Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 12. 2018

Velezrada pro TGM 1/3 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 23:26

Eva Mádrová. Četba na pokračování. Připravili Mariana Ambrožová a Jan Novotný. Zvuková režie Zuzana Petlanová.

Účinkují Mariana Ambrožová a Jan Novotný.

Nastudovalo Radio Proglas v roce 2018. Premiéra 19. – 21. 11. 2018 (Rádio Proglas, 11:05 h.; celkem 80 min.). K poslechu zde.

Kniha je ke stažení zde.

Lit.: anonym: Čtení na pokračování. In web Radio Proglas, 21. 11. 2018 (článek). – Cit.:  U příležitosti výročí listopadové revoluce a pádu komunistického režimu vysíláme třídílné Čtení na pokračování z knihy Evy Mádrové (1927 – 2009) „Velezrada pro TGM“, kde autorka líčí svůj pobyt v komunistických věznicích v 50. letech minulého století.

Eva Mádrová byla manželkou faráře Adolfa Mádra a členkou Církve československé husitské. Vystudovala hiostorii, filozofii a psychologii na FF MU v Brně. Začátkem 90. let byla u založení sdružení Betanie-křesťanská pomoc, specializující se na péči o seniory.

Lit.: Svanovská, Hanka: Velezrada pro TGM. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, V premiérovém Čtení na pokračování se můžete zaposlouchat do třídílných vzpomínek sestry Evy Mádrové, členky Církve československé husitské a spoluzakladatelky organizace Betanie-křesťanská pomoc. Poslouchejte od pondělí 19. listopadu v 11.05 dopoledne, reprízujeme o půl desáté večer.

U příležitosti 29. výročí listopadové revoluce a pádu komunistického režimu vysíláme na pokračování z knihy Evy Mádrové (1927 – 2009) „Velezrada pro TGM“, kde autorka líčí svůj pobyt v komunistických věznicích v 50. letech minulého století. Eva Mádrová byla manželkou faráře Adolfa Mádra a členkou Církve československé husitské. Vystudovala historii, filozofii a psychologii na FF MU v Brně. Začátkem 90. let byla u založení sdružení Betanie-křesťanská pomoc, specializující se na péči o seniory.  Připravila Mariana Ambrožová ve spolupráci s Janem Novotným a za zvukové režie Zuzany Petlanové.

Zámek Gripsholm 1/3 (1985, 2022)

Mluvené slovo Kurt Tucholsky: Zámek GripsholmKurt Tucholsky. Četba na pokračování z humoristického románu německého autora. Překlad Eva Pilařová. Připravila Marie Voborská. Režie Olga Valentová.

Čte Viktor Preiss.

Natočeno v roce 1985. Obnovená premiéra 12. – 14. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Vydala Radiotéka, březen 2022 (MP3, CR.ES.2022.165, celková délka 77 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Zámek Gripsholm vyšel v roce 1931 a byl příběhem milenců, kteří prchají z velkoměsta a od všedního dne plného práce a starostí. Vtipný, ironický, nezávazný a nesentimentální příběh o letní dovolené spisovatele Petra a Princezny Lýdie u švédského jezera Mälaren na zámku Gripsholm.  V Čechách vyšel Zámek Gripsholm poprvé v roce 1967, podruhé v Odeonu v edici Světová četba v roce 1980. Kniha byla v Německu zfilmována poprvé v roce 1963, hlavní roli tehdy hrála Jana Brejchová a Walter Giller. (anotace)

9. 12. 2018

Kdo zabil Snížka? 1/12 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 14:11

Petra Soukupová. Četba na pokračování. Režie Apolena Novotná.

Účinkuje Tereza Dočkalová.

Připravil Český rozhlas v roce 2018 (12 x 12 min.). Premiéra 3.-14. 12. 2018 v cyklu Četba na pokračování (ČRo Rádio Junior, 18:30-18:55).

Lit.: (anonym): Čtení na pokračování: Kdo zabil Snížka? In web ČRo 3. 12. 2018 (anotace). – Cit.: Když si Martina přála psa, netušila, že se Snížkem budou samé potíže. Z malého bílého štěněte vyrostl pes, kterého skoro nikdo ve vesnici nemá rád. Dokonce i její máma se ho bojí. Pak se stane něco strašného a Martina se rozhodne to vyšetřit.

Když Martina jednoho dne najde Snížka mrtvého, hned ji napadne, že neumřel náhodou. Opravdu se chtěl Snížka někdo zbavit? Martina se spolu s kamarády Frantou, Kájou a Viktorem pustí do vyšetřování a jejich dobrodružné pátrání přinese nečekaná odhalení.

Po knížce Bertík a čmuchadlo přichází úspěšná autorka knih Petra Soukupová s dalším neobyčejným příběhem pro děti, tentokrát s detektivní zápletkou, kterou s námi můžete na Junioru rozplétat ve dvanáctidílném seriálu. V režii Apoleny Novotné účinkuje Tereza Dočkalová.

Lit.: ing. J. T.: Nevhodné výrazy na Rádiu Junior? In web ČRo Ombusman, leden 2019 (dopis posluchače + reakce M. Pokorného). – Cit.:  Výskyt vulgarit by měl být motivován výhradně nezbytným uměleckým záměrem.

Dobrý den pane doktore,

jsme mladá rodina s dětmi 4, 6 a 8 let. Děti se snažíme vychovávat a vést ke kultuře. Raději než televizi doma pouštíme rádio. Děti rády poslouchají rádio Junior. V poslední době jsme ale několikrát vysílání vypnuli kvůli vulgarizmům. Například dne 12. 12. od 18:30 jsme poslouchali Čtení na pokračování: Kdo zabil Snížka 10/12. Od 3 minuty pořadu začínají padat slova jako “hajzlové” “průser”… Domnívám se, že by kolegové z rozhlasu měli lépe posuzovat, co dětem v rádiu pouští. Za mě slova tohoto typu do dětského rádia nepatří.
Český rozhlas vnímám jako instituci, která je nositelem hodnot. Píšu, protože bych byl rád, aby tomu bylo i nadále.

Pěkné svátky

J. T.


Vážený pane inženýre,

děkuji Vám za dopis, jehož podstatě dobře rozumím. Seznámil jsem s ním šéfredaktora Rádia Junior Tomáše Vacka a shodli jsme se na tom, že k vulgárním výrazům je třeba ve vysílání veřejnoprávního rozhlasu, speciálně pak vysílání pro děti, přistupovat s největší obezřetností. Jako otec dvou dnes již dospělých dcer a dědeček malé vnučky mám v zásadě stejný názor jako Vy: nechtěl bych, aby mé děti či vnoučata opakovaly vulgarity s tím, že je přece „říkali v rádiu“. Na druhé straně musím vzít v úvahu, kam se v posledních letech posunula tvorba pro děti. Vypovídá o tom sám název jedné z nejoblíbenějších dětských knížek – Deník malého poseroutky. Může nám to připadat nevkusné, hrubé, ale musíme to prostě vzít na vědomí.
Již několikrát jsem se zabýval kritikami posluchačů, kteří si stěžovali na nevhodná slova v rozhlasových hrách pro mládež a pohádkách. Posuzoval jsem každý případ jednotlivě, s pomocí příslušných dramaturgů nebo autorů. Ani v jednom případě se nestalo, že by takové výrazy byly užity bez rozmyslu, vždy se pečlivě zvažovalo, zda jejich vyřazení je namístě, anebo zda jejich ponechání má smysl z hlediska autorského záměru. Tak tomu je i v tomto případě.

Autorkou knihy Kdo zabil Snížka? je Petra Soukupová, která patří mezi nejoceňovanější české autory současnosti. Potvrdilo se to i v tomto případě – zmíněná kniha byla v letošním roce nominována na Magnesii Literu i na nejvýznamnější cenu v oblasti literatury pro děti a mládež Zlatá stuha. K autorčinu literárnímu stylu patří uvolněná práce s jazykem, časté nerespektování spisovné normy, možná bych si dovolil v nadsázce použít výraz z jiného uměleckého oboru, a sice „punkovost“. To se projevuje i v této knize. Je to detektivka, ale zároveň román o složitosti lidských vztahů. Snad mohu doplnit, že detektivky pro děti jsou dnes vyhledávaným žánrem a nelze zde pominout inspiraci skandinávskými autory, jako je Jo Nesbo či Bobbie Peers. Jedenáctiletá hrdinka je přímá, odvážná, věcná. Jinak by se nemohla pustit do tak složité akce, jako je pátrání po tom, kdo zabil jejího psa. Zmiňované výrazy jsou z tohoto důvodu podle dramaturgie v textu funkční a slouží k tomu, aby vyjádřily charakter a pocity hlavní postavy. Mimo tuto uměleckou licenci by se samozřejmě ve vysílání neobjevily. Šéfredaktor Rádia Junior mne znovu ujistil, že bude důsledně dbát na to, aby jejich výskyt byl motivován výhradně nezbytným uměleckým záměrem a aby šlo o naprosto výjimečné případy. Mimo tuto oblast se ve vysílání podle jeho jednoznačného vyjádření objevovat nebudou.

Domnívám se, že v této věci musíme postupovat s jistou mírou pochopení. Nemám rád vulgární výrazy, na veřejnosti ani v soukromí. Ale v uměleckých textech je do jisté míry přijímám jako součást struktury textu. Věřím, že budu schopen vysvětlit to své vnučce, až se mě na to zeptá.

Děkuji Vám za pochopení, snažil jsem se být k Vám maximálně upřímný.

Přeji celé Vaší rodině krásné vánoční svátky a v novém roce vše dobré.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

4. 12. 2018

Stýskání zažehnáno 1/5 (2018, 2019)

CoverPětidílná četba na pokračování ze stejnojmenné autobiografické knihy herečky a fenomenální operní pěvkyně Soni Červené. Dramaturg Jaroslav Pokorný. Hudební spolupráce Jan Králík. Mistr zvuku Leoš Sedláček. Režie Jan Sklenář.

Účinkují Soňa Červená, Pavlína Štorková a Miroslav Zavičár.

Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2018. Premiéra 1. dílu 2. 12. 2018 (ČRo Hradec Králové, 18:07 h.) v cyklu Návštěva (premiéra dalších částí vždy následující neděle).

Vydal Radioservis, květen 2019 (2 CD; CR1021-2; EAN 8590236102125, celková délka 126 min.).

Pozn.: Křest knihy proběhl v pondělí 27. května 2019 v 17 hodin v Literární kavárně Academia, Václavské nám. 34, Praha 1.

Lit.: Baják, Milan: SOŇA ČERVENÁ: STÝSKÁNÍ ZAŽEHNÁNO! Premiéra pětidílného cyklu rozhlasové četby. In web ČRo Hradec Králové, 3. prosinec 2018 (článek). – Cit.: Herečka a operní diva Soňa Červená okouzlila svým hlasem i šarmem publikum mnoha slavných scén v Evropě i Americe. Umělecká dráha světově proslulé Soni Červené čítá sto operních rolí v pěti tisících vystoupeních na jevištích pěti kontinentů.

Soňa Červená v Českém rozhlase Hradec Králové natočila pro posluchače svou knihu Stýskání zažehnáno. Pětidílná četba na pokračování o jejím návratu domů. Se Soňou Červenou, Pavlínou Štorkovou a Miroslavem Zavičárem pro Český rozhlas Hradec Králové připravil režisér Jan Sklenář.

A tuto četbu na pokračování nabízíme všem jejím fanouškům jako takový vánoční dárek. Jednotlivé díly vysíláme v prosinci vždy v neděli po 18. hodině. (more…)

1. 12. 2018

Zápisky mladého lekára 1/5 (Zápisky mladého lékaře, 2018)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 19:54

Michail Afanasievič Bulgakov. Výbor povídek. Připravila Zuzana Galková. Hudební dramaturg Ján Fiala.  Technická realizace Iveta Janáková. Režie Zuzana Galková.

Čte Miloslav Kráľ.

Natočeno 2018. Repríza 22. – 26. 4. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 20:00 h.); 9. – 13. 1. 2023 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.).

Obsah: 1. Uterák s kohútom; 2. Krst obratom; 3. Oceľové hrdlo; 4. Zmiznuté oko; 5. Hviezdy na koži.

Pozn.: Zbierka poviedok Michaila Afanasieviča Bulgakova Zápisky mladého lekára je retrospektívnym pohľadom začínajúceho spisovateľa na svoje lekárske začiatky. Bulgakov sebaironicky, s nadhľadom no stále ľudsky nazerá na svoje prvé lekárske prípady, v ktorých sa často úsmevné mieša s tragickým. (anotace)

29. 11. 2018

Motáky nezvěstnému 1/12 (1991)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 19:25

Karel Pecka. Četba na pokračování z autobiografické prózy z prostředí jáchymovských komunistických lágrů 50. let. Připravila Klára Pokorná. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Pavel Pavlovský.

Nastudovala Plzeň v roce 1991. Obnovená premiéra 1. dílu 1. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 22 min) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

Lit.: Pokorná, Klára: Karel Pecka: Motáky nezvěstnému. In web ČRo Plus,  7. prosinec 2018 (článek). – Cit.: Četba na pokračování z autobiografické prózy z prostředí jáchymovských komunistických lágrů 50. let. Vrcholné dílo české „muklovské“ literatury 20. století vysíláme u příležitosti nedožitého 90. výročí narození autora. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Peckův román o politické perzekuci padesátých let 20. století vznikal v letech 1975-1978, poprvé byl zveřejněn v samizdatové Edici Petlice v roce 1978, v roce 1980 vyšel v Torontu u Josefa Škvoreckého (68 Publishers), první oficiální vydání je z roku 1990 (brněnské nakladatelství Atlantis). Kapitoly knihy jsou převážně označeny názvy jednotlivých vězeňských táborů.

Mladý muž jménem Vilém Svoboda (jak příznačné jméno!) je se třemi kamarády odsouzen za vydávání ilegálního časopisu k jedenáctiletému žaláři. Po kratším pobytu v táboře s mírnějším režimem je převezen do uranových dolů na Jáchymovsku, kde poznává tábory Rovnost, Svornost, Bratrství, Elko a Bytíz. Zažívá hlad, zimu, nedostatek spánku, teror dozorců i kriminálních vězňů. Děsivě na něj působí všudypřítomná radiace z uranové rudy.

Vilém se nedá oklamat lidštějším táborovým režimem v době politického uvolnění v polovině 50. let, tábor je mu jen vězením uprostřed vězení mnohem většího, hrdina proto odmítne obnovení procesu a podmínečné propuštění. Není ochoten hrát hru s mocnými: je nevinen, a jeho podmínečná svoboda by byla přiznáním viny.

Peckovy Motáky nezvěstnému vycházejí z autentické osobní zkušenosti s lágry 50. let. Autor si uvědomuje zhoubnost totalitního systému a bezvýchodnost represivních režimů. Jeho kniha patří k vrcholným dílům české „muklovské“ literatury 20. století.

Vysíláme u příležitosti nedožitého 90. výročí narození autora: Karel Pecka se narodil 6. 12. 1928 ve slovenské obci Kližská Nemá nedaleko Komárna (zemřel 13. března 1997 v Praze).

26. 11. 2018

Milujte královnu 1/12 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:39

Anton Hykisch. Četba na pokračování z románu slovenského spisovatele a diplomata, věnovaného rakouské císařovně Marii Terezii. Překlad Herta Chrobáková. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Dana Černá, Marek Holý a Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 26.-30. 11., 3.-7., 10.-11. 12. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 6. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Román slovenského spisovatele a diplomata je věnovaný rakouské císařovně Marii Terezii. Je příběhem silné ženy a zároveň příběhem tereziánské epochy. Střídají se tu scény z paláců i panovnických dvorů, stejně jako z velkolepých knihoven, hudebních salonů, univerzit a selských chalup. Osudy slovenských vzdělanců se proplétají s osudy významných evropských filozofů a hudebníků.

Světýlko 1/10 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:37

Antonio Moresco. Z novely jednoho z předních současných italských spisovatelů. Překlad Alice Flemrová. Připravila Marina Feltlová. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Hanuš Bor.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 26. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Feltlová, Marina: Antonio Moresco: Světýlko. In web ČRo 3 Vltava, 7. prosinec 2018 (článek). – Cit.: Příběh muže, který v zapadlé vísce v horách nachází cestu sám k sobě. Z novely současného italského spisovatele čte Hanuš Bor. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Antonio Moresco (1947) patří k nejvýznamnějším současným italským spisovatelům. Jeho cesta ke slávě ale nebyla jednoduchá, dlouhá léta se potýkal s nepochopením a odmítáním ze strany nakladatelů. Tyto zkušenosti později popsal v knize Dopisy bez adresáta. K jeho stěžejním dílům patří monumentální trilogie Nestvořený svět, sugestivní výpověď, v níž vychází ze svých bouřlivých životních zkušeností, čtenářských vášní i originálního vnímání reality.

Novela Světýlko nese řadu autobiografických prvků, zároveň se odehrává na tenkém rozhraní reality a surreálna, kde se svět živých a mrtvých navzájem prolínají. Je to příběh muže, který v zapadlé vísce v horách, v úzkém sepětí s přírodou, přes poznání smrti nachází cestu sám k sobě.

Italský spisovatel Antonio Moresco

Podle knihy Antonia Moresca Světýlko byl natočen film, se kterým se seznámí i čeští diváci. Bude se promítat v pražském kině Lucerna 31. ledna 2019 od 18 hodin. Uvedení se zúčastní autor knihy, který ztvárnil jednu ze dvou hlavních rolí, a také oba režiséři snímku Fabio Badolato a Jonny Costantino.

20. 11. 2018

Nemajetní 1/10 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:37

Szilárd Borbély. Svíravý záznam dětství, odpočítaného v prvočíslech maďarské kolektivizace. Četba z knihy maďarského básníka. Překlad Robert Svoboda. Dramaturgie Iryna Shkaruba. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Jan Meduna.

Připravila Olomouc v roce 2018. Premiéra 1. dílu 21. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).

Lit.: Soldán, Tomáš: Szilárd Borbély: Nemajetní. In web ČRo 3 Vltava,  22. listopad 2018 (článek). – Cit.: „Jdem a mlčíme. Je mezi náma třiadvacet let. Třiadvacet se nedá dělit. Třiadvacet se dá dělit jen samo sebou. A jednou. Taková samota je mezi náma…“ Bezútěšný záznam dětství, odpočítaného v prvočíslech maďarské kolektivizace. Četbu z knihy maďarského básníka v podání Jana Meduny poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Svíravý obraz vykořeněnosti, opuštěnosti a snahy dojít klidu. Jediný román maďarského básníka, vydaný nedlouho před jeho smrtí. Autobiograficky laděný příběh rodiny, která přežívá na východním Maďarsku v době kolektivizace. Přežívá na nejisté půdě, v nejisté době, s nejistotou zítřka. Otázky po vlastní identitě, po návratu do rodného kraje, který byl dějinami zapomenut, střídají otázky po tom, co budeme jíst zítra.

Viděl jsem to z okna 1/2 (2018)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:56

Jefim Davidovič Zozulja. Z výboru povídek Studio lásky k člověku. Překlad Jaroslav Hulák. Vybral Vratislav Färber. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Vondráček.

Natočeno 2018. Premiéra 19. – 20. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress