Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 5. 2007

Pijan 1/12 (2004, 2019)

pijanHans Fallada. Četba na pokračování z románu německého spisovatele. Překlad Věra a Karel Houbovi. Připravil a čte Pavel Soukup. Režie Vlado Rusko.

Natočeno v roce 2004 1 díl cca 27 min.). Premiéra 1. dílu 21. 11. 2004 (ČRo 3 Vltava). Repríza 1. dílu 2. 5. 2007 (ČRo 3 Vltava); 12. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 6. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Vydala Radiotéka, červen 2019 (MP3).

Pozn.: Román Pijan vyšel roku 1950. Německý spisovatel Hans Fallada v něm vylíčil příběh spořádaného obchodníka v nevelkém městě. Ervín Sommer propadne alkoholu, začne zanedbávat obchod a společensky upadá. Po konfliktu s manželkou je uvězněn, poté končí v nelítostném soukolí psychiatrické léčebny. Fallada v tomto románu zúročil vlastní životní zkušenosti: spisovatel byl v podobném ústavu na nucené léčbě v době nacistického teroru v roce 1944. Propašoval do ústavu papír a tajně psal jako o záchranu zdravého rozumu drobounkým písmem svůj mistrovský román. Z překladu Věry a Karla Houbových pro rozhlas upravil a účinkuje Pavel Soukup. Režie Vlado Rusko.

Text vznikal v mecklenburském provinčním městě Strelitz, v nacistické léčebně pro alkoholiky a narkomany, kde byl autor na nucené léčbě. Falladovi se podařilo propašovat do ústavu sto listů linkovaného papíru a opatřil si pero a inkoust. Psal jako o záchranu zdravého rozumu – za 16 dní, od 6. do 21. září 1944, napsal kromě řady drobných povídek i celý román Pijan. Práce na literárním díle však pro Falladu neznamenala v ústavě jen záchranu, ale i smrtelné nebezpečí.
Fallada musel své psaní maskovat: stránky papíru pokrýval svými řádky v třícentimetrových odstupech, písmem tak droboučkým, že se nedalo přečíst pouhým okem a vypadalo jako nesmyslná čmáranice tu a tam přerušovaná písmenkem. Když Fallada došel na poslední stránku, obrátil papír vzhůru nohama a psal dál, doprostřed třícentimetrových mezer. A když opět došel ke konci, obrátil papír podruhé. Ale ani tak se neodvážil napsat o ústavu plnou pravdu a posunul příběh kamsi do neurčitých časů výmarské republiky.
Když se ve Falladově pozůstalosti našel tento balík počmáraného papíru, pokládali ho nejprve za nějakou podivnost, až při zkoumání lupou se ukázalo, že jde o souvislý text. Rozluštění a přepis trvalo měsíc. Přes obtížné podmínky vzniku je až k nevíře, že tato skvěle komponovaná kniha vznikla jako první náčrt, k němuž se autor nikdy nevrátil.

Pastely 1/6 (1996)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:45

Karel Švestka. Četba na pokračování z próz, v nichž ožívá dávno minulý svět autorova dětství prožitého v Tasově, městečku Jakuba Demla a dalších svérázných postav a postaviček. Připravila Jaroslava Jiskrová. Režie Petr Adler.

Účinkuje Miroslav Donutil.

Natočeno 1996. Repríza 1. dílu 26. 12. 2015; 6.-11. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h); 20.-25. 11. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Četba na pokračování z knihy Couvání do času, v níž autor vzpomíná na Jakuba Demla, Stanislava Vodičku a další tasovské obyvatele.

Část 1. – Ohlédnutí (27 min.). – 2. Náš kupecký krám (28 min.). – 3. Pod lípou. – 4. Kapka vody. – 5. Dveře a síň.

Lit.: anonym: Karel Švestka: Couvání do času (1/5). In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2015 (článek). – Cit.:  Karel Švestka se narodil 2. srpna 1926 manželům Tallerovým v Novém Strašecí. Otec byl malíř pokojů, matka pradlena. Oba byli často bez zaměstnání. Měli mnoho dětí, některé předali k adopci. Novými rodiči Karla se stali od jeho šesti měsíců manželé Karel a Anežka Švestkovi z Tasova. Tam prožil dětství a vychodil obecnou školu. Pak musel převzít otcův krámek, proto nedokončil gymnázium. Roku 1944 se stal obchodním příručím. Po zrušení živnosti v roce 1948 pracoval v Ostravě jako horník, pak ve Velkém Meziříčí v podniku Kablo, a od roku 1968 byl osmnáct let předsedou MNV v Tasově.  

Ovlivněn slavnými tasovskými autory – Jakubem Demlem a Stanislavem Vodičkou – celý život psal. Dosud vydal prózy: Pastely; Couvání do času; Vedro a stín; Tenký led a Pohled z mostu. Za knihu Couvání do času dostal v roce 1998 Cenu Egona Hostovského. Švestkův nový román čerpá opět z životních příběhů Tasovanů.  

Ve střídavě lyrickém a dramatickém, téměř filmovém sledu scén si všímá těžkých, často tragických osudů svých dospělých spolubližních. Jeho moudré nazírání na koloběh času, literárně svébytné vyprávění, „z něhož tryskají ryzí metafory či zcela originální nahlížení nevšedně všedního lidského osudu“, čtenáře doslova ohromí.  

Nutno však připomenout, že při vší tragické notě se místy zableskne autorův neodolatelný humor, který provází každý lidský osud a každé dění. 

Dobrý člověk ještě žije 1/9 (1960, 1968, 2008, 2021)

Mluvené slovo Romain Rolland: Dobrý člověk ještě žije (1960)Romain Rolland. Četba na pokračování. Překlad Jaroslav Zaorálek. Sleeve-note dr. Jaromír Lang, 1968. Cover Jiří Pavlín, 1968. Režie Oldřich Hoblík.

Účinkuje Zdeněk Štěpánek. Úvod čte Bedřich Bobek.

Natočeno v Československém rozhlase v roce 1960. Vydal Supraphon v roce 1968 (2 LP, Supralong 2 68 0202-03 YF, 78:40, 77:50, 75:30 a 78:00). Reedice Supraphon v roce 2008 (4 CD, VT 8168-2 814, 5:08:53). Vydala Radiotéka, říjen 2021 (MP3, CR.ES.2021.348, celková délka 5 hod. 4 min.).

Kapitoly (LP): 1. První jarní skřivan, 2. Obležení, 3. Bréveský farář, 4. Lasička, 5. Tažní ptáci, 6. Mor, 7. Smrt mé panímámy, 8. Spálený dům, 9. Vzpoura, 10. Cizí dům, 11. Četba Plutarcha, 13. Král pije.

Obsah (2008): CD 1 – 1. První jarní skřivan (21:09), 2. Obležení (10:34), 3. Breveský farář (27:27), 4. Lasička – první část (19:00); CD 2 – 1. Lasička – druhá část (17:09), 2. Tažní ptáci (29:20), 3. Mor (30:51); CD 3 – 1. Smrt mé panímámy (18:05), 2. Spálený dům (12:05), 3. Vzpoura (29:53), 4. Cizí dům – 1. část (14:55), CD 4 – 1. Cizí dům – 2. část (14:01), 2. Četba Plutarcha (31:55), 3. Král pije (31:44).

Lit.: Lederer, Jiří: Průměrností netrpí jen rozhlasová hra. In Plamen 1/1961, s. 142-143 (recenze). – Cit.: „(…) „Určitě je na místě „klasická“ podoba četby třeba Rollandova románu „Dobrý člověk ještě žije“. Zvláště je-li interpretace tak citlivá jako u Zdeňka Štěpánka, který přímo vychutnává každé slovo teskně slunného vyprávění Colase Breugnona.“ (…)

15. 5. 2007

Jezdci pod slunečníkem 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:36

Roman Ludva. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Miroslav Zelinský, čte Norbert Lichý. Mistr zvuku Aleš Huber. Režie Miroslav Zelinský.

Nastudovala Ostrava. Premiéra 1. dílu 23. 4. 2007 (1 díl cca 24min.).

Pozn.: Román olomouckého prozaika Romana Ludvy „Jezdci pod slunečníkem“ je plnokrevným evropským thrillerem, jehož dramatická zápletka najde své vyústění až v samotném závěru, byť od začátku bude posluchač v kontaktu s nájemným vrahem i jeho pronásledovatelem. Anebo je pronásledovaným právě detektiv?

Volyňský dalekohled 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:58

Jiří Olič. Výtvarný esejista, básník a novinář (nar. 1947) vypráví, jak se jeho praděd roku 1868 vypravil s prvními českými osadníky na Volyň. Dále zazní mj. příběhy týkající se herečky Karly Oličové a děje související s policejním komisařem Václavem Oličem, nechvalně známým z procesu s Omladinou.

Připravilo Brno. (30min.) Premiéra 22. dubna – 1. května 2007.

Pozn.: Jiří Olič se narodil 23. dubna 1947 v Horní Libině. Původním povoláním je zemědělský inženýr, pracoval jako agronom, poté byl redaktorem literárního časopisu Fragment, nakladatelství Votobia a Paseka. Debutoval básnickou sbírkou Letní romance, která vyšla péčí přátel v roce 1981 jako soukromý bibliofilský tisk. Následovala samizdatová vydání dalších básnických sbírek: Velká většina (1983), Komando deště (1984), Jeleni, troubící jeleni (1988). Olič se v české literatuře uvedl jako znalec díla Jakuba Demla (Čtení o Jakubu Demlovi, 1994), Josefa Váchala (…nejlépe tlačiti vlastní káru sám – biografie Josefa Váchala, 1993), kritik českého výtvarného umění a prozaik (Velký strážce, 1995, Život je nuda, 1996, Molitan, 2000). (more…)

13. 5. 2007

Teta Anula 1/4 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 0:20

Milan Zelinka. Čtyřdílná četba na pokračování z románu. Redakce Juraj Korpa. Hudbu vybral Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Účinkuje Jozef Úradník.

Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Košice v roce 2007 (4 x 30 min.). Premiéra 19.-22.3.2007 (SRo 1 Slovensko). Repríza 24.-27. 8. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

Kade – tade po Halinde 1/5 (Sem tam po Halindě, 1993)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 0:17

Milo Urban. Pětidílná četba na pokračování z memoárového románu. Redakce Mária Hevierová. Hudbu vybral Dana Reková. Režie Jaro Rihák.

Účinkuje Karol Machata.

Natočilo Literárno dramatické centrum štúdio Bratislava SRo v roce 1993 (díly 26 – 29 min.. celkem 2:18 hod.).

Milo Urban (pseudonymy Ján Rovňan ml., Podbabjagurský a i.)
(* 24. august 1904, Rabčice – ┼ 10. marec 1982, Bratislava) bol slovenský prozaik, prekladateľ a novinár, jeden z najvýznamnejších reprezentantov modernej slovenskej literatúry.

Písal realistické poviedky a novely zo života horalov, romány z obdobia 2. svetovej vojny.
Umeleckou a dokumentárnou hodnotou vynikajú najmä jeho knihy spomienok. Prekladal z poľskej, nemeckej (Thomas Mann) a českej literatúry (Karel Čapek). Na jeho dielo mali vplyv hlavne Martin Kukučín a Svetozár Hurban Vajanský, ale tiež Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, zo zahraničných autorov potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Endre Ady, Petr Bezruč či Jiří Wolker.
Život Mila Urbana bol poznamenaný rozpormi medzi osobnostným a tvorivým. Napriek omylom v politike a verejnom živote, ktorých som sa dotkla v úvode, však Urban zanechal za sebou bohatú a inšpiratívnu tvorbu. Bol predovšetkým zaujímavým spisovateľom a časť jeho próz z medzivojnového obdobia – novely z dvadsiatych a tridsiatych rokov, rovnako ako román Živý bič – patrí k tomu najlepšiemu v slovenskej literatúre tohto obdobia. Len málo slovenských autorov dvadsiateho storočia vytvorilo také rozsiahle a žánrovo rozmanité dielo, ktoré vzniklo v priebehu viac ako šesťdesiatich rokov dvadsiateho storočia.
Milo Urban často hovoril o tom, že ho k písaniu nevedú umelecké pohnútky, ale túžba napísať pravdu. K románu Zhasnuté svetlá poznamenal, že tu ho motivoval zámer vyrovnať sa s vlastnými postojmi a konaním počas vojny. Umelecky presvedčivejšie ako v jeho povojnových románoch tento zámer vyznel v cykle štyroch kníh spomienok Zelená Krv, Kade-tade po Halinde, Na brehu krvavej rieky a Sloboda nie je špás, v ktorých opísal svoj život od útleho detstva až po starobu v sedemdesiatych rokoch v Bratislave. Aj tu nájdeme sporné pasáže – v tretej časti spomienok Kade-tade po Halinde Urban niekedy bagatelizuje postoje slovenských predstaviteľov a svoj postoj počas Slovenského štátu, vysvetľuje svoje konanie ako voľbu menšieho zla (zotrvanie v pozícii šéfredaktora Gardistu), alebo píše o udalostiach „ľahším“ tónom. Napriek tomu sú knihy spomienok cenným dokumentom jeho osobného života i výpoveďou o živote jeho literárnej generácie, a aj pozoruhodným umeleckým dielom. Milo Urban zomrel roku 1982 v Bratislave.

KNIŽNĚ :
Memoárové „Kade – tade po Halinde“ vyšlo až dlouho po jeho smrti, v roce 1992 v nakladatelství Slovenský spisovateľ, Bratislava, 1992. Edícia Vybrané spisy Mila Urbana .

12. 5. 2007

Parfum – Príbeh vraha 1/4 (Parfém – Příběh vraha, 2007)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky,Slovenské — rickie @ 19:26

Patrick Süskind. Čtyřdílná četba na pokračování z románu (Das Parfum). Přeložil Viera Juríčková. Redakce Miriam Vojteková. Hudbu vybral Miroslav Nemec. Zvuk Andrej Klimits. Režie Jana Strnisková.

Účinkuje Štefan Bučko.

Natočilo Literárno dramatické centrum štúdio Bratislava SRo v roce 2007 (díl cca 28 min., celkem 1:52 hod.). Premiéra ve dnech 23.-26.4.2007 na stanici Slovensko. Repríza 11. – 14. 1. 2021 (SRo Rádio Litera, 20:00 h.; 8:00 h.; 18:00 h.).

Citát z recenze : Kudy chodím, tudy čichám… Typická deformace, kterou ve vás vyvolá četba Süskindova románu. Německému spisovateli se v něm podařil husarský kousek; ukázal nám svět, jak se jeví prostřednictvím nosu, přičemž k evokaci vůní využil osobitých jazykových prostředků. —– Süskind se tváří, že píše klasický životopisný román, udivuje nás hlubokou znalostí dobových reálií 18. století a tehdejších technologií výroby parfémů a teprve postupně si uvědomujeme, že jsme svědky tajemného mýtu, ďábelského sestupu do propastí lidské duše, kde dřímá prastaré zvíře… (in: Otomar Dvořák, Pevnost 1/7)

Novely 1/4 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky,Slovenské — rickie @ 15:57

Grazia Deledda (Deleddová). Čtyřdílná četba na pokračování novel, především ze Sardinie, míst autorčina původu. Přeložil Mikuláš Pažitka. Redakce Juraj Korpa. Hudba Alexander Berta. Zvuk Peter Vaško. Režie Peter Vilhan.

Účinkuje Dana Košická

Natočilo Literárně dramatické centrum studio Košice SRo v roce 2007 (díly 29, 30, 30 a 28 min.. celkem 1:57 hod.) . Premiéra ve dnech 2. – 6. 4. 2007 na stanici Slovensko a Regína.

Pruská nevesta 1/4 (Pruská nevěsta, 2007)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky,Slovenské — rickie @ 15:53

Jurij Bujda. Čtyřdílná četba na pokračování (Pruskaja nevesta) povídek z města Znamensk (Welau) v Kaliningradské oblasti (Východní Prusko). Přeložil Jozef Marušiak. Redakce Juraj Korpa. Hudbu vybral Alexander Berta. Technická spolupráce, zvuk, záznam a střih Peter Vaško. Režie Peter Vilhan.

Účinkuje Ivan Krúpa.

Natočilo Literárno dramatické centrum štúdio Košice SRo v roce 2007 (díly 28, 27, 25 a 29 min.. celkem 1:48 hod.). Premiéra ve dnech 30. 4. – 3. 5. 2007 na stanici Slovensko.

Pozn.: Kalinigrad je dnes pravděpodobně nejpodivnějším místem v Evropě. Z města, kde žil a zemřel Kant, pruského Königsbergu, se v roce 1945 stalo sovětské město.
Po vysídlení německého obyvatelstva se nastěhovali Rusové a historii místa, trvající 700 let bylo třeba podle sovětské ideologie vymazat z knih i paměti lidí a nahradit novou, ruskou. Povídky Jurije Bujdy svými groteskními hrdinami otvírají před čtenáři tento podivný svět. Skvělým vypravěčským stylem je autor slibným pokračovatelem nejlepších klasiků ruské literatury. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress