Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Roman Ráž. Rozhlasové monodrama pro mužský hlas. Stereofonní scénář Jan Lorman, Jan Kozelka a Radislav Nikodém. Hudbu složil Petr Kaňka. Dramaturg Pavel Minks. Režie Jan Lorman.

Účinkuje Petr Haničinec.

Natočeno 1985. Premiéra 12. 9. 1985 (Vltava, 11:30 h.) v cyklu Prix Bohemia 1985. Repríza 21. 1. 1986 (Praha, 19:15 h.) v cyklu 10. celostátní přehlídka původních českých a slovenských rozhlasových her; 22. 1. 1986 (Vltava, 11:30 h.) v cyklu 10. celostátní přehlídka původních českých a slovenských rozhlasových her.

Lit.: pm (= Mandys, Pavel?): Roman Ráž: O jedné cestě. In Rozhlas 3/1986 (6. 1. 1986), s. 4 (článek). – Cit.: Spisovatel a scenárista Roman Ráž patří ke zkušeným autorům, kteří spolupracují s rozhlasem již řadu let. Jeho hra O jedné cestě měla premiéru v září loňského roku; za text hry byl autor oceněn prémií Českého literárního fondu. Hra upoutala pozornost především neobvyklou monodramatickou formou, pozoruhodným výkonem zasloužilého umělce Petra Haničince v hlavní a jediné roli hry, ale i neotřelým autorským pokusem vytvořit z fragmentů života jednoho člověka obraz celého životního osudu, ve kterém by se také odráželo i téma společenských zápasů a proměn. Monodrama O jedné cestě vypráví o životních osudech starého dělníka. Hrdinovy monology jsou autorem koncipovány do značné míry jako skryté konfliktní dialogy. V návratech do minulosti je hrdina zachycen v období hospodářské krize za první republiky, hra sleduje hrdinovy postoje v období po mnichovském diktátu, za války v tíživé atmosféře heydrichiády, ale i v období poválečném. Autor touto monologickou skladbou vytváří dramatický portrét člověka, který i za cenu mnoha osobních proher šel nekompromisně za svým ideálem čestného a činorodého života. (…)

Friedhold Bauer. Rozhlasový mikropříběh z repertoáru NDR. Překlad Jiří Janovský. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Režie Olga Valentová.

Osoby a obsazeni: ona (Dagmar Veselá), on (Václav Antoš), řidič (Karel Bartoň).

Nastudovala Ostrava v roce 1973. Premiéra 17. 2. 1973 v rámci pořadu Momentky společně se hrou V galerii (Vltava, 12:30 – 13:00 h.).

Lit.: vr: Momentky z NDR. In Rozhlas 7/1973 (5. 2. 1973), s. 5 (článek). – Cit.: Momentkami z NDR jsme nazvali drobné dramatické útvary, které výrazně charakterizují současný život v socialistickém státě Německa; často i v konfrontaci s životním stylem a myšlením Němců v NSR. To jsme si v dramaturgii rozhlasových her uvědomili už v průběhu loňského roku, když jsme získali od soudruhů z NDR první nabídku asi deseti »nejmenších her na světě«. Protože však u nás dnes není zvykem tak krátké hry uvádět, rozhodli jsme se, že je spojíme vždy po dvou pro sobotní půlhodinku, kterou vysíláme na stanici Vltava vždy dvakrát do měsíce.

První dvě momentky (Hans Siebe: Motorest a Cristoph Prochnow: Příklad) jste slyšeli 3. února, s dalšími se setkáte tento týden. Funkci mikroher ve vysílání rozhlasu NDR nám přiblížil i rozhlasový dramaturg redakce Features dr. Ralf Knebel, který na sklonku minulého roku získával v Praze materiál pro dokumentární hru o Únoru 1948.

Z rozhovoru, který s ním připravilo zahraniční vysílání československého rozhlasu, jsme se dověděli, že takto zaměřené malé dramatické útvary zařazují programoví pracovníci rozhlasu NDR na nejposlouchanějších vlnách, kde je náš posluchač nyní zvyklý přijímat jen hudbu a zpravodajské relace. Proto se předem omlouváme, že výsledný efekt těchto mini-příběhů bude poněkud oslaben poslechovými možnostmi stanice Vltava.

Gerhard Rentzsch. Rozhlasový mikropříběh z repertoáru NDR. Překlad Jiří Janovský. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Režie Olga Valentová.

Osoby a obsazení: mladý muž (Stanislav Šárský), studentka (Eva Jelínková), žena (Naďa Letenská), starý muž (Osvald Albín), druhý mladý muž (Leoš Janáček).

Nastudovala Ostrava v roce 1973. Premiéra 17. 2. 1973 v rámci pořadu Momentky společně se hrou Půlnoční setkání (Vltava, 12:30 – 13:00 h.).

Lit.: vr: Momentky z NDR. In Rozhlas 7/1973 (5. 2. 1973), s. 5 (článek). – Cit.: Momentkami z NDR jsme nazvali drobné dramatické útvary, které výrazně charakterizují současný život v socialistickém státě Německa; často i v konfrontaci s životním stylem a myšlením Němců v NSR. To jsme si v dramaturgii rozhlasových her uvědomili už v průběhu loňského roku, když jsme získali od soudruhů z NDR první nabídku asi deseti »nejmenších her na světě«. Protože však u nás dnes není zvykem tak krátké hry uvádět, rozhodli jsme se, že je spojíme vždy po dvou pro sobotní půlhodinku, kterou vysíláme na stanici Vltava vždy dvakrát do měsíce.

První dvě momentky (Hans Siebe: Motorest a Cristoph Prochnow: Příklad) jste slyšeli 3. února, s dalšími se setkáte tento týden. Funkci mikroher ve vysílání rozhlasu NDR nám přiblížil i rozhlasový dramaturg redakce Features dr. Ralf Knebel, který na sklonku minulého roku získával v Praze materiál pro dokumentární hru o Únoru 1948.

Z rozhovoru, který s ním připravilo zahraniční vysílání československého rozhlasu, jsme se dověděli, že takto zaměřené malé dramatické útvary zařazují programoví pracovníci rozhlasu NDR na nejposlouchanějších vlnách, kde je náš posluchač nyní zvyklý přijímat jen hudbu a zpravodajské relace. Proto se předem omlouváme, že výsledný efekt těchto mini-příběhů bude poněkud oslaben poslechovými možnostmi stanice Vltava.

Hans Siebe. Rozhlasová hra. Z němčiny přeložil Vladimír Merhaut. Režie Stanislav Vyskočil.

Osoby a obsazení: Kagel, starý vesnický učitel (Luděk Kopřiva), Kuwalski, noční hlídač v družstvu (Čestmír Řanda), Sander, starosta obce Lietze (Oldřich Musil), Jung, kapitán lidové policie (Jiří Suk), Stein, řidič autobusu (Jan Vágner), Botig, drogista (Svatopluk Skládal), Büttner a Melker, družstevníci z Lietze (Vladimír Huber a Vladimír Čech I.), Loschová (Ludmila Vostrčilová), babička Rdcklová (Františka Horáková) a další.

Natočeno 1975. Premiéra 10. 11. 1975 (Vltava, 11:00 – 11:40 h.).

Christoph Prochow. Rozhlasový mikropříběh z repertoáru NDR. Překlad Jiří Janovský. Režie Olga Valentová.

Osoby a obsazení: šéfredaktorka (Vlasta Vlasáková), sekretářka )Jana Postlerová), Pieper (Stanislav Malý), mužský hlas (Přemysl Matoušek), Sabina (Milena Asmanová).

Nastudovala Ostrava. Premiéra 3. 2. 1973 v rámci pořadu Momentky (Vltava, 12:30 – 13:00 h.) společně s mikrohrou Motorest. Repríza 28. 9. 1974 v rámci pořadu Momentky (Vltava, 15:30 – 16:00 h.) společně s mikrohrou Motorest.

Lit.: vr: Momentky z NDR. In Rozhlas 7/1973 (5. 2. 1973), s. 5 (článek). – Cit.: Momentkami z NDR jsme nazvali drobné dramatické útvary, které výrazně charakterizují současný život v socialistickém státě Německa; často i v konfrontaci s životním stylem a myšlením Němců v NSR. To jsme si v dramaturgii rozhlasových her uvědomili už v průběhu loňského roku, když jsme získali od soudruhů z NDR první nabídku asi deseti »nejmenších her na světě«. Protože však u nás dnes není zvykem tak krátké hry uvádět, rozhodli jsme se, že je spojíme vždy po dvou pro sobotní půlhodinku, kterou vysíláme na stanici Vltava vždy dvakrát do měsíce.

První dvě momentky (Hans Siebe: Motorest a Cristoph Prochnow: Příklad) jste slyšeli 3. února, s dalšími se setkáte tento týden. Funkci mikroher ve vysílání rozhlasu NDR nám přiblížil i rozhlasový dramaturg redakce Features dr. Ralf Knebel, který na sklonku minulého roku získával v Praze materiál pro dokumentární hru o Únoru 1948.

Z rozhovoru, který s ním připravilo zahraniční vysílání československého rozhlasu, jsme se dověděli, že takto zaměřené malé dramatické útvary zařazují programoví pracovníci rozhlasu NDR na nejposlouchanějších vlnách, kde je náš posluchač nyní zvyklý přijímat jen hudbu a zpravodajské relace. Proto se předem omlouváme, že výsledný efekt těchto mini-příběhů bude poněkud oslaben poslechovými možnostmi stanice Vltava.

Hans Siebe. Rozhlasový mikropříběh z repertoáru NDR. Překlad Jiří Janovský. Režie Olga Valentová.

Osoby a obsazení: Heiner (Karel Vochoč), Achim (Arnošt Borovec), Klose (Jeroným Horák), mladá žena (Blanka Meierová), číšník (Miroslav Horák), hlasatel (Leoš Janáček), žena (Alena Tománková).

Nastudovala Ostrava. Premiéra 3. 2. 1973 v rámci pořadu Momentky (Vltava, 12:30 – 13:00 h.) společně s mikrohrou Příklad. Repríza 28. 9. 1974 v rámci pořadu Momentky (Vltava, 15:30 – 16:00 h.) společně s mikrohrou Příklad.

Lit.: vr: Momentky z NDR. In Rozhlas 7/1973 (5. 2. 1973), s. 5 (článek). – Cit.: Momentkami z NDR jsme nazvali drobné dramatické útvary, které výrazně charakterizují současný život v socialistickém státě Německa; často i v konfrontaci s životním stylem a myšlením Němců v NSR. To jsme si v dramaturgii rozhlasových her uvědomili už v průběhu loňského roku, když jsme získali od soudruhů z NDR první nabídku asi deseti »nejmenších her na světě«. Protože však u nás dnes není zvykem tak krátké hry uvádět, rozhodli jsme se, že je spojíme vždy po dvou pro sobotní půlhodinku, kterou vysíláme na stanici Vltava vždy dvakrát do měsíce.

První dvě momentky (Hans Siebe: Motorest a Cristoph Prochnow: Příklad) jste slyšeli 3. února, s dalšími se setkáte tento týden. Funkci mikroher ve vysílání rozhlasu NDR nám přiblížil i rozhlasový dramaturg redakce Features dr. Ralf Knebel, který na sklonku minulého roku získával v Praze materiál pro dokumentární hru o Únoru 1948.

Z rozhovoru, který s ním připravilo zahraniční vysílání československého rozhlasu, jsme se dověděli, že takto zaměřené malé dramatické útvary zařazují programoví pracovníci rozhlasu NDR na nejposlouchanějších vlnách, kde je náš posluchač nyní zvyklý přijímat jen hudbu a zpravodajské relace. Proto se předem omlouváme, že výsledný efekt těchto mini-příběhů bude poněkud oslaben poslechovými možnostmi stanice Vltava.

William Shakespeare. Tragedie lásky. Překlad Josef Václav Sládek. Rozhlasová úprava a režie Jaroslav Kvapil.

Osoby: Escalus, kníže veronský – hrabě Kapulet – hraběnka, jeho choť – Julie, jejich dcera (Lída Otáhalová) – Tybalt, jejich příbuzný – chůva Juliina – hrabě Montek – Romeo, jeho syn – Mercutio, Romeův přítel – Benvolio, Romeův přítel – Lorenzo, františkán – strýc Kapulet – lékárník v Mantově – Samson, sluha Kapuletův – Baltazar, sluha Romeův. Dějištěm je Verona a Mantova.

Natočeno 1936. Premiéra 24. 1. 1936 (Praha I, 20:30 – 22:00 h.).

Lit.: r: Slavná tragedie lásky. In Radiojournal /1936 (), s. 4. (článek) – Cit.: Sotva by se našla v tvorbě Shakespearově hra. která by byla prošla tolika zkoumáními, zkouškami a výklady, jako právě tragická hra o milenecké dvojici, spalované žárem první smyslné lásky, o Romeu a Julii. Ani Hamletu nedostalo se snad té pozornosti, v názorech na něho nebylo tolik hledisek a v hodnocení nesrážely se soudy tok protichůdné, jako tomu bylo u díla, jež alžbětinský dramatik vytvořil, blíže se životni třicítce, a do něhož uložil nejvíce milostné vášně. Jestliže na jedné straně obdivován žhavý lyrismus hry, na druhé vyčítána jí nemravnost a brutálnost, jednou nazvána slzavou historii a po druhé vysoko ceněn její pohled do vášní rozbouřeného nitra sotva odrostlých děti, jednou prohlášena hra za nejsmělejší dílo, jaké kdy napsáno, a jindy vytýkána autorovi námětová plochost.

R. Genée. Opereta o 3 jednáních. Hudba Carl Millöcker. Rozhlasová úprava Jaroslav Budík. Účinkuje soubor operety Českého divadla v Olomouci a orchestr moravsko-ostravské rozhlasové stanice. Dirigen Jaroslav Budík j. h.

Osoby a obsazení: Simon Romanovič (F. Hradečný), Laura (Míla Ledererová), Jan Janicki (J. Sobota), Bronislava (Štěpánka Petrová), plukovník Ollendorf (Jan Dvorný), hraběnka Palmatica (Alba Selinalová).

Nastudovala Moravská Ostrava v roce 1935. Premiéra 23. 3. 1935 (Moravská Ostrava, 20:00 – 22:00 h.) v cyklu Opereta z atelieru.