Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

24. 8. 2005

Poslední běh o život (1995, 2023)

Miroslav Stoniš. Humorně laděné sci-fi o světě zabydleném roboty, kteří chovají poslední zbytky lidí ve stájích pro dostihy. Stereoscénář Milan Křivohlavý. Hudební spolupráce Petr Mandel. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Natáčecí technik Markéta Košťáková. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Ivan Chrz.

Účinkují Jan Novotný, Ivan Řezáč, Petr Kostka, Helena Friedrichová, Svatopluk Matyáš, Ilja Racek, Karel Pospíšil, Michal Alexandridis, Petr Nárožný, Ondřej Kepka a činoherní soubor Eduarda Pavlíčka (Miluše Vondráčková, Zdenička Tichá, Alena Dlouhá, Milan Slabihoud, Eduard Pavlíček, Oldřich Hrůza, Josef Kořenek).

Natočeno 1995. Vydala Radiotéka, září 2023 (MP3, CR.ES.2023.273, 51 min.).

23. 8. 2005

Levá a pravá (1996)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:45

Jelena Mašínová. Stereofonní hra, ve které hudba a klavír mají svou dramatickou úlohu.
Stereoscénář Ladislav Reich a Jana Fišerová. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: levá (Jana Hlaváčová), pravá (Taťjana Medvecká). Dále účinkují Ivan Trojan, Miloš Rozhoň, Zdeněk Švinger, Sylva Sequensová a Drahomíra Fialková.

Natočeno 1996 (45 min.).

Král Jindřich Pátý (1976)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:42

William Shakespeare. Historické drama. Překlad Břetislav Hodek. Dramaturg Josef Hlavnička. Hudbu složil a řídí Zdeněk Lukáš. Rozhlasová úprava a režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: Král Jindřich V. (Luděk Munzar), Arcibiskup Canterburský (Karel Höger), Biskup z Ely (Jiří Pick), Exeter (Josef Velda), Cambridge (Jan Přeučil), York (Milan Mach), Scroop (Bohumil Křížek), Gloster (Jiří Plachý), Erpingham (Ladislav Šimek), francouzský král (Miloš Nedbal), Dauphin (František Němec), Burgund (Miroslav Doležal), Orleán (Ladislav Frej), Bourbone (Bohumil Švarc), komoří (Martin Růžek), Isabella (Jiřina Petrovická), Katarina (Daniela Kolářová), Montjoy (Jan Bartoš), Gower (Ladislav Kazda), Fluellen (Ladislav Pešek), Macmorris (Zdeněk Martínek), Bates (Václav Bouška), Williams (Jaromír Spal), Pistol (Václav Postránecký), Bardolf (Svatopluk Skládal), Berkdeber (Ladislav Trojan), paní Čiperná (Ludmila Vostrčilová) a chór (Josef Červinka).

Natočeno 1976. Premiéra 2. 1. 1977 (Praha, 19:20 h.; 116 min.). Repríza 24. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště.

Alternativní verze názvu Král Jindřich V.

Lit.: Hrouda, Vladimír: Konec a začátek roku v rozhlase. Ve znamení premiér. In Rudé právo, 4. 1. 1977, s. 5 (recenze).  – Cit.: „… S touto inscenací se dlouholetý rozhlasový režisér loučí s prací a odchází na zasloužený odpočinek. (..)“

Muž, který mluvil zásadně pravdu (1965, 2021)

Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu

Jiří Karásek. Rozhlasová hra z období konce první republiky a tzv. Protektorátu o zmatcích kolem lásky a dědictví. Hudba Sláva Kunst, řídí autor. Zpívá Inkognito Kvartet. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Jiří Roll.

Osoby a obsazení: Kryštůfek, vrchní policejní inspektor (Josef Beyvl), dr. Křeček, policejní rada (Bohuš Záhorský), inženýr Bafule (Rudolf Deyl ml.), správcová (Jaroslava Drmlová), Dlabolová (Štěpánka Holečková), Rozehnal, vrchní u Šroubka (Josef Chvalina), Olinka, právnička na policejním ředitelství (Dana Medřická), ředitel gymnasia v Chlumci (Antonín Zíb), profesorka němčiny (Jitka Frantová), profesorka latiny (Vlasta Fabianová), Marta, profesorka zeměpisu (Nelly Gaierová), ordner (Vladimír Čech), profesorka matematiky (Luba Skořepová), profesorka češtiny (Julie Charvátová), profesorka botaniky (Lída Vostrčilová), profesorka tělocviku (Ludmila Stambolieva), vrátný na policejním ředitelství (Bedřich Bobek), pobočník kapitána Kryštůfka (Bořivoj Navrátil), žena (Jindra Hollmanová).

Natočeno 16. 7. 1965. Premiéra 16. 10. 1965 (Československo I, 19:00 h.). Repríza 19. 12. 1965 (Československo I, 16:30 h.); 8. 3. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 24. 11. 1993 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra uprostřed týdne; 22. 7. 1995 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v cyklu Zadáno pro Jiřího Rolla; 28. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 74 min.) v cyklu Hra pro pamětníky; 13. 10. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 14. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydala Radiotéka, květen 2021 (MP3, CR.ES.2021.65).

Pozn.: Hru nastudoval v roce 1966 DDR.

Lit.: Hubička, Jiří: Stařeček Goodman…a Náš dědek Josef. In web ČRo Archiv rozhlasu, 24. 9. 2015 (článek + ukázka ze hry k poslechu).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce – Jak zatknout sňatkového podvodníka, který nelže. In Týdeník Rozhlas 3/2020 (článek). – Dostupné také na Panáčkovi.

Lit.: Venclová, Renata – Ptáček, Jaromír: Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. In web ČRo 3 Vltava, 28. červen 2020 (článek). – Cit.: Je inženýr Bafule spořádaný člověk, nebo rafinovaný sňatkový podvodník? Většina lidí by za jeho poctivost dala ruku do ohně. Jen policejní inspektor Kryštůfek má podezření… (…)

Oblíbená sestřenice policejního rady Křečka je učitelkou zeměpisu a právě se zasnoubila. Její srdce si získal šarmantní inženýr v nejlepších letech, který se nedávno vrátil z jižní Ameriky. Jen pro jistotu a zcela diskrétně požádá snoubenka svého bratrance, aby využil policejní aparát a prověřil, jestli minulost ženicha neskrývá nějaké nepříjemné překvapení. Delikátním úkolem je pověřen inspektor Kryštůfek. Nic podezřelého nevypátrá, ale přesto mu na spořádaném inženýrovi něco nehraje. Možná právě ten dětsky upřímný pohled, kterým jakoby říkal, že neumí lhát.

Rozhlasová komedie Muž, který zásadně mluvil pravdu scenáristy Jiřího Karáska (1907-1971) přiznaně těží z obliby prvorepublikových filmů. Příběh s úsměvnou zápletkou točící se kolem nepolapitelného sňatkového podvodníka si však veseloherní notu neudrží do konce. Vyšetřování se totiž odehrává v předvečer a pak i po vyhlášení protektorátu a za nacistické okupace, která má nakonec zásadní podíl na nečekaně smutném rozuzlení detektivního „případu“.

Trhlina (1995)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 15:36

Anton Baláž. Hudba Milan Dubovský. Hudební spolupráce Lýgia Vojtková. Mistr zvuku Peter Janík. Dramaturgie Oĺga Duhanová. Režie Peter Jezný.

Osoby a obsazení: Gregor (Andrej Mojžiš), Aranka (Eva Rysová), Vranka (Eduard Bindas), Nemček (Vladimír Kostovič), Šimček (Leopold Haverl), Mikuš (Elo Romančík), Lejb (Juraj Slezáček), Kajatánka (Božena Slabejová), Jakub (Ivo Gogál).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 3. 5. 1995. Premiéra 24. 8. 1995 (Slovensko 1, 20:00 h.). Reprízy 15. 8. 1997, 17. 8. 2002; 1. – 7. 12. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Slovenská rozhlasová hra o trhlinách v našem svědomí. V autorské soutěži 1994/1995 získala první cenu.

Lit.: Šaráková, Lucia: Príbehy Nory Baráthovej, ale i Verdi a Wagner. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 26. 11. 2023 (článek). – Cit.: Veríme, že tento týždeň sa „rozbúcha“ rozhlasové srdce nejedného nášho poslucháča. Lebo vám načúvame, vy píšete a my vás čítame, berieme to vážne. Tento týždeň sa objavia vo vysielaní štyri relácie Nory Baráthovej – viackrát ste na ne veľmi dobre reagovali – takže sme pripravili bohatú nádielku, ktorú ste ešte u nás nepočuli. Čakajú na vás príbehy Spišské záhady, Krása v dreve zakliata, Záhadné lúče, Tu sme žili.  Zaujímavý bude aj príspevok Pavla Matulu Smutné i radostné Košice Ivana Stodolu. Troška oprášime opäť aj slovenskú literárnu klasiku – postavu Neprebudených v slovenskej literatúre a poviedku M. Urbana Chrapek a pán Boh. Ponúkneme vám opäť aj staršie hry, ale aj úplne novú, ktorú sme ešte v našom rádiu nevysielali. Môžete sa tešiť na Neznámu z Dunaja, Trhlinu a Génia z Roncola. Nebudú chýbať ďalšie rozhovory o rómskej literatúre od V. Dianiškovej a pokračovať budeme aj v glosách Z. Herberta. Objavia sa aj dve premiéry z cyklu V skratke a verše L. Lipcseia. Určite si nenechajte ujsť ani hru o zatopených obciach Liptovskej Mary od Z. Liškovej pod názvom Podvodné miesta. Z dna liptovského mora. (…)

Spisovateľ, scenárista a publicista Anton Baláž debutoval v roku 1971 románom Bohovia ročných období – o mužovi, ktorý prežil osemnásť rokov v gulagu na Sibíri. Dielo, ktoré bolo zošrotované, vyšlo až v roku 2003. Čitateľsky najúspešnejším románom je jeho Tábor padlých žien o prevýchove prostitútok z bratislavskej Vydrice. Bol preložený do viacerých európskych jazykov a v roku 1997 sfilmovaný. Významnou súčasťou jeho diel s historickou tematikou sú osudy slovenského židovstva v prvých povojnových rokoch, v podmienkach rodiaceho sa socialistického zriadenia. Tematika židovstva a antisemitizmu sa dostala aj do jeho rozhlasovej tvorby: Oživovanie, Ofélia nie je mŕtva a Trhlina. Dej Trhliny je lokalizovaný na Slovensko a rozpráva o ožívaní mŕtvych – symbolicky o ožívaní spomienok, na ktoré by mnohí najradšej zabudli. Na konanie, za ktoré sa mnohí hanbia.  (…)

Po zkoušce (1996)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:32

Ingmar Bergman. Po zkoušce na Strindbergovu Hru snů se setkávají stárnoucí režisér se začínající herečkou. Rozhovor o divadle, jeho smyslu, vztahu režiséra a herce je nakažlivě zaujatou sondou nejen do uměleckých ale i mezilidských vztahů. Přeložil Zbyněk Černík. Hudební improvizace Petr Mandel. Dramaturgie Jarmila Konrádová. Režie Jan Kačer.

Osoby a obsazení: Vogler (Lubor Tokoš), Anna (Barbara Kodetová), Rakel (Nina Divíšková), vypravěč (Jan Kačer).

Natočeno v roce 1996. Premiéra 19. 11. 1996 (Vltava, 21:30 h.; 73 min) v cyklu Klub rozhlasové činohry. Repríza 13. 11. 2012 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h) v cyklu Severský rok; 25. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) v cyklu Klub rozhlasové hry.

Lit.: Venclová, Renata: S Ingmarem Bergmanem Po zkoušce. In web ČRo 3 Vltava, 13. listopad 2012 (článek). – Cit.: Po jedné divadelní zkoušce na Strindbergovu Hru snů se v zákulisí setkávají stárnoucí režisér Henrik Vogler se začínající herečkou Annou Egermanovou, obsazenou do role hlavní hrdinky Strindbergovy Hry snů. Rozvíjí se mezi nimi dlouhý rozhovor o divadle, jeho smyslu, vztahu režiséra a herce. Bergmanova nakažlivě zaujatá sonda do světa lidí od divadla pokračuje dialogem režiséra s Anninou matkou Rakel, která byla kdysi Henrikovou milenkou.

Šestačtyřicetiletá Rakel (mimochodem už dávno mrtvá) představuje odvrácenou tvář hereckého povolání – dříve krásná a úspěšná herečka skončila v odvykací léčbě jako alkoholička bez rodiny i bez divadla. Rozhlasovou inscenaci podle Bergmanova scénáře k televiznímu filmu natočil v roce 1996 režisér Jan Kačer s Luborem Tokošem, Barborou Kodetovou a Ninou Divíškovou. Reprízu vysíláme v rámci Severského roku na Vltavě jako pokračování cyklu bergmanovských rozhlasových inscenací – v úterý 13. listopadu v 21.30.

„Původně jsem si představoval, že si stárnoucí režisér a mladá herečka spolu budou dopisovat. Začal jsem psát, ale brzy jsem zjistil, že je to nuda. Bude zábavnější, když je bude vidět. Během psaní jsem zjevně napíchl nějaký neuralgický bod, nebo chcete-li: nějaký pramen. Z podvědomí se mi vinuly liány a podivný plevel. Všechno bytnělo jako kaše z hrnečku vař. Najedenou přibyla režisérova milenka, matka mladé herečky. Je už spousty let mrtvá, ale přesto vstoupí do hry. Na zhasnutém, prázdném divadelním jevišti se během tiché hodinky mezi čtvrtou a pátou odpoledne objeví leccos. Výsledkem byl televizní film o divadle.“

Takhle vzpomínal Ingmar Bergman ve své knize Obrázky na vznik scénáře k televiznímu filmu Po zkoušce, který natočil v roce 1983. Zahráli si v něm jeho oblíbení herci Erland Josephson, Ingrid Thulinová a mladičká Lena Olinová. Ústy svého alter ega, režiséra Henrika Voglera, se Bergman vyznává z hluboké a vášnivé lásky k divadlu, ale nezastírá ani stinné stránky světa, který bývá často plný předstírání, hysterie a citové manipulace.

Děj hry je prostý: po jedné ze zkoušek na Strindbergovu Hru snů na sebe na potemnělém jevišti narazí stárnoucí režisér Henrik s začínající herečkou Annou a zapředou dlouhý rozhovor o divadle a herectví. Postupně vyjde najevo, že Henrik důvěrně znal i rodiče mladé herečky, především matku Rakel, která bývala kdysi jeho milenkou. Také Rakel si s Henrikem přijde promluvit, i když je už několik let po smrti, a přináší s sebou podobu odvrácené tváře hereckého povolání – v šestačtyřiceti letech skončila na odvykací protialkoholní léčbě, její rodinný i profesní život je v troskách.

Rozhlasovou inscenaci podle Bergmanova scénáře natočil v roce 1996 režisér Jan Kačer, který do rolí Henrika, Anny a Rakel obsadil Lubora Tokoše, Barboru Kodetovou a Ninu Divíškovou. (Není bez zajímavosti, že o dva roky později si Jan Kačer sám zahrál režiséra Voglera v divadelní inscenaci režisérky Lucie Bělohradské s kolegyněmi z tehdejšího souboru Národního divadla v Praze – Zuzanou Stivínovou a Kateřinou Burianovou.)

Lohengrin z Podhájí (1988, 2022)

Karel Vodák (= František Pavlíček). Veterinář se stará nejen o zdraví svých svěřenců, ale je i katalyzátorem vztahů v malém vesnickém společenství. Humoreska. Zvukový mistr Jan Kozelka. Natáčecí technik Zuzana Bartáčková. Dramaturg Josef Hlavnička. Hudba Sylvia Bodorová Brodská. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení dr. Hradecký (Ladislav Mrkvička), Milena (Dana Syslová), Jirka (Petr Březina), Eda Budín (Josef Somr), Hanka (Iva Janžurová), Brejška (Vlastimil Brodský), Kája (Václav Kopta), fenka Darinka (Artur Šviha).

Natočeno 1988. Premiéra 26. 3. 1988 (Praha, 19.15 – 20.08 h.). Repríza 27. 3. 1988 (Praha, 16:00 h.) v cyklu Celostátní přehlídka původních českých a slovenských rozhlasových her; 25. 4. 2007 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.), 16. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 50 min.); 8. 1. 2022 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.); 16. 11. 2025 (ČRo Pohoda, 12:00 h. 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, listopad 2022 (MP3, CR.ES.2022.614). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Účast na Celostátní přehlídce původních slovenských a českých rozhlasových hier.

Lit.: anonym: Lohengrin z Podhájí. In Rozhlas 13/1988, str. 19 (anotace). – Cit.: Príbeh vychádza zo zápisníka praktického veterinára a predstavuje množstvo osobitných, zvláštnych až podivínskych a čudáckych charakterov, s ktorými sa pri svojej praxi stretával. Galéria ľudí a živých postavičiek, ktoré však majú jednu príznačnú a dôležitú vlastnosť: dokážu, keď ide o niečo dôležité, mysliet aj na tých druhých a predovšetkým na prírodu, ktorá ich obklopuje. A navyše tú prírodu chcú aj zachrániť pre ďalšie pokolenia.

Lit.: anonym: František Pavlíček: Lohengrin z Podhájí. In web ČRo 2 Praha, listopad 2014 (článek). – Cit.: Komediální příběh ze zápisníku venkovského veterináře, který kromě zvířat léčí i mezilidské vztahy. Rázovité postavy hrají Ladislav Mrkvička, Dana Syslová, Josef Somr, Iva Janžurová nebo Vlastimil Brodský.

Známý venkovský neurvalec Eda Budín se vrací z vězení. Návrat takové osobité figury se ale nemůže utajit. Navíc když je Eda přesvědčen, že by se to mělo zapít a zajíst.  A nejlépe s celou vesnicí. Aby poznal, pro koho je „po návratu z basy ještě košer a kdo na něj míní hodit bobek“. 

V hospodě je teplo. Ale v Podhájí je zima jako už dlouho ne. A hrozí, že na rybníku Podlešáku umrznou labutě. Přijme Podhájí Edu Budína jako „ztraceného syna“? A podaří se zachránit labutě?  Komedie Františka Pavlíčka z konce 80. let přivádí na scénu osobité charaktery, pro něž je důležitá jedna společná vlastnost: když o něco jde, dokážou myslet na druhé i na přírodu kolem sebe.  

Lit.: anonym: Rozhlasová hra: František Pavlíček: Lohengrin z Podhájí – 25.4.  In web ČRo 2 Praha, duben 2007 (anotace). – Cit.:  Jméno Františka Pavlíčka není nutné rozhlasovým posluchačům představovat. Přesto si ale asi už jen málo z nich vzpomene, že koncem 80. let napsal komedii „Lohengrin z Podhájí„, ve které přivedl na scénu řadu osobitých charakterů, pro něž je důležitá jedna společná vlastnost: když o něco jde, dokážou myslet na druhé i na přírodu kolem sebe. Příběh ze zápisníku praktického veterináře si poslechněte dnes po 20:05 hodině na vlnách Českého rozhlasu 2 – Praha.

Hadrián z Římsů (1994, 2025)

Václav Kliment Klicpera. Úprava Jarmila Konrádová. Hudba Jan F. Fischer. Scénář Jiří Fuhrman. Hudební režie Jiří Váchal. Mistr zvuku Jiří Furman. Záznam a střih Markéta Košťáková. Produkce Milena Andrejsková. Stereoscénář Jiří Fuhrman. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Jaromír Pleskot.

Osoby a obsazení: rytíř Světislav, pán na Čelakově (Ilja Racek), Jenovéfa, jeho sestra (Simona Stašová), Ruměna, jeho dcera (Lucie Juřičková), Hadrián z Římsů (Oldřich Vízner), Soběbor, přítel Želmíra (Ivan Trojan), Srpoš, falešný Hadrinán (Zdeněk Žák), Želmír, syn Myslimíra (Jiří Langmajer), zbrojnoš Jehoň (Antonín Molčík), sluha a žalářník Lepohlav (Miroslav Táborský), vypravěč + ohlášení (Ota Nutz).

Natočeno 1994 (90 min.). Repríza 14. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště.

Vydala Radiotéka, leden 2025 (MP3, CR.ES.2024.440). Ukázka k poslechu zde.

Ve skladišti mé hlavy (1994)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 15:19

Jan Vedral. Komedie o „panelovém člověku“. Dramaturgie Jarmila Konrádová. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Hlas – Já (Viktor Preiss), Lupenec (Petr Svoboda), Anežka (Jana Paulová), Lékař (Jan Přeučil), Dětský hlas (Alžběta Sinaiová), Jiný hlas (Jan Kolínský), Dětský hlas (Renata Becerrová), Voicebandový hlas (Antonín Molčík), Masový hlas (Milan Neděla), Ostrý hlas (Karel Urbánek), Zpěvný hlas (Hana Talpová), Mutující hlas (Martin Velda) a Profesionální hlas (Zdeněk Švinger).

Natočeno v roce 1994 (40 min).

Text in: Vedral, Jan: Nezáměrná tetralogie plus jedna nechtěná hra navíc. Brno: Větrné Mlýny, 2006.

Příhoda (1967, 2021)

Ivan Vyskočil. Groteskní příběh. Zvukový mistr Vladimír Bako. Asistent režie Miroslava Hajská. Natáčecí technik Miroslava Čápová. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: Otto Zábel, náměstek (Bohuš Záhorský), Inka, jeho žena / Nelinka, hostinská (Alena Vránová), pan Matoli (Vladimír Brabec), pan Soura (Miloš Kopecký), Áda, hostinský (František Holar), taxikář (Čestmír Řanda), paní Suvadlová (Štěpánka Holečková).

Natočeno 1967. Premiéra 24. 10. 1967 (Praha, 19:45 – 20:37 h.). Obnovená premiéra 25. 1. 1990 (49 min.). Repríza 6. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Současná hra.

Vydala Radiotéka, říjen 2021 (MP3, CR.ES.2021.430).

Lit.: Halas, Jan: Rozhlasové Malé(h)ry. Kmen č. 6/1990.

Štěrbová, Alena: Z černého fondu. In Scéna 4/1990, s. 4 (recenze).

Štěrbová, Alena - Z černého fondu (Scéna 4-1990)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress