Anton Pavlovič Čechov. Klasické drama. Rozhlasová úprava a režie Mihai Zirra. Asistent režie Ion Vova. Hudební režie George Popescu. Technická spolupráce ing. Gabriela Barča.
Účinkují Alexandru Critico, Costache Antoniu, Marieta Deculescu, Maria Filotti, Eva Pătrăşcanu, Willy Ronea, Ludovic Antal.
Natočeno 1955.
Pozn.: Uvedeno 20. 10. 2018 v rámci Teatrul Naţional Radiofonic prezent în cadrul Festivalului Naţional de Teatru- secţiunea ON AIR.
Anton Pavlovič Čechov. Klasické drama. Překlad Raluca Rădulescu. Rozhlasová úprava a režie Gavriil Pinte. Střih Dana Lupu a Florin Bădic. Studiová režie Milica Creiniceanu. Hudební režie Patricia Prundea. Zvukový mistr Iulian Iancu. Editorka a koordinátorka projektu Domnica Ţundrea.
Účinkují Irina Movilă, Bogdan Dumitrescu, Constantin Cojocaru, Ana-Maria Bălescu, Petre Nicolae, Amalia Ciolan, Anca Pitaru, Marius Stănescu, Dan Aştilean, Ion Grosu, Cătălin Mareş.
Natočeno 2014.
Pozn.: Odvysíláno 2018 v rámci Teatrul Naţional Radiofonic prezent în cadrul Festivalului Naţional de Teatru- secţiunea ON AIR.
Robert Louis Stevenson. Překlad a dramatizace Sanda Socoliuc. Technická spolupráce Bogdan Golovei. Asistentka režie Janina Dicu. Originální hudba a hudební režie George Marcu. Zvukový design Mihnea Chelaru. Dramaturgie a produkce Domnica Tudrea. Režie Mihnea Chelaru.
Účinkují Gelu Niţu, Mircea Constantinescu, Gavril Patru, Constantin Cojocaru, Petre Lupu, Alexandru Georgescu, Virginia Rogin, Mihai Niculescu, Orodel Olaru, Julieana Draghici.
Natočeno 2018. Veřejná předpremiéra 17. 10. 2018 (Muzeul Naţional al Literaturii Române, 17:00 h.). Premiéra 18. 10. 2018 (Radio Romania Cultural, 19:00 h.).
Lit.: anonym: Teatrul Național Radiofonic, premieră şi prezenţă în cadrul FNT ON AIR. In web Radio România Actualitați, 16. 10. 2018 (článek). – Cit.: Doctorul Jekyll şi domnul Hyde de Robert Louis Stevenson, în premieră la Teatrul Naţional Radiofonic, joi, 18 octombrie, de la ora 19:00, la Radio România Cultural. (…)
Spectacolul va putea fi audiat în avanpremieră miercuri, 17 octombrie, de la ora 17:00, la Muzeul Naţional al Literaturii Române, de pe strada Nicolae Creţulescu nr. 8 din Bucureşti. Intrarea este liberă, în limita locurilor disponibile.
Literatura poliţistă şi horror, atât de gustată de marele public, a fost montată destul de rar la Teatrul Naţional Radiofonic; de aceea, este extrem de binevenită realizarea acestei poveşti pline de mister, traducerea şi dramatizarea fiind semnate de Sanda Socoliuc, binecunoscută publicului radiofonic ca autoare a unor scenarii de valoare, atent gândite şi care dau actorilor posibilitatea interpretării unor personaje vii, bine individualizate. Doctorul Jekyll şi domnul Hyde de Robert Louis Stevenson oferă ascultătorilor Teatrului Naţional Radiofonic prilejul de a se delecta cu o acţiune plină de suspans, cu o intrigă ingenios alcătuită, cu eroi remarcabili, pe care-i urmăreşti cu mult interes, în aşteptarea deznodământului.
Celebrul roman al scriitorului scoţian Robert Louis Stevenson, publicat în 1886, a fost transpus într-o formă teatrală cuceritoare, dinamică şi excelent susţinută din punct de vedere sonor.
Substratul filosofic al romanului, problematica răului, dualitatea fiinţei umane sunt puse în pagină într-un stil viu şi incitant, în secvenţe acustice atent construite. Muzica are rolul de a te introduce în atmosfera stranie a spectacolului, iar întâmplările ce se înlănţuie nu fac decât să deştepte curiozitatea ascultătorului şi nerăbdarea de a afla dezlegarea unei taine ce pare de nepătruns.
Muzica tensionează atmosfera, ritmul interior al scenelor este bine susţinut, secvenţele se înlănţuie în chip captivant, iar alternanţa de planuri prezent-trecut-fantastic, precum şi sunetele bizare ce însoţesc dialogurile, asemeni unui plan secund ce comentează în permanenţă acţiunea, contribuie la amplificarea misterului, la conturarea unor perspective incredibile. Coşmarul personajului principal, viziunile, accentele fantastice sunt redate în secvenţe sonore elaborate, minuţios alcătuite. Actorii invitaţi de regizorul Mihnea Chelaru în distribuţia spectacolului radiofonic recompun, prin glasurile lor distincte, prin compoziţii vocale spectaculoase ori stări de spirit excelent redate, o poveste justificată în cele mai mici nuanţe psihologice.
Titlul nu exista în arhiva sonoră a Societăţii Române de Radiodifuziune, astfel încât, fără îndoială, montarea spectacolului Doctorul Jekyll şi domnul Hyde de Robert Louis Stevenson va reprezenta, pentru publicul larg, o întâlnire cu o operă fascinantă, un prilej de a audia o creaţie sonoră interesantă, pasionantă şi plină de farmec. (…)
Ion D. Serban. Rozhlasová hra. Překlad Eva Ströbingerová. Režie Dan Puican j. h.
Osoby a obsazení: ing. Gerasim (Jiří Klem), Nina, jeho žena (Alena Vránová), ing. Paun, ředitel závodu (Petr Haničinec), ing. Angclescu, stranický tajemník (Jan Schánilec), Anton, mistr (Ferdinand Krůta), ing. Monika Stamatiová (Hana Maciuchová) – Viorika, sekretářka (Tat’jana Medvecká), ing. Kalota (Jan Bartoš), ing. Dumitru (Jiří Hanák).
Natočeno 1978. Premiéra 5. 4. 1978 (Praha, 19:15 – 20:15 h.).
Lit.: iř: … a váš názor? In Rozhlas 18/1978 (17. 4. 1978), s. 2 (úryvek z recenze). – Cit.: V týdnu od 5. do 11. dubna se mezi premiérami rozhlasových her objevil také příspěvek rumunské provenience, které má v našem vysílání poměrně dobré jméno. Tentokráte byla uvedena hra Iona D. Serbana Odyssea v durové stupnici; ve své vlasti získala v roce 1975 II. cenu v soutěži rozhlasových a televizních her. V české verzi, kterou s pražskými herci nastudoval jako host rumunský režisér Dan Puican, však spíše jen dávala tušit kvality textové předlohy, než by o nich přímo přesvědčovala.
Ion D. Serban zasadil svého sympatického hrdinu, sympatického již proto, že svede — aniž by si to příliš uvědomoval — vítězný boj se sebou samým, do výrobního prostředí současného Rumunska; v něm rozvijí osobité pojatý svár společenských a soukromých zájmů. České nastudování však plně tuto základní hodnotu Serbanovy hry plně nevystihovalo. Zůstávalo spíše u verbálního naznačení problémů, a nikoli u jejich bezprostředního prožitku, umocněného uměleckým ztvárněním. Tak například již samotná kresba hlavního hrdiny nedokázala zcela přesně postihnout osobitost této postavy; v průběhu celého příběhu pak vyzařovala z výkonů účinkujících až nemístná usměvavost a spokojenost. A to i tehdy, kdy pro to hrdinové neměli důvod či kdy naopak prožívali své niterné zápasy. Svým způsobem má na tom vinu hostující režisér (lhostejno, zda z malé zkušenosti se zahraničními herci, nebo leží-li příčina spíše v oblasti jazykových bariér), jemuž se nepodařilo vypnout účinkující herce k maximáním výkonům a dotažení textové předlohy. Proto také tato premiéra zůstala sice zajímavým, ale přece jen nehotovým polotovarem. (…)
Maciej Kuczyňski. Rozhlasová hra pro mládež. Rozhlasová dramatizace Ludmila Janská. Hudbu složil a řídí Josef Pech. Režie Gustav Heverle.
Osoby a obsazení: kapitán Hansen (Bohumil Pastorek), teta Gerda (Marie Marešová), radista (František Vicena), kapitán (Jiří Němeček) a další. V dětských rolích účinkují členové DRDS.
Natočeno 1978. Premiéra 18. 3. 1978 (Praha, 13:45 – 14:45 h.).
Lit.: iř: … a váš názor? In Rozhlas 15/1978 (27. 3. 1978), s. 2 (úryvek z recenze). – Cit.: Také týden od 15. do 21. března nebyl ve vysílání žádnou výjimkou. Jako obvykle v ném dominovaly premiéry literárně dramatických pořadů, ke slovu přišla i rozhlasové dokuinenta-ristika a literární pásma. Dětským posluchačům byla určena sobotní premiéra hry Studený břeh, kterou podle stejnojmenné knihy Macieje Kuczyňskélio pro rozhlas volně napsala Ludmila Janská. Přinesla poutavý, napínavý příběh ze života dětí, uspokojující touhu po romantice a dobrodružství, současně však vyvracející i některé dětské představy o skutečných hodnotách, jež nejsou vždy, ukryty pod lesklou a efektní skořápkou.
Takový je i vztah hlavního dětského hrdiny a kapitána Hansena, kteří spolu ztroskotají a nakonec zneškodní partu povedených rybářů, jež přes zákaz loví a zpracovává maso velryb.
Na naše dětské posluchače z příběhu dýchla i atmosféra dálek a především přímořských oblastí, kde hry a zkušenosti jejich vrstevníků mají pro ně přece jen poněkud exotický nádech. Příběh s profesionální zručností nastudoval režisér Gustav Heverle, který si úspěšně poradil s náročnou zvukovou prací (moře a živly si žádají své) a citlivě vedl i představitele jednotlivých rolí k pečlivému propracování charakterů. Ocenění si zaslouží výkony členů Dismanova rozhlasového dětského souboru, z ostatních účinkujících zaujal tvárným projevem Bohumil Pastorek (kapitán Hansen). (…)
Miroslav Hlaváč. Rozhlasová hra. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: montér Josef Modrý (Rudolf Jelínek), stavbyvedoucí Hampl (Ivo Gübel), závozník František Kocourek (Vladimír Hrubý), řidička Vlasta Břízová (Jana Andresíková).
Natočeno 1978. Premiéra 26. 7. 1978 (Praha, 19:15 – 20:00 h.). Repríza 7. 9. 1978 (Vltava, 11:30 h.); 21. 8. 1979 (Praha, 19:15 – 20:00 h.).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 116.
Lit.: ko: Miroslav Hlaváč: Hokynáři. In Rozhlas 31/1978 (17. 7. 1978), s. 4 (článek). – Cit.: »Proč píši příběhy ze současnosti? Především proto, že mě to baví. Mám k ní blízko. Žurnalistika mne naučila obdivovat se hrdinství prostých lidí. Nemyslím jen na jejich rekordy. Myslím na obyčejnou statečnost každodenního života kolem nás. Zdánlivě to všechno na první pohled vypadá jako nepochopitelný chaos. Každý zdolává nejrůznější potíže a překážky. Sám nebo se svou ženou, milenkou, kamarádem nebo spolupracovníkem. Anebo v nějakém kolektivu. A všechno to vzájemné úsilí směřuje k nějakému společnému cíli. Lidé chtějí žít, tvořit, milovat a být. Chtějí být v tomto kolektivu, v této ztemi a na této Zemi. A já se jim pokouším svými příběhy naši současnost uměleckými prostředky ukázat, líčit, zprostředkovat. Namítnete, že tady je také skepse, neúspěchy, porážky. Dokonce se někdy zdá, že mají navrch. Naštěstí se to jen zdá. Protože není válka. Jenže já si myslím, že lidé pro své všední starosti a téměř nepřetržitý shon si často nepovšimnou té nejpozoruhodnější věci, že tohle všechno, co je, je Život… Život, který se stále ubírá dál přes všechny problémy a potíže… Ano, současnost je život, a my ji tvoříme a můžeme ji měnit k lepšímu. Ale jenom, když bude mír … Vytrvale ve skrytu doufáme, že si lidé svých šancí povšimnou. Všude. Proto mě baví psát o současnosti a ze současnosti. Vlastně musím.«
Tak nám na naši otázku odpověděl Miroslav Hlaváč, autor původní rozhlasové hry Hokynáři, která právě čeká svou premiéru. O tom, že svou lásku k současníkům prožívá a přitom nezaslepeně, na podkladě skutečných poznání, svědčí řada jeho povídek v různých listech a sbornících, například Sen o Tatarské zemi v časopise Československý voják, oceněná v soutěži k 30. výročí SNP nebo příběh Carmen u volantu ve sborníku První kolo vydaném nakladatelstvím Naše vojsko. Posluchači našeho rozhlasu znají Hlaváčovo zpracování románu národního umělce Josefa Tomana Sokrates v podání národního umělce Karla Högra — i řadu dalších literárních pořadů i Čtení na pokračování, které pro ně autor, v současné době dramaturg stanic Hvězda, připravil. Jeho debut v oblasti původní rozhlasové hry, nazvaný Hokynáři, patří k drobným příběhům, s jakými se střetáváme každodenně. Laskavý moudrý úsměv, Jak na osud svých malých hrdinů nahlíží autor, bude proto jistě blízký i nám.
Lea Slámová. Rozhlasová hra faktu. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1978 (?).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 136-137.
Karel Steigerwald. Rozhlasová hra. Hudba Vítězslav Hádl. Režie Vladimír Gromov.
Osoby a obsazeni: vedoucí polesí (Petr Oliva), Harach, lesní technik (Josef Vondráček), Konětovský (Miroslav Zounar), Matura (Zdeněk Řehoř), Vaněček (Oldřich Musil), Horák (Karel Hlušička), Kovařík (Jan Hartl), Hnyk (Jindřich Hinke), ředitel (Čestmír Řanda), hlasatel (Jindřich Narenta).
Natočeno 1978. Premiéra 5. 10. 1978 (Vltava, 11:30 h.).
Lit.: pm: Karel Steigerwald: Důležitý den. In Rozhlas 41/1978 (25. 9. 1978), s. 4 (článek). – Cit.: Karel Steigerwald patří mezi autory, kteří jsou stálými spolupracovníky Čs. rozhlasu. Přízeň posluchačů si získaly především jeho dvě hry — Slabé odpolední slunce a Noční linka. Další dramatickou prací, kterou tento autor pro rozhlas připravil, je původní hra Důležitý den. V této hře řeší skupina lesních dělníků a jejich vedení spor. Dělnící žádají zlepšení péče o pracovní nástroje o předkládají návrh, který by vedl k odstranění prostojů, ke zkvalitnění efektivity práce, a zároveň by přinesl i finanční úspory. Vedení chce návrh odmítnout, neboť přijetím návrhu by se potvrdilo, že závod mohl pracovat kvalitněji, než pracoval, což by ohrozilo udělení řádu, který má celý lesní závod s největší pravděpodností za svou prácí obdržet. Dřevaři jsou nakonec postaveni před rozhodnutí, mají-li nadále trvat na svých požadavcích a udělení řádu ohrozit, či své požadavky odvolat a řád s odměnami přijmout. (…)
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 143.
Otakar Štajf. Rozhlasová stereofonní hra. Režisérský a technický scénář Zdeněk Škopán a Petr Adler. Hudba Pavel Vaculík. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: Čestmír Šviha, řečený Česťa (Miroslav Masopust), Jaroslav Havlín, řečený Frája (Jiří Hanák), vedoucí (Antonín Hardt), Pavel Hykal, řečený Hejkal (Jiří Hálek), montér (Jaroslav Drbohlav), vedoucí kantýny, řečený Antoníček (Oldřich Musil), Renáta (Jorga Kotrbová).
Natočeno 1978. Premiéra 18. 6. 1978 (Vltava, 18:53 – 19:46 h.).
Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 145-146.
Pavol Rankov. Rozhlasová hra pro děti. Hudební dramaturg Juraj Polgáry. Mistr zvuku Stanislav Kaclík. Dramaturgie Beata Panáková. Režie Róbert Robo Horňák.
Osoby a obsazení: Peter (Hugo Podoba), máma (Dominika Fischer), otec (Daniel Fischer), dědeček (Peter Kočiš), Marek (Adam Sajevský), Tóno (Frederik Martinus), Vadja (Soňa Mineková), Zuzka (Zorka Martinická), paní učitelka (Lucia Vráblicová), paní Františka (Ľudmila Swanová), a děti z Detskej rozhlasovej dramatickej družiny.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 6. 2026 (SRo 3 Rádio Devín, 13:00 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra pre deti | Pavol Rankov: Normálny Peter. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 10. 6. 2026 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Na sobotné popoludnie sme pripravili premiéru rozhlasovej hry, ktorú možno považovať za „rodinnú“. Nielen preto, že je o jedenásťročnom školákovi Petrovi a jeho rodine, ale aj preto, že téma rozhlasovej hry Pavla Rankova oslovuje rovnako detských i dospelých poslucháčov. Na prvý pohľad je to príbeh o normálnych súčasných mladých ľuďoch, ktorí sa však dostávajú do ne-normálnej situácie.
Petrov otec odišiel na humanitárnu misiu do Afriky a tam sa dostáva do zajatia teroristov. Normálny život sa končí, nastáva čas čakania, obáv, nádeje, aj mnohých otázok a kryštalizácie ľudských charakterov a vzťahov. (…)
Lit.: anonym: Týždeň zvukov Zeme. Téma týždňa. In web SRo Rádio Junior, 4. 8. 2026 (článek). – Cit.: Týždeň zvukov Zeme na Rádiu Junior otvára dvere do sveta, ktorý deti bežne nevidia – ale môžu ho počuť. Tento tematický týždeň vznikol z túžby priblížiť malým poslucháčom všetky tajomstvá, ktoré sa skrývajú na povrchu a pod povrchom našej planéty. Týždeň zvukov Zeme nie je len o dobrodružstvách, ale najmä o zvukoch: jaskýň, dunení vulkánov, škriekaní púštneho vetra, o žblnkotaní potokov či o tajomnom tichu baní.
V rozprávkach tohto týždňa sa deti stretnú s permoníkmi, trpaslíkmi, podzemnými tvormi, starými legendami aj odvážnymi hrdinami, ktorí sa vydávajú do hlbokých štôlní, pralesov či podzemných morí. Každý príbeh prináša iný zvuk Zeme, či už je to šum stromov, kroky v tme, praskanie skál alebo ozvena podzemných chodieb.
Tento týždeň je pozvánkou pre všetkých malých dobrodruhov, ktorí chcú počuť, ako rozpráva naša planéta. (…)
Hlavným hrdinom príbehu Normálny Peter je úplne obyčajný chlapec. Jeho život sa však ocitne hore nohami, keď jeho otca, humanitárneho pracovníka, unesú zlí ľudia počas práce v Afrike, kde pomáha dostať sa k vode. Peter zostáva doma s mamou, ktorá navyše čaká bábätko. Celú situáciu sa rozhodne spracovať formou denníka. Okrem strachu o ocka a čakania na súrodenca sa stretáva s novými kamarátmi. Do triedy prichádza nová spolužiačka, moslimka v hidžábe. Cez konflikty a rozhovory Peter učí druhých i seba rozumieť kultúrnym rozdielom a hľadá odpovede na otázky spravodlivosti či milosrdenstva. Príbeh vznikol podľa knihy Normálny Peter, veľmi tehotná mama a dobrý samaritán. (..)
Powered by WordPress