Petra Klabouchová. Četba na pokračování. Připravila Vendula Záhoříková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Pavel Čeněk Vaculík.
Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 1. dílu 4. 10. 2025 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Proč psal Antonín Přidal básně? Zelný rynk připomene taky Zdeňka Rotrekla a představí Muže z Brna. In web ČRo Brno, 4. 10. 2025 (článek). – Cit.: (…) A co baví policistu Josefa Ječmínka z komediální detektivky Petry Klabouchové Muž z Brna? Těžko říct. Dokud ještě žil v Praze, chodil si na sobotní farmářské trhy kupovat bio raw dezert z rozemletých rozinek a kokosu splácaný do tvaru chlupaté koule. Ale poté, co jej převeleli na služebnu v Brně-Komárově, obtížně hledá cokoliv, z čeho by měl v tomto městě radost. A nejen to – bojí se.
Asi nezná výrok Ivana Martina Jirouse: „V Brně se prostě nesmíš bát, musíš zaútočit jako první.“ Ano, ta knížka je plná nekorektního humoru. A věříme, že mu – jako my – dáte šanci. Pro rozhlas ji připravila Vendula Záhoříková. (…)
Lit.: Blažejovská, Alena: Pozvánka do neučesané zahrady, sadu ukrajinských nadějí a vymyšlené policejní služebny v Brně-Komárově. In web ČRo Brno, 11. 10. 2025 (článek). – Cit.: (…) Hádám, že byste se raději nechali pozvat do zahrady nebo do sadu než na policejní služebnu. Ale ta, o které je řeč, vznikla v bujné představivosti spisovatelky Petry Klabouchové a stala se novým působištěm jejího románového hrdiny, Pražáka Josefa Ječmínka. Jeho „poloviční“ přítelkyně Stračena jej oslovuje „piškotku“ – a „piškotek“ se v Brně bojí. A co vy? Svoje vlastní zkušenosti s Brnem si můžete porovnat s groteskní podobou města v komediální detektivce Muž z Brna. (…)
Lit.: Králová, Magdaléna: Na Brno dobrý… anebo moc ne. In Facebook /Knižní závisláci/, 5. 3. 2026 (posluchačská recenze). – Cit.: Nevím, jak moc se s Mužem z Brna Petry Klabouchové setkává někdo, kdo nechodí aspoň jednou týdně kolem výlohy Barviče a Novotného. Mně v době po jeho vydání připadalo, že ho vidím snad všude. A tak jsem si ho ze zvědavosti poslechla jako četbu na pokračování Českého rozhlasu. Dostala jsem přesně to, co se dalo čekat – trochu se mi chce dodat, že bohužel.
Přehnaný antagonismus mezi Prahou a Brnem je základní surovinou českého humoru, stejně tak ironie a stereotypy, a pokud vám takové vtipy sednou do vkusu, tady jich najdete hromadu. Občas jsem se sama smála nahlas; přála jsem si nicméně, aby se ukázal jakýkoli přesah. Josef se učí mít Brno rád, ale dochází k tomu pouze tak, že se zbavuje svých stereotypních „pražských“ vlastností a zvyká si na brněnskou svéráznost. Komárovští policisté nejsou zvlášť polidštěni, jejich vesměs předvídatelné reakce nesvědčí o jakémkoli vnitřním životě. Asi jsem měla brát vážně opakovaný vtip, že Brňáci nepřemýšlejí.
Někdy jsou postavy méně než dvojrozměrné; konkrétně tím myslím Týnuš z Ivančic, která se, ač protagonistův love interest, snad jen dvakrát vyskytne ve stejné scéně jako on. Ano, můžeme se hádat, že se Muž z Brna nesnaží být romancí. Bylo by nicméně hezké, kdyby jejich vztah měl aspoň nějakou možnost se rozvinout a všechno neprobíhalo mimo stránky knihy. Doufám, že v rozhlasové verzi bylo pár scén vyškrtnuto a v papírové knize mají osoby nějakou osobnost.
Příjemné ovšem bylo vystavění příběhu, je poznat, že autorka má spoustu zkušeností s psaním detektivek. Příběhové kapitoly se střídají s jednorázovými anekdotami a pozorné čtení či poslouchání je odměněno. Není úplně správné označit Muže z Brna za detektivku, případu, jejž protagonista řeší, není věnováno zase tolik pozornosti. Nicméně některé drobnosti má čtenář možnost odhalit o trochu dříve než postavy a najít tak přidanou hodnotu.
Skeče s karikaturami v hlavní roli rychle omrzí, a tak je dobře, že kniha nebyla příliš dlouhá. Snad mohla být ještě o trochu kratší, nebýt občasných matoucích dlouhých souvětí. Muž z Brna zabaví a pobaví, ale aspoň mně se už za pár týdnů jen těžko vybaví. Doporučuji v případě, že chcete opravdu jen odpočinkovou četbu/poslech.