Miroslav Šmoldas. Četba na pokračování z románu o poválečném budování socialismu. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 12. 10. 1989 (Vltava, 17:30 h.).
Miroslav Šmoldas. Četba na pokračování z románu o poválečném budování socialismu. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 12. 10. 1989 (Vltava, 17:30 h.).
Helga Schützová. Četba na pokračování. Překlad Jaromír Povejšil. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 12. 10. 1989.
Nikita Sergejevič Chruščov. Četba ze vzpomínkové knihy vysokého sovětského představitele let padesátých a šedesátých. Kapitoly ze života významného sovětského představitele. Z časopisu Ogoňok (Ohníček) přeložil a pro rozhlas upravil Osvald Machatka. Režie Petr Adler.
Účinkují Zdeněk Ornest, Jiří Holý, Viktor Vrabec, Stanislav Oubram, Jiří Samek a Karel Urbánek.
Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 1. dílu 12. 10. 1989; 3. dílu 26. 10. 1989 (Praha, 19:30 – 20:00 h); 6. dílu 16. 11. 1989 (Praha, 19:30 – 20:00 h).
Elfriede Jelinek. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkují Sophie Rois a Elfriede Jelinek.
Natočeno 2011 (?). Premiéra (?) prvního dílu 10. 10. 2011 (Bayern 2, 20:03 – 21:00 h.).
Lit.: anonym: Neid. In web Phonostar, říjen 2011 (anotace). – Cit.: Fortsetzungsroman, Bekenntnisliteratur, Künstlerinnenroman, Autobiografie, Internet-Tagebuch – Elfriede Jelineks Literatur sträubt sich seit jeher gegen eindeutige Zuschreibungen und mit ihrem aktuellen Roman Neid ist das nicht anders.
Zwischen dem 3. März 2007 und dem 24. April 2008 hat die Autorin ca. 936 Seiten Text unter der Gattungsbezeichnung „Privatroman“ online gestellt. Privat ist der Text zunächst deshalb, weil er unabhängig von einem Verlag direkt dem Leser übereignet wird. Dieser soll das Werk gar nicht erst ausdrucken, sondern laut Gebrauchsanweisung am Bildschirm eines Computers, eines E-Books oder am Display eines Handys lesen, kurz: damit machen, was er will.
Untot sind die Ich-Erzählerin, ihre Hauptfigur Brigitte K. oder auch die Opfer in der nationalsozialistischen Vergangenheit des Ortes Erzberg, dem fiktiven Schauplatz des Romans. Hier wird nach dem Niedergang des Erzbergbaus und dem Abbau von Arbeitsplätzen um Einwohner und Touristen gekämpft. In Erzberg lebt auch Brigitte K., Geigenlehrerin, betrogene Ehefrau, hintergangene Geliebte und phantomhafte Protagonistin des Romans.
William Saroyan. Překlad Juraj Vojtek. Redakce Zuzana Belková. Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Zvuková realizace Milan Greguš, Peter Daniška. Režie Jaro Rihák.
Účinkují Róbert Roth a Vladimír Minarovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (5 x 30 min.).
Bernard Shaw. Překlad Břetislav Hodek. Připravila Eva Willigová. Režie Vladimír Gromov.
Účinkují Jiří Hromada a Michal Pavlata.
Natočeno 2011. Premiéra prvního dílu 8. 10. 2011 (15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Zdeněk Petr. Četba na pokračování ze vzpomínkové knihy hudebního skladatele a režiséra. Připravil Petr Nejedlý. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Luděk Munzar.
Natočeno 2004 (5 x 26 min).
Obsah: 1. Zaměstnancem R. A. Dvorského. – 2. Lidé kolem R. A. Dvorského – 3. Zaměstnancem Československého rozhlasu – 4. V Supraphonu – 5. Zpátky v rozhlase.
Lit.: anonym: Zdeněk Petr: Hudba přítelkyně. In web ČRo, říjen 2011 (anotace). – Cit.: Kdo by neznal Píseň pro Kristýnku, Červenou aerovku či muzikály Sto dukátů pro Juana a Filozofskou historii? Právě s těmito díly, i s mnoha dalšími, je spjato jméno skladatele, aranžéra, rozhlasového redaktora, režiséra a dirigenta Zdeňka Petra. (more…)
Robert Walser. Četba na pokračování z románu švýcarského německy píšícího spisovatele. Z vlastního překladu připravil Radovan Charvát. Režie Natália Deáková.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2011. Premiéra prvního dílu 2. 10. 2011 (30 min).
Obsah: 1. Úvod a epizoda Knihkupectví. –
Lit.: {Charvát, Radovan}: Četba na pokračování z Procházky Roberta Walsera. In web ČRo, září 2011 (článek + ukázka). – Cit.: Švýcarský prozaik a lyrik Robert Walser (1878 – 1956) patří k autorům, jejichž dílo je obtížné zařadit – spisovatel se celý život bránil všemu zavedenému, tvorbu nechápal jako prostředek společenského vzestupu či možnost, jak měnit svět. Vystřídal desítky zaměstnání, často se stěhoval, pokoušel se usadit, ale vždy se vrátil ke svému dosavadnímu způsobu života – k toulkám po krajině, po městech a vesnicích, a k psaní. (more…)
Ota Dub. Čtení na pokračování z historické novely. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Hudební redaktor Antonín Schindler. Režie Tomáš Soldán.
Čte David Viktora.
Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2011 (4 x 55 min.). Premiéra 4., 11., 18. a 25. 9. 2011 (ČRo Olomouc).
Lit.: Soldán, Tomáš: Počteníčko – Pasák Grimbert a co se s ním a kolem něho dálo. In web ČRo září 2011 (anotace). – Cit.: Do příběhu pasáka Grimberta, jak jej ve své historické novele mistrně vylíčil lékař a spisovatel Ota Dub, se zaposloucháme v první poprázdninové premiéře Českého rozhlasu Olomouc.
Netušená zákoutí lidských duší, akty nezištné pomoci a hlubokého obětování. To jsou motivy, kterými se často vyznačují prózy Oty Duba. Tento český spisovatel a doktor rozdělil své působení mezi lékařskou teorii a praxi a literaturu. Dnes by se dalo říct, že rovným dílem, protože se mu podařilo vydat nemalé množství novel, románů, či kratších próz. Přesto jeho práce dnes stojí za hlavním vojem české literární tvorby.
Ota Dub (narozený v roce 1909 v Hradci Králové) do literatury vstoupil v roce 1926 překladem povídky M. Dortua. Od 50. let psal eseje do Divadla a Nového světa, v sedmdesátých létech přispívá do Tvorby, Literárního měsíčníků, Světa v obrazech a dalších periodik.V té době už má za sebou působení v roli krajského internisty v Liberci, poté i v Ústí nad Labem. Za Dubův autorský debut bývá považována předválečná novela Jenom já. Výraznějšího ohlasu se mu dostává ve sedmdesátých létech, kdy publikuje prózy Sentimentální milenec, Skulina a další. Ota Dub spolupracoval také s Československým rozhlasem (byly realizovány jeho hry), či televizí. Zemřel v Praze v roce 1987.
Jedním z pozoruhodných Dubových počinů zůstává soubor povídek, který vyšel v roce 1984 pod názvem Doktorské a jiné příběhy. Dub v nich nahlíží především na příběhy, které jsou zasazené do realistických kulis.
Jedinou výjimku snad tvoří novela Pasák Grimbert a co se s ním a kolem něho dálo. V ní se Dubova fantazie pouští do Francie kolem roku 1315. V postavě pasáka Grimberta tak ožívá moralita o ryzím člověku a o tom, že je často lepší důvěřovat své přirozenosti než vzletným slovům mocipánů. Do zorného pole se tedy dostává téma v čemsi věčné, dnes opět rezonující.
Karel Kálal. Vzpomínky na autorovo působení na pohraničních venkovských školách v 50. letech minulého století. Připravila Hana Soukupová. Režie Luboš Koníř.
Čte Rudolf Kvíz.
Připravily České Budějovice v roce 2011. Premiéra prvního dílu 24. 9. 2011 (15 min.).
Powered by WordPress