha důvěrných pohovorech … – 5. Jednoho zářijového nedělního rána … – 6. Tracy byl zas u své staré práce … – 7. Z místnosti v prvním patře …
Pozn.: William Saroyan si vymýšlí. Každý spisovatel si vymýšlí, ale Saroyan si vymýšlí trochu víc a jinak než ostatní američtí autoři. Snad je to tím, že je Armén a že píše, jak sám říká: Tracyho tygr je téměř surrealistická fraška, nádherná lyrická bláznivina, připomínající cirkusovou klauniádu. Je v ní tygrů několik. Tracyho tygr je černý panter, který uteče z cirkusu, Tracyho tygr je láska… Tracyho tygr je sen, touha, radost…Hlavní hrdina Thomas Tracy nosí v sobě uvnitř tygra. Tohoto nejdůležitějšího tygra v celé knížce má vlastně na svědomí William Blake, který napsal krásnou báseň o tygrovi, jenž se stal pro celé čtenářské generace ztělesněním síly a energie. (anotace)
Lit.: Gregor, Lukáš: Zaslechnout tygra, který je láska. In web Knihožrout, 17. 2. 2012 (recenze). – Cit.: Pravděpodobně každý ze čtenářů Knihožrouta má několik titulů, které po přečtení vstoupily napevno do jeho života. Mohou být veselé i smutné, útlé i obsažné, spojuje je ale dar něco (pře)dávat. Mezi těmi mými životními se nachází Tracyho tygr.
Vzhledem k tomu, že o Saroyanově, co do počtu stran nevelké, novele se na tomto serveru již psalo, dovolím si mnohé informace vypustit. A také hned zkraje vysvětlit, proč se na Knihožroutu k tygrovi, který tak trochu byl panter, vracíme. Já totiž vlastně knihu nečetl. Jen ji slyšel. Ve dvojím podání. A byly to tak silné zážitky, že – rouhačsky se přiznám – nemám ani potřebu knihu někdy číst.
Nejprve se ke mně dostala postarší nahrávka z roku 1996. Tenkrát ještě na MC kazetách, nyní na CD, vždy však pod hlavičkou firmy Audiostory, načtená Vlastimilem Brodským. Brodský audioknihy vyzdvihoval, hovořil o nové hodnotě, kterou dramatizace či “pouhé” čtení literárnímu textu přidává. Jeho uchopení citlivého, nikoliv však ne nehravého textu v sobě nese kapku melancholie. Brodského hlas, který jsem jako malý slýchával z LP desek, kombinuje rozvernost s letitými zkušenostmi (a tedy také strastmi a bolestí). Jako by se při čtení sám herec díval kolem sebe, zda nezahlédne svého tygra… Z poslechu jsem měl pocit, že ne, že ho už neviděl, že pouze vzpomínal na chvíle, kdy ještě při něm stál. Když Vlastimil Brodský pronesl poslední větu tygr, jenž je láska, zastavil se nejen cd přehrávač, ale na chvíli i můj dech… (…)
Truman Capote. Interpretují Hana Maciuchová a Jiří Adamíra. Hudební spolupráce Leoš Kosek. Režie Jan Berger.
Vydalo Audiostory, 2 kazety (180 minut).
Pozn.: Natočeno v červnu a červenci 1991 nahrávacím studiu Gustava Houdka v Dejvicích.
Gerald Durrell. Překlad Eva Tilschová. Dramaturgický výběr a režie Jiří Seydler. Hudební improvizace Jiří Slupka Svěrák.
Interpretuje Martin Dejdar.
Natočeno ve Stavovském divadle v Praze v listopadu 1995. Vydalo Audiostory v roce 1995 (1 MC, AY 0088-4 811, 78:13). Reedice Popron Music 8. 9. 2008 (1 CD, 54967-2, 78:06).
Obsah: 1. Lovecká zima, 2. Šachovnicová pole, 3. Mluvící květiny, 4. Zábava se zvířaty.
Lit.: Kapounová, Kateřina: Recenze audioknihy O mé rodině a jiné zvířeně. In web Audiostory, b . d. (recenze). – Cit.: Nejspíše nejznámější knihou britského spisovatele a zoologa Geralda Durrela je humoristický román O mé rodině a jiné zvířeně. Prosluněné příhody z olivového ostrova inspirované autorovým vlastním dětstvím dokázaly pohltit již generace čtenářů.
Díky vydavatelství Audiostory nyní máme možnost vychutnat si část tohoto pohodového dílka i v auditivní formě, namluvené osobitým Martinem Dejdarem.
Svérázná rodinka Durrelových se z Indie stěhuje na středomořský věčně zelený ostrov Korfu. Všichni členové milují přírodu, ale Gerry tuto lásku dovedl k dokonalosti. Dny tráví především studiem nejrozličnějších živočišných druhů a neúnavně dodává nové (samozřejmě živé) přírůstky do rodiny. Bohužel se mu ale často jeho pokusy/hokusy poněkud vymykají z rukou…
Z osmnácti kapitol knižní předlohy autoři vybrali čtyři Gerryho příhody. Lovecká zima překvapí svým akčním závěrem, Mluvící květiny nám přibližují patálie s domácími učiteli neposedného dítka, Šachovnicová pole, kde se dokonce setkáme s vrahem, navodí trochu tajuplnou atmosféru a konečně si můžeme užít Zábavu se zvířaty, která je bezkonkurenčně nejvtipnější.
Ideální sousto pro poklidné letní večery, milé zpříjemnění dlouhé cesty nebo skvělý způsob, jak na chvíli zabavit neposedné potomky. Jen pozor, aby se náhodou nechtěly autorovými neplechami inspirovat! Pokud Vám při poslechu budou téci slzy smíchu, nestyďte se, nejste v tom sami.
Stephen Leacock. Přeložil František Vrba. Hudební předěly vybral a interpretuje Mlhoš Kafka. Mistr zvuku Miroš Svatoň. Režie Helena Vaňurová.

Čtou Jiřina Jirásková a Ladislav Mrkvička.
Natočeno ve studiu historické budovy Národního divadla v Praze 27. 2., 4. 4. a 22. 4. 1991. Vydalo AudioStory v roce 1994 (2 MC, AY 0056, 29:00, 29:45, 30:25 a 21:30). Reedice Popron Music a AudioStory v roce 2009 (2 CD, 55038-2, 58:38 a 51:11).
Obsah: CD 1 – 1. Časné vstávání Primusa Jonese (8:17), 2. Paní Nashmelilová kupuje starožitnosti (14:15), 3. Zachraňte mě před mými přáteli (6:33), 4. Reportér (pouze na MC), 5. Intimní odhalení ublížené ženy (29:32); CD 2 – 1. Můj rybářský rybníček (10:50), 2. Paní Trumberryová si dává hádat (22:10), 3. Moje memoáry a mizérie z učitelských let (18:11).
Květa Legátová. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Leoš Janáček. Režie Michal Bureš.
V hlavní roli Václav Bahník.
Nastudovalo studio Olomouc ČRo v lednu roku 2002. Premiéra v neděli 3. března 2002 na stanici ČRo 5 Olomouc jako první díl cyklu Setkání s literaturou. Repríza 28. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:30 h) v cyklu Noční bibliotéka; 2. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka.
Pozn.: Tato povídka byla prvním nastudovaným a natočeným literárním dílem po obnovení rozhlasového studia v Olomouci v roce 2002. – V závěrečném příběhu vystupuje Lenka Lipková, která žije s babičkou a stýká se s Vilémem Svojsíkem. Během Štědrého večera nalezne svého oslíka ubitého. Stopy vedou k Ing. Šeldovi a ten ji v opilosti znásilní, jelikož si myslí, že je to jeho ztracená Pavlína. Poté Lenka zjistí, že je těhotná a celá vesnice si myslí, že Vilém je otcem. Ten ale tuší, že otcem není, ale Lenka mu odmítne říct jméno skutečného otce. Zanedlouho Vilém umírá na souchotiny a Lenka při porodu.
Powered by WordPress