Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 2. 2019

Moje matka Marlene Dietrichová 1/21 (2019)

CoverMaria Riva. Strhující životní příběh slavné herečky a zpěvačky očima její dcery. Překlad Zuzana Mayerová. Připravila Blanka Tůnová. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Jana Stryková, Vilma Cibulková, Ivan Řezáč a Ester Valtrová.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2019. Premiéra 1. dílu 18. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Vydal Ikar a Radioservis, květen 2019 (1 CD MP3; CR1022-2, EAN 8590236102224).

Lit.: Tůnová, Blanka: SERIÁL. Maria Riva: Moje matka Marlene Dietrichová. In web ČRo 2 Praha, 19. únor 2019 (článek). – Cit.: Strhující životní příběh slavné herečky a zpěvačky (Vilma Cibulková) očima její dcery (Jana Stryková). Ve 21dílné četbě zazní i ukázky z jejich dopisů a osobních deníků.

Celý život a uměleckou kariéru Marlene Dietrichové budete mít před sebou jako na dlani. Od hvězdných začátků až do smutného osamělého konce. V četbě zazní ukázky z jejích osobních deníků a dopisů. Velmi cenné je ale i osobní svědectví autorky, Dietrichové dcery, Marie Rivy.

Bez předsudků vypráví o matčině soukromí, o bouřlivých vztazích s jejími přáteli a milenci, například s režisérem Josephem von Sternbergem, hercem Jeanem Gabinem, spisovatelem Erichem Maria Remarquem a mnoha dalšími. Nevyhýbá se ani líčení odvrácené tváře jejího hvězdného života a jeho dopadu na život rodiny.

Lit.: Machalická, Jana: Těžký život s filmovou hvězdou. Dcera Marlene Dietrichové měla s matkou kříž. In web Lidovky.cz, 28. 7. 2019 (recenze). – Cit.: Dcera Marlene Dietrichové Maria Riva vydala už počátkem 90. let knihu o své matce, nakladatelství Ikar ji u nás vydalo před časem už podruhé a nedávno také vznikla i audiokniha s Vilmou Cibulkovou coby Marlene a Janou Strykovou v roli její dcery.

Kniha je možná víc popisem Mariina složitého života po boku matky, která patřila k nejslavnějším hollywoodským hvězdám, než skutečnou biografií, která by poctivě zvažovala klady a zápory a pokusila se proniknout k duši vybraného subjektu. Být dcerou této ženy muselo být jistě velmi frustrující, byl to těžký úděl, už jako dítě pendlovala mezi rodiči, jejichž manželství zůstávalo jen na papíře. Byla skutečně dcerou královny, sobecké, rozmarné, systematicky budující svou kariéru a pověst femme fatale. Nepochybně svou dceru zneužívala k vytvoření své image – podle potřeby.

Přiznám se, že text jsem přeskakovala, brzy mě totiž proud Marleniných nectností, který Maria Riva chrlí, přestal bavit. Podle své dcery byla chladná mrcha, prakticky frigidní žena kosící bez špetky citu partnery obého pohlaví. Na druhé straně byla ke svým blízkým majetnická a chovala se jako manipulátorka. Její krása prý byla zčásti jen výsledkem různých pomůcek a podobně. Nu a ani to, co natočila, za mnoho nestálo a snad mohla být dobrá herečka, pokud by zůstala v Berlíně. Zkrátka dceřina celoživotní hořkost a žárlivost na slavnou matku se knihou nepřehlédnutelně vine, ostatně její vlastní herecká kariéra byla zvlášť ve srovnání s matkou zanedbatelná.

Jenže pak přišlo zmíněné rozhlasové nastudování a z dramatizace knihy se najednou vyloupl plastický duel matky a dcery, v němž dcera těžce hledá své místo na slunci a matka je i přes svou slávu osamělá, nespokojená se životem, chytající se iluzí do posledního dechu a usilovně předvádějící světu jen tu Marlene, jakou chtěl mít. A to je především zásluha Vilmy Cibulkové, která Marlene vtiskla přirozenou vášnivost a rozlet. Dokázala vystihnout její psychickou nevyrovnanost, megalomanské sklony stejně jako důvtip a ironii.

A modeluje ji i jako ženu s jasnými názory. I když se Maria snaží, aby matčin zásadový postoj vůči německým nacistům vyzněl spíš jako momentální kapric, některé věci úplně popřít nemůže a Marlene tu i tak vychází jako odvážná osoba, snažící se pomáhat lidem v nouzi. Za války i po ní. Už jen vylíčení toho, jak se dokázala postarat o staré rodiče svého muže, kteří se po válce dostali do odsunu, svědčí o její energii a schopnosti měnit běh věcí. I když dcera neopomene barvitě popsat, jak tchyní a tchánem pohrdala. Ale na rozdíl od ostatních se o ně postarala. A tak dále a tak podobně.

Jana Stryková jako Maria se snaží být věcná, chce působit jako protipól své matky citlivě a skromně. Ovšem také nekompromisně, tak jak jí to role předpisuje. Jenže sympatie posluchače se stále víc překlápějí na stranu nedůsledné, trochu i bláznivé, sžíravě jedovaté, nadřazené, ale naprosto jedinečné filmové hvězdy. Nakonec jí promineme, že byla panovačná a měla potřebu rozhodovat o svých blízkých, protože jen ona věděla, co je pro ně dobré. A to platilo i pro její dceru, kterou milovala. Ovšem způsobem, jaký přináležel k filmové hvězdě Marlene.

Maria Riva si mohla odpustit všechny ty intimní detaily spojené s chorobami stárnoucí matky – od žilní nedostatečnosti, která jen zázrakem neskončila amputací proslulých nohou, až po krvácení při rakovině dělohy, jež si podle ní Marlene vyléčila, aniž by o tom věděla. O popisu postele, z níž herečka třináct let nevstala, nemluvě. Autorka si v tom docela libuje a je to nemilosrdné o to víc, že Marlene své soukromí úzkostlivě střežila. Ovšem dnes, kdy se všichni tak rádi přehrabují ve špinavém prádle druhých a i sami se zříkají soukromí, je takové psaní vítáno s nadšenými výkřiky o strhující upřímnosti. Zpověď Marie Rivy je víc než cokoliv jiného zprávou o složitém vztahu dvou žen, z nichž jedna měla být matkou a druhá dcerou, ale ani jedna své roli nedostála. To, čemu dala dcera průchod, ale sotva může přinést úlevu.

18. 2. 2019

Zaujatá pozorování Jiřího Weinbergera 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 12:47

Jiří Weinberger. Ze svých prozaických a poetických textů čte autor. Pro rozhlas vybral Tomáš Vlček. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2019. Premiéra 18. – 22. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Meda Mládková / Můj úžasný život 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Premek @ 12:29

Ondřej Kundra. Vybrané kapitoly ze života mecenášky a sběratelky umění. Pořad doplňují komentáře Ondřeje Kundry a záznamy hlasu Medy Mládkové z rozhlasového archivu. Připravila Ivana Myšková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Daniela Kolářová.

Natočeno 2019. Premiéra 18. – 22. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) Repríza 19. – 23. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0.00 h.).

Pozn.: 8. 9. 2019 byl cyklus znovu zveřejněn na stránkách ČRo 3 Vltava k 100. narozeninám M. Mládkové. Nahrávky byly k dispozici 1 týden.

Lit.: Myšková, Ivana: Ondřej Kundra: Meda Mládková / Můj úžasný život. In web ČRo 3 Vltava, 18. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Životní osud uznávané sběratelky a mecenášky umění Medy Mládkové je svým způsobem velmi unikátní a v českých dějinách 20. století výjimečný. Dokládá to i autobiografie, kterou zpracoval knižně novinář Ondřej Kundra, redaktor časopisu Respekt a držitel Ceny Ferdinanda Peroutky. Vybrané kapitoly přinášíme také v rozhlasové podobě ve vltavských Osudech. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Životní osud Medy Mládkové se odehrává v pěti zemích a na dvou kontinentech, na geografické ose Zákupy-Ženeva-Paříž-Washington-Praha. Začíná v rodině despotického otce, pivovarského sládka, a vrcholí v pozici uznávané sběratelky a mecenášky umění, která pomohla světu objevit jednoho z prvních abstraktních malířů, Františka Kupku.

Celý život si šla umanutě a odvážně za svým. Když utíkala před Hitlerem a později před komunisty, když dobývala srdce svého budoucího muže – Jana Mládka, spoluzakladatele Mezinárodního měnového fondu, nebo když svými aktivitami v exilu podporovala utlačované české umělce a prosazovala jejich díla do amerických a evropských galerií.

Po listopadu 89 se pak vrátila do vlasti a věnovala svou sbírku české společnosti. Získala a zrekonstruovala pro ni i výstavní prostor – pražské Sovovy mlýny, které se tak proměnily v Museum Kampa, symbol jejího celoživotního díla. (…)

17. 2. 2019

Nepokojný plamen. Život sv. Augustina 1/25 (2016)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:39

Louis de Wohl. Četba na pokračování.

Účinkuje Jiří M. Valůšek.

Natočeno v roce 2016. Premiéra 1. dílu 12. 9. 2016 (Rádio Proglas, 11:05 h.; 44 min.; celkem 9 hod.).

Pozn.: Ve Čtení na pokračování přinášíme posluchačům další dílo německého spisovatele Louise de Wohla (1903-1961). Román „Nepokojný plamen“ mapuje život sv. Augustina se zvláštním zřetelem k dramatickým okolnostem jeho obrácení.

Román známého beletristy nám přibližuje život svatého Augustina (354-430), velkého učitele církve a jednoho z nejpozoruhodnějších mužů všech dob. Autor vypráví příběh Augustinova přerodu z marnotratného, ctižádostivého mladíka v muže Božího, v duchovního spisovatele i teologa, jehož literární díla utvářela po staletí západní myšlení. Augustin díky Boží milosti zvítězil sám nad sebou, podobně jako později vítězil nad odpůrci církve.

Louis De Wohl dokázal oživit historické pozadí Augustinovy doby, bouřlivou atmosféru římské říše v posledních dnech před jejím zánikem, přičemž do děje zakomponoval i jiné osobnosti, které měly na Augustina velký vliv: jeho statečnou matku Moniku, moudrého milánského biskupa Ambrože a mnoho dalších. Kniha Nepokojný plamen sleduje Augustinovo složité hledání i nalézání, jiskří napětím a nápady, čímž přesně vystihuje Augustinovu vášnivou povahu i jeho dramatické životní osudy.

15. 2. 2019

Vyšetřovatel – Démoni balkánské války 1/10 (2019)

CoverVladimír Dzuro. Četba na pokračování.  Dramaturgie Renata Venclová. Režie Vít Vencl.

Čte Jan Hájek.

Natočeno 2019 (10 x 25 min.). Premiéra 20. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza od 4. 3. 2019 (ČRo Plus, 20:33 h.).

Vydala Radiotéka, červen 2019 (MP3).

Lit.: Venclová, Renata: Čech lovcem válečných zločinců. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek).

Lit.: anonym (=Venclová, Renata): Příměří bylo uzavřeno, ale válka ještě neskončila. In Týdeník Rozhlas 8/2019, s. 9 (článek). Vyšetřovatel - Démoni balkánské války (2019)

Lit.: anonym: Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel. Démoni balkánské války a světská spravedlnost. In web ČRo Plus, 20. únor 2019 (článek). – Cit.: Vladimír Dzuro strávil devět let jako vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Působil v týmu, který měl za úkol objasnit válečné zločiny spáchané Srby v Chorvatsku.

O dramatických situacích, které během jugoslávské mise prožil, a o případech, k jejichž objasnění a soudnímu projednání přispěl, vydal svědectví v knize s lakonickým názvem Vyšetřovatel. Připomíná v ní konflikt mezi státy vzešlými z rozpadu Jugoslávie, který přerostl v etnicky motivované vraždění, jaké Evropa nezažila od konce druhé světové války.

Jedním z nejvýznamnějších případů, na jejichž vyšetření se Vladimír Dzuro podílel, byl masakr na prasečí farmě Ovčara nedaleko Vukovaru. Příslušníci srbských paravojenských jednotek tam postříleli více než 200 mužů převážně chorvatské národnosti, kteří měli být evakuováni z vukovarské nemocnice pod záštitou Červeného kříže.

Vladimír Dzuro se přímo účastnil nejen exhumace těl obětí z masového hrobu na Ovčaře, spolu s kolegy z vyšetřovacího týmu také shromažďoval svědecké výpovědi pro Úřad prokurátora.

Když se ukázalo, že za masakr byl spoluzodpovědný starosta Vukovaru Slavko Dokmanovič, který se na násilnostech na místě osobně podílel, dokázali Vladimír Dzuro a jeho kolegové Dokmanoviće zatknout a dopravit před soud do Haagu. Podívejte se na video ze zatýkání Dokmanoviće:

Vukovarský starosta se stal prvním zločincem obviněným a souzeným Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Pro rozhlas upravila Blanka Kostřicová. V režii Víta Vencla čte Jan Hájek. Četbu uvádíme v premiéře. Poslouchat ji můžete od 20. února do 1. března vždy ve 23:33 na vlnách Plusu, nebo na webu. Každý díl bude dostupný mimořádně po dobu 2 týdnů po odvysílání.

Lit.: Tarnovský, Marek: Brutalita v plné síle. In web Naposlech.cz, 19. 8. 2019 (recenze). – Cit.: I ta nejkrvavější zápletka jakékoli detektivky a nejúchylnější děj jakéhokoli thrilleru blednou před „zápletkou“ a děním, které byly zcela reálné a poměrně nedávno se odehrály v bývalé Jugoslávii během největšího válečného konfliktu v Evropě od konce 2. světové války. Vladimír Dzuro, bývalý pražský kriminalista a detektiv Interpolu, pracoval coby jediný Čech jako vyšetřovatel Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který v nizozemském Haagu zřídila právě Rada bezpečnosti OSN. Své vzpomínky na devítiletou misi „lovce“ válečných zločinců nechal ožít v úchvatně napsané knize Vyšetřovatel – Démoni balkánské války a světská spravedlnost.

Popisuje v ní práci v týmu, který měl v gesci válečné zločiny páchané Srby, přesto na několika místech správně a důsledně podotýká, že zločiny proti lidskosti měly na svědomí všechny etnické a náboženské skupiny. Dzuro nejen proto působí jako empatický a spravedlnosti oddaný profesionál – zločin pro něho zůstává zločinem a musí být potrestán.

Vedle zajímavých, drsných i odporných záležitostí, kterými se byl Dzuro při své práci nucen zabývat, dává autor do značné hloubky nahlédnout jak do práce mezinárodního vyšetřovatele, jejího úskalí a netušených zákoutí, tak do principů fungování Mezinárodního tribunálu, průběhu soudních procesů a politického i diplomatického pozadí. Z vyprávění se dozvíme řadu cenných faktů, které jsme již stihli vytěsnit, nebo – a to většinou – nebyly známy. Ožívají opravdoví démoni v lidském těle, které Dzuro pomohl dostat před soud, včetně nejznámější postavy Slobodana Miloševiče, zpočátku oportunistického aparátčíka a následně politika a propagátora velkosrbské myšlenky – té autor právem přičítá jednu z hlavních příčin rozpoutání nenávisti mezi po léta spokojeně spolužijícími národy.

Před interpretací Dzurova textu je třeba smeknout pomyslný klobouk. Původně rozhlasová četba na pokračování, kterou jako audioknihu vydal Radioservis, byla svěřena Honzovi Hájkovi, jehož věcný a neemotivní výkon text nikam neposouvá, což je v tomto případě to nejlepší, co se mohlo stát. O něco horší je to s audioknihou Vyšetřovatel samotnou.

Technicky je zcela dokonalá, nakonec kdo už by měl mít lepší vybavení a větší armádu profesionálů než právě Český rozhlas. Tím však výčet kladů končí. Četby na pokračování jsou samozřejmě vystaveny mnoha zásahům včetně výrazného krácení, autorka úpravy Blanka Kostřicová sice citlivě zachovala tvar i vyznění původního textu, ale to nic nemění na tom, že audiokniha není kompletní a bohužel jí krom částí textu chybí jak výpovědi Dzurových kolegů, tak předmluva, kterou napsala hlavní prokurátorka Tribunálu Carla del Ponte.

Knihu bohužel degraduje i vybraná hudba – režisér Vít Vencl nechává neúměrně dlouho znít typickou balkánské skladby, které působí proti samotnému vyprávění příliš pozitivně, aniž by přinášely nějakou přidanou hodnotu. Pracovalo-li by se s hudbou pečlivěji, mohla by umocňovat onen rozpor mezi letitým soužitím a následnými zvěrstvy. Takhle tvoří jen rušivou a nevhodnou zvukovou vatu.

Koho zajímá dění doprovázející rozpad bývalé Jugoslávie hlouběji, měl by raději sáhnout po tištěné (kompletní) publikaci. Avšak těm, kteří si chtějí události a jejich aktéry připomenout a dozvědět se k tomu řadu zajímavých informací v úchvatné interpretaci, nezbývá, než audioknihu Vyšetřovatel doporučit – a popřát spánek bez noční můry.

13. 2. 2019

Rektorská rozpomínání 1/10 (2019)

109900023.jpgJosef Jařab. Vzpomínky emeritního rektora Univerzity Palackého v Olomouci. Hudba Emil Viklický. Zvukový mistr Zdeněk Slavotínek. Režie Michal Bureš.

Čte Petr Kubes.

Natočeno 2019. Vydala Univerzita Palackého v roce 2019 (1 CD MP3).

Rozhlasová premiéra 1. dílu 22. 9. 2019 (ČRo Olomouc) v cyklu Počteníčko.

Repríza dílu o Sametové revoluci 1989 16. 11. 2024 (ČRo Olomouc, 15:10 – 15:36 h.).

Křest se uskutečnil 21. 2. 2019 v 18.00 h. v aule Filozofické fakulty UP, Křížkovského 10.

Lit.: Sedláček, Tomáš – Bureš, Michal – Tichá, Tereza: Josef Jařab: Rektorská rozpomínání. In web ČRo Olomouc, 22. září 2019 (článek). – Cit.:  Rektorská rozpomínání, tak nazval své vzpomínky na dobu, kdy stál v čele Univerzity Palackého, emeritní rektor Josef Jařab. Bezmála třísetstránkovou knihu vydala Univerzita Palackého a desetidílné čtení vzniklo v Audiovizuální produkci univerzity. V režii Michala Bureše účinkuje Petr Kubes.

Pozoruhodné komentáře k událostem, jež většina z nás zažila na vlastní kůži, umožňují podívat se na klíčové body české historie z několika stran. Josef Jařab předkládá ale v prvé řadě svůj osobní pohled na to, čím tehdy Univerzita Palackého žila, jak vypadala slavná akademická půda v přelomových letech, koho bylo možné potkat na chodbách či v přednáškových sálech.

„Jde o velmi subjektivní vnímání objektivních faktů a událostí v časovém rozsahu od listopadu 1989 do února 1997. Když jsem tehdy předával klíče k rektorské pracovně svému nástupci, měl jsem docela dobrý pocit, že se mnohé podařilo. Své alma mater a osudu jsem byl vděčný za příležitost být u toho, když Univerzita Palackého vstupovala do historicky třetího období své existence,“ řekl v souvislosti s uvedením své knihy profesor Josef Jařab.

12. 2. 2019

Brusle královny holandské 1/10 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:55

Eugene Demolder. Mysticky laděný tragický příběh z pera belgického frankofonního prozaika se odehrává v dávné minulosti a uvádí na scénu šlechtickou dívku Valburgu, její kojnou Bertranu, Ďábla i Smrt. Překlad Jaroslav Poch. Připravila a režijně nastudovala Hana Kofránková.

Účinkují Viktor Preiss, Johanna Tesařová a Andrea Elsnerová.

Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 13. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Turek, Petr: Eugene Demolder: Brusle královny holandské. In web ČRo 3 Vltava, 14. únor 2019 (článek). – Cit.: Šlechtická dívka Valburga, její kojná Bertrana, Ďábel i Smrt v mysticky laděném tragickém příběhu z dávné minulosti, přesto dodnes živém. Účinkují Viktor Preiss, Johanna Tesařová a Andrea Elsnerová.

Belgický frankofonní prozaik Eugene Demolder (16. 12. 1862, Brusel – 19. 10. 1919, Essones) se živil jako právník. Jeho prozaická prvotina Smaragdová cesta (1899, česky 1925) čerpá z malířského života Rembrandtova století. V řadě dalších románů Demolder usiloval o živé a barvité zachycení historického prostředí. Psal povídky a romány.

K jeho nejlepším dílům patří fantasticky laděný román s názvem Brusle královny holandské (1901, česky 1931), ve kterém čerpal z dávných belgických zkazek a legend, které uchopil svým expresionisticky barvitým jazykem. Výsledkem je historicky zabarvené vyprávění s prvky moderní literatury, text pramenící z hluboké a bohaté imaginace autorovy, příběh s tragickými, humornými i ironickými pasážemi, kniha zcela mimořádná a dodnes velice živá. V roce 2019 ji z překladu Jaroslava Pocha pro rozhlasovou Četbu na pokračování připravila a režijně nastudovala Hana Kofránková.

11. 2. 2019

Historky z Rejvízu 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 12:20

.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2019. Premiéra 1. dílu 10. 2. 2019 (ČRo Olomouc, 18:00 h) v cyklu Počteníčko.

Pozn.:  Ačkoliv pocházím z Moravského Slovácka, zamilovala jsem si kraj pod Pradědem, prosáklý rovněž hudebností, byť přirozeně od Moravského Slovácka značně odlišnou. Mimo jiné zde má rodové kořeny Franz Schubert, v jehož jménu jsme také založili s manželem v Jeseníku soutěž pro klavírní dua, působil zde Karel Ditters z Dittersdorfu, v lázních hrál Franz Liszt, vždy tu byl a stále je bohatý hudební život. Ale já jsem si zamilovala také přírodu tohoto kraje. Nemohu-li v noci spát, procházím se „svými“ lesními pěšinkami a průseky, brodím se „svými“ potůčky, chodím na „své“ skály a usedám na „své“ pařezy. A zamilovala jsem si i lidi, kteří zde žijí nebo lépe řečeno žili, neboť mnozí z těch kteří jsou zde uváděni (většinou pod cizími jmény) už dnes nežijí, a mnohé zde líčené životní situace už dnes nejsou pravda. Tolik na vysvětlenou, pokud by se současným návštěvníkům jevil Rejvíz v jiném světle.
Přesto doufám, že jeden fakt se laskavému posluchači bude jevit jako nezpochybnitelný. Že tuto náhorní rovinu, ohraničenou Orlíkem, Zámeckým Vrchem se zříceninou hradu Kobrštejna, Biskupskou Kupou, a dole v dálce Otmuchovským a Nyským jezerem (to vše je odsud vidět) mám upřímně a neskonale ráda. (anotace)

Lit.: Spurný, Aleš: Rejvíz miluji, víc než čtyřicet let jsem s ním svázaná, mám tu své cesty, vyrostli tu mí vnuci, říká Věra Lejsková. In web ČRo Olomouc, 10. únor 2019 (článek + audio rozhovor s autorkou). – Cit.: Manželé Věra a Vlastimil Lejskovi tvořili evropsky významné klavírní duo. Založili Mezinárodní Schubertovu soutěž pro klavírních dua v Jeseníku.

Hodně natáčeli v olomouckém studiu Československého rozhlasu. Přátelili se se zdejším dramaturgem a dirigentem i vedoucím studia Milošem Konvalinkou. Během 60. a 70. let 20. století tu vznikly více než čtyři desítky jejich nahrávek. Mezi nimi také Skotská balada významného anglického skladatele Benjamina Brittena. V Olomouci byla v československé premiéře provedena za účasti autora v roce 1964.

Jak paní Věra Lejsková  s úsměvem říká, její manžel byl uměleckým šéfem jejich dvoučlenného souboru a ona tím administrativním. Vedla si také deník, který se jí zúročil v jejích vzpomínkových publikacích. Je autorkou řady knih a článků.

Jak se ke psaní dostala, popisuje v krátkém rozhovoru, který si můžete poslechnout prostřednictvím odkazu v tomto článku a její Historky z Rejvízu v rozhlasovém zpracování uvede Český rozhlas Olomouc v pěti dílech počínaje nedělí 10. února v 18 hodin v cyklu Počteníčko.

Lit.: Soldán, Tomáš: Věra Lejsková: Historky z Rejvízu. Vzpomínky z 80. let očima brněnské klavíristky a publicistky. In web ČRo Olomouc, 10. 3. 2026 (anotace). – Cit.: Příroda jesenického Rejvízu je drsná i laskavá. A lidé, na které ve své knížce Historky z Rejvízu vzpomíná muzikantka Věra Lejsková, jsou právě takoví. A právě jim je věnována půvabná vzpomínková knížka Historky z Rejvízu. A možná ale vůbec nepoznáte, že se s paní Věrou Lejskovou vracíme na Rejvíz o několik desetiletí mladší, než je dnes. (…)

Balkan blues 1/5 (2018)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 11:30

Peter Juščák. Četba na pokračování.  Redakce Eva Reiselová. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Ĺubica Olšovská a Milan Greguš. Režei Milena Lukavaská.

Čte Emil Horváth.

Natočeno 2018 (5 x 30 min.). Premiéra 11.-15. 2. 2019 (SRo Rádio Devín, 18:30 h). Repríza 12. – 16. 2. 2019 (SRo Rádio Devín, 13:30 h); 22. 4. – 2. 5. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Inšpirácie k napísaniu románu Balkan blues čerpal spisovateľ Peter Juščák na svojich novinárskych cestách v Kosove, kde sa stretol s mnohými ľuďmi, ktorých príbehy sa v esenciálnej podobe dostali aj do knihy. „Verím, že jednoduchý príbeh úteku z vlastnej krajiny podnieti čitateľa k tomu, aby sa niekedy zamyslel nad absurdnosťou všetkých útekov z miest, kde má človek korene detstva a hroby svojich predkov,“ píše v závere knihy autor. (anotace)

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Peter Juščák – Balkan blues. Literatúra. In web Rádio Devín, 10. 2. 2019 (anotace). – Cit.: Uznávaný herec Bekim, jeho žena Janica, francúzsky novinár Bertold, profesor histórie Niko a ďalšie postavy a postavičky vás zavedú na Balkán na prelome tisícročí. Vojna a nenávisť vyhnali ľudí z miest, kde sa narodili, vyrastali, chceli žiť. Premiérové Čítanie na pokračovanie z románu Petra Juščáka BALKAN BLUES v skvelej interpretácii Emila Horvátha môžete počúvať od pondelka 11. do piatka 15. februára o 18.30 v Rádiu Devín. A v prvej repríze nasledujúci deň o 13.30.

Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň útekov a 80. výročie Správy Wetzlera a Vrbu. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 22. 4. 2024 (článek). – Cit.: Venované slovenským hrdinom, ktorí zachránili desaťtisíce životov.

Tento týždeň si v našom programe pripomíname 80. výročie kľúčového dokumentu druhej svetovej vojny – Správy Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrbu. Týmto dvom židovským väzňom sa za dramatických okolností podaril útek z koncentračného tábora v Osvienčime-Brezinke a svetu (dňa 27. 4. 1944) odovzdali pravdivé informácie o zverstvách nacizmu, čím zachránili desaťtisíce ľudských životov. (…)

Uznávaný herec Bekim, jeho žena Janica, francúzsky novinár Bertold, profesor histórie Niko a ďalšie postavy a postavičky vás tento týždeň zavedú na Balkán na prelome tisícročí. Vojna a nenávisť vyhnali ľudí z miest, kde sa narodili, vyrastali, chceli žiť. Na pokračovanie si budeme čítať z románu Petra Juščáka Balkan blues. Jednoduchý príbeh o úteku z vlastnej krajiny podnecuje k zamysleniu nad absurdnosťou všetkých útekov z miest, kde má človek korene detstva a hroby svojich predkov. Počúvajte v skvelej interpretácii Emila Horvátha ml. v piatich častiach. (…)

9. 2. 2019

Tula 1/? (2019)

Filed under: Četba na pokračování,Cizojazyčné — Premek @ 12:19

Grażyna Lutosławska. Pohádka na pokračování. Hudba Piotr Selim. Režie Piotr Król.

Čte Iwona Bielska.

Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 9. 2. 2019 (Radio Lublin, 9:50 h).

Lit.: anonym: „Tula”. In web Polskie Radio Lublin, 9. 2. 2019 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Bajka Grażyny Lutosławskiej na antenie Radia Lublin w każdą sobotę o godzinie 9.50.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress