Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 10. 2017

Hunden fra Baskerville 1/6 (Pes baskervillský, 1977)

Filed under: Cizojazyčné,Seriály — Premek @ 16:20

Sir Arthur Conan Doyle. Nejslavější případ nejslavnějšího detektiva. Překlad, dramatizace a režie Nils Nordberg. Digitalizace Gudrun Gardsjord. Dramaturg Ittla Frodi. Technická režie Aasmund Flo.

Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Helge Reiss), dr. Watson (Tor Stokke), dr. Mortimer (Per Lillo-Stenberg), sir Henry Baskerville (Erik Hivju).  Dále účinkují Lars Andreas Larssen, Roy Bjørnstad, Ane Hoel, Randi Koch, Petter Lange, Trond Brænne, Alf Malland, Ottar Wicklund, Jan Hårstad, Ragnar Schreiner, Stein Kiran a další.

Natočeno 1977. Premiéra 1. dílu 31. 12. 1977; 2. dílu 7. 1. 1978; 3 dílu 14. 1. 1978; 4. dílu 21. 1. 1978; 5. dílu 28. 1. 1978; 6. dílu 4. 2. 1978 (vždy NRK P1, 13:30 h.).

Obsah: 1. Baskerville-slektens forbannelse  2. Spionen – 3. Natt over herregården – 4. Lyset på moen –  5. Mannen på klippen – 6. Hunden

Lit.: anonym: Hunden fra Baskerville. In web NRK Radio, b. d. (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Kriminalserie i seks episoder etter en roman av Sir Arthur Conan Doyle, dramatisert av Ittla Frodi. Den berømte detektiv Sherlock Holmes og hans assistent Dr. Watson skal undersøke en påstått forbannelse over familien Baskerville. Instruktør og oversettelse: Nils Nordberg. Teknisk regi: Aasmund Flo. Annonsering ved Anne Grete Bangsund. (…)

27. 10. 2017

Sadrová sedmička 1/9 (Sádrová sedmička, 1987)

Filed under: Seriály,Slovenské — Martin @ 12:38

Vladimír Kliman. Seriál pro děti. Překlad Viera Lorencová. Dramaturgie Július Gajdoš. Hudební dramaturgie Dana Reková. Zvuk Ĺubomír Klásek a Emília Miháleková. Režie Ria Paldiová.

Osoby a obsazení: sestrička Agáta (Viera Richterová-Horváthová), sanitár Jakub (Peter Rúfus), Dobrotka (Monika Michnová), Milka (Katarína Vizinová), Maťo (Róbert Roth), Gabo (Ivan Šándor), Šimon (Martin Kuthan), Sašo (Martin Dánai), Marek (Michal Michna), pani Šulíková (Soňa Ulická), hlas (Michal Dočolomanský) a další.

Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1987 (9 x 25 min.). Repríza 30. 9. – 25. 11. 2017 (SRo 9 Rádio Junior); 1. dílu 23. – 27. 5. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Díly: 1. Nevinný žart, 2. Druhý dych kapitána Dicka Sanda, 3. Strach proti strachu, 4. Veční zelenáči, 5. Tajomná láska, 6. Spor o Jánošíka, 7. Adoptovaní rodičia, 8. Slzy sestry Agáty, 9.  A je tu škola

4. 10. 2017

Boswell’s Lives 1/8 (Boswellovy Životy, 2015-2016, 2016)

Jon Canter. Rozhlasový seriál. Režie Sally Avens.

Osoby a obsazení: Boswell (Miles Jupp), Freud (Henry Goodman), Callas (Arabella Weir), Pinter (Harry Enfield), Boris Johnson (Alistair McGowan).

Nastudoval BBC Radio 4 v roce 2016. Vydalo BBC 5. 5. 2016 (1 CD MP3).

Česká inscenace

Obsah:

I. série: Obsah: 1. Boswell’s Life of Freud. Repríza 18. 3. 2017 (BBC Radio 4 Extra, 5:30 h) – 2. Boswell’s Life of Callas. Repríza 25. 3. 2017 (BBC Radio 4 Extra, 5:30 h) – 3. Boswell’s Life of Pinter. Repríza 1. 4. 2017 (BBC Radio 4 Extra, 5:30 h.) – 4. Boswell’s Life of Johnson. Premiéra 23. 5. 2015 (BBC Radio 4 Extra, 5:30 h).

II. série: 1. Boswell’s Life of Muhammad Ali. Premiéra 21. 3. 2016 (BBC Radio 4, 11:30 h.) – 2. Boswell“s Life of Marx. Premiéra 28. 3. 2016 (BBC Radio 4, 11:30 h). – 3. Boswell’s Life of Madonna. Premiéra 4. 4. 2016 (BBC Radio 4, 11:30 h). – 4. Boswell’s Life of Bennett. Premiéra 11. 4. 2016 (BBC Radio 4, 11:30 h).

Pozn.: Miles Jupp stars as James Boswell in four fantastic episodes of Jon Canter’s BBC Radio 4 comedy.

‚A work of genius‘ Radio Times

James Boswell, Dr Johnson’s celebrated biographer, turns time traveller to pursue other legends to immortalise in this award-winning comedy series. Hampered by his own pomposity and self-importance, he finds that his subjects get the better of him – with hilarious consequences.

Interviewing Sigmund Freud, Boswell is wrong-footed when Freud asks all the questions, and on meeting Maria Callas (and her poodle) he becomes caught up in an opera of his own making. While talking to Harold Pinter he finds himself the victim of a betrayal, and Boris Johnson proves to be a formidable opponent – especially on the whiff-whaff table.

Written by acclaimed comedy author Jon Canter, this hugely entertaining series won the Prix Europa for Best European Radio Series of the Year. It stars Miles Jupp as Boswell, with Henry Goodman as Freud, Arabella Weir as Callas, Harry Enfield as Pinter and Alistair McGowan as Boris Johnson.

Boswellovy Životy 1/8 (2017)

Filed under: Seriály — Premek @ 10:24

Jon Canter.  Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. V seriálu BBC navíc cestuje v prostoru i čase. Setkání s velkými muži i ženami utváří jeho vlastní život. A jeho Životy. Přeložila Ester Žantovská. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Lukáš Hlavica.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 8. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

1. Boswellův Život Karla Marxe. O hrdinovi tohoto dílu Boswell říká: Marx nás svrbí tak, že se nikdy nepřestaneme drbat. 

Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Karel Marx (Ivan Trojan). Premiéra 8. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

2. Boswellův Život Borise Johnsona. V tomto dílu vylíčí život britského, mírně řečeno svérázného, politika Borise Johnsona.  Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Boris Johnson (Václav Vydra III.). Premiéra 15. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

3. Boswellův Život Harolda Pintera. Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Harold Pinter (Jaromír Meduna). Premiéra 22. 10.  2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

4. Boswellův Život Marii Callas.  Hrdinka této epizody o sobě říká: „Nemůžete být Maria Callas a být normální. Ráda bych byla Marií. Ale pořád se mi do toho plete Callas“.  Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Maria Callas (Ivana Chýlková). Premiéra 29. 10.  2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

5.  Boswellův Život Sigmunda Freuda. Jmenuje se Boswell. James Boswell.  Své otázky se pokusil položit i Sigmundu Freudovi, ale ve výsledku toho zjistil víc o sobě než o zakladateli psychoanalýzy. Osoby a obsazení: Sigmund Freud (Viktor Preiss), James Boswell (Petr Lněnička). Premiéra 26. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h). Repríza 24. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Současná hra.

6. Boswellův Život Madonny.  Tentokrát se Boswell setkal s nejúspěšnější zpěvačkou světa, ženou, jejíž talent je všeobjímající, píle neutuchající, obchodní čich neomylný a jejíž pozadí jste viděli víckrát než své vlastní. S Madonnou. Osoby a obsazení: Madonna, královna popu hraje (Vanda Hybnerová), James Boswell (Petr Lněnička).  Premiéra 3. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

7. Boswellův Život Muhammada Aliho.   Metodou „Klid před bouří“ učinil největšího boxera světa Muhammada Aliho ještě o kousek větším. Nejlepší zpěvák mezi boxery a nejlepší boxer mezi zpěváky. Osoby a obsazení: Cassius Clay / Muhammad Ali (Ondřej Vetchý), James Boswell (Petr Lněnička). Premiéra 10. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

8. Boswellův Život Alana Bennetta. Tentokrát se vypraví za plachým seveřanem, národním pokladem, dramatikem Alanem Bennettem a snaží se ho přesvědčit, že každý Ijáček potřebuje Žabáka. Za Bennettem, autorem her Šílenství krále Jiřího III. nebo Kafkovo brko. Osoby a obsazení: Alan Bennet (Jaroslav Satoranský), James Boswell (Petr Lněnička). Premiéra 17. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h).

Lit.: Velíšek, Martin: Jon Canter: Boswellovy Životy. In web ČRo 3 Vltava, 15. říjen 2017 (článek). – Cit.: Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740 ve skotském Edinburghu. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. Proto si ho komediograf Jon Canter vybral jako svého hrdinu. Tím, že ho obdařil schopností cestovat v čase a prostoru, mu umožnil se setkat se slavnými osobnostmi minulosti i současnosti. Tato setkání s velkými muži i ženami utváří Boswellův vlastní život. A jeho Životy. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.

V každém díle osmidílného seriálu vyhledá James Boswell významnou osobnost a pokusí se ji ve snaze získat podklady pro svoje dílo co nejvíce přiblížit. Jestli totiž má, jak sám říká, na něco talent, tak je to být sympatický. Ale každé takové setkání má na něj zásadní a také překvapivý vliv.

V osmi epizodách, které pro BBC napsal Jon Canter se Boswell postupně setká s Karlem Marxem, Borisem Johnsonem, Haroldem Pinterem, Marií Calas, Zikmundem Freudem, Muhammadem Alim, Madonnou a Alanem Benetem.

Skutečný James Boswel byl edinburský advokát (1740-1795), který patřil do okruhu přátel, později do Literárního klubu Samuela Johnsona. Boswell si pečlivě zaznamenával projevy, ale i gesta svého londýnského hostitele. V roce 1773 ho přemluvil ke společné cestě po Skotsku. Z cesty, na které je pro nás zajímavé, že je doprovázel Johnsonův český sluha Josef Ritter, vznikly dva cestopisy. Jeden napsal sám Johnson, druhý Boswel. Ale cesta stála i u zrodu jednoho z nejslavnějších životopisů světové literatury – Života Samuela Johnsona. Jak píše Zdeněk Stříbrný ve svých Dějinách anglické literatury skutečný Boswell, stejně jako ten z našeho seriálu, nebyl nijak výjimečným duchem ale rád vyhledával společnost slavných a významných lidí. Setkal se mimo jiné s Rousseauem, Voltairem a s generálem Paolim, vůdcem korsického odboje. Ve svých pracích se snažil o maximálně věrné vystižení popisovaných osob s důrazem na každý detail.

Lit.: Velíšek, Martin: Jon Canter: Boswellovy Životy. 1) Boswellův Život Karla Marxe. In web ČRo 3 Vltava, 8. říjen 2017 (článek). – Cit.: Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. V seriálu BBC navíc cestuje v prostoru i čase. Setkání s velkými muži i ženami utváří jeho vlastní život. A jeho Životy. O hrdinovi tohoto dílu říká:

Marx nás svrbí tak, že se nikdy nepřestaneme drbat.

V sobotu 14. března 1883 na jednom z londýnských hřbitovů promluvil nad otevřeným hrobem vousatý muž. Svůj projev zakončil větou, která se v porovnání s necelou dvacítkou smutečních hostů zdála jako notně nadnesená:

Jeho jméno a jeho dílo přetrvají staletí.

Tím řečníkem byl Bedřich Engels a právě pochovávali Karla Marxe.

Dnes, sto padesát let po vydání prvního dílu Marxova Kapitálu, je možné říci, že v této prognóze (na rozdíl od mnoha jiných) se Engels nespletl. K marxismu se stále hlásí vlády řady zemí, navazují na něj filozofové, ekonomové, politologové a historici, přísahají na něj mnozí intelektuálové. A to i přes to, že jakékoliv uvedení jeho myšlenek do praxe vedlo k tragickým výsledkům. Pomineme-li naší vlastní historii, může jako příklad posloužit současná situace Venezuely, o Severní Koreji ani nemluvě. Na druhé straně se potvrdila Marxova prognóza o růstu společenské nerovnosti, platí také to, že v kapitalismu dochází ke stále větší koncentraci kapitálu nebo že je pro něj charakteristická snaha vytvářet monopoly.

Karel Marx se narodil 5. května 1818 v Trevíru. Jeho otec Heinrich, právník, byl synem talmudského učence a rabína, ale po roce 1816 se stal protestantem. Také matka, Henrietta Pressborcková, byla dcerou rabína. Říct, že Marx sám se k židovství nikdy nehlásil, je eufemismus, vezmeme-li v potaz řadu jeho antisemitských výroků (Paul Johnson v knize Intelektuálové cituje brutální útok na Ferdinanda Lassala). Marx studoval na jezuitské koleji, na universitě v Bonnu a v Berlíně. Doktorát získal v Jeně. V mládí psal poezii a je i autorem veršované tragédie Oulanem. V roce 1842 zahájil svou novinářskou kariéru. V roce 1845 byl vypovězen z Francie, přestěhoval se do Bruselu. Tam spoluzakládal Svaz komunistů a v roce 1848 napsal jeho manifest. V roce 1849 byl nucen se opět stěhovat – tentokrát do Londýna, kde strávil prakticky zbytek života. Života, který byl plný existenčních potíží, bouřlivých sporů a mnohaleté práce na Kapitálu, z něhož dokončil jen první díl. Druhý a třetí díl sestavil z Marxových poznámek jeho přítel a sponzor Bedřich Engels. Se svou ženou, pruskou šlechtičnou Jeny von Wesphalen, měl sedm dětí. Měl také nemanželského syna se svou služkou. Většinu času strávil a také většinu informací získal v Britském muzeu. S kapitalisty (s výjimkou textilního magnáta Engelse a strýce Liona Philipse, zakladatele Philips Electical Company), ale ani s dělníky nepřišel vlastně do styku. S dělnickými vůdci byl v permanentním sporu.

Těžko říct jak by se díval na pozdější využití svých myšlenek. Sám měl údajně prohlásit, že není marxistou. Nicméně od násilí jako politické metody se nikdy nedistancoval.

Lit.: Velíšek, Martin: Jon Canter: Boswellovy Životy 2) Boswellův Život Borise Johnsona. In web ČRo 3 Vltava, 15. říjen 2017 (článek). – Cit.: Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. V seriálu BBC navíc cestuje v prostoru i čase. Setkání s velkými muži i ženami utváří jeho vlastní život. A jeho Životy. V tomto dílu se pokusí zachytit život muže zajímavého původu, skvělého vzdělání a svérázných způsobů, sršícího energií, s vášní pro sport a ping pong zvlášť, novináře, spisovatele a hlavně politika Borise Johnsona.

Přestože jeho plné jméno zní Alexander Boris de Pfeffel Johnson, vysloví-li se v Británii jméno Boris, všichni vědí o kom je řeč.

Alexander Boris de Pfeffel Johnson se narodil 19. června 1964 v New Yorku do bohaté a vážené rodiny. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Jeho prababička byla nemanželskou dcerou prince Paula von Württemberka. Díky ní je Johnson vzdáleným příbuzným nejen prvního württemberského krále Fridricha I., ale také britské královské rodiny a dalších evropských monarchů. V Johnsonově genealogii najdeme také tureckého novináře Ali Kemala nebo ruské předky.

Boris Johnson vystudoval se skvělým prospěchem prestižní soukromou školu v Etonu a univerzitu v Oxfordu. Pracoval v listech The Times Express & Star a The Daily Telegraph, v letech 1999 až 2005 byl šéfredaktorem časopisu The Spectator. Jako novinář získal řadu ocenění, ale také výtek za kontroverzní komentáře. Je známý svými euroskeptickými postoji i podporou války v Iráku.

V roce 2001 byl zvolen do parlamentu a o tři roky později se stal členem stínového kabinetu. Mezi roky 2003 až 2004 byl místopředsedou konzervativců. Do stínového kabinetu se Johnson vrátil jako ministr pro vysoké školy v prosinci 2005. V roce 2008 byl za Konzervativní stranu zvolen starostou Londýna. O čtyři roky později kandidoval znovu a podruhé stanul v čele Londýna. Za jeho starostování se v roce 2012 konaly v Londýně úspěšné Olympijské hry.

Johnson byl a je silným kritikem Evropské unie. Možné přijetí společné měny označil za „katastrofu” a dožadoval se omezení britských vztahů s EU. V roce 2016 se v rámci Konzervativní strany postavil do čela zastánců brexitu. Po referendu a demisi Camerona neaspiroval – pro některé překvapivě – na post premiéra. Ve vládě Theresy Mayové přijal funkci ministra zahraničí. V červnu letošního roku se opět spekulovalo o jeho postupu na křeslo premiéra poté, co Konzervativní strana nezískala v předčasných volbách většinu.

Boris Johnson je autorem několika satirických románů, dějin Londýna a řady esejů. V češtině nedávno vyšel jeho oceňovaný životopis W. Churchilla Faktor Churchill. Popularitu ženatého otce čtyř dětí příliš neohrozil ani románek s kolegyní ze Spectatoru. Miluje stolní tenis a jako vášnivý cyklista podporuje městskou cyklistiku. Na konci září letošního roku navštívil ve funkci ministra zahraničí Prahu. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek mu věnoval při osobním setkání pingpongovou pálku.

Lit.: anonym: Boswellův Život Sigmunda Freuda. In web ČRo 3 Vltava, 26. listopad 2017 (článek). – Cit.: Jmenuje se Boswell. James Boswell. Narodil se roku 1740. Je nesmrtelným zakladatelem moderního životopisectví. V seriálu BBC navíc cestuje v prostoru i čase. Setkání s velkými muži i ženami utváří jeho vlastní život. A jeho Životy. Své otázky se pokusil položit i slavnému zakladateli psychoanalýzy, jehož dílo jednou provždy změnilo nazírání na lidskou psychiku, příborskému rodákovi Sigmundu Freudovi. On-line k poslechu do 2. prosince 2017.

12. 9. 2017

O Luničce z lípy 1/6 (1990)

Filed under: Seriály — Premek @ 7:58

Jaroslava Pechová. Pohádkový seriál. Hudba Emil Viklický. Režie Maria Křepelková.

Osoby a obsazení: vypravěč (Bořivoj Navrátil), Lunička (Ljuba Krbová), Měsíc (Petr Svoboda), včela (Hana Středová), Kalendula (Pavel Trávníček), kos (Václav Vydra III.), kocour (Pavel Skřípal), cvrček (Jiří Schwarz) a lišaj (Pavel Chalupa).

Natočeno 22. – 26. 1. 1990. Obnovená premiéra 26. 9. – 3. 10. 2017 (ČRo Rádio Junior, 10:00 h.).

Obsah: 1. Jak dostala svítivou kuličku. – 2. Jak pekla medový koláč. – 3. Jak pomohla měsíci. – 4. Jak přechytračila kocoura. – 5. Jak si hrála s kuličkou. – 6. Jak zašila motýlí kožíšek.

Pozn. V roce 1999 vznikla nahrávka téhož textu v odlišném obsazení ve vydavatelství Rotag.

29. 8. 2017

O kocourkovi v obrácené pohádce 1/? (1976)

Filed under: Seriály — Premek @ 8:48

Jaroslava Kubištová. Hudba Alois Palouček, řídí autor. Dramaturg Navrátil. Režie Helena Philippová.

Osoby a obsazení: vypravěč (Karel Richter), kocourek (Miroslav Masopust), Alenka (Květa Štálová).

Natočeno 1976. Premiéra 6. dílu 21. 11. 1976 (Praha – RPD, 18:17 – 18:27 h.) v cyklu Dobrý večer, děti!

28. 8. 2017

Dáma v černém závoji 1/5 (1993)

Filed under: Seriály — Premek @ 21:52

Joseph Sheridan Le Fanu. Na motivy povídky Pokoj v hostinci Dragon Volant připravila Dagmar Joklová. Překlad Josef Volák. Režie Petr Lokaj.

Účinkují Milan Kačmarčík, Apolena Veldová, Luděk Eliáš, Jan Fišar, Zdeněk Forejt, Arnošt Borovec, Stanislav Malý.

Natočeno 23. 9., 30. 9. a 23. 10. 1993.

16. 8. 2017

Biblické příběhy II 1/7 (2014)

Filed under: Seriály — Martin @ 10:40

Karel Vepřek. Vyprávění z Bible. Režie Yvona Žertová.

Účinkují Dalibor Gondík, Miloš Hlavica, Anna Suchánková, Kamil Halbich, Marek Mikulášek, Ladislav Hampl, Jan Szymik, Ondřej Vacek a Daniel Moravec.

Připravil Český rozhlas v roce 2014 (7 x 7 min.). Premiéra 14.-19., 21. 4. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha). Reprízy 22.-26. 12. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha), 15.-17. 4. 2017 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).

Díly: 1. Hod Beránka, 2. Přechod přes Rákosové moře, 3. Poslední večeře, 4. Petrovo zapření, 5. Ukřižování, 6. Vzkříšení, 7. Poutníci do Emauz.

15. 8. 2017

Slovenské rody – Royovci 1/5 (2012)

Filed under: Seriály,Slovenské — Premek @ 8:45

Jozef Repko. Původní pětidílný seriál. Režie Štefan Korenci.

Účinkují Peter Kočiš, Lena Košická, Helena Geregová, Martin Kaprálik a Jozef Šimonovič.

Natočeno 2012. Repríza 14. – 18. 8. 2017 (Rádio Devín).

Lit.: Kekeliaková, Monika – Gažíková, Katarína: Silná literárna zostava žien III. Téma týždňa. In web Rádio Devín, 13. 8. 2017 (článek). – Cit.:  V tomto letnom augustovom čase si doprajeme ďalšiu časť poslucháčsky mimoriadne úspešných týždňov, ktoré patrili silnej literárnej zostave píšucich žien. Tento týždeň sa môžete v Čítaní na pokračovanie tešiť na odhalenie málo známeho životného príbehu spisovateľky Kristíny Royovej a jej rodu. Ivica Ruttkayová sa bude v Rubikone rozprávať s Annou Gruskou o filme Rabínka. V Galérii slávnych, ale zabúdaných si pripomenieme prvú slovenskú botaničku Izabelu Textorisovú a do čias Ĺudmily Podjavorinskej sa dostaneme vďaka pásmu o jej živote a diele. Pripomenieme si v medailóne aj ďalšiu slovenskú autorku Máriu Jančovú. Ďalšou ženou, ktorú vyslobodíme z tieňov zabudnutia, bude Magda Husáková-Lokvencová, a to v pásme Žena v tieni. Kto má rád poetiku diel M. Durasovej, toho poteší hra Kino Eden o emotívne vypätom príbehu matky a jej dvoch detí vo vtedajšej francúzskej Indočíne. Určite si nenechajte ujsť tento týždeň dramatizáciu diela Daphne du Maurierovej Teraz sa nepozeraj a dve pásma Eriky Podlipnej pod názvom Bežkyňa na dlhé trate a Tragédia ženy. Môžete sa tešiť na dielo Gösta Berling od Selmy Lagerlöfovej. Tento týždeň zaznejú verše Ĺ. Podjavorinskej a krehká lyrika M. Haľamovej. 

Ako Čítanie na pokračovanie vysielame pôvodný päťdielny seriál z cyklu Slovenské rody: Royovci. Autorom programu je Jozef Repko a v réžii Štefana Korenčiho účinkujú Peter Kočiš, Lena Košická, Helena Geregová, Martin Kaprálik a Jozef Šimonovič. (…)

4. 8. 2017

Ηλίας 1/7 (Ilias, 1943)

Filed under: Cizojazyčné,Seriály — Premek @ 13:53

Homér. Nejvýznamnější scény z řeckého eposu. Překlad do novořečtiny Antigoni Metaxas. Hudba D. Levidis.

Natočeno 1943 (Aténský rozhlas).

Lit.: -b-: Iliada v rozhlase. In Slovenský rozhlas 22/1943, s. XIX (anotace).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress