Jaroslav Spurný. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Vladimír Krátký.
Připravilo Brno v roce 2018 – 2019. Premiéra 1. dílu 11. 1. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza od 21. 1. 2019 (ČRo Plus, 20:34 h) pro velký zájem posluchačů; repríza 1. dílu 21. 7. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.); 1. dílu 14. 1. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Úvod – 2. Kapitán Pavel Minařík – terorista s Řádem rudé hvězdy – 3. Přímý přenos zrodu Agrofertu – 4. Geniální nápad na konsolidaci bankovních tunelů – 5. Václav Klaus na cestě do Kremlu – 6. Případ Čunek – politika má přednost pred právem – 7. Mocnější než vláda (ČEZ) – 8. Jana Nagyová, nejslavnější česká sekretářka – 9. Kdo podporoval dotace pro Agrofert – 10. Tank podplukovníka Zbytka.
Pozn.: Kvůli onemocnění herce se vysílání posunulo z 1. ledna na 11. leden a následující dny.
Pozn.: Česko od roku 1989 očima investigativního novináře. Kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného přináší osobní pohled na několik klíčových politických a hospodářských kauz, které ovlivnily a ovlivňují život v České republice a její směřování v posledních 29 letech. Vedle faktů a hypotéz v ní nalezneme i osobní vzpomínky na setkání s aktéry těchto kauz, vlivnými českými politiky a jejich poradci, byznysmeny, bankéři, státními zástupci, policejními vyšetřovateli a dalšími lidmi, kteří utvářejí český veřejný život. A právě osobní svědectví a vzpomínky jsou tím nejcennějším, co kniha přináší. Jaroslav Spurný nás provede mimo jiné příběhy bankéře Antonína Moravce a žalobce Libora Grygárka, setkáme se s kauzou nákupu Gripenů, s bankovními tunely, podivnými privatizacemi, s nepochopitelnou mocí společnosti ČEZ, s osudy Marka Dalíka, Renaty Vesecké i Jany Nagyové a mnoha dalších osob, které život v naší zemi ovlivňují do současnosti.
Přináší osobní pohled na několik klíčových politických a hospodářských kauz, které ovlivnily a ovlivňují život v České republice a její směřování po roce 1989. Některé jsou dosud živé, na jiné se už zapomnělo – jako třeba na jednoho z prvních bankovních tunelářů Antonína Moravce.
Pavel Minařík, příslušníka komunistické rozvědky, byl v roce 1969 nasazený do mnichovského Rádia Svobodná Evropa, kde chystal teroristický útok. Na konci devadesátých let byl jedním z kontaktů ruských mafiánů v Čechách. Kapitolu s názvem „Kapitán Pavel Minařík: Terorista s Řádem rudé hvězdy“ pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček.
„Přímý přenos zrodu Agrofertu“ – tak se jmenuje třetí část Radioknihy, ve které čteme z knihy „Jací jsme dnes“ investigativního reportéra respektu Jaroslava Spurného. Dnešní kapitola začíná divokými devadesátými léty, aférou lehkých topných olejů, která za sebou zanechala i desítky zavražděných, a pádem společnosti Chemapol. Na jejích troskách začíná budovat své impérium Andrej Babiš.
V dnešní kapitole popisuje mechanismus likvidace nevymahatelných dluhů z devadesátých let přes Českou konsolidační agenturu, ale také vzestup politika ČSSD Stanislava Grosse.
Uslyšíte, kde se vzaly proruské tendence Václava Klause, ale také o případech, ve kterých hraje hlavní roli Marek Dalík. (anotace)
Lit.: Bezdíček, Viktor: Posledních třicet let očima investigativce. In Týdeník Rozhlas 52-1/2018-2019, s. 14 (článek).
Lit.: Bezdíček, Viktor: Jaroslav Spurný: Jací jsme dnes. Posledních třicet let očima investigativce. In web ČRo Plus, 11. leden 2019 (článek + nahrávka rozhovor s J. Spurným). – Cit.: Jaroslav Spurný je jedním z našich nejzkušenějších a nejuznávanějších investigativců. Jeho kniha mapuje kauzy od divokých 90. let až do doby nedávno minulé. Radiokniha zpracovává většinu kapitol.
Svůj první novinářský text napsal Jaroslav Spurný v prosinci 1989 pro Informační servis – revolučního předchůdce časopisu Respekt – vlastně náhodou a ani ne jako novinář, nýbrž jako recepční. Z píšících členů periodika totiž zrovna nebyl nikdo, kdo by se ujal svědka, který přinesl jakési informace o StB.
Trochu to připomíná slavné záskoky slavných dirigentů, jimž první ovace v zastoupení otevřely cestu k hvězdné kariéře, a to včetně výsledku. Dnes je totiž Jaroslav Spurný jedním z našich nejzkušenějších a nejuznávanějších investigativců. Prostředí politiky, organizovaného zločinu či zpravodajských služeb sleduje už bezmála třicet let, a tak se celkem přirozeně zrodila spolupráce mezi ním a nakladatelstvím Torst nad knihou Jací jsme dnes, v níž novinář vydává počet z tohoto zkoumání.
Od divokých 90. let k současnosti
Kapitoly z knihy, jejichž většinu zpracovává Radiokniha, se v chronologickém řazení – na pozadí líčení novinářského provozu – dotýkají divokých 90. let, přelomu tisíciletí i událostí poměrně nedávných a mají své kouzlo pro čtenáře-pamětníka i čtenáře mladšího, který starší kauzy pamatovat nemůže.
I dávnější témata totiž vykazují bezprostřední nebo zprostředkovaný vliv na naši současnost nebo souvisejí s obecnějšími problémy, jež tvoří leitmotivy práce investigativního novináře i Spurného knihy. Tak vzniká při čtení intenzivní pocit, že ačkoli jde o živý materiál, který se dosud ani nemohl stát předmětem historických analýz, jsou přítomné chvíle pevnou součástí vzrušujících i znepokojivých dějin.
Ke sveřepě se prosazujícím motivům připomínaných kauz patří ruská stopa, kterou autor spatřuje v příběhu prvního bankovního tuneláře, v samotných počátcích ekonomického působení Václava Klause i v podivně spletitém obchodování s materiálem, jejž česká armáda vyřadila ze své výzbroje.
Proruské tendence
Proruské tendence v české politice jsou jednou z šikmých ploch, po nichž kráčíme, vedle eroze demokratických mechanismů, která se datuje minimálně od takzvané opoziční smlouvy z roku 1998 mezi sociální demokracií a ODS a jejímž aktuálním projevem je řetězec střetu zájmů dnešního předsedy vlády.
Další z podstatných motivů, důvěra v institucionální spravedlnost, vstupuje na scénu třeba s případy lidoveckého politika Jiřího Čunka nebo premiérovy sekretářky Jany Nagyové.
Je to vlastně kniha reálných detektivních příběhů, v nichž ale primárně nejde o potrestání zločince, nýbrž o vyšší princip. Rozkrývání temného pozadí společenského dění má především rozšířit prostor pro světlo a takový je smysl práce investigativního novináře. Nemá být útokem na demokratický systém, ale naopak jeho obranou, jak autor výslovně podotýká v úvodu ke knize. Možná bychom mohli dodat, že tato obrana je a bude možná jedině tehdy, bude-li mít dostatek svobodného, světlého prostoru pro své působení.
Kapitoly z knihy Jaroslava Spurného Jací jsme dnes čte Vladimír Krátký v režii Radima Nejedlého. Četba byla natočena v dramaturgii Aleny Blažejovské v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2018. Připravil Viktor Bezdíček.
