Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 1. 2021

Rozpojené státy 1/15 (2020, 2021)

Martin Řezníček: ROZPOJENÉ STÁTYMartin Řezníček. Četba na pokračování. Dramaturgie Alena Blažejovská. Rozhlasová úprava a režie Aleš Vrzák.

Čte Martin Řezníček.

Natočeno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 2. 1. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 8. 4. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydal Radioservis, březen 2021 (1 CD MP3, 8590236110397; celková délka 5 hod. 54 min.).

Obsah: 1. díl: Kim Novaková, Bohdan Pomahač a Carmen Tarletonová (26:13) – 2. díl: Stahl House a vila Tugendhat, Cliff House a Barrandovské terasy (21:43) – 3. díl: Boston a český West v Texasu

Pozn.: Mnohostranný obraz Spojených států popisuje v knize Rozpojené státy bývalý zahraniční zpravodaj České televize Martin Řezníček. Zamýšlí se mimo jiné nad tím, jestli se ještě dá prožít „americký sen“, nebo jestli je možné tamní polarizovanou společnost ještě sjednotit.  (anotace)

Lit.: Vrzák, Aleš – Blažejovská, Alena: Martin Řezníček: Rozpojené státy. USA pohledem zahraničního zpravodaje. In web ČRo Plus, 3. leden 2021 (článek). – Cit.: Jak je v Americe, ptali se prý všichni někdejšího zpravodaje ČT ve Washingtonu Martina Řezníčka. Aby mohl pořádně vysvětlit, jaký je život ve Spojených státech, jak se mění společnost a co ho na amerických státech překvapuje, napsal knihu Rozpojené státy. A po patnáct dní z ní bude pro posluchače Českého rozhlasu Plus předčítat. Práva na Radioknihu jsme získali na čtyři týdny.  (…)

Během svého působení na pozici zahraničního zpravodaje v USA natočil Martin Řezníček půl druhé tisícovky televizních příspěvků. Desítky těchto příběhů nyní vypráví ve třech oddílech své knihy. Reprezentují nejrůznější fenomény současné Ameriky.

Sám o obsahu knihy píše: „První blok se věnuje méně známým a i pro mě překvapivým vazbám USA na Česko v oblasti popkultury, architektury či historie. Řádky by si zde určitě zasloužily osobnosti typu bývalé ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, odbojáře Josefa Mašína nebo výtvarníka Petra Síse, s nimiž jsme taktéž opakovaně natáčeli. Nicméně první blok klade důraz právě na ty méně známé.“ (…)

Lit.: Sojková, Alena: Důvěrné vyprávění o Americe. Na Plusu se bude číst z knihy Martina Řezníčka Rozpojené státy. In web Týdeník Rozhlas, 20. prosinec 2020 (rozhovor). – Cit.:

V lednu bude na Plusu číst ze své knihy Rozpojené státy Martin Řezníček, který strávil ve Spojených státech amerických pět let jako zpravodaj České televize. V režii Aleše vrzáka se v patnácti pokračováních první Radioknihy roku 2021 můžeme těšit na postřehy novináře, který USA poznal z mnoha stran.

S čím se musí zahraniční zpravodaj po příjezdu do Spojených států vyrovnat? Na co není připraven – v pozitivním i negativním smyslu?

Do USA jsem jezdil už dávno předtím, než jsem se stal zpravodajem, ale nikdy si člověk plně nezvykne na to, že pokrývá celý kontinent, stamiliony lidí s různými kulturami, náboženstvím, světonázorem. Odměnou jsou někdy až neskutečně barvité příběhy lidí, které jsme se snažili co nejvěrněji vyprávět divákům ČT. A pak je rozvést i v knize. Vznikající audio verze je jen výběrem některých z nich.

Jak se vám spolupracovalo s režisérem Alešem Vrzákem?

Úžasně, moc si ho vážím. Ve svém oboru patří k mezinárodní špičce. Jde ale o formát, s nímž nemám zkušenost. Jsem ze zpravodajství zvyklý mluvit rychle a od Aleše stále slyším: „Zpomal, musí to znít jako důvěrné vyprávění.“ Obdivuju jeho trpělivost, já bych ji se sebou neměl.

V USA jste na postu zahraničního zpravodaje strávil pět let. Změnil se nějak během té doby váš vztah k této zemi?

Změnil se v tom smyslu, že jsem měl příležitost pokusit se ji lépe pochopit. A nakonec mám pocit, že i přes studia na univerzitě, desítky cest do USA a pětiletý pobyt o ní vím spíše méně a méně. Lépe řečeno – více a více si uvědomuji, jak je ta země rozmanitá, vnitřně rozervaná, a přesto držící pohromadě pod jednou vlajkou a hymnou. Oceňuji americkou velkorysost, schopnost věci posouvat dopředu, nestěžovat si, makat, pochybovat jen tak, aby vás to nebrzdilo. Mám obecně Američany rád a zároveň je dokážu vnímat kriticky.

Název knihy je mrazivě symbolický – od „spojených“ států k „rozpojeným“. V čem spatřujete příčiny tohoto rozpojení?

USA byly rozdělenou zemí od samého vzniku, jednotlivé kolonie se přely o budoucí uspořádání dokonce ještě dřív. Jsou to otázky míry osobní svobody a vlivu vlády, vztahu k přistěhovalectví, rasám, původním obyvatelům, zbraním, daním, hospodářství. Spory je posouvaly dál. V poslední době a po nebývale vyhrocených volbách posledních tří dekád spolu různé skupiny přestávají mluvit, nechtějí si naslouchat, chtějí se v rámci svých bublin utvrzovat ve správnosti svého názoru. A to je na tom to mrazivé. Přitom úroveň americké veřejné debaty jsem vždy obdivoval. Američani se nedělí už jen na demokraty a republikány, ale čím dál víc dle toho, jestli věří ve vládu práva, nebo ne.

Noční inspektor 1/12 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 0:15

Frederick Busch. New York 19. století v temném příběhu o krásných maskách na děsivých tvářích. Překlad Jana Jebáčková. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Martin Siničák.

Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 1. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 17. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Lit.: Němec, Ludvík: Frederick Busch: Noční inspektor. Silný příběh lásky a zrady. In web ČRo 3 Vltava, 8. 1. 2021 (článek). – Cit.:  Vzrušující román amerického spisovatele Fredericka Busche o muži, který v nočních doupatech New Yorku bojuje nejen o záchranu vlastní duše. (…)

Je to scéna jako z komiksu nebo béčkového hororu. Nejtemnější čtvrtí New Yorku kráčí temný muž v masce. Muž, kterého někteří mají za netvora, jiní za temného anděla. A aby té temnoty nebylo málo, má ji i v duši a v srdci. Pro znetvořeného veterána války Severu proti Jihu válka nikdy neskončila, teď ale chce místo zabíjení zachraňovat – hlavně děti v pedofilních nevěstincích. A jeho spolubojovníky v tomto příběhu lásky a zrady jsou tmavá prostitutka a spisovatel Herman Melville, který tentokrát bude harpunovat mnohem nebezpečnější zvíře, nežli je vražedná Bílá velryba…

Melville pil, polykal vlastní sliny a slýchal, že jeho bývalí přátelé jsou si jisti, že už dávno zemřel. Tak zemřel. A přesto dál chodil temnými ulicemi a na stránkách svých rukopisů, které nikdo nechtěl vydat, popisoval muže, který bodal do celého světa, jako by to byla maska, zřejmě aby se dostal k Bohu. Nebo k tomu Satanovi, který nám jako Bůh připadá.
Americký spisovatel Frederick Busch (1941-2006) je u nás stejně neznámý, jako byl Melville v Americe 19. století. Má i Melvillovy kvality: silné náměty, básnivý jazyk i při líčení naturalistických scén, sugestivní symbolismus. A humanismus bez iluzí o lidech. Vydal přes dvacet knih beletrie, za své romány získal řadu významných literárních cen. Nejčtenější a nejpřekládanější je právě Noční inspektor, v němž se láska a násilí proplétají ve škrtící uzel, který nikdo nechce – a přesto někdo musí – rozetnout.

Víte, často si představuji dvůr pro porážku dobytka – bučící, vyděšená zvířata, zápach, poletující prach, který před splašeným dobytkem zakrývá muže, zakrvácené z jatek. A podobně se zachází i se spisovateli. Jsou na prodej! Ty nejlepší řeznické výrobky! Hovězí na hácích! Spisovatelé na hácích! Spousty poraženého dobytka!

29. 12. 2020

Nespúšťaj oči z trate 1/5 (Nespouštěj oči z trati, 2020)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 16:48

Terézia Oľhová. Četba na pokračování. Hudební dramaturg Ján Fiala. Zvuk Peter Janák. Režie Zuzana Galková.

Účinkují Jana Oľhová, Juliana Oľhová a Eva Oľhová.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 27. 12. 2020 (SRo Rádio Litera, 20:00 – 20:27 h.). Repríza 1. dílu 2. – 8. 1. 2023 (SRo 8 Rádio Litera). Repríza 14. – 18. 8. 2023 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.).

Pozn.: Dcéra – autorka v knihe zaznamenala dokumentárny portrét svojej mamy – herečky Jany Oľhovej. Ženy na ceste, ktorej súkromie sa odohráva niekde medzi vlakom a divadlom. Kniha je plná neuveriteľných zážitkov, ktoré Jana zažila počas svojich ciest spoločne so svojimi deťmi. Prvú časť počúvajte dnes o 20:00 alebo zajtra o 6:00 či 16:00. (anotace)

26. 12. 2020

Poťouchlé pohádky 1/3 (2017)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:17

Milan Valenta. Příprava a režie Tomáš Soldán. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Mistr zvuku Zdeněk Prchlík.

Účinkuje Vladimír Hauser.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra: 25. 2., 4. 3. a 11.3.2017 (ČRo Olomouc, 18:05 h.) v cyklu Setkání s literaturou.  Repríza 24. 12., 25. 12. 2020 a 1. 1. 2021 (ČRo Olomouc, 18:04 hod.) v cyklu Setkání s literaturou.

Obsah: 1. O mnichu, co urazil smrt. – 2. O lásce nešťastně odpírané až šťastně odepřené. – 3.  Pohádková anekdota o příchozím aneb variace na autorovo téma. – O dítěti s očima kočovníků východních stepí.

Lit.: Soldán, Tomáš: Milan Valenta: Poťouchlé pohádky aneb Co čert nechtěl. In web ČRo Olomouc, 21. 2. 2021 (článek). – Cit.:  Šumperský rodák Milan Valenta je vskutku renezančním člověkem. Rozkročen mezi vědou a uměním, mezi prací učitele a spisovatele, píše odborné knihy i beletrii, maluje obrazy. To, co je ovšem pro veškeré jeho konání společné, je zájem o lidskou duši.

Prof. PaeDr. Milan Valenta, Ph.D. působí jako odborník v oblasti speciální pedagogiky – věnuje se psychopedii a dramaterapii. Je vedoucím oddělení expresivních terapií a osobnostně-sociálního rozvoje Ústavu speciálněpedagogických studií UP v Olomouci. Je rovněž garantem studia dramaterapie na Pedagogické a Filozofické fakultě UP v Olomouci. Valenta napsal tři desítky odborných publikací zaměřených na speciální pedagogiku a na dramaterapii ale také řadu učebnic pro zvláštní, základní a střední školy.

Milan Valenta vystudoval v letech 1979 – 1984 Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Učitelství pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Vzdělání si rozšířil v druhé polovině osmdesátých let studiem Dějepisu pro základní a střední školy na UJEP v Brně a v letech 1993 – 94 vystudoval obor Výchovná dramatika na DAMU v Praze. Po doktorském studiu na UP Olomouc byl v roce 1998 jmenován docentem a roku 2008 profesorem Speciální pedagogiky.
Jako výtvarník uspořádal Milan Valenta více než čtyřicet samostatných a kolektivních výstav u nás i v zahraničí. Svým výtvarným projevem se hlásí k tradici art brut.
Milan Valenta se představil jako prozaik v roce 1998 opožděným debutem pěti krátkých próz z různých dějinných úseků zasazených do oblasti olomouckého regionu Raubířské povídky. Po delší samostatné próze Eluljá s podtitulem Archetypální příběh z kolektivního nevědomí následovala sbírka patnácti povídek nazvaná Krajina mírných hořkostí. Témata ze svých předchozích děl dále rozvinul v románu Pastýřka ohně, který je příběhem mladého kantora přijíždějícího do moravského pohraničí, kde se seznamuje s tajemnou ženou Barborkou. Linii příběhu ze současné doby prostupují pověsti a mýty z historie. Ve spolupráci s úspěšným ilustrátorem Ivanem Mračkem se Valenta představil také jako autor prózy pro děti nazvané Půďáci ze staré školy.

Na sklonku loňského roku představil Milan Valenta na olomoucké radnici s hercem Alfrédem Strejčkem a kytaristou Štěpánem Rakem svou zatím poslední knihu nazvanou Poťouchlé pohádky aneb Co čert nechtěl… ale chtěl zasazenou do prostředí Olomouce. Tyto drsné a tajemné pohádky provádí čtenáře nejrůznějšími zákoutími hanácké metropole. Knihu vydalo nakladatelství Albatros a výtečnými ilustracemi ji opatřil výtvarník Petr Válek.

Šumavský pohádkář 1/3 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:12

Ondřej Fibich. Pásmo starých i novějších pohádkových příběhů šumavského básníka a spisovatele. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Čte František Špaček.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2020. Premiéra 24. – 26. 12. 2020 (ČRo Plzeň, 17:00 h.).

Obsah:1. Smolař a štěstí, Šumafuk, Čimčarýn a Zpěvule, Panenka Mizi – 2. Tolar z močálu, Půltvář, Schovanka v kapse, Sedm zlatých žaludů – 3. Paní z jezera, proč po dvakráte kvete pampeliška, Statečný Krákora, Mátová o“ma.

Pozn.: Kromě toho byla 24. 12. 2020 v 15:40 h. odvysílána ještě jedna krátká četba z téže knihy (původ nebyl uveden v programu, ale až při dočasném umístění četby na webu k poslechu). Také premiéra. Stejní tvůrci: připravil Dominik Mačas, režie Jakub Doubrava.
Ale: čte Jana Kubátová. Obsahuje jedinou pohádku s názvem „Prcek obr“, délka cca 8 minut (výše uvedené 3 díly mají vždy cca 24-26 min.).

19. 12. 2020

Malý Bobeš 1/? (1970)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 17:06

Josef Věromír Pleva. Vesnické kapitoly ze stejnojmenné knihy. Použitá hudba Jiří Kosina. Dramaturige Eva Košlerová. Režie Věra Vacková.

Vypráví Pavel Michal.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1970. Premiéra 2. dílu 25. 12. 1970 (Praha-RPD, 8:30 – 9:00 h.; 17 min.).

Odkud přicházím 1/? (1967)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:15

Jan Drda. Použitá hudba Ilja Hurník (Čtvero ročních dob, hraje Vlachovo kvarteto a sólisté České filharmonie). Dramaturgie Dagmar Hubená. Režie Jana Bezdíčková.

Čte Jan Drda.

Natočeno 1967. Premiéra 3. dílu 26. 12. 1967 (Praha – RPD, 11:05 – 11:20 h.; 15 min.).

17. 12. 2020

Psi z ráje 1/14 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 23:37

Abel Posse. Objevil Kolumbus ztracený ráj? Román význačného argentinského prozaika podává výpravu ke břehům Ameriky a srážku dvou kultur v originální verzi, ve které se historická skutečnost mísí s mystifikací, ironií, erotikou a mýtem. Z vlastního překladu pro rozhlas připravila Blanka Stárková. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Igor Bareš a Apolena Veldová.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 18. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 13. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Josef Fouché – portrét jednoho politika 1/14 (1993, 2021)

Stefan Zweig. Životopisný román rakouského autora přeložil Valter Feldstein. Pro rozhlas připravila Pavla Šmolíková. Zvukový mistr Jan Bláha. Natáčecí technik Petra Kalinová. Režie Jan Fuchs.

Účinkuje Josef Vinklář.

Natočeno 1993. Repríza 1. dílu 18. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min); 5. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka 9. 9. 2021 (MP3, CR.ES.2021.103)

Lit.: Šmolíková, Pavla: Stefan Zweig: Josef Fouché. Portrét jednoho bezpáteřního politika. In web ČRo 3 Vltava, 18. prosinec 2020 (článek). – Cit.: Před 200 lety, 25. prosince 1820, zemřel v Terstu francouzský politik Josef Fouché, jeden z nejmocnějších lidí své doby, který jako bezpáteřní ministr přežil několik zcela rozdílných vlád…  (…)

Rakouský prozaik Stefan Zweig (1881-1942) začal psát biografii J. Fouchého „pro svoje soukromé potěšení“ v Salcburku v roce 1929. Autorovi šlo podle slov předmluvy spíše o biografii „antihrdiny“ než o biografii diplomata. Zweig sice několikrát zdůrazňoval, jak nesympatický mu policejní ministr tří režimů Fouché byl, ale zároveň mu tento výjimečný státník imponoval.

Osobnost Josefa Fouchého zaujala Stefana Zweiga jako prototyp principiálního zrádce, bezcharakterního přeběhlíka, politického chameleona, který se vždy uměl přidat ke správné straně, když už bylo po všem. Fouché byl mistr v oboru slídění, intrik a špionáže, byl to člověk nekompromisně bezcharakterní a bezpáteřní. Dokázal díky těmto svým vlastnostem přežít pád girondistů, jakobínů, direktoria, konzulátu, císařství, království a opět císařství – a zatímco se odvíjely největší události francouzské historie, tahal tento muž za politické nitky, spřádal intriky stále větší a dalekosáhlejší, špehoval, až se z bývalého jakobína stal vévodou z Otranta a mnohonásobným milionářem. Stefan Zweig pojal psychologický portrét svého „antihrdiny“ jako osobnosti zcela amorální, zároveň však i beletristicky nesmírně zajímavé.

Lit.: Bojda, Tomáš: Neřest opřená o zradu. In web RadioDock, 25. 1. 2021 (recenze). – Cit.: V prvních lednových dnech vysílala stanice Vltava čtrnáctidílnou četbu z románu rakouského humanisty Stefana Zweiga Josef Fouché, natočenou v roce 1993. Při poslechu mne opakovaně napadalo, že kdo by náhodou jednohlasou rozhlasovou četbu podezíral z přílišné deskriptivnosti, ba utahané nudy, byl by neobyčejně překvapen. V citlivé režii Jana Fuchse totiž od prvních minut se zatajeným dechem sledujeme sugestivní rekonstrukci života bezpáteřního chameleona, několikanásobného ministra policie, který přečkal revoluci i jakobíny, napoleonské císařství i restauraci Bourbonů, a to v interpretaci jediného herce, excelujícího Josefa Vinkláře. Jakkoli je vyprávění rámováno er-formou, tedy nehovoříme o Fouchého vlastní stylizaci, nýbrž o objektivním popisu událostí, vyvstává díky Vinklářově hlasovému provedení postava všemocného diplomata neobyčejně plasticky. Převratné změny ve Francii přelomu 18. a 19. století jsou nám předkládány srozumitelně a přitom s citem pro gradaci dílčích zvratů, za nimiž často stál právě Fouché.

Nabízí se otázka, jak to herec dělá, že dokáže dvě stě let staré události, vyprávěné bez vizuální perspektivy a bez interakce s dalšími postavami, výrazově obsáhnout v tak mnohačetných detailech? Vinklář takříkajíc mate tělem. Výrazněji nevyužívá hlasové škály, zdánlivě setrvává u stále stejně naléhavého přednesu, precizní artikulace, v níž každé slovo nese hodnotu, nic není řečeno zbůhdarma, nic není okrajové, vše zapadá do přesné mozaiky politické intriky. Fouché byl mistrem vyčkávání, taktizoval bez přehnané potřeby veřejné sebeprezentace, raději čekal v závětří a chopil se příležitosti nečekaně, nepozorován, podceněn či v době, kdy by jiní z etických důvodů sami rezignovali. Vinklář tuto osobnostní charakteristiku akcentuje v hlasovém nasazení, v zanícené intonaci, která nesnese zpomalení, která stále směřuje kupředu, udivujíc i po letech tím, co všechno může jeden patřičně „vybavený“ politik přežít. „Neřest opřená o zradu,“ konstatoval posměšně Chateaubriand, když další chameleon, kulhající kníže Talleyrand, přiváděl Fouchého k Ludvíku XVIII., který ho opět jmenoval ministrem, ačkoliv právě Fouché jen pár let předtím nemálo přispěl ke gilotině pro králova bratra Ludvíka XVI. Lépe se to vystihnout nedá.

 
Lit.: Bojda, Tomáš: Neřest opřená o zradu. In Týdeník Rozhlas 7/2021 (recenze). – Pozn.: V časopise byl omylem označen jako autor Přemysl Hnilička.

16. 12. 2020

Prázdniny v Evropě 1/24 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:34

Ladislav Zibura. Četba na pokračování. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Dramaturgie Jaroslav Pokorný. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Marek Holý.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 16. 12. 2020 (ČRo 2 Praha) v cyklu Pokračování za chvilku.

Obsah: 1. Vlčí doupě (4:30) – 2. Starosta fanouškem cyklistiky (3:42) – 3. Hora křížů (4:41) – 4. Poslouchám živoucí kroniku národa (4:50) –

Lit.: anonym: Ladislav Zibura: Prázdniny v Evropě. In web ČRo 2 Praha, 16. prosinec 2020 (článek). – Cit.: Prázdniny v Evropě jsou čtvrtým cestopisem Ladislava Zibury. Je tak trochu jiný, než byly předešlé. Nejde totiž o „pěškopis“, ale „stopopis“. (…)

Zažijte při stopování pravé prázdninové dobrodružství plné humoru, nadhledu, náhodných setkání a pohody.  Autor procestoval stopem 15 evropských zemí. Nejen, že se skvěle pobavíte, ale procestujete 14 000 km napříč Evropou – z Polska přes Pobaltí a polární kruh až po Athény, Balkán a zpět.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress