Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

František Ptáček.  Četba na pokračování z cestopisu sepsaného druhým palubním důstojníkem Československé námořní plavby ve výslužbě  (*1930). Připravil  Michal Bureš. Redaktorka Zuzana Vojtíšková. Zvukový mistr Jiří Pochvalovský. Použitá hudba Otto Sieben (Seaside The A). Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Čte Josef Bartoň.

Nastudoval ČRo Olomouc 9. – 14. 7. 2012. Premiéra 13. – 17. 8. 2012 (ČRo 2 Praha, 22:00 – 22:30 h.). Repríza 1. dílu 17. 3. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Vlajková loď Vítkovice pluje do Panamy (25 min.). – 2. Japonsko a Austrálie – 3. Grónsko a Finsko – 4. Brazílie – 5. Mauricius a závěrečný epilog.

Pozn.: František Ptáček je námořní důstojník ve výslužbě. A vám se dostává jedinečné příležitosti vypravit se s ním na cestu kolem světa na československé námořní lodi Vítkovice. Pravda, je to loď československé plavby, která už neexistuje, ale to nevadí, proto nebudou jeho zážitky chudší. Na Islandu s nimi bude smět pašovat, v Bakaru si zavzpomínáme, na rio Grande zažijeme karambol, na světoznámé pláži Copacabana si zaskotačíme…

Henri Perruchot. Vybrané kapitoly ze stejnojmenné knihy. Překlad V. Smetanová. Další tvůrci  nezjištěni.

Čte Miroslav Doležal.

Natočeno 1967. Premiéra 1. dílu 17. 4. 1967 (Československo II., 18:00 – 18:25 h.).

Obsah: 1. Chlapec z dobré rodiny. 3. Kavárna Tortoni – 4. Třiašedesátý rok. – 5. Venuše s kočkou – 6. Opožděná pocta –  Zuzana.

Basil Davidson. Četba na pokračování. Neobyčejně vzrušující špionážní román, jehož postavy jsou vykresleny s podivuhodnou plastičností. Překlad Jiří Pober. Připravil Jaroslav Prášek.

Nastudovalo Ústí nad Labem v roce  1967. Premiéra 9. dílu 17. 4. 1967 (Československo I., 8:05 – 8:20 h.).

Pozn.: Špionážní román z Istanbulu roku 1949, v době počátků studené války – britská tajná služba kontra evropským komunistickým režimům (Golden horn, 1952). – Reportážní román pokrokového anglického publicisty poutavě líčí život kosmopolitní společnosti a činnost mezinárodních diversantských centrál v Istanbulu. Dějová zápletka je čerpána ze skutečných událostí v letech studené války. Američtí a angličtí agenti osnují státní převrat v Bulharsku, jejich pokus však ztroskotává, jejich lidé jsou schytáni a před sofijským soudem prozradí své spojení s anglo-americkou sítí v Turecku. Odhalení vede k diplomatické a policejní zápletce v Turecku, ke zmatkům a osobním rozporům mezi strůjci nezdařeného spiknutí, činnost agentur však se rozbíhá nanovo. Rozvíjející se děj dává autorovi hodně příležitostí, aby zachytil atmosféru starodávného města na Bosporu, prázdný život bývalých šlechticů a ztroskotaných existencí, vyvržených revolucemi do tohoto zákoutí, hlavně pak pletichy imperialistických agentur, zaměřené proti zemím socialistického tábora. (anotace)

Jakob Wassermann. Četba na pokračování. Připravila Hana Trojanová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1967 (?). Premiéra (?) druhého dílu 17. 4. 1967 (Praha, 17:30 – 18:00 h.).

Pozn.: Známý prokurátor Andergast odsoudil před lety muže pro vraždu snoubenky. Případ je už dávno promlčen. Andergastův dospívající syn se setká s otcem odsouzeného Mauricia, a ten ho přesvědčí o synově nevině. Chlapec je šokován, že jeho otec, který mu byl ve všem příkladem a jehož si hluboce vážil, by se dal ovlivnit k vynesení sporného rozsudku. Po vášnivém rozhovoru se prokurátor rozhodne spisy znovu prostudovat… Hluboce lidský příběh o svědomí vznikl podle románu Jakoba Wassermanna, ve třicátých letech minulého století nejčtenějšího německého spisovatele. (anotace)