Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dejan Šorak. Rozhlasová hra. Režie autor.

Účinkují M. Biondić, I. Bakarić, S. Juraga a K. Pajić.

Natočeno 1996 (HR).

První cena v anonymní soutěži o nejlepší rozhlasovou hru.

Pozn.: Marija prati u vlaku slijepu djevojčicu do novih bogatih usvojitelja, a u kupeu je i vojnik. Između njih troje razvija se nijansiran odnos. Djevojčica maštom uspješno i dirljivo nadoknađuje nedostatak, ali izostaje sretno razrješenje, premda se prema događajima u kupeu takav svršetak očekivao. Na javnom anonimnom natječaju HR-a 1996. dobila je prvu nagradu.  (anotace)

Petr Šegedin. Rozhlasová hra. Režie autor.

Účinkují F. Šovagović a S. Laste.

Natočen 1968 (RZ).

Pozn.: Djelo je slojevita psihoanalitička drama prožeta filozofskim refleksijama o ljudskoj egzistenciji u “kozmičkom bezličju”.  Riječ iz naslova označuje ukrašeno obredno uže ljudožderskoga plemena Tupinamba u Brazilu koje se stavljalo oko vrata  zarobljenim strancima prije vješanja i čina antropofagije. (anotace)

Slobodan Novak. Rozhlasová hra. Režie Zvonimir Bajsić.

Účinkují P. Kvrgić, Lj. Galic, S. Sokolović.

Natočeno 1966 (RZ).

Pozn.: Protagonist, dobroćudni i čestiti krojač, doživljava mnoge nevolje jer u sredini koja ga okružuje “nije bio dovoljno vuk” da bi (kako se ističe u jednom osvrtu na autorovu karakterističnu ironiju) mogao “živjeti kao čovjek”. (anotace)

Eduard Reinacher. Rozhlasová hra. Hudba Hans Ebert. Režie Ernst Hardt.

Osoby a obsazení: vypravěč (Hermann Probst), mnich Doin (Kurt Erhardt), starosta Inuitschi (Otto Blumenthal), duch ze sna (Rudolf Rieth), kníže Hoshoji (Reichard Weimar), rytíř Akisuka (Albert Oettershagen).

Nastudoval WERAG v roce 1930. Premiéra 11. 7. 1930 (55 min.).

Pozn.: Die Geschichte von dem Mönch Doin, der einen Menschen getötet hat: Um zu büßen, geht Doin in die Einsamkeit. Er schlägt mit seiner Hacke einen Gang durch den Berg, um den Bewohnern eines abgelegenen Dorfes zu helfen, die ihren Weg über einen gefährlichen Felsenpass nehmen müssen. Als er mit seiner Arbeit fast fertig ist, 40 Jahre sind darüber vergangen, kommt der Samurai Akisuka, um Doin für seine Tat zur Rechenschaft zu ziehen. Aber er erkennt, dass durch eine Tat der Güte und Nächstenliebe auch das schwersteVerbrechen gesühnt werden kann.

Eduard Reinacher, (1892 – 1968) war ein elsässisch-deutscher Lyriker, Hörspielautor, Erzähler und Dramatiker. Sein Hörspiel „Der Narr mit der Hacke“ gilt bis heute als eine der wichtigsten, experimentellen Hörspielleistungen der Weimarer Republik. Weitere Hörspiele: „Von dem Fischer und seiner Frau“ (1930) und „Die Löwin und der General“ (1931).

Eduard Reinacher. Rozhlasová hra. Hudba Otto Erich Schilling. Technická realizace Herbert Kara, Charlotte Stender. Režie Cläre Schimmel.

Osoby a obsazení: Vypravěč (Egon Clauder), vrátný Jakuren (Franz Johann Danz), druhý vrátný (Ferry Dittrich), třetí vrátný (Walter Thurau), čtvrtý vrátný (Otto Schlandt), mnich Doin (Theodor Loos), starosta Inuitschi (Ferry Dittrich), paní Inuitschi (Elsa Pfeiffer), Jahi (Karl Bockx), paní Jahi (Flory Jacobi), Samba (Kurt Haars), paní Samba (Mila Kopp), Ikka (Max Mairich), Kyoden (Hans Lindegg), duch ze sna (Harald Baender), kníže Hoshoji (Michael Konstantinow), rytíř Akisuka (Fritz Brand). Dále účinkují Elisabeth Botz, Eva Köhrer, Charlotte Kunze, Willy Seiler, Dieter Frasch, Hans Reichert a Bernd Dieter Wenzlawski.

Natočeno 1950. Premiéra 22. 1. 1950 (Süddeutscher Rundfunk, 44 min.).

Pozn.: „Der Narr mit der Hacke“ wurde von Eduard Reinacher in den zwanziger Jahren nach einer alten japanischen Legende geschrieben. Ein Samurai tötet aus verletztem Stolz seinen Fürsten. Als Sühne dafür will er freiwillig sein Leben lang durch härteste Arbeit büßen und versucht nun, einen Weg durch den Berg zu hacken, der sein Tal von der Außenwelt trennt. Jahraus, jahrein klingt nun Tag und Nacht das Klappern seiner Picke den Talbewohnern in den Ohren. Er kennt nichts weiter als Arbeit. Schlafen? Nur wenn er an Ort und Stelle zusammenbricht. Wird er seine Aufgabe schaffen? Die Menschen, die ihn zu Anfang verhöhnen und verspotten, verehren ihn zuletzt als Heiligen.   (anotace)

Eduard Reinacher. Rozhlasová hra. Režie Herbert Spalke.

Natočeno 1952. Premiéra 25. 6. 1952 (ORF-ST Neuproduktion). Repríza 18. 9. 1952 (WH).

Pozn.: Das Hörspiel „Der Narr mit der Hacke“ gilt als das erste poetische und „materialgerechte“ Werk der Hörspielgeschichte. Die Uraufführung fand am 11. Juli 1930 in Köln statt, wo Reinacher auch einige Jahre als Hörspieldramaturg tätig war.
Der Hörspieltheoretiker und damalige Leiter der NDR-Hörspielabteilung Heinz Schwitzke formulierte anläßlich der Neuinszenierung dieses Stückes aus der Pionierzeit des Rundfunks: „Reinacher hat in diesem Werk zum ersten Mal verwirklicht, was später Günter Eich in seinen Stücken zu voller Reife entwickelt hat: ein lyrisches Sprachwerk, bei dem alle Sichtbarkeit irrelevant ist, das vor uns heruntermusiziert wird wie ein Musikwerk aus Sprache. Eigentlich mit Reinacher und mit diesem Stück fängt die Geschichte des modernen Hörspiels an, zur Erfüllung zu gelangen.“
(NWDR-Programmheft)

Slaviša Radan. Rozhlasová hra. Zvukový mistr Dženita Fakić. Produkce a režie Mirza Skenderagić.

Účinkují Dino Sarija, Vanja Matović, Mehmed Porča, Maja Salkić, Semir Krivić, Damir Kustura a Mirza Dervišić.

Natočeno 2021. Premiéra 22. 6. 2021 (BH Radio 1, 20:03 h.). K poslechu zde.

Lit.: anonym: Radiodrama “Ubice” premijerno u programu BH Radija 1. In web BHRT.ba, 22. 6. 2021 (článek). – Cit.: U programu BH Radija 1, večeras od 20 sati i 3 minute možete premijerno poslušati radiodramu “Ubice” nastalu prema tekstu banjalučkog dramatičara Slaviše Radana, a u koprodukciji sa Inicijativom mladih za ljudska prava u Bosni i Hercegovini. Producent i reditelj radiodrame je član redakcije Dramskog i dokumentarnog programa BH Radija 1, Mirza Skenderagić.

Riječ je o pobjedničkoj drami Konkursa za najbolju originalnu radiodramu sa tematikom: „antifašizma“, koji su u sklopu projekta Antifa 2.0, a pod pokroviteljstvom Rockefeller Brothers Fund-a, raspisali i realizovali Inicijativa mladih za ljudska prava Bosne i Hercegovine i Dramski i dokumentarni program BH Radija 1. (…)

Sam tekst radiodrame je napisan u prepoznatljivoj dramskoj stukturi filmskih scena, u kojem je slika odlučno zamijenjena zvukom, a koji ostavlja prostor za izgradnju radiofonski bogatog i idejno intrigantnog autorskog djela o tragediji bosanskohercegovačke zbilje, u kojoj balkanska krimogena mašinerija vlasti „ubija“ i posljednje tragove pravde, morala i ljubavi te se na koncu uzdiže do božanstva. “Ubice” su radiodrama o politici koja čovjeka pretvara u zvijer, o vozovima koji ubijaju i odlaze, ali i o borbi za slobodu i istinu, o vraćanju u ljudsko tijelo i preuzimanju odgovornosti za vlastitu krivicu. O vječnoj antifašističkoj borbi. (…)