Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jan Bělíček, Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal, Saša Uhlová. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Zuzana Ščerbová a Martin Zahálka.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 1. dílu 20. 2. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 10. 4. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Dneska už si vezmu, co kde dají. Nedostatek obecních bytů a předražené komerční nájmy, nevyhovující péče o seniory v institucích i nedostatek jejich kapacit a hlavně obchod s lidskými potřebami, který je sice neetický, ale vynáší. Systémové řešení je přitom v nedohlednu. Tyto problémy spojené se stárnutím mapuje v reportáži z hlavního města Saša Uhlová, která hovořila s lidmi v nouzi i s odborníky, kteří se otázkami spojenými s neuspokojivou situací seniorů v republice zabývají.

2. Nějaká možnost je lepší než žádná možnost. Společnost jednadvacátého století je v našich představách společnost vzdělanosti a současné školství by tomuto ideálu mělo dostát. Pavel Šplíchal se ve své reportáži zaměřil na jeho nejslabší článek ? učňovské školství na periferii, včetně toho nižšího ve vyloučených lokalitách. V učňáku v Chanově na Mostecku totiž už vůbec nejde o nějaké ideály a standardy vzdělávání, ale o sociální práci, která jen odstiňuje ty nejhorší vlivy ulice.

3. Nechcete se probudit uprostřed lesa jako kus masa. Apolena Rychlíková si pro svou reportáž o zdravotní péči zvolila Zlín a Šluknovsko a perspektivu zaměstnanců pracujících v této sféře. Změna přístupu, která od devadesátých let učinila z neziskového oboru byznys, přináší nyní své plody. Nerovné odměňování ve zdravotnictví, tlak vedení nemocnic na sebeobětování zaměstnanců a nutnost generovat zisk odvádí lékaře a zdravotní sestry do jiných regionů nebo do zahraničí, a některé kraje dokonce nechává bez potřebné péče.

4. Zůstávají ti, co odejít nemohou. Na Ostravu se v centru státu zapomnělo a tento pocit je podle Saši Uhlové, autorky další reportáže, do jisté míry oprávněný. Zapomnělo se na vytunelované Ostravsko-karvinské doly, protože řada celostátních médií prostřednictvím svého majitele s kauzou souvisí. A když už se o regionu píše, tedy jako o upadající periferii, která není s to se o sebe postarat. Jde však spíš o region na křižovatce a využití jeho nepochybného potenciálu závisí na strategiích, z nichž se mnohé již realizují.

5. Marketing nám tady kulturu nezachrání. Zlín je jedním z měst, které čelí vylidňování. Jakou roli v něm hraje kultura, kterou svým obyvatelům nabízí, zkoumá v další reportáži Jan Bělíček. Aktivní jednotlivci ochotní investovat sama sebe existují, tento model je ale těžko udržitelný dlouhodobě. Nutnou podmínkou je podpora a spolupráce institucí, jednotlivců i města samého. Aktivity a instituce s dobrým potenciálem tu přitom působí, ať už se zabývají architekturou, divadlem, výtvarným uměním nebo filmem.

6. Nikdo nás tady nechce. Ačkoli varnsdorfská radnice přislíbila pomoc, na podzim roku 2020 hrozilo několika romským rodinám z Kovářské ulice, že se ocitnou na ulici. Místo města zareagovala rodina Hučkových, která lidi v nouzi vzala k sobě do domu. Po půl roce však skončilo soužití právě tím, co nechtěla Marie Hučková dopustit: stěhováním Romů do ubytoven. Kauzou, která ztělesňuje problém chudoby, ghett, rasismu a bytové nouze, se v poslední reportáži zabývá Pavel Šplíchal.

Lit.: Blažejovská, Alena: Stát v rozkladu. Reportáže z oblastí, na které se od sametové revoluce zapomnělo. In web ČRo Plus, 22. únor 2023 (článek). – Cit.: Pokud byla pandemie covidu-19 zkouškou, pak v ní stát v mnoha ohledech propadl. Zdravotnictví, školství, kultura nebo sociální péče bývají zaklínadly voleb, léta 2019-2021 však prokazují, jak daleko bylo vždy od slov k činům. Kolaps těchto oblastí rozhodně nebyl náhodou, šlo o systémová selhání dlouho podceňované agendy. Na ně se zaměřili čtyři autoři v šesti reportážích z různých míst republiky, sebraných do této knihy.

Nedostatek obecních bytů a předražené komerční nájmy, nevyhovující péče o seniory v institucích i nedostatek jejich kapacit a hlavně obchod s lidskými potřebami, který je sice neetický, ale vynáší. Systémové řešení je přitom v nedohlednu. Tyto problémy spojené se stárnutím mapuje v jedné ze svých reportáží Saša Uhlová, která hovořila s lidmi v nouzi i s odborníky, kteří se otázkami spojenými s neuspokojivou situací seniorů v republice zabývají.

V další reportáži se Saša Uhlová věnuje regionu, na který se v centru státu zapomnělo, Ostravsku. To stojí na křižovatce a využití jeho nepochybného potenciálu závisí na strategiích, z nichž se mnohé již realizují.

Pavel Šplíchal se ve své reportáži zaměřil na nejslabší článek současného školství – učňovské školství na periferii, včetně toho nižšího ve vyloučených lokalitách. V učňáku v Chanově na Mostecku totiž už vůbec nejde o nějaké ideály a standardy vzdělávání, ale o sociální práci, která jen odstiňuje ty nejhorší vlivy ulice. (…)

Dominik Dán. V parném létě roku 2009 jsou vražedné nejen sluneční paprsky. Dokazuje to hrůzný nález dívčího těla bez rukou a hlavy. Těla, které vydala řeka a které, jak se zdá, nikomu nechybí. V ohrožení vlastních životů se však ocitnou i někteří z kriminalistů, kteří se děsivým případem začnou zabývat. Román současné slovenské hvězdy detektivního žánru. Překlad Jan Hanzlík. Pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Petr Stach.

Natočeno 2023. Premiéra 19. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lydie Romanská. Četba na pokračování. Připravila Lydie Romanská. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Čte Petra Kocmanová.

Nastudovala Ostrava v roce 2022. Premiéra 1. dílu 30. 10. 2022 (ČRo Ostrava, 15:30 h.); 13. dílu 5. 2. 2023 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 22. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Obsah: 1. díl: Kletba podle Justiny: Šaty jako pro královnu (28:19) – 2. díl: Kletba podle Justiny: Mládí na koni (28:12) – 3. díl: Kletba podle Justiny: Nevěstin dar (28:34) – 4. díl: Kletba podle Justiny: Přespočetná družička (28:44) – 5. díl: Kletba podle Justiny: Čert na zdi (27:48) – 6. díl: Kletba podle Justiny: Dráždit tygra (27:22) – 7. díl: Kletba podle Justiny: Dívka z plakátu (28:15) – 8. díl: Kletba podle Justiny: Zatančíme si? (28:19) – 9. díl: Kletba podle Justiny: Poslouchat Kroměříž (27:47) – 10. díl: Kletba podle Justiny: Jak voní Leontýnka (28:37) – 11. díl: Kletba podle Justiny: Naplň se osude (28:30) – 12. díl: Kletba podle Justiny: Budujeme Slezsko (28:06) – 13. díl: Kletba podle Justiny: Odpočívej v pokoji (27:49).

Lit.: Lenartová, Eva: Lydie Romanská: Kletba podle Justiny, románová sága ze starého Svinova. In web ČRo Ostrava, 30. leden 2023 (článek). – Cit.:  Dnes je Svinov jednou z ostravských čtvrtí, ale až do roku 1957 byl samostatným městem. A právě tam se odehrává děj románu Kletba podle Justiny. Lydie Romanská vypráví skutečný příběh dvou domů a jejich obyvatel, úspěšné rodiny řezníků, která je stižena kletbou, jež pronásleduje hlavně její mužskou část.  (…)

Autorka sleduje své hrdiny, jak v bouřlivých dobách dvacátého století prožívají své dětství a mládí a jak dospívají. Vypráví o jejich rodičích a později o jejich dětech, které zavede až na počátek nového století. Dramatické malé soukromé dějiny se odehrávají na pozadí těch velkých, neméně dramatických. Vždyť se přes ně převalí válečná vřava i komunismus, dění ve městě se tak proplétá s často tragickými osudy členů rodu. A především mužům se opakovaně zjevuje tajemná dívka v bílém – jako memento prokletí a také jako předzvěst blížící se něčí smrti…

Boleslav Navrátil. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Aleš Huber. Režie Tomáš Soldán.

Čte Ondřej Brett.

Nastudovala Ostrava v roce 2023. Premiéra 1. dílu 5. 2. 2023 (ČRo Ostrava, 15:30 h.; 23 min.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 27. 8. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 12. 8. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Jednonohý lupič z haldy (25:50) – 2. Padělané stříbrné mince (25:42) – 3. Vykradené vagóny (24:21) – 4. Smrt pašeráka tabáku (24:49) – 5. Zmizení povozníka Strachvice, část první (25:07) – 6.  Zmizení povozníka Strachvice, část druhá (26:23) – 7. Fajermonka z jámy Hubert (24:50) – 8. Zbytečná špionážní aféra (25:15) – 9. Politika a krásné lazebnice, část první (25:31) – 10. Politika a krásné lazebnice, část druhá (25:28).

Lit.: Lenartová, Eva: Boleslav Navrátil: Do Ostravy za trest. Skutečné kriminální případy z císařské Ostravy. In web ČRo Ostrava, 6. únor 2023 (článek). – Cit.: Všechno začalo docela jednoduše. Publicista a spisovatel Boleslav Navrátil chodil do archivů a v dobových novinách hledal zprávy o vraždách, loupežích a podvodech z časů Rakouska-Uherska. O zločinech se totiž psalo vždycky, zločin je nesmrtelný a za každého režimu, počasí i nálady vyvolává přirozený zájem. Nejzajímavější kriminální případy pak jako novinář nabízel čtenáři Moravskoslezského deníku. (…)

David Jakš. Četba na pokračování Pro rozhlas připravila Nikol Nováková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Jakub Doubrava.

Čte Michal Štěrba.

Premiéra 1. dílu 5. 2. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah:

1. Léto, kdy zemřel Hongkong: Ten báječný rok kovové krysy. V roce 2019 propukla v Hongkongu série demonstrací proti takzvanému vydávacímu zákonu, který měl dovolit vydávat lidi s hongkongským pasem k výslechům a případně i potrestání do pevninské Číny. Čínští komunisté ale hongkongské prodemokratické síly po několika měsících zlomí a Hongkong se ocitá pod přísným dohledem pevninské Číny. K tomu přispěl i zlomový rok 2020, rok kovové krysy, jenž sliboval báječné časy. Místo toho ale vypukla koronavirová pandemie a některé otazníky ohledně jejího vzniku jsou i díky čínské cenzuře nezodpovězené dodnes.

2. Zkamenělá barmská princezna. V roce 2018 celý svět sledoval boj záchranářů o život dvanácti dětí a jejich fotbalového trenéra, kteří uvízli v zatopené jeskyni na thajsko-barmské hranici. Silné monzuny záchranu značně komplikovaly, nakonec se ale podařilo něco neuvěřitelného. Poblíž barmsko-bangladéšské hranice leží uprchlický tábor, který nemá ve světě obdoby. Žije v něm několik tisíc Rohingů, které coby muslimy armáda krvavě vyhání z buddhistické Barmy.

3. Paní domácí z ostrova Lombok. Asijské země každoročně bojují s přírodními živly. V létě 2018 se v Laosu protrhla přehrada, na čemž měly svůj podíl jak silné monzuny, které jsou v důsledku klimatických změn častější než dřív, tak chybné stavební propočty korejského zhotovitele. Indonésii tou dobou zasáhlo zemětřesení o síle 7,2 stupně a severní strana ostrova se zvedla o neskutečných 25 centimetrů. Zemřelo 568 lidí a 1 340 se zranilo. Z bezmála 400 000 lidí se během pár vteřin stali bezdomovci a zcela zničeno bylo skoro 70 000 domů, včetně škol, nemocnic, mešit a kostelů.

4. Prodejte hodinky, pane premiére. Během parlamentních voleb v Kambodži je opozičním kandidátům otevřeně vyhrožováno útokem na jejich rodiny, mladí, nadějní lídři, kteří nepodporují vládnoucí Lidovou stranu premiéra (a bývalého člena ultramarxistického hnutí Rudí Khmérové) Hun Sena, jsou v hledáčku speciálních vyšetřovatelů finanční a daňové policie a řada z nich svou kandidaturu stáhne ještě dříve, než předvolební vřava odstartuje. Zlámané ruce, rozbité hlavy nebo dlouholeté tresty vězení, ale i nájemné vraždy jsou pak pro ty novináře, kteří v zemi nazývají věci pravými jmény, důrazným varováním. Kambodža je ale i zemí s bohatou historií, jež ukrývá mnoho příběhů a archeologických pokladů.

5. Na válečné stezce; Pánové, použije rtěnku! Americko-vietnamská válka poznamenala nádhernou asijskou krajinu natolik, že ještě dnes nevládní organizace likvidují nevybuchlou munici z válečných konfliktů. Nejen tato krvavá historie se návštěvníků těchto zemí dotýká i po tolika letech. I v současnosti přitom některé asijské země neustále balancují na tenké hranici válečného napětí. Laosané, Thajci a další obyvatelé napříč asijskými zeměmi věří v phí – duchy, nešťastné a neukojené duše.

Lit.: Blažejovská, Alena: David Jakš: Míň než kopnout si do psa. Z Asie na vlnách Radiožurnálu. In web Čo Plus, 6. únor 2023 (článek). – Cit.: Premiérová Radiokniha nabízí příběhy ze zemí východní a jihovýchodní Asie, které autor navštívil jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu. Vydáme se s ním do Hongkongu i do pevninské Číny. V Barmě budeme sledovat boj záchranářů o život dvanácti dětí a jejich fotbalového trenéra, kteří v roce 2018 uvízli v zatopené jeskyni na thajsko-barmské hranici. (more…)

František Všetička. Příběh o Súchovské republice. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Hudební a zvuková spolupráce Antonín Schindler a Richard Mlynář. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Lukáš Červenka.

Nastudovala Olomouc v roce 2023 (?). Premiéra 1. dílu 29. 1. 2023 (ČRo Olomouc, 18:05 h.) v cyklu Počteníčko.

Lit.: ele (= Lenartová, Eva) – Soldán, Tomáš: František Všetička: Zvoňte zvony. Příběh o malé vesnici na moravském Slovácku. In web ČRo Olomouc, 27. únor 2023 (článek). – Cit.: Súchov je malá vesnice na moravském Slovácku. A právě tam na konci devatenáctého století založila nepočetná skupina mladých umělců podle vzoru polské tzv. Babinské republiky, již inicioval známý básník Kochanowski, spolek nazývaný Súchovská republika. (…)

„Republika“ trvala krátce, vyznačovala se recesními a humornými rysy, aniž by si činila ambice být semknutým uměleckým sdružením nebo kolonií. Kromě literární a výtvarné tvorby se  súchovští republikáni věnovali taky folkloru a upevňování kontaktů se slovenskými literáty, např. s Jozefem Miloslavem Hurbanem.

Olomoucký literární teoretik, beletrista a překladatel František Všetička v krátkých vypointovaných kapitolách překládá laskavou dobovou mozaiku z tehdy zapomenutého kraje na moravsko-slovenském pomezí. (…)

Pětidílná četba je zároveň pozoruhodnou národopisnou čítankou, jíž nás provedou známí malíři, spisovatelé nebo folkloristi. (…)