Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 8. 2005

Sdružení roztržitých (1998)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:22

Robert Barr. Úsměvný příběh z prehistorie detektivní literatury. Detektiv Valmont odhaluje kuriózní podvod založený na zapomnětlivosti obětí. Přeložila Eva Outratová. Dramatizace Jan Strejček. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Vlado Rusko.

Osoby a obsazení: Eugene Valmont (Vladimír Dlouhý), Spencer Hale (Antonín Molčík), Podgers (Jaromír Dulava), mladík Macpherson (Ivan Trojan), asistent John (Jan Novotný) a vrchní číšník (Tomáš Pavelka).

Natočeno v roce 1998. Repríza 14. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 11. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 45 min.); 12. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 6. 10. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: anonym: Robert Barr: Sdružení roztržitých. In web ČRo 3 Vltava, duben 2011 (článek). – Cit.: Jak se dá využít lidské roztržitosti k mazanému podvodu, o tom vypráví úsměvná detektivka Roberta Barra Sdružení roztržitých. Vydejte se s francouzským šarmantním detektivem Eugenem Valmontem po stopách kuriózního zločinu ulicemi Londýna! Hra byla natočena v roce 1998.

V historii detektivní literatury zaujímá Robert Barr (1849-1912) místo jednoho z průkopníků žánrů, o to zajímavějšího, že svoje detektivní příběhy jako první nasytil ironií a humorem. Narodil se v Glasgow, ale dětství a mládí strávil v Kanadě. Po studiích působil jako pedagog. V té době také začal pod pseudonymem Luke Sharp přispívat krátkými povídkami do novin Detroit Free Press.

Krátce po třicítce Barr opustil Kanadu a usadil se v Londýně, kde v roce 1892 založil spolu s Jeromem Klapkou Jeromem ilustrovaný měsíčník The Idler. Záhy se stal módním autorem, jehož sbírky krátkých povídek se dobře prodávaly. Když sláva Doylova Sherlocka Holmese dostoupila vrcholu popularity, Barr nelenil a publikoval parodii, jejíž název The Adventure of the Second Swag byl zřetelnou narážkou na Doylovu povídku The Adventures of the Second Stain (Druhá skvrna). I přes to zůstával s Doylem v dobrých přátelských vztazích.

Svoje detektivní povídky shrnul ve sbírce The Triumphs of Eugène Valmont, v nichž stvořil postavu detektiva, v jehož postavě se snoubí anglická vytrvalost s francouzským bonvivánstvím. Valmontovy příběhy jsou pravidelně otiskovány v detektivních antologiích a bezpochyby ovlivnily i řadu Barrových následovníků. Nejzřetelnější inspiraci nacházíme v Herculovi Poirotovi v díle Agathy Christie.

V rozhlasové dramatizaci Barrovy povídky Sdružení roztržitých, jež mimochodem vykazuje překvapivou podobnost se zápletkou Doylova holmesovského příběhu Spolek ryšavců, uslyšíte v roli detektiva Valmonta Vladimíra Dlouhého.

Scény ze společenského života (2001)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:21

Nikolaj Vasiljevič Gogol. Adaptace divadelní aktovky. Přeložila Alena Morávková. Rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová. Zvuková spolupráce Tomáš Gsöllhofer. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: Marja (Jorga Kotrbová), Michail (Kamil Halbich), Sobačkin (David Prachař), sluha (Jiří Trnka) a žena (Hana Brothánková).

Natočeno v roce 2001 (23 min). Repríza 24. 4. 2021 (ČRo Oloouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Sallach (1992)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:21

Ephraim Kishon. Jak získat peníze na věno v kibucu, kde všichni pracují zadarmo? Rozhlasová hříčka izraelského humoristy. Překlad Miloš Veselý. Hudební improvizace Vladimír Merta a Alžběta Rejžková. Dramaturg Hynek Pekárek. Zvuk Libuše Podlešáková. Záznam a střih Jitka Borkovcová. Zvukové efekty Pavla Schönová. Asistentka režie Květoslava Straková. Režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: Sallach Šabati (Josef Somr), jeho žena (Růžena Merunková), Chabuba, jeho dcera (Věra Hučínová), Sigi (Lukáš Hlavica), Neumann (Jiří Hálek), Frieda (Marie Marešová), Čečik (Václav Vydra III.), Bačeva (Vida Neuwirthová), Goldstein (Jaroslav Kepka), Gula (Jaroslava Drmlová), dále hrají Jiří Knot, Josef Červinka, Hana Brothánková, Jiří Knot, spoluúčinkuje Činoherní sbor Českého rozhlasu a Pěvecký sbor Mišpacha.

Natočeno v Československém rozhlase v roce 1992. Premiéra 14. 10. 1992 (Praha, 20:00 h.; 64 min.). Repríza 19. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 19. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Izraelský týden.

Lit.: Pekárek, Hynek: Zapněte si rádio! In Týdeník Květy 41/1992 (8. 10. 1992), s. 39 (anotace).

Pekárek, Hynek - Zapněte si rádio! In Týdeník Květy 41-1992 (8. 10. 1992), s. 39 (anotace).

Lit.: anonym: Ephraim Kishon: Sallach. In web ČRo 3 Vltava, březen 2015 (anotace). – Cit.:  Sallah Shabati je v Izraeli stejně populární jako u nás třeba Švejk. Příhody orientálního Žida, který se s početnou rodinou přestěhuje do Izraele a svérázným způsobem se vyrovnává s novým prostředím řízeným aškenázskými tj. evropskými Židy, zpopularizoval film, k němuž napsal scénář a v roce 1964 ho režíroval sám Ephraim Kishon.

I pro něho byl Izrael novou vlastí. Doputoval tam v roce 1949 dobrodružnou cestou z komunistického Maďarska. Přestože neuměl hebrejsky, stal se tu záhy uznávaným satirikem a humoristou, a později i nejčtenějším satirikem světovým. „Typicky izraelský humor sice neexistuje, i když musím přiznat, že se jím již docela dlouho a docela obstojně živím,“ to je jedna z Kishonových oblíbených průpovídek.

Rozhlasová hra Sallach předvádí titulní postavu, která svými činy dovádí své okolí k zoufalství, ve chvíli, kdy se jeho dcera chce vdát za mladíka z Kibucu. Prohnaný otec chce na dceřině svatbě vydělat a po orientálním způsobu žádá za dceru vyplatit věno. Co však si má nápadník počít, když v Kibucu žádné peníze nevydělává?

Řeka čaruje (1968)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:21

Josef Toman. Rozhlasová hra. Scénická hudba Vadim Petrov, účinkuje soubor Canzona. Sólový zpěv Eva Kadlecová. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: vypravěč (Milan Mach), Leopold Kohák (Jiří Samek), Aňuta, jeho žena (Daša Neblechová), sluha u Koháků (Zdeněk Jiřičný), Helenka, Kohákova dcera (Eva Wimmerová), tulák Osmerka (Tomáš Šolc), staří páni (Jiří Kostka, Josef Benátský), rybář (Jan Jánský), Emča Kalinová (Hana Houbová), šéf (Jaroslav Choc), hlas četníka (Jaroslav Budil), řečník (Jiří Miegl).

Nastudovala Plzeň v roce 1968. Premiéra 23. 12. 1968 (Československo, 17:00 – 18:00 h.; 50min.). Repríza 30. 12. 1976 (Vltava, 11:00 h.) v cyklu 50. výročí české rozhlasové hry; 26. 1. 2005 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 5. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Šafaříková, Dagmar: Hry, na něž rozhlas vzpomíná, nově. In Práce, 13. 12. 1968 (článek).

Lit.: Velíšek, Martin: Josef Toman: Řeka čaruje. Ředitel pojišťovny se vypraví proti proudu řeky i času. In web ČRo 3 Vltava, 5. 7. 2026 (článek) – Cit.: Účetní pan Leopold Kohák kdysi opustil svou milou dívku i řeku Sázavu, vyženil v Praze dva domy a stal se ředitelem v pojišťovně. Teď je v zaměstnání na konci kariéry a doma zcela pod pantoflem. A tak se rozhodne pro útěk. Vyskočí z vlaku směřujícího k italskému moři a vydá se k řece Sázavě. Cesta má překvapivý průběh. (…)

Rozhlasová hra Josefa Tomana Řeka Čaruje byla poprvé odvysílána v roce 1936. Režisér Václav Sommer obsadil do hlavní role Zdeňka Štěpánka, kterému jako vypravěč sekundoval Eduard Kohout. Podruhé se ke hře vrátil Václav Sommer v roce 1939, v roli Leopolda Koháka účinkoval František Smolík.

Josef Bezdíček v roce 1946 nastudoval inscenaci v hlavní roli s Janem Pivcem. My vám nabízíme první dochovanou verzi – nastudování režiséra Ludvíka Pompeho z roku 1968. Premiéru měla v prosinci a tak jedno z témat hry, touha po svobodě, dostalo překvapivou aktuálnost.

Po úspěšném rozhlasovém zpracování po látce sáhl filmový režisér Václav Krška. Snímek byl roztočen za okupace pro Nationalfilm v letech 1944 až 1945. Po osvobození celý projekt převzala Československá filmová společnost a dokončila jej. Byly přetočeny některé exteriérové a dotočeny drobné ateliérové scény, došlo také k několika změnám v obsazení. Film s Františkem Hanusem v hlavní roli měl premiéru 25. ledna 1946.

Řeka čaruje čili Omládnutí Leopolda Koháka (1936)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:20

Josef Toman. Rozhlasová hra.  Režie Václav Sommer.

Osoby a obsazení: vyprávěč (Eduard Kohout), Leopold Kohák (Zdeněk Štěpánek), Emča (Božena Půlpánová) a jiní.

Premiéra 12. 4. 1936 (Praha, 19:30 – 21:00 h). Další reprízy ve 40. letech (jako Kohák František Smolík).

Ruy Blas (2004)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:20

Victor Hugo. Romantická tragédie o intrikách a lásce z prostředí španělského královského dvora. Přeložil Vladimír Mikeš. Rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová. Hudba Jiří Šlupka Svěrák. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Ruy Blas (Lukáš Hlavica), Don Salluste de Bazan (Ladislav Frej), španělská královna (Barbora Munzarová), Don César de Bazan (Ivan Řezáč), Casilda (Věra Slunéčková), Don Guritan (Bořivoj Navrátil), vévodkyně z Albukerku (Věra Kubánková), hrabě de Camporeal + markýz del Basto (Oldřich Vlach), Don Antonio Ubilla (Miloš Hlavica), Covadenga (Jaroslav Kepka), Don Manuel Arias (Jan Přeučil), markýz de Santa-Cruz (Stanislav Zindulka), Alkald (Martin Zahálka), hlasatel (Eduard Pavlíček), markýz Priego (Stanislav Oubram), Alguacil (Petr Šplíchal), hlasy + zpěv (Marie Vocílková, Hana Novenková, Dana Reichová, Olga Pašková, Renata Poláková, Dana Pražáková a Hana Matoušková) a markýz Priego (Stanislav Oubram).

Natočeno v roce 2004. (120min.) Premiéra 1. 1. 2005 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.). Repríza 23. 5. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 2. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

 

Ruka ruku myje (1980, 2026)

Nikolaj Semjonovič Leskov. Novela klasika ruské literatury. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Dramatizace Anna Smetanová. Stereofonní scénář Josef Melč a Libuše Podlešáková. Hudbu složil Jiří Váchal. Zvukový mistr Libuše Podlešáková. Technická spolupráce Dana Minaříková. Asistentka režie Anna Halbichová. Dramaturgie Dagmar Jaklová-Oravová. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: vypravěč (Vlastimil Brodský), hrabě Jegor Francovič Kankrin, ministr financí (Jiří Adamíra), Marie Stěpanovna, zvaná Pusinka (Iva Janžurová), Petr Nikolajevič Kišin, poručík gardové kavalerie (Viktor Preiss), Ivan Pavlovič Novikov, praktikant (Václav Postránecký), ředitel na ministerstvu financí, Novikovův nadřízený (Josef Somr), Ljuba, služebná (Karolina Slunéčková), Kankrinův komorník (Jiří Suk). Dále účinkují Radim Vašinka a Artuš Kalous.

Natočeno 1980. Premiéra 1. 1. 1981 (Vltava, 20:20 h.; 52 min). Repríza 22. 1. 1983 (Vltava, 15:35 h.); 17. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 52 min.) v cyklu Sobotní drama.

Vydala Radiotéka, červen 2026 (MP3, CR.ES.2026.231). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Jaklová-Oravová, Dagmar: Ruka ruku myje. Hvězdně obsazená hra Nikolaje Semjonoviče Leskova. In web ČRo 3 Vltava, 17. červen 2023 (článek) – Cit.: Stereofonní inscenaci natočil podle scénáře Anny Smetanové režisér Josef Melč v roce 1980. (…)

Hrabě Jegor Francovič Kankrin se léta těšil pověsti ctitele krásných žen. Jako ministr financí a pohledný muž dobyl snadno nejedno ženské srdce. Jenže teď přišel do věku, kdy by se o nároky své milenky potřeboval podělit s někým mladším.

Naštěstí je tu praktikant Ivan Pavlovič Novikov, který se ukáže být dokonalou náhradou. Jen bude potřeba zajistit mu úřední postup, což pro ministra Kankrina není žádný problém. Všude přece platí pravidlo, že „ruka ruku myje“.

Rudolfínská noc (2003, 2018)

Oldřich Daněk. Rozhlasová hra o astronomovi a městě. Rozhlasová úprava Josef Henke. Stereofonní scénář Josef Henke a Miloš Kot. Dramaturg Pavel Minks. Mistr zvuku Miloš Kot. Záznam a střih Alena Vejsadová. Hudební a zvuková spolupráce Tomáš Pergl. Asistentka režie Jana Knapová. Režie Josef Henke.

Osoby a obsazení: Jan Kepler, královský astrolog (Jaroslav Kepka), Jošt Bürgi, optik a matematik (Lukáš Hlavica), Juan Toledano, mistr magie a otrhanec, později pivovarník (Miroslav Středa), Peter Vaitauer, velitel staroměstské stráže (Antonín Molčík), Tycho de Brahe, císařský astronom (Alois Švehlík), Kristina, jeho žena (Taťjana Medvecká), Friedrich Hoffmann z Grünnbielu, císařský rada (Petr Pelzer), Kateřina, jeho žena (Hana Maciuchová), jeho milost císařská Rudolf II. (František Němec),  generál Heřman Kryštof Russworm, hrdina tureckých vojen (Jiří Klem), Martin Bacháček z Neuměřic, rektor vysokého učení (Otomar Krejča), holka, co stála modelem de Vriesovi /pokud ovšem nelže/ (Valérie Zawadská), Don Baltazar, prorok dobrovolník (Rudolf Pellar), hlasy (Rudolf Kvíz, Tomáš Pergl, Jiří Litoš, Josef Plechatý a Petr Šplíchal) a hlášení a odhlášení (Světlana Lavičková).

Natočeno v roce 2003 (67 min.). Repríza 16. 2. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.). Plánovaná repríza 19. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) k 90. výročí narození O. Daňka, zrušeno z důvodů úmrtí režiséra Jana Borny a zařazení Kabaretu Kainar. Repríza 29. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 26. 12. 2021 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Vydala Radiotéka, říjen 2018 (MP3) pod názvem Rudolfinská noc.

Lit.: anonym: Oldřich Daněk: Rudolfinská noc. In web ČRo 2 Praha, únor 2014 (anotace). – Cit.:  Hra předního českého dramatika má dva hrdiny: hvězdáře a matematika Keplera a rudolfínskou Prahu. Keplerova životní dráha, vykoupena omyly i ztrátami, je ve hře vylíčena jako cesta ke svobodě ducha. Historie se ve hře váže s Kellerovým osudem a živé téma svobody s problémem její křehkosti, uchování a rozvíjení.

Rozvodový soudce (1994)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:19

Miguel de Cervantes y Saavedra. Drobná hříčka s barvitým dobovým a místním koloritem na věčně aktuální téma manželství a rozvodu. Překlad a rozhlasová úprava Ivanka Vadlejchová. Scénická hudba Marek Eben. Dramaturgie Jarmila Konrádová. Režie Petr Adler.

Osoby a obsazení: soudce (Miroslav Doležal), přísedící (Jan Přeučil), písař (Václav Kotva), Mariana (Zdenka Hadrbolcová), stařík, její muž (Martin Růžek), Doňa Guiomar (Barbora Hrzánová), voják, její muž (Pavel Rímský), Aldonza de Minjaca (Martina Hudečková), felčar, její muž (Jiří Kvasnička), nosič (Jaroslav Kepka), muzikant (Marek Eben) a hlas (Pavel Karbusický).

Natočeno v roce 1994 (25 min). Repríza 3. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Rozmarné léto (1962)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:18

Vladislav Vančura. Rozhlasová komedie podle stejnojmenné prózy. Dramatizace a dramaturgie Karel Tachovský. Hudbu složil Jiří Berkovec, řídí Karel Vašata. Zvuková spolupráce Helena Vaňurová. Záznam a střih Zdena Motlová, Marie Krausová a Vlasta Popílková. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: Soprán (Ludmila Vendlová), Alt (Zora Jiráková), Bas (Miloslav Včala), Antonín Důra (Václav Neužil I.), Kateřina (Jarmila Balašová), Abbé (Jaroslav Choc), Major (Ladislav Fišer), Arnoštek (Jiří Michný), Anna (Jana Hlaváčová), muž (Zdeněk Jiřičný), starý pán (Emanuel Ulrich), dáma (Anna Kasalová) a soused (Jiří Miegl).

Nastudovala Plzeň v roce 1962. Premiéra 1. 1. 1963 (Československo I, 16:30 h.; 76 min). Repríza 9. 2. 1963 (Československo I, 19:00 – 20:30 h.). Obnovená premiéra 25. 8. 2013 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Prázdninový výběr k 90. výročí Českého rozhlasu. Repríza 7. 7. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 31. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 1. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress