Alois Jirásek. Šestidílná dramatizovaná četba na pokračování. Připravil Mojmír Otruba. Redakce Dagmar Hubená. Hudební improvizace Jiří Nečekal. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: vypravěči (Jiří Adamíra a Josef Patočka), Frybort (Jaroslav Drbohlav), Vojtěch Vavřena (Marcel Vašinka), Špína (Miroslav Středa), Elis (Eva Klepáčová), Roubínková (Antonie Hegerlíková), Márinka (Milena Steinmasslová), Lotty (Jana Boušková), Lenka (Miroslava Slávka Hozová).
Natočil Československý rozhlas v roce 1981. (Díl 30 min., celkem 2:56 hod.). Repríza 1. dílu 23. 8. 2021 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení.
Vydala Radiotéka, červenec 2018 (MP3).
Pozn.: Jiráskova proslavená historická povídka zasazená do prostředí Litomyšle a Prahy. Odehrává se v letech 1847-1848. Hlavními postavami jsou čtyři studenti filozofie při gymnáziu v Litomyšli. Evropou v těch letech procházely revoluce, které v roce 1848 dorazily také do Prahy. Studenti z Litomyšle se zapletou do pouličních bojů a stavění barikád. (anotace)
Lit.: Toušková, Martina: Alois Jirásek: Filosofská historie. Příběh o mládí, studentských láskách i vlastenectví. In web ČRo České Budějovice, 23. srpen 2021 (článek). – Cit.: O životě studentů filosofického ústavu v Litomyšli vypráví novela Aloise Jiráska. Jeho hrdinové zažívají první lásky, mladistvou rebelii, a protože se vše odehrává v letech 1847 až 1849, i velké vlastenectví. (…)
Filosofskou historii napsal Alois Jirásek ve východočeské Litomyšli, kde v 70. a 80. letech 19. století působil jako učitel na tamním gymnáziu. Jeho studenti mu byli velkou inspirací. Věkově k nim neměl daleko.
Novela vyšla poprvé v časopise Světozor v roce 1877, jejímu autorovi bylo v době vydání pouhých 26 let. V roce 1937 podle ní režisér Otakar Vávra natočil stejnojmenný film.
V 60. letech pak slavné Jiráskovo dílo získalo i muzikálovou podobu, v níž v pražském divadle Rokoko hráli a zpívali například Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář nebo Waldemar Matuška. Filosofská historie se v roce 1995 hrála i na prknech Jihočeského divadla. (…)
Karel Konrád. Humorná próza z roku 1941. Stereoscénář Stanislav Vyskočil a Blanka Bezrová. Redaktor Jana Kopecká. Hudební spolupráce Vladimír Truc. Režie Stanislav Vyskočil.
Josef Toman. Vybrané kapitoly ze stejnojmenného románu. Rozhlasová úprava Miroslav Hlaváč nebo Miroslava Tomanová. Použitá hudba Pauer (Interpelace pro flétnu). Dramaturgie Dagmar Hubená. Režie Josef Melč.
Joseph Bédier. Dramatizovaná četba na pokračování. Překlad Eva Musilová. Hudba Lukáš Matoušek, hrají autor a Jiří Richter. Zpěv Petr Matuszek. Úprava Jan Petrásek. Dramaturgie Blanka Stárková. Režie Hana Kofránková.