Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 1. 2009

Zlatá doba štamgastů pražských hospod 1/5 (2004)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 15:42

Karel Altman. Režie Miroslav Zelinský. Účinkuje Jan Fišar.

Připravil Český rozhlas v roce 2004.

Pozn.: Populárně naučná práce, která se zabývá svébytným kulturním a společenským jevem nazývaným štamgastenství, jehož nositeli jsou častí a pravidelní čili stálí neboli kmenoví hosté rozmanitých typů hostinských podniků, jaké existovaly v 19. a první polovině 20. století, tedy v časech, které z mnoha důvodů považujeme za jejich zlaté období.
Altman postihuje především zábavné momenty v životě pražských hostinských zařízení, líčí vztahy kmenových hostů k oblíbenému podniku a jejich projevy. Náležitě je zobrazeno vytváření různých krčemných kolektivů, od neformálních kroužků stálých hostů kolem téhož stolu přes hráčské skupinky až po relativně uzavřené stolní společnosti. Jsou zde také vylíčeny vztahy mezi jednotlivými skupinami, vstřícné i soupeřící. Rozsáhlý oddíl je věnovaný zvláštním vztahům, jaké vznikaly mezi stálými hosty podniku a jeho obsluhou, šenkýřem a číšníky, zejména jsou analyzována různá privilegia a výsady štamgastů, jež upřednostňovaly stálé hosty před náhodnými návštěvníky a povyšovaly je nad ně.
(anotace vydavatele)

8. 1. 2009

Život v manéži 1/6 (1965, 2014)

Karel Kludský. Vzpomínky. Připravil Václav Cibula. Režie František Juřička.

Čte Zdeněk Kryzánek.

Natočeno 1965. Premiéra 3. – 8. 1. 1966 (Československo II, 18:00 h.). Repríza 3. – 8. 2. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydal Radioservis – Radiotéka, květen 2014 (mp3).

Pozn.: Četba z knihy, která sugestivně zachycuje atmosféru velkého cirkusu a jeho osudů na počátku století. Je záznamem vyprávění ředitele nejslavnějšího českého cirkusu, svědectvím velké lásky artistů k jejich práci, svědectvím jejich houževnatosti, sebezapření a nezlomné vůle. Kludský si však pozorně všímal také života mimo cirkus. V jeho vyprávění je proto i celá řada závažných svědectví o společnosti jeho doby, zejména z let první světové války a krize.  (anotace)

Obsah: 1. Jak pošumavský loutkář k papouškovi přišel aneb legendární začátky největšího českého cirkusu. V první části příběhu o věhlasném cirkusu se protíná legenda se skutečností. Na samém počátku stojí adjutant, který zachránil Vídeň před Turky, trocha výmyslů a trocha pověr. Antonín Kludský získává koncesi na mikrlata a provazochodectví. Kupuje od námořníka opici s papouškem, základ budoucího cirkusu. Jedním z dvaceti synů Antonína Kludského je Karel, otec našeho vypravěče. Po nešťastné události se Karel dostává do vedení cirkusu. S koncem prvního dílu končí legenda a začíná něco docela jiného.

2. Historie s travičem aneb námět na detektivku z cirkusového prostředí. V cirkuse začnou záhadně umírat zvířata, někdo je otrávil arsenem. Principál propouští většinu zaměstnanců, zůstává pouze rodina Kludských a drezér Hauer. V Benešově cirkus zastihne zpráva, že se na vystoupení přijde podívat následník trůnu František Ferdinand d´Este. Jak dopadne setkání italských klaunů s následníkem trůnu rakouského mocnářství, které toho času nežilo s Itálií v přílišné shodě?

3. První světová válka aneb nejdřív děla, pak opice. Vypukla válka. Všichni muži z menažerie jsou odvedeni na vojnu. Zůstává jen pro vojnu příliš vyhublý Karel, jeho otec se strýcem a několik nezletilých chlapců. Karel sám cvičí obrovské množství zvířat. Představení ubývá, vyhladovělá zvířata nemohou vystupovat a umírají. Válka zasáhne i do vztahů v cirkuse, kde pracují lidé různých národností.

4. Třímanéžový cirkus čili sloní poplach v Turíně. Cirkus potřebuje druhou manéž. Karel s otcem a bratrem Rudolfem chystají nové vystoupení se lvem, tygrem a koňmi. Je k tomu potřeba mnoho vytrvalosti a hlavně štěstí. Co cirkusáci dělají, aby se jich drželo?

5. Na vrcholu slávy čili než vběhnou do klece. V roce 1922 se v cirkuse rodí první lvíčata a slůňata. Na co si musí drezér dávat pozor, aby z těch hravých koček nevychoval skupinu zabijáků? Mimo lvů a tygrů se v cirkuse začíná i s drezurou ledních medvědů, kterou má na starost bratr Rudolf. Medvědi umí jezdit na kolotoči a pít z lahve. Trik s lahvemi se ale jednoho večera, kdy se medvědům podaří utéct, vymstí.

Lit.: anonym: Hvězdy, nechte si okénko! In Čs. rozhlas a televize 2/1966 (26. 12. 1965), s. 16 (článek).

7. 1. 2009

Největší z Pierotů 1/? (1969?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 19:23

František Kožík. Režie Otakar Bílek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1969 (?). Premiéra (?) 19. části 22. 12. 1969 (Československo, 8:00 – 8:15 h.), repríza 22. 12. 1969 (Československo, 18:05 – 18:20 h.).

Na vejminku 1/? (19??)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 19:22

Karel Klostermann. Četba na pokračování. Režie Otakar Bílek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 19??.

6. 1. 2009

Zátiší s houpacím koněm 1/10 (1997)

Filed under: Četba na pokračování — rickie @ 1:17

Viktor Fischl. Desetidílná četba na pokračování. Četbu na pokračování z románu českoizraelského spisovatele připravila Milena Štráfeldová. Režie Jan Tůma.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočil Český rozhlas v roce 1997. (díl 22 – 30 min., celkem 4:24 hod.).

5. 1. 2009

Rok kohouta 1/15 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:29

Tereza Boučková. Četba na pokračování z autobiografického příběhu o problémech s výchovou a soužitím se dvěma adoptovanými syny. Režie Miroslav Buriánek.

Čte autorka.

Připravila Plzeň v roce 2008. Premiéra prvního dílu 1. 1. 2009 (30 min.).

Letem podzemním světem 1/7 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 15:30

Reportáže, grotesky, písničky, kuriozity, neuvěřitelné příběhy a záhady. Připravil Jiří Kamen.

Natočeno 2008. Premiéra 31. 12. 2008 a 1. 1. 2009 v rámci komponovaného celodenního cyklu Silvestr v podzemí (ČRo 3 Vltava, 7 x 15 min.).

Obsah: 1. O historii hornictví na Příbramsku s ředitelem tamního muzea Josefem Velflem. – 2. Na reportážní návštěvě v dole sv. Jeronýma u Krásna v západních Čechách. – 3. V největší umělé jeskyni v Evropě na lednickém zámku. – 4. S Pavlem Vajčnerem v chodbách pod Louckým klášterem ve Znojmě a s Evženem Procházkou ve znojemském labyrintu chodeb a sklepů. – 5. Se spisovatelem Ladislavem Kuklou na dobrodružné výpravě v pražském podzemí. – 6. A také na návštěvě sklepů ve Valticích. – 7. A také podruhé se spisovatelem Ladislavem Kuklou na dobrodružné výpravě v pražském podzemí.

Osudy – Marie Šechtlová 1/3 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 15:02

Rozhlasové vzpomínky fotografky a nositelky slavné rodové tradice. Připravila Ludmila Vrkočová. Technická spolupráce Miloš Kot.

Natočeno 2008. Premiéra 29., 30. 12. 2008 a 2. 1. 2009.

My jsme Valaši… 1/2 (1984)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Přemek @ 14:57

Miloslav Baláš. Četba na pokračování z knihy spisovatele, historika, regionalisty a překladatele z mnoha jazyků, mimo jiné z arabštiny, perštiny a turečtiny.  Připravil a čte František Hanus. Režie Vladimír Gromov.

Natočeno 1984 (30 min).

Lit.: anonym: Miloslav Baláš: My jsme Valaši… In web ČRo, květen 2013 (článek). – Cit.: V rámci Osudů uvádíme četbu na pokračování z prózy Miloslava Baláše My jsme Valaši. V režii Vladimíra Gromova připravil a čte František Hanus. Pořad byl natočen v roce 1984.

Miloslav Baláš (1907-1983) studoval ve 30. letech orientalistiku u profesora Jana Rypky na Karlově Univerzitě v Praze a současně práva, která zakončil v roce 1946.

Ve třicátých letech opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě.

Pracoval jako úředník okresního úřadu, jako archivář a muzejní pracovník ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů.

Publikovat časopisecky začal v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, román z Valašska Mezi sousedy (1927), vycházela na pokračování v Ostravském deníku.

Znalost orientálního písemnictví se odrazila v romanetu Vějíř nocí (1946). Jeho cesty mu poskytly inspiraci ke knihám Turecko včera a dnes (1940) a Cestovní knížka (1960). Baláš je také autorem vlastivědných prací Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století nebo knihy Kulturní místopis Novojičínska.

Dnes je známý především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek a Čarovné housle.

Děravý plášť 1/4 (1991)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:46

Jan Čep. Četba na pokračování. Připravila Květuše Nováková. Účinkuje Vladimír Volek. Režie Pavel Michal.

Natočeno 1991 (4 x 30 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress