Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Alexandr Kron. Vyprávění o příteli. Četba na pokračování. Z ruštiny přeložil a pro rozhlas upravil Jiří Lexa. Hudební spolupráce Mojmír David. Režie Jiří Horčička.

Účinkují Milan Mach, Rudolf Jelínek a Jan Pohan.

Natočeno 1985. Premiéra 1. dílu 29. 1. 1986 (Praha, 19:30 h.); 2. dílu 5. 2. 1986 (Praha, 19:30 h.); 4. dílu 19. 2. 1986 (Praha, 19:30 h.); 5. dílu 26. 2. 1986 (Praha, 20:00 h.); 6. dílu 5. 3. 1986 (Praha, 19:45 h.); 7. dílu 12. 3. 1986 (Praha, 19:30 h.); 8. dílu 19. 3. 1986 (Vltava, 19:45 h.); 9. dílu 26. 3. 1986 (Praha, 19:45 h.). Repríza 8. dílu 10. 7. 1987 (Vltava, 11:30 h.); 9. dílu 17. 7. 1987 (Vltava, 11:30 h.).

Obsah: 1. Schopen hrdinských činů – 2. Vábení – 3. Filtr – 4. Láska a povinnost – 5. Křest ohněm – 6. Útok století – 7. A znovu do boje… – 8. Na souši – 9. Paměť srdce.

Lit.: ko: Paměť rozumu, paměť srdce. In Rozhlas 5/1986 (20. 1. 1986), s. 4 (článek). – Cit.: »Jsou dva druhy paměti — racionální a emocionální… Pochopitelně zjednodušuji, jedna bez druhé neexistuje. Přesto se mnohem snáze člověku vybavuje to, co kdysi věděl, než co cítil …« Tak uvádí sovětský spisovatel Alexandr Kron své »vyprávění o příteli«, svůj »reportážní román« o hrdinovi SSSR Alexandru Marineskovi, který vstoupil do historie tzv. útokem století. Dne 30. ledna 1945 potopila ponorka S 13, pod jeho velením, obří zaoceánskou loď Wilhelm Gustloff, evakující z Gdaňska více než sedm tisíc vojáků, důstojníků a vysoce postavených představitelů nacistického Německa.

Tato dramatická událost tvoří však jen jedno z východisek Kronovy poutavé knihy. Autor nenapsal válečnou kroniku, nechtěl zobrazit pouze hrdinství jednoho z mnohých, kteří nasadili životy za vítězství pravdy a spravedlnosti v nejkrutější válce lidských dějin. Jeho záměr je hlubší. Na pozadí napínavých dějů se před námi odvíjí především osud člověka, nečítankového hrdiny, člověk »z masa a kostí«, člověka odvážného, hrdého, ale také tápajícího a chybujícího, jehož nevyrovnaný temperament ho zákonitě vede ke srážce se skutečností, která ho obklopuje. Toto neschematické vidění lidského jednání ve vypjaté době patří k nejpozoruhodnějším rysům Kronova »vyprávění o příteli« a jeho autor se jím přiřadil do vlny sovětských spisovatelů přicházejících s novým pohledem na válku — byť Kapitán dálkové plavby vlastně skutečným válečným románem ani není.
Devět četeb na pokračování, které z jeho knihy připravila redakce literatury a dramatu faktu, přináší průřez nejzajímavějšími epizodami pohnutého života kapitána dálkové plavby Alexandra Marineska. Sleduje jeho učednická léta na obchodních lodích, Jeho službu ve válečném námořnictvu, jeho válečné činy. Jeho slávu i jeho pád a nakonec předčasnou smrt, jejíž příčinou je nevyléčitelná choroba. Přibližuje tak nejpodstatnější části Kronova »vyprávění o příteli» spojující prvky literatury faktu s až hailleyovskou dobrodružností, především však se sugestivním průnikem do nitra neobyčejného člověka — hrdiny.

Jiřina Axmanová a Jana Pohanková. Četba na pokračování z rukopisu nové prózy. Režie Jana Klimentová.

Účinkují Blanka Vikusová, Jan Pohan a Martin Velda.

Natočeno 1989. Premiéra 7. – 12. 3. 1989 (Praha, 21:45 h.).

Lit.: kop: Jiřina Axmanová – Jana Pohanková: Zadržte letadlo. In Rozhlas 11/1989 (27. 2. 1989), s. 4 (článek). – Cit.: Autorské dvojice bývají v literárním životě poměrně vzácným jevem. Jsou-li však autorkami nové četby na pokračování dvě ženy — je to jev zcela ojedinělý. Dvojice autorek Jiřina Axmanová a Jana Pohanková není však zcela neznámá. Rozhlasoví posluchači se již měli možnost seznámit s jejich tvorbou v oblasti rozhlasových her. Jiřinu Axmanovou jistě znají posluchači rozhlasových pořadů poezie. Svou novou prózu nazvaly Zadržte letadlo. Nehledejte však pod tímto názvem dramatický přibéh uneseného letadla nebo něco podobného. Autorky píši o svých současnicích, o lidech, které denně potkáváte a jejichž příběhy jsou dramatické tak, jak bývá dramatický život všedního dne. Zdá se vám to málo? Očekáváte ohňostroje fantazie, příběhy výjimečných lidi ve výjimečných situacích? A proč? I všední život všedních lidi má svou dynamiku, svou poezii, svá malá i velká dramata. Zaposloucháte-li se do jejich osudů, jak nám je předkládají v četbě na pokračováni z rukopisu své prózy obě autorky, možná že se zamyslíte nad zbytečnou uspěchaností všedního života, nad tím, jak jeden druhého někdy málo posloucháme a ještě méně se slyšíme.
četbu na pokračování z rukopisu nové prózy Jiřiny Axmanové a Jany Pohankové Zadržte letadlo režijně nastudovala Jana Klimentová. Účinkují Blanka Vikusová, Jan Pohan a Martin Velda.

Raymond Chandler. Četba na pokračování. Překladu Heda Kovályová. Připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Anna Smrčková. Účinkuje Petr Lněnička. Režie Lukáš Hlavica.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 7. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Bohatá dáma, která vládne železnou rukou své honosné domácnosti – nebo se tak alespoň tváří – chce využít služeb Phila Marlowa, aby našel ztracenou vzácnou minci a zmizelou nehodnou snachu. V ponurém patricijském domě je ale temných tajemství mnohem víc a Marlowe, tento „rytíř Galahad ve zlevněném vydání“, na to brzy přijde… Vysoké okno je třetím ze sedmi románů s tímto ikonickým hrdinou, jimiž autor změnil dosavadní tvář detektivního žánru. (anotace)

Timothy Snyder. Četba na pokračování. Z angličtiny přeložil Martin Pokorný. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Pavel Hromádka.

Natočeno 2025. Premiéra 5. 11. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah:

Díl první: Svoboda. Roku 1976 bylo Timothymu Snyderovi osm let, země slavila dvě stě let nezávislosti a děti zvonily na zvon svobody. Touto vzpomínkou a svou cestou na Ukrajinu zahajuje autor své úvahy o svobodě. Ukrajinci nevnímají svobodu negativně jako osvobození, nýbrž pozitivně, jako vyhlídku na normální život. Ukrajina je tak lekcí i pro americké pojetí svobody jako odstraňování bariér. Snyderův koncept pozitivní svobody sestává z jejích pěti podob: suverenity, nepředvídatelnosti, mobility, faktičnosti a solidarity.

Díl druhý: Suverenita, část první. Suverénní osoba zná sebe samu a svět dostatečně na to, aby dospěla k hodnotovým soudům a tyto soudy zrealizovala, říká Timothy Snyder. Svoboda je spjata s žitou tělesností, pro niž autor užívá termínu německé filozofky Edith Steinové „Leib“. Zahrnuje „já“ a umožňuje poznání sebe sama skrze empatii vůči druhému. Téma tělesnosti vede Snydera k úvahám o souvislostech svobody se zdravím a se sportem.

Díl třetí: Suverenita, část druhá. Suverénní bytostí, individualitou, se člověk stává v dětství, avšak nestává se jí sám. Je-li suverenita první podobou svobody, je výsledkem sociálního aktu. Představa narození a péče o dítě přivádí Snydera k úvaze nad samou podstatou západní filozofie. Filozofie zapomněla na zkušenost žitého těla už v dobách Platóna, jehož představě o nedokonalosti naší žité zkušenosti autor zásadně oponuje.

Díl čtvrtý: Nepředvídatelnost, část první. V dalším dílu knihy, věnovaném nepředvídatelnosti jako druhé podobě svobody, se autor vrací ke zkušenostem z počátku své akademické dráhy. Jeho uvažování o svobodě podstatně ovlivnilo tehdejší setkání s texty Václava Havla, zejména esej Moc bezmocných z poloviny 70. let. Na jejím základě rozvíjí představu o hodnotové dimenzi, která nám pomáhá s orientací ve světě, i o problematické povaze digitálních technologií, které nás svobody zbavují.

Díl pátý: Nepředvídatelnost, část druhá. Tématem pátého dílu jsou sociální média. Podle Snydera vynikají superschopností činit z nás předvídatelná, ovladatelná individua. Obrazovky nás okrádají o cenný čas, algoritmy nás krmí dopaminem, stroje nás sledují, probouzejí naše strachy a vhánějí nás do znepřátelených houfů. Před mentální manipulací varuje nejen sci-fi, ale už Homérovy eposy.

Díl šestý: Mobilita, část první. Z hlediska jedince je třetí podoba svobody, mobilita, výzvou dospělosti. Její společenské a historické souvislosti vedou autora zpět k úvaze o znehybnění Židů za války, o amerických rasistických předsudcích a o snaze o imperiální mobilitu, jež určuje politiku současného Ruska. Podle Snydera je dnes, v době mobility sociální, neschůdná.

Díl sedmý: Mobilita, část druhá. V devadesátých letech jsme doufali v přibližování Ruska a Spojených států. Ve skutečnosti se obě velmoci přibližovaly mnohem dříve. Obě omezily sociální mobilitu, v obou přišla ke slovu – Snyderovými slovy – politika nehybnosti, poté politika věčnosti a nakonec politika katastrofy. Zachránit nás může jedině respekt k vědeckým poznatkům, ať už věd exaktních nebo humanitních, zejména historiografie.

Díl osmý: Fakticita. Máme-li měnit svět, musíme se opřít o fakta, a proto je čtvrtou podobou svobody faktičnost. Moc historických tyranií se opírala o lež – komunismus o stranickou linii, nacismus o představu Židů jako zdroje veškerého zla. Dnešní oligarchie šíří lži o stavu klimatu. Fakta a pravda ale existují a poskytnout je musí věda a novinařina, která však mizí, nahrazena internetem.

Díl devátý: Solidarita, část první. Solidarita je majákem v zemi svobodných lidí, říká Timothy Snyder. Jako pátá podoba svobody není ani ona pro autora jen filozofickou kategorií, ale opět důvodem k zamyšlení nad historií a politikou. Snyderova kritika se obrací například proti dominanci negativního pojetí svobody ve východní Evropě v 90. letech nebo proti extrémnímu popření solidarity, jakým je eskapismus, útěk před katastrofou, o němž sní dnešní oligarchie.

Díl desátý: Solidarita, část druhá. Podle Snydera křiví náš pohled na svobodu svůdné lži a falešné ideologie. Za filozofii svobody se vydává libertariánství, sázející na sobectví a popírající smysl solidarity. Podle autora není v libertariánské představě o svobodném trhu místo pro svobodného člověka. Falešný je rovněž jak totalitarismus jako náboženství jediné pravdy a jediné vládnoucí hodnoty, tak hodnotový nihilismus, jejž Snyder nazývá notalitarismem.

Díl jedenáctý: Vládnutí, část první. Podle negativního pojetí svobody má jít stát člověku z cesty, pozitivní svoboda naopak politiku formuje. V závěru Snyder vyzdvihuje ty myšlenky z předchozích úvah, jež podporují budování institucí a starost o ně, skutečně demokratické volby bez vylučování skupin občanů, tvorbu infrastruktury nebo ochranu médií. Za nejcitelnější ohrožení demokracie a svobody považuje v současnosti nespravedlivě rozdělené bohatství a moc oligarchie.

Díl dvanáctý: Vládnutí, část druhá. Na konci knihy se spolu s autorem vracíme k počátku, k jeho zážitku se zvonem z roku 1976. I oslava dvou se let nezávislosti může být pro někoho připomínkou křivdy, pokud není svoboda zajištěna skutečně pro všechny. Podle Snydera je ve Spojených státech rasová nerovnost skutečností a pro bělocha je bolestivé uvědomění, že za to nese odpovědnost. Svoboda je však i v tomto ohledu příležitostí k činu.

Lit.: Blažejovská, Alena: Timothy Snyder: Svoboda. Ukrajinská lekce světu i USA a pět pilířů pro život v 21. století. In web ČRo Plus, 5. 11. 2025 (článek). – Cit.: Historicko-filozofický esej o svobodě Timothyho Snydera vzešel ze zkušenosti s válkou na Ukrajině a z obav o osud demokracie ve Spojených státech. Americký historik v něm nahlíží naši současnost z historické perspektivy, vrací se k evropské zkušenosti 20. století, k americké zkušenosti s otrokářstvím či k antice, a dokládá, že svobodu nelze pojímat negativně, jako bourání bariér. Svoboda je v jeho pojetí pozitivní příležitostí k činu a nadějí pro budoucnost.

Roku 1976 bylo Timothymu Snyderovi osm let, Spojené státy americké slavily 200 let nezávislosti a děti zvonily na zvon svobody. Touto vzpomínkou a svou cestou na Ukrajinu zahajuje autor své úvahy o svobodě.

Ukrajinci podle něj nevnímají svobodu negativně jako osvobození, nýbrž pozitivně, jako vyhlídku na normální život. Ukrajina je tak lekcí i pro americké pojetí svobody jako odstraňování bariér. (…)

Emma Kausc. Román současné české spisovatelky, v němž autorka prozkoumává možnosti toho, jak prostřednictvím vyprávěného příběhu zachycovat osobité lidské osudy. Pro rozhlas připravila autorka. Účinkuje Anita Němcová Krausová. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 31. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 24 min.).

Daniela Samsonová. Může mít člověk za táta ducha? Četba na pokračování o neskutečně skutečných událostech. Dramaturgie Lenka Veverková. Zvuk Tomáš Pernický. Zvukový design Ondřej Gášek. Režie Bela Schenková.

Vypráví Berenika Anna Mikeschová.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 31. 10. 2025 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: anonym: Můj táta duch. Seriál o neskutečně skutečných událostech. In web ČRo Rádio Junior, 30. 10. 2025 (článek). – Cit.: Některé věci se nedají dokázat, ale i tak můžou být skutečné.

Etelin táta zmizel do nemocnice a už se nevrátil. Teda vrátil. Ale jako duch! Etel miluje encyklopedie, chce být vědkyní a sní o Nobelově ceně. Jenže jednoho dne zjistí, že ne všechno se dá změřit, spočítat nebo vysvětlit. Její táta se totiž po smrti vrátí na Zem jako duch!

A tak si Etel začne psát vlastní encyklopedii o duchách. Právě tenhle výzkum jí přivede do života nejen nejlepší kamarádku Bedřišku, ale i školní psycholožku Vilmu, která jí vysvětlí, že někdy je v pořádku být prostě smutná. (…)

Jan Šícha. Četba na pokračování. Výběr ze stejnojmenné obsáhlé publikace. Dramaturg Petr Gojda. Zvukový mistr Michal Zelinka. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno 6. 3. 2025. Premiéra 1. dílu 13. 4. 2025 v rámci programového cyklu Kultura na severu (ČRo Sever, 15:25 h.; cca 8 min.).

Lit.: anonym: Labe: Příběhy řeky na česko-německém pomezí. In web ČRo Sever, 28. září 2025 (článek). – Cit.: (…) Nevstoupíš dvakrát do téže řeky… Platí to samozřejmě i pro evropský veletok Labe, pramenící v českých Krkonoších a vlévající se do Severního moře za německým Hamburkem, jehož tok měří přes 1000 kilometrů.

Proč se Labe po soutoku s nejdelší českou řekou Vltavou, která je v místě soutoku u Mělníka navíc i vodnatější, dál jmenuje Labe? Jaká místa tok řeky spojuje a jaká je jejich historie?

Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.

Kde na Labi se na konci války setkali Američané se Sověty? Jak inspirovala tato řeka nejrůznější umělce? Zaposlouchejte se do příběhů z tohoto seriálu a dozvíte se mnohem víc… (…)

Pavel Brycz. Připravil Petr Gojda. Produkce Lenka Radová. Dramaturg Petr Gojda. Zvukový mistr Radek Veselý. Režie Dimitrij Dudík.

Čtou Otakar Brousek II., Jaroslava Kretschmerová, Matěj Převrátil, Julie Stejskalová.

Natočeno 24. 3. 2025 Premiéra říjen 2025 (ČRo Sever) v rámci pořadu Kultura na severu.

Obsah: 1. díl: Třetí oko slečny Vikárkové (10:09) – 2. díl: V kalhotách (10:01) – 3. díl: Kafkův psací stroj (10:50) – 4. díl: U Fantů v kuchyni (11:08) – 5. díl: Skříňka Casanovy (11:05) – 6. díl: Pod zem (11:15).

Lit.: Brycz, Pavel: Hodinový secondhand III. In web ČRo Sever, 12. říjen 2025 (článek). – Cit.: Vetešník Theodor Lustig se vrací do svého kouzelného secondhandu a nemůže si stěžovat na nezájem zákazníků… Především tedy jedné zákaznice, slečny Vikárkové.

Chybět ale nebudou ani Veselá Káča a Kryštof Čeněk, kteří v sobě našli zalíbení. Na scénu se ale dostanou i další „magické“ artefakty a dokonce i opravdické čáry. (…)