Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ann Radcliffová. Četba na pokračování z anglického gotického románu. Překlad Hana Skoumalová. Připravil Adam Svozil. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Hudba Jakub Rataj. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Tereza Hofová.

Natočeno 2022 (?). Premiéra 1. dílu 2. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Svozil, Adam: Ann Radcliffová: Sicilský román. Gotický příběh o hrůzyplném útěku před vynuceným sňatkem. In web ČRo 3 Vltava, 7. únor 2023 (článek). – Cit.: Hrůznou romantickou historii sicilského šlechtického rodu Mazzini předkládá osobitá představitelka anglického „gotického románu“ Ann Radcliffová.  (…)

Hrdinkou příběhu je Julia, která se v předvečer sňatku, k němuž ji nutí otec, rozhodne uprchnout se svým milým. Útěk je však prozrazen, milenec zavražděn a Julia se sama vydává na strastiplnou cestu plnou rozličných úkrytů a nebezpečí, aby na jejím konci odhalila děsivé rodinné tajemství.

Anglická spisovatelka Ann Radcliffová (1764-1823) byla jednou z nejpopulárnějších představitelek gotického románu své doby. Tomuto žánru vtiskla Radcliffová svůj osobitý styl. Její díla obsahují působivá lyrická líčení přírody, vlastní vložené básně a také vcítění se do pocitů jejích čistých a citlivých hrdinek, které zažívají jak velmi skličující, tak romantické zážitky. Atmosféra napětí a hrůzy je vytvářena typickými postupy žánru, jako jsou strašidelné podzemní kobky, tajemné úkazy nebo děsivé přírodní scenérie. Všechny „nadpřirozené“ jevy se ale nakonec přece jen rozumově vysvětlí.

Svým dílem Radcliffová ovlivnila řadu spisovatelů, ale zároveň zahájila přechod gotického románu do strašidelného vyprávění romanticky dobrodružného typu, které později přerostlo v pokleslé triviální romány.

Ivan Olbracht. Četba na pokračování. Režie Jan Novotný.

Čte Jiří M. Valůšek a Kristína Kubačková.

Natočeno 2022-2023. Premiéra 1. dílu 30. 1. 2023 (Rádio Proglas, 11:00 h.; 27 min.).

Lit.: Blažková, Marie: Premiérové Čtení na pokračování. In web Radio Proglas, 30. 1. 2023 (článek). – Cit.: Po čase vám opět nabízíme premiérové Čtení na pokračování. Jiří M. Valůšek a Kristína Kubačková v režii Jana Novotného od pondělka 30. ledna celkem patnáckrát otevřou novelu Ivana Olbrachta O smutných očích Hany Karadžičové.

V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel – kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu Židů (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou pro vás nastudovali Jiří Miroslav Valůšek a Kristína Kubačková v režii Jana Novotného. (more…)

Kateřina Nedbálková.  Četba na pokračování. Připravila Alena Blažejovská. Zvukový mistr Lukáš Dolejší. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Jana Štvrtecká, Katarína Mikulová, Věra Zástěrová a Martin Sláma.

Natočeno 2023 (?). Premiéra 28. 1. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Díl 1. Továrna Baťa a metodologie výzkumu. Brněnská socioložka se v roce 2018 poprvé vydává do továrny Baťa v Dolním Němčí, aby zde provedla výzkum dělnictví. Používá přitom po roce 1989 zavržený pojem dělnická třída. S dělníky současně pracuje, aby jejich dřinu sama zakusila.

2. díl: Baťa jako mezinárodní korporace. Obuvnická továrna v Dolním Němčí byla postavena v roce 1970 jako součást firmy Svit, která se po znárodnění v roce 1945 stala následovníkem firmy Baťa. V roce 1992 se však Svit změnil zase na Baťu. Ten získal v České republice 30 prodejen a jedinou továrnu v Dolním Němčí, která se stala součástí mezinárodního koncernu. Do příběhu vstupuje vedle ředitelky továrny i generální ředitel pobočky Baťa Střední Evropa, Ital Fabio.

3. díl: Organizace práce v továrně. Výroba velkých sérií bot pro Sovětský svaz se změnila na produkci limitovaných sérií. Jak vypadá organizace práce v továrně? Rozumějí dělnice a dělníci v jednotlivých dílnách celému procesu výroby bot? A proč společnost Baťa investuje spíše do kanceláří a prodejen – tedy do toho, co je vidět – než do vybavení továrny?

4. díl: Čas a místo. Práce v továrně je těsně svázaná s časem. Pracovní doba začíná většině dělníků v Dolním Němčí v 6.30 hodin a práce se měří na normominuty. U každé operace je přesně dáno, jak dlouho má trvat. A kde? Dělníci nepoužívají výraz továrna ani fabrika, ale prostě „u Batě“. Je možné si pracovní místo v továrně nějak ozdobit? A kde je možné si sníst svačinu?

5. díl: Peníze. Mluvení o finančním ohodnocení provázejí rozpaky. Autorka knihy během svého výzkumu v prvních dvou letech pracovala v továrně Baťa zadarmo. Mnoho zdejších zaměstnankyň dostává mzdu blízkou minimální mzdě. Čím je to dáno a jak se na to dělnice a dělníci dívají?

6. díl: Dramatizace práce a dřina. Různé práce se liší ve svém dramatizačním potenciálu. U manuální práce je dramatický předpoklad vyšší než u práce duševní a dobře to ilustruje rozdíl mezi horníkem a pracovníkem call centra. K dramatizaci práce v továrně patří, že je vykonávána pomocí strojů a obnáší zacházení s fyzickým materiálem. Práce v továrně je namáhavá, je to dřina.

7. díl: Odbory. U Bati jsou prý odbory „hodné“. Co to znamená? A co jsou schopné vyjednat? Zamýšlí se nad tím dělníci a hlavní odborářka, paní Ema z modelárny, ale i odborář z Odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy. Generálnímu řediteli Fabiovi se o kolektivní smlouvě mluvit nechce.

8. díl: Třídění. Třídění evokuje třídu jako kategorii a také rozřazování jako akt dělení do tříd. Jedním z hlavních znaků dělnictví je nedostatečné vzdělání. To, že jsou dělníky, je u některých provázeno studem. Společnost je vůči nim přezíravá. Sami jsou zase podezíraví vůči vysokoškolákům, kteří jsou pro ně „darmožrouti“. Představy o nesouměřitelných rozdílech jsou však uměle nafukovány.

Lit.: Blažejovská, Alena: Kateřina Nedbálková: Tichá dřina. Dělnictví a třída v továrně Baťa. In web ČRo Plus, 29. leden 2023 (článek). – Cit.: Dělníci v České republice žijí podle autorky knihy Tichá dřina: Dělnictví a třída v továrně Baťa (Display 2021), socioložky Kateřiny Nedbálkové, bez větší pozornosti sociálních věd. Ty se podle ní většinově zajímají o problémy a zkušenosti své vlastní třídy, tedy třídy střední. Nedbálková se naopak na dělníky zaměřila, a to pohledem, který zkoumá nerovnosti bezi lidmi. Nerovnosti, které neváhá označit za třídní. (…)

Pojem třída autorka znovu zavádí do odborné i společenské diskuse. Minulý režim vtiskl tomuto pojmu ideologický rozměr, navíc je podle některých sociologů příliš mnohoznačný, a tedy nevědecký. Pro Kateřinu Nedbálkovou je však právě proto sociologicky zajímavý.

Téma autorku zajímá i osobně – její babička kdysi pracovala jako dělnice v obuvnické továrně Svit ve Zlíně. Také továrnu Baťa v Dolním Němčí postavili občané v roce 1970 pro firmu Svit, která byla po znárodnění v roce 1945 socialistickým následovníkem Bati.

V roce 1992 se společnost Baťa do Československa vrátila a továrnu převzala. Továrna v Dolním Němčí je tak poslední továrnou Baťa ve střední a východní Evropě, ostatních 23 sídlí většinou ve východní Asii a v Africe.

Do této továrny přijela Kateřina Nedbálková poprvé v srpnu 2018. Se souhlasem tehdejší ředitelky továrny zde začala pracovat jako dělnice a současně provádět sociologický výzkum.  (…)

Martin Jaroš. Četba na pokračování.  Připravila Helena Herbrychová. Dramaturgie Helena Herbrychová. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Režie Josef Kačmarčík.

Čte Pavel Nečas.

Natočeno 2023. Premiéra leden 2023 (ČRo Radiožurnál Sport, 23:40 h.) v cyklu Příběhy sportovců.

Obsah:  1. díl: Otloukánek, který se nikdy nevzdával (11:12) – 2. díl: Začátky v Praze a první návštěva Japonska (10:48) –  3. díl: Japonsko jako druhý domov (10:39) – 4. díl: Profesionál, který se o medaili pral i s německými veslaři (11:15) – 5. díl: Sbírku medailí dokonal český silák na olympiádě v Riu (11:36) –  6. díl: Předsevzetí a nové výzvy nezlomného šampiona (10:01).

Lit.: rej: Jaká byla cesta judisty Lukáše Krpálka na olympijský vrchol? In web ČRo Radiožurnál Sport, 17. leden 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Vystoupat až na Olymp? Nejznámější český judista Lukáš Krpálek zná spolehlivou cestu. V jeho podání působí hladce: stal se olympijským vítězem v roce 2016 a 2020, mistrem světa v letech 2014 a 2019 a trojnásobným mistrem Evropy mezi seniory. V kategorii do 100 kg si přisvojil všechny tituly, které bylo možné získat. Nechte se krok za krokem provést jeho kariérou i populárním japonským bojovým uměním! Podcast vznikl ve spolupráci s Martinem Jarošem a nakladatelstvím XYZ.

Jak vzpomíná na přátelské šarvátky s bratrem? Co pro něj znamenala první medaile z vrcholné akce? Že je silný na žíněnce o tom není pochyb, ale jakou vůli měl při překonávání zdravotních problémů? To vše se dozvíte díky našemu unikátnímu projektu. (…)

Série Příběhy sportovců nabízí krátké audio zpracování životopisů sportovních legend. Poznejte s námi významné životní a sportovní situace, které ovlivnily slavné kariéry. (…)

Derek Prince. Četba na pokračování. Odpovědný redaktor Kateřina Hodecová.

Čte Pavel Hromádka.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 11. 11. 2022 (Rádio 7, 21:00 h.); 10. dílu 13. 1. 2023 (Rádio 7, 21:00 h.) v kategorii Večer pod lampou.

Obsah: 10. Jak přijmout své duchovní dědictví.

Herbert Ford. Četba na pokračování.

Čte Lenka Malinová.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 2. 1. 2023 (Rádio 7, 12:15 h.) v cyklu Čtení na pokračování. Repríza 1. dílu 2. 1. 2023 (Rádio 7, 23:15 h.).

Lit.: anonym: Úniková cesta. In web Rádio 7, leden 2023 (anotace). – Cit.: Na prahu nového roku ve čtení na pokračování otevřeme novou knihu. Jmenuje se Úniková cesta a líčí dramatický příběh Holanďana Henryho Weidnera, který během 2. světové války zachránil životy 1000 Židů a mnoha dalších. Za svou činnost byl vyznamenán mnoha vyznamenáními a stal se také  jedním ze Spravedlivých mezi národy. Od  2. ledna můžete jeho příběh sledovat v podání Lenky Malinové pondělí do pátku vždy ve čtvrt na jednu.

Witold Szablowski. Četba na pokračování. Překlad Lenka Kuhar Daňhelová. Pro rozhlas připravila Jaroslava Jiskrová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Martin Siničák.

Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 16. 1. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.; 24 min.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Až donedávna je bylo možné nalézt v tramvaji nebo v městském autobuse v Sofii. Na jaře a v létě tančili medvědi vycvičení drezéry téměř v každém přímořském městě. Když Bulharsko vstoupilo do Evropské unie, vešly v platnost nové zákony o ochraně zvířat a speciální organizace lidem medvědy odebrala a umístila je do horského parku, aby je tam naučila životu ve volné přírodě. Jak si medvědi poradili s nově nabytou svobodou?

„Kosované říkají o svých bratrech Albáncích s lehkým pohrdáním: elita v děravých botách. Albánci říkají o Kosovanech, že jsou šejdíři a zbohatlíci. Kosované se považují za bohatší. Albánci za chytřejší.“ Aneb jak vyhlíží soužití obou etnik pohledem autora, který stopoval v Kosovu.

„Podle průzkumu z roku 2005 byla integrace Rusů už od samého začátku nezávislosti pro Estonsko problém. Více než polovina Estonců neschvaluje ruský způsob života. Každý třetí s Rusy nerad pracuje. 85 % nemá mezi Rusy přátele. A přitom podle téhož průzkumu se bezmála 70 % Rusů s nezávislým Estonskem identifikuje.“ Jak tedy vypadá soužití Estonců a Rusů v Estonsku?

Nedlouho před smrtí Fidela Castra jezdil autor stopem po Kubě, aby zachytil momentální stav společnosti a její naděje do budoucna. Otevře se Kuba po Fidelově smrti světu? Dorazí transformace i na Kubu a změní se její socialistický režim? Autor hovoří s Kubánci z nejrůznějších vrstev a ptá se na jejich očekávání. My už víme, že společenské poměry na Kubě se zatím nemění a že jejich obyvatelům zbývá jen naděje.

Také v Polsku a Albánii po pádu totality museli lidé měnit své zvyky a mentalitu a vzít svůj osud do vlastních rukou. Jak se se změněnými společenskými podmínkami vyrovnává třeba spravedlnost hledající polská bezdomovkyně, kterou potkal autor na jednom londýnském nádraží? A jak naložili Albánci s betonovými pozůstatky po režimu Envera Hodži, na něž autor naráží na svých cestách po Albánii? (anotace)

Lit.: Jiskrová, Jaroslava – Blažejovská, Alena: Witold Szabłowski: Tančící medvědi. Nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů. In web ČRo Plus, 17. leden 2023 (článek). – Cit.: Poslechněte si četbu z knihy polských literárních reportáží Witolda Szabłowského Tančící medvědi. Skládá se ze dvou zdánlivě nesouvisejících částí. V té první vypráví v sedmi dílech příběh bulharských cikánů, kteří se po generace živili drezúrou medvědů a jejich veřejnými produkcemi.

S pádem totality přišly společenské změny a s nimi nové právní předpisy chránící zvířata před týráním. Medvědi byli náhle zbavováni řetězů, medvědáři práce, a obě strany se musely po letech závislosti a otroctví učit žít na svobodě. Jak si s tím poradily? (…)

Stejnou otázku si autor klade také ve druhé části knihy, v níž v pěti dílech zkoumá, jak se se znovunabytou svobodou učí žít občané zemí postkomunistického bloku. Na svých cestách po Srbsku, Kosovu, Estonsku, Kubě, Polsku a Albánii autor zjišťuje, jak nelehké je pro mnohé vyrovnat se s novou realitou nebo čekáním na ni.

Ve svých reportážích nachází překvapivou paralelu mezi osudem medvědů a osudy lidí. Zdá se, že je lehčí změnit režim než mentalitu lidí, že ten, kdo prožil celý život na řetězu, si se svobodou často neví tak úplně rady – a je jedno, zda jde o medvěda v kleci, nebo o člověka za železnou oponou.

Nejdřív je totiž nutné změnit přístup v hlavě, ať už medvědí, nebo lidské. V Szabłowského reportážích, v nichž nechybí absurdita a černý humor, jsme – řečeno metaforou – všichni tančícími medvědy, kterým svoboda sice přináší úlevu, ale současně také nejistotu a bolest.

Witold Szabłowski (*1980) patří k představitelům polské školy literární reportáže. Vystudoval žurnalistiku a politologii, pracoval ve zpravodajské televizní stanici TVN24, v letech 2006-2016 působil v deníku Gazeta Wyborcza. Ve svém knižním debutu Vrah z města meruněk: Příběhy z Turecka (2010, česky 2016) se snaží na příbězích obyvatel Turecka postihnout rozpolcenost země mezi Východem a Západem. Za knihu získal Cenu Beaty Pawlak, cenu Melchior a nominace na polskou literární cenu Nike a středoevropskou cenu Angelus.

Roku 2014 vydal knihu reportáží Tančící medvědi (česky 2021), v níž mu osudy cvičených medvědů slouží jako metafora vývoje zemí bývalého sovětského bloku po pádu tamních režimů. Její vydání v USA otevřelo autorovi cestu na americký knižní trh. V roce 2016 následovala kniha Spravedliví zrádci: Sousedé z Volyně (česky 2018), svědectví o etnických čistkách ve Volyni.

Další kniha Jak nakrmit diktátora (2019, česky 2021) vyšla s úspěchem zároveň v USA a Polsku a získala jednu z hlavních cen literární soutěže o nejlepší světovou knihu na kulinární téma za rok 2021 (Gourmand World Cookbook Awards). Knihu odvysílal jako patnáctidílnou Radioknihu Český rozhlas Plus, nahrávka byla vydána také na CD. (…)

Lucie Hlavinková. Četba na pokračování. Dramaturgie Lenka Veverková. Zvuk Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.

Čte Marek Mikulášek.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 4. 1. 2023 (ČRo Rádio Junior) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: anonym: Mnohokluk. Akční putování paralelními vesmíry v neuvěřitelném sci-fi dobrodružství. In web ČRo Rádio Junior, 13. leden 2023
Neuvěřitelné události přivedou Adama mezi bojové roboty, dinosaury i do vesmíru. Trefí ale někdy zpátky?  (…)

Když se Adam jednoho dne vrátí domů, všechno je najednou jinak. Auta jezdí vlevo, semafory jsou obráceně a v jeho posteli leží… úplně cizí kluk!

To je ale jen začátek jeho dobrodružství, ve kterém se podívá mezi dinosaury, bojové roboty, obří hmyz nebo třeba do vesmíru, kde nefunguje elektřina. Společně s ním putuje dívka Thea, která potřebuje sehnat lék pro svou zraněnou maminku. Podaří se dětem včas najít cestu zpět domů? (…)