Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 1. 2006

Bílá paní není žádné strašidlo 1/7 (2005)

Filed under: Hajaja — Přemek @ 10:16

Milena Mathausová. Původní pohádkový seriál. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.

Vypráví Barbora Hrzánová.

Premiéra 3.-9. 1. 2006 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha, 18:50 h.). Repríza 3. – 9. 3. 2008 v 19:00 v cyklu Hajaja (ČRo 2 Praha, 19:00 h.), 14.-20. 11. 2016 (ČRo Praha, 19:45 h.).

Ledvinková, Václava: Rozhlasové narozeniny skřítka Hajaji. In web ČRo 2 Praha, leden 2006 (článek). – Cit.: Bylo to přesně 2. ledna 1961, kdy se poprvé ozvalo: Dobrý večer, děti! Dovolíte, jsem Hajaja… Od té doby večer co večer posílá rozhlasový skřítek malým i velkým posluchačům pohádky na dobrou noc. Známá flétnová znělka, která pořad provází na začátku i na konci, má za sebou téměř třicet tisíc uvedení. 

Dne 3. ledna se ve 14 hodin, v Reprezentační prodejně Českého rozhlasu a České televize na Vinohradské 12 v Praze 2, jsme uspořádali narozeninovou oslavu s Hajajou. Připravili jsme pro vás fotogalerii z tohoto setkání.

Na dlouhá léta spojil s Hajajou svůj hlas Vlastimil Brodský. To on byl skřítkem, který dětem vypráví a zpívá. Postupně se přidávali i další herci a herečky, což ale s sebou začalo přinášet otázky: Kdo je vlastně Hajaja? Jak vypadá? Rozhlasový skřítek má oproti svému mladšímu bráškovi, televiznímu Večerníčkovi, v tomto směru nevýhodu.

V roce 1994 se zrodil nápad vyhlásit dětskou výtvarnou soutěž. Z vítězných návrhů pak vzešla dnešní skřítkova podoba. Místo očí má hvězdičky, široký úsměv, obleček v barvě noční oblohy a nechybí čepice s dlouhatánským střapcem. Že na svůj věk vypadá náramně dobře? Vždyť skřítci přece nestárnou!

Stejné je to i s jinými pohádkovými bytostmi. Například bílá paní Albína, která žije na polorozpadlé Kobylce se svým černým kocourem Horymírem, vypadá stále jako holčička. A její příbuzné, samozřejmě také bílé paní, jsou na tom obdobně. Na rozdíl od Albíny už ale nenosí bílé šaty s vlečkou a na hlavě kužel, trápí i radují se obyčejnými všednodenními lidskými starostmi a radostmi. Úplně nový pohádkový seriál Mileny Mathausové „Bílá paní není žádné strašidlo“ v podání Barbor Hrzánové připravil Hajaja jako svůj narozeninový dárek všem dětem. Co na tom, že dárky patří spíš oslavenci? V pohádkách a s pohádkami může být všechno jinak.

 

Pražské děti a meč svatého Václava (1990)

Filed under: Povídky — Přemek @ 10:15

Dávná česká legenda, jak ji v roce 1940 nejen pro děti sepsal František Langer. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Jana Štěpánková.

Natočeno v roce 1990. Premiéra 1. 1. 1991 (Vltava, 9:00 h.; 24 min.). Repríza 4. 2. 1991 (Vltava, 10:55 – 11:20 h.); 28. 9. 2000 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.); 17. 11. 2002 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 7. 1. 2006 (ČRo 2 Praha, 17:30 h.) v cyklu Listování; 21. 2. 2010 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.); 22. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 28. 9. 2012 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.); 28. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Potulky knihami a časem – Tentokrát o Jiřím Štuchalovi (2005)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Literární pásma — Přemek @ 10:14

Připravil a uvádí Antonín Přidal.

Připravilo Brno. Premiéra 7. 1. 2006 (Vltava, 16:00 h; 30min.)

Pozn.: Obsahuje několik vzácně dochovaných minut ze seriálu „Pan Kaplan má stále třídu rád„, který v 60. letech režíroval (ve svém překladu) Antonín Přidal a který namluvil Jiří Štuchal. (more…)

Červotoči (1990)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 10:03

Alexandr Kliment. Poetická hra o harmonii v našem rozporném světě. Scénická hudba Jan Jirásek. Hudební improvizace na kytaru Jan Nepomucký. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Jana Klimentová.

Osoby a obsazení: červotoč BAS I (Soběslav Sejk), červotoč BAS II (Josef Kemr), červotoč BAS III (Jiří Adamíra), červotoč TENOR I (Ivan Řezáč), červotoč TENOR II (Tomáš Juřička), červotoč TENOR III (Marek Tomažič), Richard (Boris Rösner), Lydie (Barbora Hrzánová) a hlas (Rudolf Kvíz).

Natočeno 1990 (54 min). Premiéra 24. 10. 1990 (Praha, 19:15 h.). Repríza 20. 12. 1990 (Vltava, 20:00 h.); 6. 4. 1991 (Vltava, 21:00 h.); 13. 9. 1994 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 10. 10. 1995 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) v cyklu Klub rozhlasové činohry; 9. 7. 1997 (ČRo 2 Praha, 21:03 h.); 12. 1. 2006 (Vltava, 20:00 h.); 1. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky; 30. 3. 2025 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 21. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Pozn.: Německy uvedeno v produkci WDR v roce 1972.

Lit.: Vtípilová, Lenka: Červotoči. In Zemědělské noviny, 1. 11. 1990 (recenze).

Matějů, Pavla: Mohli jste slyšet štěstí. In Mladá Fronta, 2. 11. 1990 (recenze).

Šerberová (Štěrbová?), Alena: Rozhlas. In Tvar 35/1990 (recenze).

Axmannová, Jiřina: Namalujte mi obraz, ale bez štětce. In Práce, 31. 10. 1990 (recenze).

Čípek, Martin: Když tři vrtají totéž. In web Panáček v říši mluveného slova, 21. 9. 2018 (článek).

Tři příběhy (2005)

Filed under: Povídky — Přemek @ 10:01

Jurek Franczak. Připravila Barbora Gregorová. Režie Miroslav Zelinský. Připravila Ostrava. (30min.)

Druhá kniha Ester 1/5 (2005)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Radiodokument — Přemek @ 9:59

Ester Krumbachová. Neodeslané dopisy a pohádky inspirativní osobnosti českého divadla a filmu „nové vlny“. Připravila Eva Koutová.  Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Valérie Zawadská.

Natočeno 2005. Repríza 3. – 7. 4. 2017  (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 5 x 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1) Dopis Janu Němcovi a černá pohádka „O jedné víle“ – 2) Dopis Honzovi Hruškovi, mému bratrovi a černá pohádka o jedné velké lásce – 3) Dopis Ivanu Vyskočilovi a černá pohádka „O sedmi koších na prádlo“ – 4) Dopis Janu Klusákovi a černá pohádka „Modní přehlídka pro vegetariány“ – 5) Dopis Mirkovi Macháčkovi a černá pohádka „O vílákovi“.

Lit.: anonym: Druhá kniha Ester. In web ČRo 3 Vltava, 24. 8. 2013 (článek). – Cit.: Neodeslané dopisy a pohádky inspirativní osobnosti českého divadla a filmu „nové vlny“ Ester Krumbachové.

Ester Krumbachová se narodila roku 1923 v Brně, v roce 1948 zde ukončila studium Vysoké školy uměleckoprůmyslové na oddělení užité malby a grafiky. Začala pracovat v divadle v Českých Budějovicích, roku 1955 přešla do Prahy, kde působila jako scénografka a výtvarnice kostýmů v Městských divadlech pražských a v Národním divadle.

Od roku 1962 se datují počátky jejích umělecky nejplodnějších let, do roku 1969 zásadně ovlivnila obrazem i písmem celou národní kinematografii. Navrhla m.j. kostýmy pro filmy Všichni dobří rodáci, Kladivo na čarodějnice, Ezop, podílela se na scénářích k filmům O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Valerie a týden divů, Faunovo velmi pozdní odpoledne, napsala a režírovala film Vražda ing. Čerta.

Po roce 1968 jí bylo znemožněno pracovat v oboru. V roce 1994 vydává knihu „neúmyslně zapomenutých – úmyslně neodeslaných dopisů, smíchaných s černými pohádkami“. Za necelé dva roky poté, dne 13. ledna 1996, Ester Krumbachová umírá.

Z jejích textů jsme připravili Stránky na dobrou noc, i když dopisy osobnostem jako Miroslav Macháček nebo Jan Němec a Ivan Vyskočil jsou spíše záznamem o noční nespavosti ženy, přítelkyně a umělkyně, která ovlivnila českou kulturu 60. let zásadním způsobem.

Dokonalý zločin (1994)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 9:58

Hrafn Gunnlaugsson.
Islandská rozhlasová hra. Z němčiny (!) přeložil Miroslav Stuchl. Dramaturgie Jarmila Konrádová. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují: Jaroslav Kepka, Dana Syslová, Jiřina Jirásková, Klára Tichá, Libuše Havelková, Viola Zinková, Antonín Molčík, Tereza Lejčarová, Simona Osladilová, Kateřina Kuncová, Jiří Pleskot, Vladimír Fišer, Jiří Klem a Jaroslav Vlach.

Natočeno 1994. (45min.)

Spisovatel legionář generál (1995)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 9:57

Karel Texel. Na svého otce Rudolfa Medka vzpomíná a úryvky z jeho hry Noční hlídka komentuje Ivan Medek. Dramaturg Zdeněk Bouček. Režie Jan Fuchs.

Účinkují Jiří Šrámek, Kateřina Frýbová a Pavel Soukup.

Natočeno 1995 (more…)

Turistická trilogie (1995)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 9:43

„Tři malé komedie o odcizení a těkavosti naší civilizace.“ Noelle Renaudová. Překlad a úprava Michal Lázňovský. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Merys (Josef Somr), Olyeta (Jaroslava Adamová), Otec (Miloš Hlavica), Matka (Růžena Merunková), Syn (Ivan Trojan), Dcera (Věra Hučínová), Průvodkyně (Jana Paulová), Vypravěč (Rudolf Pellar), Muž 1 (Zdeněk Švinger), Muž 2 (Vladimír Fišer), Žena 2 (Eva Přibylová), Žena 1 + maminka (Daniela Kaňoková) a Dítě (Viktor Knapp).

Natočeno v roce 1995 (51 min).

Malé dějiny nonsensu 1/3 (2006?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 9:41

Přemysl Rut. Esej v autorské interpretaci z cyklu Kapitoly z lidové filozofie. Režie Hana Kofránková. (15min.)

Z cyklu Psáno kurzívou.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress