Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Historická reportážní hra. Hans Kyser.
Překlad Miloš Kareš. Režie Miloslav Kareš.

Osoby a obsazení: Sokrates (František Salzer) a jiní.

Premiéra 12. září 1939, záznam nedochován.

Josef Nesvadba. Příběh zneužití vědy. Podle povídky Josefa Nesvadby Absolutní stroj. Dramatizace Šárka Kosková. Scénická hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jana Paterová. Technická spolupráce Milan Křivohlavý, Jitka Kundrumová, Petr Šlíchal, Dana Reichová. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: Rozum (Miroslav Donutil), Helena (Daniela Kolářová), Presl (Miroslav Táborský), Jana (Veronika Gajerová), Karel (Petr Pelzer), 1. policista (Petr Křiváček), 2. policista (Stanislav Lehký), 1. muž (Vladimír Javorský), 2. muž (Jiří Hromada), sestra (Magdalena Reifová) a další.

Natočeno 2001. Premiéra 2. 12. 2001 (Vltava, 10:30 – 11:45 h.; 42 min.) v cyklu Příběhy z lékařské brašny 6/6. Repríza 7. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama a Sci-fi léto na Vltavě.

Lit.: Venclová, Renata: Josef Nesvadba: Smrt robota. Příběh zneužití vědy. In web ČRo 3 Vltava, 7. červenec 2020 (článek). – Cit.: Letos je tomu právě 100 let od vydání dramatu Karla Čapka R.U.R., ve kterém se poprvé objevilo slovo robot jako označení pro umělého, mechanického člověka. Svéráznou poctu Čapkově slavné hře věnoval na začátku sedmdesátých let minulého století spisovatel Josef Nesvadba ve své povídce Absolutní stroj. Rozhlasovou dramatizaci z roku 2001 s Danielou Kolářovou, Miroslavem Donutilem, Miroslavem Táborským a dalšími poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. (…)

V povídce Absolutní stroj (1972) vystupují postavy, jejichž jména odkazují přímo na předobrazy z Čapkova dramatu (vědec Rozum, jeho žena Helena, lékař a vědec Čapek). A příběh, který povídka vypráví, v sobě podobně jako R.U.R. skrývá varování před nebezpečím, jaké může představovat umělá inteligence, když se vymkne lidské kontrole a získá nadvládu nad svým stvořitelem. (…)

August Strindberg. Přeložil František Fröhlich. Rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová. Scénická hudba Petr Mandel. Režie Lída Engelová.

Osoby a obsazení: Slečna Julie (Lenka Vlasáková), Jean, sluha (Ivan Trojan) a Kristina, kuchařka (Tatiana Vilhelmová).

Natočeno v roce 2004. Premiéra 12. 2. 2005 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 54 min.) v cyklu Rozhlasové jeviště. Repríza 6. 11. 2005 (ČRo 2 Praha, 20:30 h.); 5. 6. 2010 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště; 28. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 20. 11. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: Velíšek, Martin: August Strindberg: Slečna Julie. Vlasáková, Trojan a Vilhelmová v příběhu podivné lásky. In web ČRo 3 Vltava, 28. listopad 2020 (anotace). – Cit.:  Příběh o slečně Julii, kuchařce Kristině a sluhovi Jeanovi je drásavou výpovědí o situacích uvnitř milostného trojúhelníku. Odehrává se navíc v magické atmosféře svatojánské noci plné tanců a kouzel. Co všechno se za takové noci může stát? Co z toho, co mělo zůstat skryto, vyhřezne na povrch? Co může přinést vztah, který nemá východisko?  (…)

Tom Peuckert. Detektivka, ve které hlavní roli hraje hudba. Soukromý detektiv a amatérský sborista Troy odjíždí na festival Waldsteinových slavnostní her, aby vyšetřil smrt slavného dirigenta. Detektivní komedie, která originálně paroduje zavedené žánrové praktiky, si především bere na mušku wagnerovský kult. Přeložil Miroslav Stuchl. Scénická hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Vlado Rusko.

Osoby a obsazení: Castor Troya, detektiv (Aleš Procházka), Tereza von Bergová, vdova (Marie Drahokoupilová), Otho Waldstein, ředitel festivalu a skladatelův vnuk (Josef Somr), Helena Waldsteinová, jeho manželka (Valérie Zawadská), Marquardt Waldstein, jeho syn (Svatopluk Schuller), Friedrich Bach, divadelní lékař (František Němec), Ansgar Braun, korepetitor (Miroslav Táborský), Paní von Saulusová, vdova (Jaroslava Adamová), moderátor (Robert Tamchyna), úvodní ohlášení (Jan Hartl) a další.

Natočeno 2005. Premiéra 16. 4. 2005 (Vltava 14: 00 – 15: 00 h.; 53 min.). Repríza 23. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v rámci wagnerovského dne; 17. 8. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h) v cyklu Hra na sobotu a Vražedné léto; 24. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: anonym: Tom Peuckert: Sladký jed. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Cit.: Detektivní komedie, která originálně paroduje zavedené žánrové praktiky, si především bere na mušku wagnerovský kult.  Soukromý detektiv a amatérský sborista Troy odjíždí na festival Waldsteinových slavnostní her, aby vyšetřil smrt slavného dirigenta. Detektivní komedie, která originálně paroduje zavedené žánrové praktiky, si především bere na mušku wagnerovský kult. 

Bohumil Sobotka. Hudba Marek Kopelent. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: Lot, poslední ze všech sodomských (Radovan Lukavský), jeho žena (Marie Vášová), jeho dcera (Marie Málková), Dar, cizinec (Rudolf Pellar), Ray, cizinec (Jan Bartoš), vládce Sodomy, první ze všech sodomských (Miloš Nedbal), rádce (Václav Voska), vyvolavač (Miloš Hlavica), špeh (B. Křížek).

Premiéra 26. 9. 1964. Repríza 19. 11. 1964; 3. 2. 1965 (Československo 1, 19:00 – 20:30 h.).

Lit.: anonym: Bohumil Sobotka: Síra pro Sodomu. In Čs. rozhlas a televize 40/1964 (22. 9. 1964), s. 1 (článek). – Cit.: Bohumila Sobotku lze velmi lehko chválit a stejně snadno mu zlořečit. Vybírá si vždycky krajní polohy pro svou řeč. Jen jedno jediné lze velice těžko, Sobotku charakterizovat. Co říci o člověku, který prošel za krátký čas devaterem umění od hraní divadla na venkově až po režii krátkých filmů a televizních pořadů, který ovšem na FAMU studoval dramaturgii, aby pak nastoupil jako redaktor do Technického magazínu a s chutí začal psát hry pro rozhlas?
„Síra pro Sodomu“ je jeho první původní a samostatná hra, do té doby dramatizoval Branaldovu „Velkou denní hudbu“ a psal „Kudy vede cesta“ v autorské dvojici. A tato „Síra pro Sodomu“ je typická zase tím hledáním krajních možností. Hra se odehrává za onoho času v biblickém městě a do tohoto města přijdou dva cizinci, myslící a jednající jako lidé z takového dvacátého pátého století.

Požádali jsme autora Sodomy o několik slov k tématu rozhlasové hry a k jeho vlastní práci. Dostali jsme dopis podivuhodně stručný:

Nepochybujte ani na chvíli o mé lásce k rozhlasové hře. Je to jediné, dramatické umění, které mohu vnímat se zavřenýma očima a nikdo mi nemůže a nesmí předepisovat povrch věcí, vytvářím sl ho sám z toho, co se dozvídám o smyslu věcí..

Až jednou nějaký budoucí teoretik umění napíše tak potřebnou studii o demokratičnosti uměnít, bude tam mít rozhlasová hra jedno z nejčestnějších míst.
A bude tam jisté také napsáno, že rozhlasová hra je hra teprve když je nastudovaná a že tedy psát rozhlasové hry je stejné odvážné a stejné nevděčné jako psát filmové scénáře. Ano, je tomu tak, filmové scénáře a rozhlasové hry nemají příležitost divadelních textů k pozdějším rehabilitacím, existují jednou provždy jen pro jediné vyjádření. .

Žádáte o několik slov pro rozhlasový týdeník. Chtěl bych říct posluchačům nic víc a nic míň: naslouchejte mi prosím.

Premiéru rozhlasové hry „Síra pro Sodomu“ uvádíme v režijním pojetí Josefa Melče a s předními členy pražských divadel v hlavních rolích v pátek ve 22,00 na okruhu Praha a RPD.

Jan Vedral. Rozhlasová pohádka volně zpracovaná podle vyprávění súfijského mistra Faríduddína Attára. Hudba Milan Svoboda. Dramaturgie Václava Ledvinková.  Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: lékárník Attár (Jan Hartl), Derviš – dudek (Josef Somr), jestřáb (Zdeněk Maryška), straka (Hana Seidlová), sup (Jan Přeučil), vrabec (Michal Zelenka), kukačka (Valérie Zawadská), pštros (Aleš Procházka), rajka (Věra Slunéčková), blboun nejapný (Oldřich Vlach), kolibřík (Vlasta Janoušková), slavík (Tomáš Trapl), tučňák (Bořivoj Navrátil).

Natočeno v roce 2004. Premiéra 21. 11. 2004 (57min.). Repríza 17. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 12. 2. 2022 (ČRo Rádio Junior, 12:00 h.).

Věra Podhorná ( = Květa Legátová). Rozhlasová hra. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: sestra (Helena Kružíková), doktor (Rudolf Jurda).

Nastudovalo Brno v roce 1963. Premiéra 28. 1. 1964 (Praha, 19:30 – 20:10 h.). Repríza 17. 1. 1965 (Československo I, 10:15 h.).

Lit.: anonym: Sestra – Premiéra. In Československý rozhlas a televize 5/1964, s. 2 (anotace).

Lit.: -fl- (Rejnuš, Miloš): Jedna dramatizace a jedna hra. In Host 4/1964, s. 63 (recenze).

Lit.: -zb- (= Bidlo, Zdeněk): Nepřekonaný průměr. Dvě rozhlasové premiéry. In Večerní Praha 21 (2714), 25. 1. 1964, s. 5. (recenze).

Arkadij Timofejevič Averčenko. Groteskní aktovka. Překlad a rozhlasová úprava Zdeněk Hedbávný. Dramaturg Ivan Škapa. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Bilevič, sebevrah (Karel Heřmánek) Inženýr Běregov, jeho chytrý přítel (Ladislav Mrkvička) a Vasilij Porfiryč, Bilevičův sluha (Pavel Zedníček).

Natočeno v roce 1988 (31 min, mono).

Ilja Hurník. Původní rozhlasová hra. Přísně nevědecký experiment způsobil setkání osobností, osob a jedné bytosti ze světa hudby.  Klavírní improvizace Ilja Hurník. Dramaturg Pavel Minks. Režie Markéta Jahodová.

Osoby a obsazení: hudební historik (Marek Eben), kantor Ryba (Petr Kostka), profesor Czerny (Vlastimil Brodský), monsieur Turpin (Otakar Brousek I.), paní Berliozová (Gabriela Vránová), Beethoven (Josef Somr), Euterpé (Jiřina Jirásková) a seržant Brown (Alois Švehlík).

Natočeno 1998. Premiéra 30. 4. 1998 (37 min.). Repríza 22. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.); 19. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 21. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: anonym: Ilja Hurník: Seance. Co se stane, když se sejde Beethoven a Jakub Jan Ryba u jednoho stolu? In web ČRo 2 Praha, 21. prosinec 2024 (článek). – Cit.: Ve svých rozhlasových hrách se skladatel a spisovatel Ilja Hurník nechával většinou inspirovat hudbou. Stejně je tomu i v dramatu Seance. Hra líčí s humorem a fantazií průběh poněkud zvláštního experimentu, díky němuž se hudební historik v podání Marka Ebena setkává s velikány hudby – třeba s Janem Jakubem Rybou nebo Ludwigem van Beethovenem. (…)