Petr Pazdera Payne. Ze stejnojmenné sbírky povídek současného českého autora připravil Jiří Vondráček. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Jiří Hromada.
Natočeno 2018. Premiéra 5. – 9. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Stránky na dobrou noc.
Obsah: 1. V galerii. – 2. Elpenor. – 3. Kurzy kreslení. – 4. Rukopis nalezený v kabelce. – 5. Ipse fecit.
Ladislav Vrchovský. Četba na pokračování z dramatické autobiografie z hornického prostředí. Příběh Vládi Horského je příběhem mého života, říká autor. Zvukový mistr Marek Hoblík. Technická spolupráce Vojtěch Dluhý. Režie Simona Nyitrayová.
Učinkuje David Viktora.
Nastudovala Ostrava v roce 2018 (?). Premiéra 1. části 4. 3. 2018 (ČRo Ostrava, 15.30 h.) v cyklu „Rozhlasové listování“. Repríza 1. části 15. 2. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Z Podzemí ke slunci. Tak se jmenuje autobiografický román ostravského publicisty Ladislava Vrchovského, ze kterého dnes budeme poprvé číst v Radioknize. Je unikátním svědectvím o životě horníků z ostravsko-karvinského revíru v letech 1948 sž 1989.
2. Podruhé dnes budeme v Radioknize číst z autobiografického románu „Z podzemí ke slunci“, který napsal publicista a bývalý havíř Ladislav Vrchovský. Opět nás zavede do skutečného světa horníků ostravsko-karvinských dolů v době budování socialismu.
3. Potřetí dnes v Radioknize zamíříme mezi ostravské havíře. Komunistický režim je opěvoval a používal ve svých propagandistických matriálech jako hrdiny budování socialismu, ale skutečnost jejich života byla mnohdy úplně jiná. V autobiografickém románu „Z podzemí ke slunci“ tehdejší dobu popsal bývalý horník, současný ostravský publicita Ladislav Vrchovský. Připomene třeba návštěvu Alana Ginsberga v Praze v polovině šedesátých let, na kterou přijeli i mladí lidé z Ostravska.
Josef Ullrich. Výběr pověstí. Překlad a výběr Lukáš Motyčka. Rozhlasová úprava a dramaturgie Iryna Shkaruba. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Mistr zvuku Zdeněk Prchlík. Produkce Tereza Tichá. Režie Tomáš Soldán.
Účinkují Hana Maciuchová, Igor Bareš, Valérie Zawadská, Stanislav Šárský a Miroslav Hruška.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 1. dílu 4. 3. 2018 (ČRo Olomouc) v cyklu Počteníčko.
Obsah:
I. Pověsti ze Šternberska (1-3). Čte Igor Bareš. Premiéry 4., 11. a 18. 3. 2018 (ČRo Olomouc, 18:04 h).
1. díl: O založení města Šternberku. – Skalní mužíček. – Zničení dolů v Plynkoutu. – Poklady šternberského hradu.
2. díl: O krásné panně z Waldhausenu. – Pramen v dolině u Tylova. – Dvě vodníkovy dcery. – Strašidlo u studánky. – Jak bydleli skřítci ve skále u Tylova.
3. díl: Větrný mlýn u Horní Loděnice. – Jak zanikl hrad Hombok. – Černá paní z hradu Waldhausen. – Jak pominulo prokletí. – Květ kapradiny.
II. Pověsti ze Šternberska (4-6). Čte Hana Maciuchová. Premiéry 25. 3., 1. a 8. 4. 2018 (ČRo Olomouc, 18:04 h).
4. díl: Poslední rytíř na hradě Tepenec. – Skřítčí dům na Karlovském vrchu. – Švédové pod Sovincem. – Jak byla věrolomnost potrestána. – Černý srnec.
5. díl: Černý rybník u Tylova. – Mrtví z Einsiedelu. – Horlivý panský písař. – Potrestaná bezcitnost. – Přízrak z lesů u Sovince.
6. díl: Nešťastný voják. – Pytlákova pomsta. – Oltářní kámen u Řídeče. – Obraz na hlavním oltáři kostela v Loděnici. – Čarodějnice z Rýžoviště.
III. Pověsti z Krnova a okolí (7-9). Čte Valérie Zawadská. Premiéry 15., 22. a 29. 4. 2018 (ČRo Olomouc, 18:04 h).
7. díl: Vděk krále skřítků. – O pomýleném faráři. – Selka a bříza. – Čertův kámen u Bartulovic.
8. díl: Údolí dobrého pastýře. – Čtyři hradní panny na Dívčím hradě. – Ptačí hvízdání. – Veselý Honzík a skřítčí ženuška.
9. díl: O zakleté hradní panně. – Bílí koně u Krnova. – O loupežnících ze Šelenburku. – Zlatá jáma u Liptáně.
IV. Pověsti z Bruntálu a okolí (10-12) Čte Miroslav Hruška. Premiéry neděle 2., 9. a 16. 9. 2018 (ČRo Olomouc, 18:04 h.)
10. díl: Jak se svatý Petr vsadil s ďáblem. – Skřítčí jeskyně u Razové. – O čaroději Kunzovi z Horního Benešova. – O bezcitné mlynářce.
11. díl: Víla z říčky Moravice. – Prsten štěstí. – Zakletá princezna. – Čarodějnice z Rudné pod Pradědem.
12. díl: O Panenském rybníku nad Mezinou. – Staré hodiny. – Jak žena, jež si vzala život, po nocích strašila své známé. – O vzniku Mnichova u Vrbna pod Pradědem.
V. Pověsti z Potštátska (13-15) Čte Stanislav Šárský. Premiéry neděle 23. a 30. 9. + 7. 10. 2018 (ČRo Olomouc, 18:04 h.).
13. díl: O trpaslíkovi jménem Apella. – O vodnících na Potštátsku. – Stará Halatková.
14. díl: O úředníkovi, jehož duše nemohla najít spočinutí. – O čarodějnicích z Božkova a okolí. – Napravená mlynářka.
15. díl: Bílá paní z Božkova. – O ohnivých mužíčcích na Potštátsku. – Ukradené panské dítě.
Lit.: Shkaruba, Iryna – Soldán, Tomáš: Pověsti z Jeseníků ožijí hlasy Maciuchové, Bareše či Zawadské. In web ČRo Olomouc, 2. březen 2018 (článek). – Cit.: Tajemné, kruté, ale také bohaté a někdy štědré. Takové jsou Jeseníky. Nesnadný reliéf moravských hor dokázal vždy jejich obyvatele potěšit i vyděsit.
A z takových setkání lidí s krajinou vznikla celá řada pověstí. Mnoho z nich sesbíral a sepsal novojičínský spisovatel a badatel Josef Ullrich a Český rozhlas Olomouc vám je nyní nabídne v exkluzivním zvukovém zpracování.
Už 4. března tak v nedělním podvečerním Počteníčku zazní první z příběhů z Ullrichovy knihy Pověsti z Jeseníků. V celkem patnáctidílném cyklu, ve kterém nabídneme na pět desítek sebraných příběhů, se postupně představí herci Hana Maciuchová, Igor Bareš, Valérie Zawadská, Stanislav Šárský a Miroslav Hruška – osobnosti, kterým je kraj moravských Sudet domovinou, případně je krajem jejích mládí, krajem her a nezaměnitelné přírody.
Každý z nich vám bude po dobu tří neděl předčítat o vodnících, zakletých pannách, skřítčích ženuškách, rytířích, mlynářích, hlubokých lesích a loupežnících, kteří obývali (a možná stále obývají) Jeseníky. K pověstem přidají také svoje vzpomínky, pocity, nejistoty i radosti z míst, která jim ani dnes nejsou cizí.
Jaká byla krajina dětství Valérie Zawadské? Věří Miroslav Hruška na duchy? Jaké sny a rituály má Stanislav Šárský? A jakou by byl Igor Bareš půdou, pokud by byl půdou, a co by z ní vzešlo? Co recituje Hana Maciuchová svojí zahradě? I to jsou příběhy, které v Pověstech z Jeseníků uslyšíte.
Autor pověstí Josef Ullrich patří do galerie osobností Nového Jičína, kde se v roce 1866 narodil. Jako žurnalista přispíval do novojičínských novin, učil v chlapecké škole a podílel se na shromažďování, publikování a archivování vlastivědných informací o Kravařsku. Celý život sbíral lidové pověsti, které důkladně sepsal a roku 1934 vydal ve dvou svazcích – Volkssagen aus dem Kuhländchen (Pověsti z Kravařska) a Volkssagen aus dem Gesenke (Pověsti z Jeseníků).
Pro Český rozhlas Olomouc některé příběhy z knihy vybral a přeložil germanista a překladatel Lukáš Motyčka. Rozhlasovou úpravu pořadů má na svědomí dramaturgyně Iryna Shkaruba. Pověsti s herci natočil režisér Tomáš Soldán.
V jarním programu Počteníčka vám z celého cyklu nejprve nabídneme pověsti ze Šternberka a okolí v podání Igora Bareše a Hany Maciuchové. Na ně naváže Valérie Zawadská s pověstmi z Krnova. Od září Počteníčko rozezní hlasy Miroslava Hrušky (pověsti z Bruntálu a okolí) a Stanislava Šárského (pověsti Potštátska).
Čekají vás cesty a návraty, hledání a míjení se, koňské hlavy a zádušní mše, smrtelné touhy a nespočet podivuhodných setkání. Nebojácný poslech, milí posluchači, a pevné kroky do neznáma!
Lit.: Shkaruba, Iryna: Pověsti z Jeseníků s hlasy velkých herců. In Týdeník Rozhlas 14/2018 (článek).
Marie Červinková – Riegrová. Výběr z deníků Marie Červinkové- Riegrové, dcery Františka Ladislava Riegra a vnučky Františka Palackého, české vlastenky, spisovatelky a libretistky připravili a komentují Luboš Velek a Milan Vojáček.
Ukázky čte Anita Krausová.
Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 3. 3. 2018; 2. dílu 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:50 – 9:00 h.); 3. dílu 28. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:15 – 9:30 h); 4. dílu 26. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.); 5. dílu 23. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h); 6. dílu 29. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h); 7. dílu 13. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h); 8. dílu 10. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h); 10. dílu 5. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8:30 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava a ČeskoSlovenský rok.
Obsah: 1. Otec politik, řečník i symbol společnosti. – 2. První rodina národa – 3. Společenský salón. – 4. České kulturní instituce. – 5. Životní styl měšťanských elit. – 6. Život na venkovském sídle. – 7. Rodina na cestách. – 8. Poslancem ve Vídni. – 9. Vážení čeští politici. – 10. Domácí muzicírování.
Pozn.: Původně bylo plánováno 11 dílů, výsledně natočeno pouze 10.
Bohuslav Březovský. Četba z románu, postihujícího názorové tříbení představitelů různých společenských vrstev v období od května 1945 do února 1948. Režie Josef Melč.
Natočeno 1988. Premiéra 22. 2. – 7. 3. 1988 (Vltava, 17.30 – 18.00 h.).
Bohuslav Březovský. Četba z románu, postihujícího názorové tříbení představitelů různých společenských vrstev v období od května 1945 do února 1948.
Natočeno 1960. Premiéra 2. 10. – 18. 12. 1960 (Praha I, 11.00.-11.30 h.).
Ilona Borská. Četba z románu o životním příběhu MUDr. Vlasty Kákalové-Di Lottiové, která se ve dvacátých letech našeho století na vlastní pěst vydala do Orientu a založila v Bagdádu čs. nemocnici. Režie Ludvík Mühlstein.
Účinkují Věra Papírková a Jan Trnka.
Nastudovaly České Budějovice v roce 1981. Vydala Radiotéka, únor 2018 (MP3, celková délka 113 min.).
Pozn.: Výběr z kapitol nejznámějšího románu Ilony Borské o životním příběhu MUDr. Vlasty Kákalové-Di Lottiové, která se ve dvacátých letech našeho století na vlastní pěst vydala do Orientu a založila v Bagdádu čs. nemocnici.. (anotace)
Ota Pavel. Četba na pokračování. Četba na pokračování o Jiřím Raškovi, skokanovi na lyžích, který si jako první Čechoslovák doskočil na zimní olympiádě pro zlato. Režie Aleš Vrzák.
Čte Oldřich Kaiser.
P Publikováno na webu ČRo 10. 2. 2018 (dostupné do dne ukončení ZOH 2018). Rozhlasová premiéra 2. – 6. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:05 h). Repríza 10. – 14. 2. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál – olympijský speciál, 19:00 h.; délka jednotlivých částí 25:38 + 27:48 + 27:52 + 27:11 + 26:43 min.); 31. 3. – 4. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Letos uplynulo 50 let okamžiku, kdy Jiří Raška získal na Zimních olympijských hrách ve francouzském Grenoble první zlatou medaili pro Československo. Příběh jako z pohádky inspiroval spisovatele a novináře Otu Pavla k napsání velmi originálního životopisu, který nazval Pohádka o Raškovi. V rozhlasovém zpracování, kde text v režii Aleše Vrzáka čte Oldřich Kaiser, uslyšíte také dobové reportáže a vzpomínky Jiřího Rašky. (anotace)
Lit.: Hladíková, Kristýna – Cibula, Václav: Ota Pavel: Pohádka o Raškovi. In web ČRo 10. 2. 2018 (anotace a záznam četby). – Cit.: Letos je to 50 let od našeho poprvé. V roce 1968 se ve francouzském Grenoble postavil Jiří Raška na skokanský můstek a záhy mu na krk přistálo zlato. Byl prvním československým sportovcem, kterému se něco takového na Zimních olympijský hrách podařilo. Poslechněte si pětidílný pohádkový příběh o životě Jiřího Rašky!
Jiří Raška se narodil v roce 1941 uprostřed Beskyd v moravskoslezském Frenštátu pod Radhoštěm. Ševcovská rodina to neměla úplně jednoduché. Dětí bylo dohromady čtyři, Jiří měl ještě jednoho bráchu a dvě sestry. Když bylo Jirkovi devět, zemřel táta na leukemii a maminka musela zvládnout vše sama. Nejspíš i díky tomu se děti rychle naučily samostatnosti a zodpovědnosti.
Lyže jsou ve Frenštátu základ. Své první Jirka dostal jako malý kluk od svého bratrance a strýce. Proto asi ani nepřekvapí, že se na olympiádu začal těšit velmi brzo a na svou první plánoval odjet už ve třiadvaceti.
Nakonec to ale nevyšlo. „V Rakousku sice skákal nejlépe, i tak ho ale funkcionáři z nominace vyškrtli a posadili na vlak. Navrhoval jsem jim, ať pošlou domu radši mě, aby mohl skákat. Marně,“ vzpomínal Raškův trenér Zdeněk Remsa.
Jiří nezahořkl. Naopak začal trénovat tak tvrdě, že za čtyři roky všem ukázal, jak se funkcionáři před Innsbruckem pletli. A domů se vrátil s první československou zlatou medailí ze zimních her.
Příběh jako z pohádky inspiroval spisovatele Otu Pavla. Ten přepracoval Raškův životopis do podoby, ze které se může těšit každý. I děti. Pohádka o Raškovi se dokonce dostala do jejich čítanek a když Jiří jezdil po základních školách na besedy, častokrát se ho někdo na knihu zeptal. Jestli je to vůbec pravda a jak to tedy vlastně bylo.
Ota Pavel si přimyslel jen málo. Asi tak osmdesát procent pohádky se podle Jiřího Rašky opravdu stalo.
Nyní si můžete pohádku poslechnout. Na stanici Radiožurnál – olympijský speciál ji vysíláme vždy od sedmi hodin večer během prvního týdne olympijských her. Pohádku pro Český rozhlas načetl herec Oldřich Kaiser.
I on prý kdysi skákal podobně jako Raška. „Ve druhé třídě jsem se umístil na druhém místě. Můstek byl pouze ze sněhu, ale druhé místo byl dobrý výsledek – na to, že jsme byli dva,“ vtipkoval Oldřich Kaiser během natáčení.
Rozhlasová pohádka je doplněná i o další bonusy – hudbu, vzpomínky Jiřího Rašky a dokumentárními materiály z Grenoble.
Johann Wolfgang Goethe. Četba na pokračování ze slavného „románu v dopisech“. Překlad Erich A. Saudek. Připravil Jan Kuneš. Režie Josef Melč.
Účinkují Alfred Strejček a Zdeněk Buchvaldek.
Natočeno 1976 (6 x cca 30 minut). Repríza 1. dílu 8. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Žo Langerová. Československo – můj osud 1934-1968. Vyprávění nešťastné manželky o životě rodiny vysoce postaveného (a pak i vězněného) slovenského komunistického funkcionáře Oskara Langera. Překlad Josef Moník. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Alexandra Bauerová.
Čte Aranka Lapešová.
Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 19.-28. 2. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.
Obsah:
1. Poprvé čteme ze vzpomínek Žo Langerové. Rodačka z Budapešti pocházela z dobře situované židovske rodiny. Ve 30. letech se provdala za slovenského komunistu.
2. Do období všudypřítomného strachu v 50. letech vas zavede četba druhé části Radioknihy. Kniha připomíná, že naivní víra a totalitní ideologie jsou smrtícím koktejlem.
3. V další části mimo jiné uslyšíte popis jarního dne roku 1951, kdy se Oskar Langer snažil ověřit, při procházce se svou dcerou a manželkou, jestli ho skutečně sleduje tajná policie.
4. Jak vysvětlit dceři, že jí zatkli otce? To řeší ve čtvrté části Zo Langerová. Ona sama v té době už v neomylnost komunistické strany nevěřila.
6. Rozhlasová a tisková propaganda, záplava lží a umělá nenávist – to všechno provázelo procesy padesátých let. V šesté části Radioknihy o tom uslyšíte i od Žo Langerové.
7. Ve vedlejším procesu, který souvisel s obviněním Rudolfa Slánského, byl její manžel Oskar Langer odsouzen na 22 let za velezradu a špionáž. Následovaly existenční starosti.
8. Až tři roky po zatčení manžela ho mohla Žo Langerová s dcerami navštívit v uranovém lágru. V té době ale také marně hledala práci.
9. Autorka tentokrát vzpomíná na dopis, který její odsouzený manžel Oskar Langer napsal prezidentu republiky Antonínu Zápotockému. Líčí v něm brutální praktiky vyšetřovatelů.
10. Po propuštění na amnestii se změnilo chování Oskara Langera. Přestal se totiž zajímat o svou rodinu. Všechno, o co se snažil, byla vlastní rehabilitace.
Lit.: Kostřicová, Blanka: Žo Langerová: Žila jsem s oddaným komunistou. In web ČRo Plus, 19. 2. 2018 (článek). – Cit.: I když byl Oskar Langer odsouzen komunistickou justicí, stále nezlomně věřil v ideu komunismu.
Memoárová kniha Žo Langerové Žila jsem s oddaným komunistou má výmluvný podtitul: Československo – můj osud 1934 – 1968. Životní osudy budapešťské židovky, tzv. malé dějiny její a rodinné, jsou velmi těsně spjaty s dějinami velkými – s celospolečenským i celosvětovým historickým děním.
Ve třicátých letech se totiž Zsófia Bein (jak znělo autorčino dívčí jméno) provdala za slovenského komunistu Oskara Langera, což determinovalo celý její další život. I manžel byl židovského původu, a tak se v roce 1938 Langerovi rozhodli pro emigraci do Spojených států. (more…)
Powered by WordPress