Mika Waltari. Rozhlasový seriál. Překlad Marta Hellmuthová. Dramatizace Michal Lázňovský. Hudba Zdeněk Zdeněk. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Hana Kofránková.
Osoby a obsazení: autor (Petr Kostka), Turms starší – vypravěč (Viktor Preiss), Turms (Lukáš Hlavica), Dórieus (David Matásek), Dionýsios (Martin Zahálka), Pýthia (Růžena Merunková), starci (Stanislav Zindulka, Ilja Racek a Ladislav Trojan), Anděl (Klára Sedláčková-Oltová), námořníci (Tomáš Pergl, Jaroslav Kodeš a Petr Šplíchal), vesničané (Vladimír Kudla, Hanuš Bor a Jiří Hanák), služebníci (Josef Vaverka, Petr Šmíd, Tomáš Havlínek, William Valerián, Richard Müller a Jakub Koudela), Mikón (Ivan Řezáč), Orfik (Jiří Klem), Tanakil (Valérie Zawadská), Arsinoé (Dana Černá), Aura (Anna Suchánková), Auřina matka (Milena Šajdková), Auřin otec (Zdeněk Palusga), Lars Alsir (Aleš Procházka), Krinippos (Stanislav Oubram), Terillos (Luboš Veselý), Kýdippé (Andrea Elsnerová), kněz Afrodítina chrámu v Eryku (Miloš Hlavica), majitel penzionu (Miroslav Hruška), kněz Asklépiův z ostrova Kos (Dalimil Klapka), 2. kněz (Milan Stehlík), 1. námořník (Otmar Brancuzský), 2. námořník (Radek Zima), 3. námořník (Zdeněk Hess), Lars Tular (Jiří Knot), Tertius Valerius (Stanislav Zindulka), Lars Arnth (Petr Macháček), Aruns Velthur (Ladislav Trojan), Xenodotos (Jan Vondráček), Démadotos (Jiří Hromada), Vestálka (Věra Kubánková), Herofila (Johanna Tesařová), Mismé (Magdaléna Borová), vyslanec (Zdeněk Hess), strážce (Jacob Erftemeijer), tanečnice (Tereza Kabešová), Lukumo starší (Josef Somr), Lukumo mladší (Otakar Brousek ml.), Voltumna, bůh (Michal Pavlata), Turan, bohyně (Simona Postlerová), kněz (Radim Vašinka) a další.
Natočeno 2013 – 2014. Premiéra 1. dílu 7. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h.). Premiéra 10. dílu 9. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h.).
Vydal Radioservis a OneHotBook 2. 7. 2015 (1 CD MP3).
Obsah: 1. Delfské orákulum – 2. Dionýsios Fókajský – 3. Himera. – 4. Erykejská bohyně. – 5. Lidská oběť – 6. Dórieus – 7. U Sikanů – 8. Znamení – 9. Lukumo – 10. Hostina bohů.
Lit.: -view- (= Vieweghová, Šárka): Režisér a maminka… In Týdeník Rozhlas 46/2012 (rozhovor). – V textu uveden jako režisér Vlado Rusko.
Lit.: -lf-: Radioraport. Léto s Vltavou. In Týdeník Rozhlas 30/2014, s. 21 (rozhovor s dramaturgem Martinem Velíškem o připravovaných hrách).
Lit.: Lázňovský, Michal: Mika Waltari: Nesmrtelný Etrusk 1/10. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: V každém z nás je kus Waltariho Tajemného a Nesmrtelného Etruska. Všichni toužíme najít jednoho dne ten kraj, kde by nás cosi přinutilo zvolat: toto je mé jezero, toto je má hora, moje město! Všichni bychom chtěli poznat, kdo vlastně jsme – a setkat se se svým andělem strážným, který nás jednoho dne obejme a na svých perutích vynese vzhůru k nesmrtelnosti.
Tento barvitý příběh je především svědectvím o hledání sebe sama. Odehrává se v době po roce 500 před Kristem, kdy řecká kultura vydává své nejkrásnější plody, ale zároveň je z východu smrtelně ohrožena expandující perskou říší.
Řekové zakládají další a další osady na západ od mateřské země, k moci se derou další a další tyrani, uzavírají se a rozpadají spolky, spojenectví a komploty, vynořují se nové národy a jiné mizí v propadlišti dějin. Féničané tvrdě hájí svou obchodní hegemonii, ale už se začíná rodit i moc Říma. A tento nelítostný konkurenční boj ve Středomořském prostoru, kolébce evropské civilizace, hrozí zadusit křehkou a vyspělou civilizací Etrusků.
I Waltariho hrdina, nesmrtelný Etrusk Lars Turms, na konci své životní pouti ví, že svět už nikdy nebude takový, jaký byl; že cosi končí, ale zároveň, že cosi nového začíná. Právě tak tomu bylo i v době po druhé světové válce, kdy Mika Waltari svůj román psal. A nejinak je tomu i dnes…
Lit.: Pekárek, Hynek: Nesmrtelný Etrusk (sleeve-note). – Cit.: Původ a dějiny starověkého národa Etrusků jsou zahaleny tajemstvím. První doklady jeho existence jsou datovány od 8. století př. n. l., kdy se objevil na území Etrurie, které se rozkládalo v dnešním Toskánsku. To ostatně získalo svoje jméno právě od Etrusků, protože v latině se jim říkalo Etrusci a také zkráceně Tusci.
Pro Mika Waltariho proto příběh o muži, který dlouho hledá svoji pravou identitu, nemohl mít lákavější kulisy než Etrurii s její tajuplnou kulturou. Na území Etrusků se však odehrává až závěrečná část románu, v níž hrdina knihy Lars Turms za dramatických okolností, které ho málem stály život, opouští Řím a odchází na sever, až dorazí do hlavního města etruské říše Clusia.
Před tím však Waltari vyšle Larse Turmse na dalekou a pestrou pouť životem, bohatým na množství míst i dobrodružných událostí. Čtenář tak během četby obsáhlého románu doprovází protagonistu do věštírny v Delfách, plaví se s ním na vojenských lodicích křížem krážem Středomořím podél řeckého i italského pobřeží, toulá se římskými uličkami a chrámy a putuje po etruských městech.
Tajemný Etrusk je jako všechny Waltariho velké historické příběhy román-cesta, jehož formu autor převzal ze starých pikareskních románů, navíc sám byl vášnivým cestovatelem a cizokrajná dějiště svých příběhů osobně navštěvoval. Román psal již jako světově uznávaný spisovatel, jemuž věhlas přinesl historický román Egypťan Sinuhet. K tomuto žánru se obrátil už během druhé světové války. Po jejím konci tento žánr neopustil, protože se záměrně vyhýbal současným tématům. Finsko bylo po válce, v níž z důvodu zachování národní existence spolupracovalo s nacistickým Německem, ve složité vnitropolitické situaci. Malá země byla nucena vyjít po dobrém s včerejším nepřítelem a nyní „bratrem“ Sovětským svazem. Waltari však v dávných příbězích nastoloval současná témata, v nichž otázka mocenských bojů a střetů ideologií patřila k těm hlavním.
Lars Turms žije svůj život v dobách řecko-perských válek, v čase střetu odlišných civilizací. I tím nám jeho příběh, v němž samozřejmě nechybějí ani složitě se vyvíjecí milostné vztahy, může připadat v mnohém aktuální.
Rozhlasová dramatizace románu byla natočena pod titulem Nesmrtelný Etrusk, který více odpovídá originálnímu názvu (Turms kuolematon), pro vydání na CD jsme zvolili titul odpovídající českým knižním vydáním.